Zabit u Resaky

Zabit u Resaky https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/6131/mid_zabit-u-resaky-P6q-6131.jpg 4 20 3

Ambrose Bierce patří mezi nejoriginálnější americké spisovatele přelomu 19. a 20. století. Proslul především svými povídkami hrůzy, v nichž navázal na tradici tzv. gotické povídky, jak ji v Americe pěstoval hlavně E. A. Poe a která žije dodnes. Bierce ji dovedl k formální dokonalosti a její techniku pak přenesl na příběhy z války Severu proti Jihu, kde sám bojoval. Povídky jsou stále moderní a živé a patří k tomu nejdrásavějšímu, co kdy bylo o válce napsáno. Druhým tématem jeho tvorby je černý humor… Tento výběr povídek v překladu Jana Zábrany a Mikuláše Moravce představuje Bierceho v obou těchto tvůrčích polohách.... celý text

Přidat komentář

Greenfingers
23.01.2021 4 z 5

Většina povídek ve výběru se mi líbila, zejména pak ty, jejichž příběhy se odehrávaly za války Jihu proti Severu. Autor je dokázal hezky rozehrát až do mnohdy překvapivé pointy.

trudoš
11.02.2018 4 z 5

Ambrose Bierce vždycky patřil k mým oblíbeným americkým spisovatelům z přelomu 19. století. Jeho texty se vyznačují barvitostí, větnou vynalézavostí a především stručností.
Tematická sbírka Zabit u Resaky představuje dvaadvacet kratších povídek rozdělených do dvou oddílů O vojácích a O civilistech. Špatná zpráva je, že část o vojácích nemá s hororem prakticky nic společného - autor v příbězích zachycuje absurditu války Severu proti Jihu (které se mimo jiné sám zúčastnil) a dělá to s humorem natolik černým, až z toho chvílemi mrazí. Poslední třetina knihy je pak věnována tvorbě, kterou dnes označujeme za „hrůzostrašnou“ a s bravurou sobě vlastní zde s přehledem navazuje na tvorbu Edgara Allana Poea. A opět (jak jinak) s cynickým humorem.
Bohužel, čas je smějící se bestie. Spousta úderných point tak působí otřepaně, přičemž knize příliš neprospěl ani fakt, že se některé motivy drobátko opakují. Takže i když jde o milé jednohubky, zdaleka pro mě nepředstavují to nejlepší z autorovy tvorby.


Lexand
07.02.2017 3 z 5

Když si přečtete první, možná i druhou povídku, vyrazí vám dech. Ale třetí už se příliš podobá prvním dvěma a další vám připadají k uzoufání stejné.