Zahradou těch, které mám rád
Milan Kundera
Šestý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje Zahradou těch, které mám rád. Texty této knihy autor napsal a publikoval v letech 1989-2008. Spolu s jinými úvahami vyšly v knize Une rencontre (Gallimard 2009). Na záložce se dočtete: „Tato kniha je věnována zejména umění románu, které je pro Kunderu ze všech umění to nejevropštější (Rabelais, Cervantes...) a umí odhalit na lidském životě, co jinak nelze uvidět (Carlos Fuentes, Anatole France, Curzio Malaparte...); kniha mluví též o tom, co znamená žít v jiné zemi, než je ta rodná (Věra Linhartová, Škvorečtí, Danilo Kiš...), a vzdává poctu těm, kdo neváhali jít proti vládnoucí blbosti (milovaný Fellini...); ti všichni pro Kunderu tvoří ‚zahradu těch, které má rád‘.“... celý text
Přidat komentář
Velmi čtivé eseje, rozebírající různé autory a případná díla. Líbilo se mi zamyšlení nad autory v exilu a nejvíce pak ze všeho třetí část knihy. Tyto eseje mi určitě poslouží jako odrazový můstek, uváděná díla mám díky této knize chuť přečíst a dále prozkoumat.
Pro mě osobně nejlepší Kunderova knížka (výbor z úvah), co jsem četl a patrně nejpřístupnější a nejčtivější Kunderovi texty, které s lehkostí sobě vlasní překonávají i autorovy nejzdařilejší romány. Za vrchol osobně považuji rozbor a zamyšlení nad románem Kůže od Curzio Malaparteho. Doporučuji.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2006 | Nesnesitelná lehkost bytí |
1969 | Žert |
1970 | Směšné lásky |
1979 | Život je jinde |
1993 | Nesmrtelnost |
Kniha Zahradou těch, které mám rád je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 120x |
Čtenářské výzvě | 11x |
Doporučených | 1x |
Knihotéce | 47x |
Chystám se číst | 40x |
Chci si koupit | 8x |
Tato útlá knížka je souborem náhledů autora - a zveřejnění jmen a knih , které četl a které jistě formovaly jeho pohled na svět ....
Je tu pocta Anatole France - a jeho dílu Bohové žízní .... a také úvaha o tom, jak lehce může být autor nepochopen ....
.... cítí se spokojen s ostatními, i když je zároveň mezi nimi docela sám
/ sám, i když o své samotě ještě neví /.
Přes vzpomínky na Zdenu a Josefa Škvoreckých se dostává ke knize Malaparteho Kaput a rozebírá zde její poselství ....
Dle uvedených informací je kniha krutá .... a nemohu posoudit, toto dílo neznám /a tuším, že ani nepoznám /
A zaujala mne myšlenka o odsouzení knih, které jsme nemuseli správně pochopit :
My všichni jsme bezbranní vůči černým listinám,
jejich svévolným a neverifikovatelným soudům....
Ano pane Kundera - ta lehkost bytí může být někdy ztížena .....
To je na opětovné a pomalé čtení .... a proto nehodnotím hvězdami....
U Kunderových knih lze opakovaně nalézat nové pojetí .