Za zrcadlem: Hybridní válka jako staronový fenomén mezinárodních vztahů
Jaroslav Kurfürst , Jan Paďourek
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482443/bmid_za-zrcadlem-hybridni-valka-jako-sta-f0l-482443.jpeg
5
5
2
Sborník nabízí dvacet provázaných statí českých autorů, kteří se na téma hybridní války a hybridních hrozeb podívali z různých úhlů. V první části nás kniha provede od historie válečné lsti až do současného složitého světa, v němž vznikl koncept hybridní války. Představeno je složité dění na důležitém bojišti kybernetického prostoru. Druhá část sborníku je věnována českému prostředí a ukazuje, jak jsou hrozby vnímány uvnitř českého bezpečnostního systému. Třetí část monografie se zaměřuje na praktické příklady. Ukazuje, čemu a jak čelila Ukrajina poté, co byla napadena ze strany Ruska v roce 2014, věnuje se čínským teoriím o novém pojetí války nespoutaném tradičním vojenským uvažováním.... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha na téma hybridní války. Některé analýzy jsou opravdu kvalitní, zvláště ty, jež se týkají poměrů v Česku. Velmi pozoruhodné jsou kapitoly týkající se hybridní války ze strany Ruska, Iránu, Číny a Islámského státu. A velmi cenná je rekapitulace rusko-ukrajinského konfliktu.
Kniha Za zrcadlem: Hybridní válka jako staronový fenomén mezinárodních vztahů je v
| Přečtených | 6x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 19x |
| Chci si koupit | 14x |
| dalších seznamech | 1x |
V závěru J. Kurfürst píše, že kritici budou knize vytýkat jednostrannost, a má pravdu. Je to zčásti propaganda.
Zavedli jste označení "užitečný idiot"; dovolím si navrhnout ještě jedno trefné a to "užitečný hajzl" - udavačů se v posledních dvou letech vyrojilo až až.
V. Bahenský: "Názoroví oponenti v demokratické diskusi se tak znenadání mění na nepřítele státu, kolaboranty, zrádce nebo užitečné idioty. To ale, nepřekvapivě, pramálo přispívá ke stmelování společnosti. Čím více společnost, či přesněji její segment, který vnímá, že externí aktér pracuje v domácí politice proti jejím zájmům, vnímá hybridní agresi jako efektivní a zásadní hrozbu, tím větší má tendenci semknout vlastní šiky a tím agresivnější opatření bude podporovat. Tím spíše ale také dojde k ještě většímu rozštěpení společnosti. Je totiž třeba mít na paměti, že celá řada politických a jiných názorů, které skutečně mohou současnému Rusku konvenovat, nejsou nutně samy o sobě nelegitimní. A pokud jsou jejich držitelé vykazováni z debaty jako užiteční idioti nebo vlastizrádci, udělá to pramálo pro stmelení společnosti, a už vůbec to nepovede ke změně jejich názorů."
J. Syrovátka: "Ochota participovat na ochraně určitého systému je úzce spojena s důvěrou v systém samotný. Proto opatření vycházející z teorie „společenské odolnosti“ mohou dobře fungovat pouze v zemích, v nichž občané mají vysokou důvěru ve státní instituce a ochotu participovat na společenské a politické debatě."
Těžko ovšem důvěřovat systému, který sám patří mezi nejúspěšnější šiřitele dezinformací, například ústy lékaře a ministra v jednom ("Kdo má ukončenou vakcinaci, neonemocní a nikoho dalšího nenakazí.“ Dr. Blatný, uvedeno v televizním i internetovém zpravodajství.) nebo profesora přímo na webu mzcr.cz ("Člověk, kterému bude tato vakcína aplikována, má jistotu, že po onemocnění covidem nebude mít těžký průběh a neumře.“ prof. Chlíbek.)
Český elf B. Kartous má pravdu, když píše, že "… je ale důležité zvyšovat vnitřní, individuální imunitu vůči snahám o manipulaci, a to bez ohledu na zdroj a intenci v jejich pozadí."