Záhada domku číslo devět
Ten domek byl splněný sen – než na zahradě objevili hrob. Když se Saffy nastěhuje do domku po babičce a pustí se do stavebních úprav, to poslední, co čeká, je hrůzný nález dvou těl pohřbených na zahradě. Ležela tam víc než třicet let. Policie zahájí vyšetřování vraždy a požádá o rozhovor s babičkou. Ta však trpí demencí a žije v pečovatelském domě. Spolu se střípky vzpomínek, které se jí vynořují, v Saffy narůstá strach, že domek někdo sleduje. Co se tam kdysi přihodilo a jakou roli v tom hrála babička? Ocitla se Saffy nyní v nebezpečí?... celý text
Originální název: The Couple at No. 9, 2021
více info...
Komentáře knihy Záhada domku číslo devět
Přidat komentář
Skvělá detektivka. Minulost se střídá s přítomností, rodinné vztahy jsou propletené více než se zdá, kniha je místy dojemná, poukazuje na vztah matka-dcera. Čtení jsem si maximálně užila a doporučuji.
Slušná a čtivá anglická detektivka s přídechem klasické a konzervativní Británie. Kniha se mi líbila, jen mi úplně nesedl samotný závěr, kde některé momenty děje nebyly úplně přesvědčivé, jinak jsem v průběhu čtení koketoval i s myšlenkou vyššího ohodnocení 4*.
Sice mi trvalo se začíst, ale pak už mě kniha celkem bavila. Matoucí mi připadalo zorientovat se v postavách, protože příběh vypráví hned několik postav ve dvou časových osách, takže jsem si musela pořád připomínat, kdo je kdo. Od autorky jsem už četla Odešla do tmy a ani ta se mi nečetla úplně nejlíp, asi si prostě s Claire úplně nerozumíme :-) Za mě moc postav, moc tajemství a příliš mnoho identit.
Pěkná knížka, za mě spíš detektivka než psychologický román, to by musela jít víc do hloubky. Vypravěči Lorna, Saffy, Theo i Rose mi byli sympatičtí, ale myslím, že vyprávění ze čtyř (a v jednu chvíli pěti) perspektiv bylo trochu nepraktické, především proto, že v každé pasáži padala spousta jmen, a než se daný vypravěč opět dostal ke slovu, jména se mi vykouřila z hlavy, musela jsem listovat zpět a osvěžit si, kdo byl kdo. A když už jsem u toho zmatku se jmény a osvěžování paměti, závěrečné procitnutí Rose v tomto ohledu mi přišlo kapku nereálné. Dopis, který byl přečten v epilogu, za příběhem udělal zajímavou tečku.
Kniha se tváří jako vesnický románek, ale přitom je to pěkně se rozplétající děsivý příběh. Bavilo.
Tohle nebyla ani tak klasická detektivka, jako velmi dobrý psychologický román. Jsem ráda, že jsem autorku objevila. Pustím se do dalších jejích knížek.
Podle anotace to vypadalo jako kniha přesně pro mě – detektivní příběh zasazený do anglického venkova s dávkou rodinných tajemství. Všechno, co mám v literatuře ráda, pěkně pohromadě. A rozhodně jsem nebyla zklamaná.
Po velmi slibném začátku se sice příběh začal ubírat trochu jiným směrem, než jsem si představovala, ale i tak mě udržel v napětí. Zápletka byla zajímavá, děj měl spád. Oceňuji dobře vykreslené postavy i několik nečekaných zvratů, které mě dokázaly překvapit.
Střídání perspektiv a časových rovin mám v knihách ráda – a tady to podle mě mělo své opodstatnění, i když chápu, že to nemusí vyhovovat každému. Ke konci kniha trochu zpomalila, ale závěrečný twist byl milým překvapením a dokázal si mě opět získat.
Byla to moje první kniha od Claire Douglas a určitě po ní nesahám naposledy. A musím ještě pochválit českou obálku – líbí se mi mnohem víc než ta v anglickém vydání. Krásně vystihuje atmosféru příběhu.
Četla jsem všechny knihy této autory a ani jedna knížka mě nezklamala.Napínavé čtení,neokoukaný děj a skvělá zápletka. Dlouho jsem něco tak poutavého nečetla. Doufám,že autorka brzy napíše něco dalšího.
Příběh mohl být poutavý a hezký... Ale děj plynul velmi zdlouhavě, posledních 20 stran už jsem jen přeskakovala... Je to škoda, protože jsem se na knihu moc těšila a bohužel mne zklamala :( ....
Tohle bylo tak fajn čtení. Současnost se prolíná s přítomností, je tam spoustu vodítek, podle kterých sice poměrně brzy odhalíte, co se nejspíš stalo, ale stejně čtete dál, protože víte, že jsou detaily, které chcete znát a unikají vám. Je to čtivé, svižné a ačkoliv jsou možná některé věci až těžko uvěřitelné, tady to nevadí. Nebála bych se použít termín detektivka s thrillerovými prvky. Tahle autorka mě začíná bavit.
Celkem jednoduchý děj napsaný jednoduchým stylem, který mě neoslovil. Ženy na útěku, změna identity, vraždy jedním tahem, láska a na konci úplný zvrat, pro mě neuvěřitelný závěr.
Tak tohle čtení mě moc bavilo,u mě maximální spokojenost,doporučuji svým blízkým k pohodovému čtení.
Nejedná se o klasické vyšetřování, přesto napětí roste. Dobře popsána doba, kdy ke zločinu došlo, stav společnosti.
Jsem zas nějak zapomněla jít spát.
Solidní detektivka, má spád, dobře se čte, docela sympatické postavy.
Čtivá kniha s docela zajímavým námětem , ale nedostavil se žádný wau efekt . Pro mě taková příjemná detektivní oddechovka.
Za mě super kniha. Jelikož detektivky nečtu, tak tenhle příběh mě naprosto pohltil a nemohla jsem se odtrhnout.
Že začátku mě kniha docela bavila. Ale postupně se zájem o četbu začal vytrácet. Zdlouhavé, natažené,mohlo být o pár stránek méně.75%.
Knihu jsem začínala číst bez velkých očekávání a možná o to víc se mi líbila. Přináší hybrid mezi rodinným dramatem a detektivkou ve stylu královny zločinu. Temnoty je v ní tak akorát, aby si jí mohl přečíst každý strašpytel, naopak napětí je v ní všudypřítomné od první stránky až do konce. Autorka prostřednictvím různých úhlů pohledu rozplétá zamotaný příběh, ze kterého ve výsledku přeci jen běhá mráz po zádech, i když to není žádná drsná severská detektivka, ale na první pohled milý příběh z anglického venkova.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
Anglie vraždy detektivní a krimi romány anglická literatura vzpomínky rodinné vztahy anglický venkov demence (nemoc) Alzheimerova choroba psychologické thrillery matky a dcery rodinná tajemství thrillery pro ženy potlačované vzpomínky matky samoživitelky, svobodné matky LGBT, queerClaire Douglas také napsal(a)
| 2024 | Odešla do tmy |
| 2025 | Zmizelé dívky |
| 2023 | Záhada domku číslo devět |
| 2025 | Skrytá za lží |
| 2026 | Nesprávná sestra |

80 %
78 %


Napínavý román je vyprávěn ze současnosti a minulosti z pohledu více osob, a proto se mi některé postavy vícekrát pletly. Příběh, ve kterém se skoro po třiceti letech, pomalu odhaluje minulost dvou rodin. Hlavní osobou je vnučka Saffy, která se svým přítelem opravuje nemovitost s velkou zahradou po své babičce. Na zahradě jsou objevena dvě zakopaná těla a detektivní příběh začíná s pomocí výpovědí dementní babičky, která podzim života tráví již v ústavu. Místy se v knize opakovaly příběhy z minulosti a při výpovědi babičky byla místa, kde děj tzv. zamrzl, ono vlastně není se čemu divit, starý člověk v osmdesáti letech si již mnoho nepamatuje a nebo nechce.....