Záhada Modrého vlaku
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/9747/bmid_zahada-modreho-vlaku-WkR-9747.jpeg
4
498
73
Hercule Poirot série
< 6. díl >
Každý může zažít svou vlastní detektivku, tvrdí Hercule Poirot své náhodné spolucestující Katherine. Ani velký detektiv netuší, jak blízko je pravdě. V Modrém vlaku dojde k vraždě, jejímž motivem může být loupež, láska, nenávist… Zprvu široký okruh podezřelých se postupně zužuje, i když dlouho nemá jasno ani policie. Jen Hercule Poirot postupuje v případu a odhaluje falešné existence, falešné city i pokřivené vztahy. Ví, na koho se obrátit, kde získat důležité informace – díky své mezinárodní pověsti má také mezinárodní kontakty. Katherine prožívá nejdůležitější chvíle svého života. Nečekané zbohatnutí ji přivede do nejvyšší společnosti, v níž nejen zažije svou vlastní detektivku, ale také pozná lásku. A protože je to žena chytrá a vnímavá, zaujme samotného Poirota, jenž její lásku ochrání od všeho zlého, dokonce i od podezření z vraždy.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
The Mystery of the Blue Train , 1928
více info...
Přidat komentář
Milionářova dcera odjede s obrovskými rubíny vlakem na rivieru, v paříži vysadí svou služku. Tajně ale jede za svým milým, jenže se najde ve vlaku zavražděna. Policie si myslí, že vraždu spáchal buď vlakový lupič (rubíny byly ukradeny) , nebo její milý, známí šarlatánský podvodník který vydírá ženy. Avšak do případu se zaplete Poirot a policii vysvětlí, že z psychologického hlediska to Hrabě De la Roche (její "milovaný") být nemůže a vlakový lupič je nepravděpodobný. zaměří se na jejího manžela Dereka. Byl ve velkých dluzích, a náhlou smrtí své ženy, kterou nemiloval, by získal obrovské jmění. Avšak Poirot pomocí svých "šedých buněk mozkových" vypátrá ne Dereka, ale vraha.
Nikde na světě byste nenašli tajnůstkářejštího člověka něž je Hercule Poirot. Je velmi velmi sebevědomý člověk, který o sobě sice říká pravý opak, cituji: "Mais oui, c'est vrai, jsem velice skromný člověk". Svojí malou tlustou postavu si vyvažuje svým obrovským navoskovaným knírem. Vždy jedná s klidem a rozvahou; nic ho nevyvede z míry. Jeho hlava nabývá vaječitý tvar s pleší a s pár vlásky na čele. Opravdu přemrštěně moc se stará o svoje oblečení: Aby bylo vždy čisté, vhodné a narovnané. Oči mu září Zeleným světlem jako kočce, nad kterými se ukrývá nevýrazné obočí.
Myslím si, že kniha je poměrně hodně složitá. Je zde zamotáno několik příběhů, jmen, vztahů, míst, což vyvolává v lidech zmatenost, mlhavost. Avšak některým pár lidem co mají skvěle fungující mozek, by mohla kniha přijít dobrá, ba úžasná. Komplikované vztahy mezi lidmi a věcmi utvářejí knihu, myslím, alespoň trochu zajímavou, tudíž pro lidi přitažlivou. Mě osobně se kniha líbila, byla pro mě velmi čtivá. Byl jsem s knihou prakticky furt, kdy se to dalo. Rád bych knihu zvážil jako nadprůměrnější, mezi knihami, ale ne víc než průměrnější mezi knihami s Poirotem.
Trochu slabší Poirotovka. A na můj vkus to bylo poněkud překombinované. Hodně navštívených míst, hodně postav do něčeho zapletených. Vražda, drahokamy pravé i falešné, loupež, tajemný Markýz, tajemný hrabě, milionář, dědička...Asi chápu, proč sama Agatha tohle své dílo moc nemusela. Ale na druhou stranu to ani není nic co by fanouška vyloženě urazilo. Průměr.
Kniha byla na můj vkus velmi složitá a musela jsem se několikrát vracet, abych pochopila význam. Ale jsem si jistá, že kniha má své fanoušky
Agatha Christie prostě uměla! Vraha jsem neuhádla a božský Poirot mi opět dokázal, jak skvělé jsou jeho šedé buňky mozkové. Doporučuji
Vyšetřuje H. Poirot. Na knihách A. Ch. se mi líbí, že až do úplného konce nemám představu, kdo je vrah.
Přiznám, že ač naprosto nekritická milovnice knih od Agathy, musím říci, že tato kniha nepatří k mým TOPkám od této autorky. Nicméně i tak jsem si ji po letech znovu přečetla, shlédla i příslušný díl seriálu a jsem v podstatě spokojená.
Ufff, s touhle detektivkou mám trochu problém. Názvem mi to trochu připomíná Vraždu v Orient-Expressu, která je tak skvělá, že mám kvůli tomu Záhadu Modrého vlaku dost zastíněnou a rozmlženou. Dojem to na mne udělalo průměrný, spousta postav, které si z valné většiny ani nepamatuju. Napsané to bylo dobře, ale celkově to spíš vidím na průměr. Moc toho ve mne kniha nezanechala.
Agatha to na nás zkouší trochu Jiným stylem. Místo uzavřeného prostředí, kde Hercule Poirot vyniká ve vylučovacích metodách za pomocí šedých buněk, zde má otevřené prostředí, kdy vrahem může být kdokoliv. Ale i s tím se vypořádá, i když závěr je trochu rozvláčný.
Nějak jsem se nemohla začíst, ale možná jen knížka nepřišla ve vhodnou dobu. Není špatná, ale připadla mi tuctová, zaměnitelná.
Pro mě klasika v nejlepším slova smyslu. Naskočila mi vzpomínka na film, ale naštěstí jen zčásti (=výhoda opotřebované hlavy :-)) - takže jsem si to užila dvojnásob: sledovala jsem chování toho, koho jsem si jako vraha pamatovala (a pamatovala jsem si ho správně - a bavilo mě sledovat, jak A. napovídá, ale za chvíli vás zase odvede pryč - tohle umí bezvadně!), ale zároveň se pro mě chystalo překvapení v podobě ... Přečtěte si, doporučuji.
Velmi zdařilý případ! Od jiných se trochu odlišuje tím, že trvá snad celou čtvrtinu knihy, než dojde k vraždě. Do té doby je čtenář seznamován s pěknou řádkou postav a vlastně není ani zcela patrné, která z nich bude nakonec obětí. Poirot se na scéně objevuje také poměrně pozdě a tentokrát vše zvládá sám, bez Hastingse. Kniha se moc dobře čte - trošku jsem sama se sebou polemizovala nad tím, je-li to prostředím, v kterém se převážně odehrává. Přece jen francouzská Riviéra zalitá sluncem čtenáři přímo vdechuje pozitivní náladu. Celou dobu jsem byla přesvědčená, že knihu budu hodnotit plným počtem hvězdiček, ale díky poněkud suchému a ne tak důmyslnému závěru jsem hodnocení nakonec snížila.
Záhada modrého vlaku se mi četla poněkud obtížněji než jiné knihy z Poirotovy linie. Nevím přitom, co bych jí mohla vytknout... V té změti cestovního chaosu a davu nesympatických podezřelých je radost uvažovat nad rozuzlením. O atmosféru se postará modrý vlak a kapku tajemna vnese do příběhu i předehra se získáním rubínů... Možná toho na mě osobně bylo až moc: v tom dusném, falešném prostředí mě bavilo víc odpočívat u příběhu příjemné a solidní Katherine, než rozplétat jednotlivé nitky případu. Za to patří ovšem Agathě další bod - její detektivka napíná i občerstvuje. Navzdory tehdejšímu autorčině rozpoložení a pochybám se jí knihu podařilo sepsat výborně.
Agatha nemůže zklamat. Do Poirota jsem už léta platonicky zamilovaná a případy ve vlacích přímo zbožňuju.
Už zase sa vo vlaku stane vražda a už zase je " náhodou " blízko samotný "dar z nebesies " a pre zločincov " prekliatie z pekla "áno áno...reč je o pánovi menom Hercule Poirot. Aj teraz bravúrne a na poslednú strán..ehm chvíľu odhalí dômyselne skrytého vraha a odhalí ho pred celým svetom...teda pred nami. Rutina.
Štítky knihy
vlaky detektivní a krimi romány Hercule Poirot Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Kniha Záhada Modrého vlaku je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 815x |
| Čtenářské výzvě | 52x |
| Doporučených | 28x |
| Knihotéce | 281x |
| Chystám se číst | 77x |
| Chci si koupit | 31x |
| dalších seznamech | 6x |
Opět skvělá detektivka. Agatha Christie a Hercule Poirot nepřekonatelná dvojka.