Záhada jihlavského podzemí aneb Čí rozmar prožíváme?
Jaroslava Svrčková , Pavel Bezděčka
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/312040/bmid_zahada-jihlavskeho-podzemi-aneb-ci--64c148dba581f.jpg
4
6
2
... ve všem hledáme jinotaje a snažíme se je dešifrovat ... Mysteriózní příběh.
Přidat komentář
Kniha mi doma ležela snad tři roky, než jsem se k ní konečně dostala. Na jednu stranu lituji, že jsem si ji nepřečetla dřív (ještě v době, kdy jsem, mimochodem po boku samotné autorky, dělala v jihlavském podzemí průvodkyni), na druhou stranu jsem ráda, že mě toto znepokojivé čtení zastihlo až v bezpečí domova. Vyprávění autorky začíná prvními chvílemi, kdy si s kolegy všimli, že se v, dnes již známé, Svítící chodbě děje něco podivného, pokračuje jejich vlastním bádáním a končí slavnou reportáží pana Motla a dohrou, jakou to pro podzemí jako takové mělo.
Kromě všech těch podivností, které se v podzemí dějí, jsem konečně pochopila i samotnou autorku a její nechuť odpovídat na všetečné dotazy nás ostatních na téma duchové apod. Děkuju, že jsem si tuto knihu mohla přečíst.
Štítky knihy
záhady podzemí nevysvětlené, nevyjasněné jevy Jihlava
Kniha Záhada jihlavského podzemí aneb Čí rozmar prožíváme? je v
| Přečtených | 6x |
| Knihotéce | 2x |
Knížku jsem si kdysi sehnal ze dvou důvodů: sbírám literaturu o podzemí všeho druhu a v Jihlavě už nějaký pátek bydlím. Takže proč si nepřečíst nějaké informace o "atrakci" našeho města.
Jedná se o zbeletrizovaný popis záhadných událostí v jihlavské svítící chodbě. Je sympatické, že příběh nepíše nějaký veleslavný záhadolog, ale řadová průvodkyně, která spolu s ostatními kolegy má nejvíc zkušeností jak s vlastními záhadnými jevy, tak s celým humbukem kolem. Autorka tu civilním stylem popisuje události předcházející bombastické reportáži TV Nova, její vlastní natáčení a to, co pak krátce po ní následovalo.
Samotnou reportáž jsem si po přečtení knížky po 25 letech znovu pustil (viz https://www.youtube.com/watch?v=mQWh8Oc0kDU) a můžu říct, že to na mě nyní působí opravdu směšně a manipulativně. Osoba Stanislava Motla je pro mě navíc naprosto nedůvěryhodná a dost kontroverzní. K záhadným událostem před natáčením můžu jen říct, že sám jsem v podzemí zažil několik podobných situací (pohybující se stíny, světelné jevy, podivné zvuky atd.), kterým jsem ale nikdy nepřisuzoval nadpozemské příčiny. K tomu autorka bohužel sklouzla, a tak se tu rozepisuje o záhadné energii a tajuplných bytostech, což je pro mě za hranou. Velká část knížky mi přišla navíc opravdu velmi nudná. V podstatě celou dobu se tu různé postavy jen dohadují, co to vlastně viděly.
Mnohem zajímavější než vlastní záhada je to, co způsobila mezi lidmi - kolik přitáhla různých záhadologů, psychotroniků, ufologů, astrologů, šarlatánů a bláznů všeho druhu, kteří si tu chtěli potvrdit svoji víru, nebo se jen zviditelnili. A tak se vyslovují hypotézy, točí se virgulemi, malují se automatické kresby - a samozřejmě spousta lidí na tom pěkně vydělává. Průvodci tu pak za úplatu vodí různé existence a senzacechtivou veřejnost na tajuplné místo a Jihlava tak má (vedle ZOO) konečně nějakou pořádnou turistickou atrakci.
Dnes po letech, i když se ještě výjimečně v bulváru objeví senzační zpráva o záhadných tvářích, které někdo rozezná ve skvrnách na zdech nebo podlaze, záhada jihlavského podzemí postupně bledne.