Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/258267/bmid_zabijak-anders-a-jeho-pratele-a-obc-j3Y-258267.jpg
3
1261
315
Třetí humoristický román světového bestselleristy a autora nejoblíbenějšího románu roku 2014 v Česku. Johan Andersson – díky svým nesčetným pobytům v base nazývaný jednoduše „zabiják Anders“ – je čerstvě na svobodě. Potřebuje novou práci a stejně tak přátele. Do rány mu přijde vychytralá pastorka Johanna Kjellanderová, která se kvůli svému ateistickému smýšlení ocitne na dlažbě. Společně s hotelovým recepčním Perem Perssonem založí „Agenturu pro ubližování na zdraví“ se zabijákem Andersem v roli smluvního násilníka. Kšefty běží báječně. Dokud se zabiják Anders nezačne ptát po vyšším smyslu toho všeho, nezačne se najednou zajímat o boha a nezačne být laskavý a mírumilovný. Jenže bossové stockholmského podsvětí s ním mají nevyřízené účty a zabijáka Anderse i s jeho přáteli pořádně zmáčknou… Jonas Jonasson si šibalsky a neuctivě bere na mušku lidskou chamtivosti a zabijákem Andersem vytvořil nezapomenutelnou postavu antihrdiny.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2016 , Panteon
Originální název:
Mördar Anders och hans vänner (samt en och annan ovän) , 2015
více info...
Přidat komentář
Kniha nedosahuje takové úrovně jako Stoletý stařík (ten je prostě nejlepší), ale opět Jonas brilantně popsal absurdity takovým způsobem, že mu to člověk věří, že se to snad i mohlo stát.
Zabiják Anders a jeho parta mě celkem bavila. Znám sice i humornější čtení, ale tohle byla příjemná oddechovka. Pokud vydá Jonasson další knihu, ráda si ji přečtu.
Tak jako jizda to neni špatná. Je to vtipné , banda co prostě vyděla na všem ..i na dobročinosti a víře :)
dyž jsem četl Stoletého staříka, dobře jsem se bavil. Kniha, i když její část byla absurdní, měla děj, měla vtip, byla příjemný, oddechovým čtením. Druhá kniha Analfabetka si tuhle úroveň držela ve své první polovině, ve druhé se už humor stával stále víc křečovitým, vtip se stával trapným zesměšňováním, nicméně ještě stále jsem ji dokázal přečíst bez pocitu ztráty času. S určitým napětím jsem čekal na třetí knihu, Zabijáka Anderse. Nejstručnější hodnocení, kterého jsem schopen je "zklamání". Mám-li být poněkud obšírnější, "kniha které věnujte čas pouze tenkrát, jestli skutečně nevíte co s ním". Ne, není to zklamání z toho, že tahle kniha na mne nepůsobí jako umění - tohle očekávání jsem ani neměl. Ale není to ani dobrá zábava, není to ani dobře odvedená řemeslná práce. Opravdu nenacházím nic, co bych na ní mohl doporučit. Nevím, jestli Jonasson svůj potenciál humoru a inspirace vyčerpal, nebo se dostal do fáze, že je to "pro ně dobré", do pocitu "pana superspisovatele". Nebo jen já jsem ten kdo jeho humor a talent nechápe. Každopádně, jedna z velmi, velmi mála knih, které ode mne dostaly palec dolů s pocitem, vyjádřeným frází "kniha nemá ani cenu papíru na kterém je vytištěna". Ale mohu se plést, uznávám.
Loni jsem Zabijáka odložila, protože jsem se nemohla začíst. Letos jsem ji na cestách přečetla od začátku celou a bavila jsem se u ní.
Po prvnich dvou knihach od tohoto autora jsem se moc tesil i na tuto, ale... Uplne nejslabsi kniha jakou jsem letos cetl a myslim si ze horsi si uz snad neprectu. Kniha je temer o nicem. Kdybych se u toho alespon parkrat neusmal nedam tomu ani hvezdicku.
Když se dělá něco na sílu, tak to stojí za míň než předcházející dva díly (to jsem ale slušňák). Howgh!
Stejný rukopis jako předchozí dvě knihy, ale nedosahuje té kvality. Pokud neporovnávám, tak jde o pohodové čtení, kdy se občas zasmějeme a nemusíme nad knihou moc přemýšlet.
Knížku jsem si dala do přečtených, i když jsem ji nepřečetla a asi nedočtu. Dala jsem jí třikrát šanci. V psané podobě v audio dokonce dvakrát. Ale nebaví, několik málo světlých pasáží a to je vše. Knížka mě nebaví a došla jsem asi do poloviny a vůbec mě nezajímá co bude dál a jak dopadne. Proti předešlým knížkám propad - staříka jsem jednou četla a dvakrát poslouchala jako audio, analfabetku, kteá je trošku slabší 1 x četba, 1x audio.
Tahle kniha se mi nelíbila. Opravdu ne. Zabiják Anders mě ale naučil řídit kšefty ve Švédsku. A to se mu musí nechat. Teď už ale vážně.
Knihu jsem vyhrabala v antikvariátě, a ne, nedivím se tomu. Sice můžete být bestsellerový autor a já nevím co, ale když jednou napíšete špatnou knihu, lidi si mezi sebou řeknou, že je špatná, a pak jde prodejnost dolů. Já jsem samozřejmě nevěděla, že je to špatná kniha, tak jsem si ji koupila pod příslibem, že se trochu pobavím, jelikož moje máma se u Stoletého staříka smála tak moc, že to museli slyšet snad až v New Yorku. Díky, mami.
Tak jsem ji začala číst, a hned jsem ji odložila. Takhle jsem ji odložila opravdu hodněkrát během těch čtyř dní. Důvodem tohohle nezvyklého počinu byl fakt, že je to hrozně mdlé na to, že to má být humorný román! Opravdu, nad knihou jsem se snad ani jednou nezasmála. Celkem smutné. Asi jsem kakabus, já vím, ale stejně. Důvodem číslo dva, byly nezvykle dlouhé pasáže o ničem. Třeba přiblížení rodinné historie recepčního. Vatyyy.
Když se nad tím tak zamyslím, ono to vlastně nemá ani žádnou... pointu, zápletku? Opravdu, není to třeba jen o blbém situačním humoru a hledání práce pro génia Anderse? Jop, je. A pak jsou do toho narvaný vaty, který jsem pozapomněla hned po jejich přečtení. Meh.
Abych to hezky shrnula, Zabiják Anders je kniha o ničem. Sice mám ze sebe hezký pocit, naučila jsem se podnikat ve Švédsku, literárně mě to ale fakt neobohatilo. Škoda.
Knihu sem si vzal na dovolenou a těšil se . Bohužel .
Knihu sem doslova kousal , odkládal a dával jí šanci .
Zbytečně , nejslabší autorova kniha . Rozhodně se k ní nevrátím . Nikdy ! Přešlé knihy se četli výborně i když i tam byly zbytečně zdlouhavé pasáže , ale budiž . U této knihy sem se ani moc nezasmál .
Na rozdíl od některých komentářů zde, se mi tato kniha pana Jonassona líbila snad nejvíc. Asi proto, že neobsahuje žádné pasáže s historickými osobnostmi. Její hrdinové jsou vlastně „obyčejní" lidé a příběh na mne působil SKORO uvěřitelně. Nedoporučuji pouze ortodoxním věřícím. Já, který si myslím, že Bůh má úžasný smysl pro humor, jsem se skvěle bavil.
Velmi uspokojivé.
Myslím, že jsem udělala dobře, že jsem "Zabijáka Anderse" četla s dostatečným odstupem od "Stoletého staříka" i "Analfabetky." Třetí autorova kniha byla sice trošku slabší než ty dvě předešlé, ale i tak jsem spokojená, protože se mi četla velmi dobře. Byl to pro mně příjemný relax a rozhodně originální námět! Těším se, jakým tématem nás Jonas Jonasson překvapí příště.
Vzdal som to po 120 stranach.opat bizarne postavicky aj pribeh,ale od prvej strany som sa trapil s citanim.starcek aj analfabetka sa citali lahko,ale toto...ale raz sa k tomu urcite vratim, mozno som len zrobil chybu, ze som to cital v kratkom odstupe od analfabetky.
Po staříkovi a analfabetce těžce slabý...
Příběh by mohl bez narušení čtenářského zážitku skončit v průběhu knihy asi tak třikrát, hlavní hrdinové jsou tentokrát hodně velký looseři a podvodníci. Jenže ne takovým tím sympatickým Podfukářským způsobem, takže vůbec nemáte tendenci jim fandit.
Ok, vše nakonec skončí dobře a je z toho vlastně i morální poučení, ale prostě to není ono. Kdyby autor napsal Anderse jako první knihu, v životě by se za hranice nedostal.
Podle mě nejlepší kniha od tohoto autora. Oproti minulým dvoum knihám ubyly zbytečně dlouhé pasáže. Tento příběh se čte sám a samozřejmě v něm nechybí skvělý humor, jako ve Staříkovi a Analfabetce. :-)
Štítky knihy
křesťanství humor švédská literatura
Autorovy další knížky
| 2012 |  Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel |
| 2014 |  Analfabetka, která uměla počítat |
| 2016 | Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) |
| 2019 | Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět |
| 2020 | Sladká pomsta |
Kniha Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) je v
| Právě čtených | 42x |
| Přečtených | 1 832x |
| Čtenářské výzvě | 405x |
| Doporučených | 34x |
| Knihotéce | 468x |
| Chystám se číst | 324x |
| Chci si koupit | 96x |
| dalších seznamech | 10x |
Předchozí dvě knihy - Stoletý stařík a Analfabetka, byly naprosto skvělé.
Tady jsem měl pocit, že autor vykrádá sám sebe.