Za sklem

16.04.2021

Knížka mě moc nezaujala, anotace slibuje zajímavý příběh, ale obzvláště první půlka knihy je doslova o ničem. Jen sledujeme, jaké má hlavní hrdinka směny, jak vyplňuje objednávky či doplňuje zboží do regálů, popř. další zmínky o chodu minimarketu. Druhá půlka už sice má trochu děj, jenže ten je stejně celý popsán již v anotaci, včetně toho, jak to dopadne. Dále anotace uvádí, že „Román je poutavou sondou do života současné japonské společnosti …“. Podle mě je kniha sondou do života velice omezeného vzorku japonské společnosti, a pro mě teda moc poutavá nebyla. A nazývat literární útvar o sto stranách románem, je opravdu hodně ambiciózní, řekla bych, že se jedná spíš o novelu. Bohužel, víc než dvě hvězdičky opravdu dát nemůžu.

11.03.2021

Čím víc knih z japonského prostředí čtu, tím míň bych tam chtěla žít. Jistě hraje roli i to, o čem autoři píšou, ale celkově na mě působí Japonsko jako pro člověka vysoce stresující země. Nedivím se, že se pohybuje na předních příčkách v žebříčcích počtu sebevražd.

Když se k prostředí přidá ještě hrdinka, která nezapadá do škatulek, je zaděláno na slušné psycho.
Knížka krátká, ale vyvolá dostatek otázek k přemýšlení.
Pro mě je sdělení jasné: Jakmile se začnete řídit tím, co si představují ostatní, že je norma, jste definitivně ztraceni.

18.01.2021

(SPOILER) Po dočtení mě napadlo jediné: to je teda psycho! Čekala jsem hrdinku, která nejde s davem, je jiná než ostatní a nevadí jí to, těšila jsem se, že bude chytrá a nedá se. Nelíbilo se mi, že tam nebyl jediný chápající a pomáhající člověk (trochu snad její sestra), že se jí buď posmívali nebo ji využívali (to mě fakt drásalo). Nebo mi nesedlo to japonské prostředí, to je taky možné.

24.11.2020

Kniha je poutavá a poukazuje na některé stereotypy v japonské společnosti. Co mi ale vadilo byl překlad, kdy volba některých slova prostě není vhodná a kazí celkový dojem z knihy. Například použitý výraz "rýžové hnětenky" namísto originálního japonského slova "onigiri", činí překlad lehce primitivním... A to je škoda. Přitom by se to dalo uvést někam do poznámky. Je to ale častý jev u japonských knih.

06.10.2020

Za sklem se mi četlo skvěle. Hlavní hrdinka Keiko je (víceméně) mladá žena s jasnými autistickými rysy, která se našla v brigádách v jednom z japonských supermarketů s přísnou firemní kulturou. Její okolí ji ale pronásleduje dotazy na stálou práci, založení rodiny a děti. A Keiko se proto celkem zoufale snaží zapadnout.
V pro nás exotickém prostředí se odehrává příběh, který by se mohl stát kdekoliv.
Doporučuji.

14.08.2020

Vedle sebe postavené dva světy nás přinutí mít za sympatičtější ten, ve kterém se hlavní postava cítí dobře a smysluplně, ač bez srovnání s "normálnem" soudné veřejnosti bychom ho také měli za chorý...
" S vašimi smradlavými geny si dožijte sama a po smrti si je vezměte s sebou do nebíčka."
"Mám pocit, jako kdybych RÁNO nosila někde uvnitř ve svém nitru."

29.06.2020

Kratičká novela o "podivínské" Japonce (píšu v uvozovkách, protože kdo je podivnější? ten kdo žije podle svých potřeb, nebo ten, kdo tyto lidi kritizuje a nutí jim své představy o světě?) ve středních letech, která již 18 let stále brigádničí v konbini a okolí se jí stále snaží přimět, aby se už konečně stala normální (tj. našla si chlapa, nebo stálou práci, nejlépe obojí). Chvílemi to bylo správně japonsky ujeté, avšak neustále se točící kolem společenského vnímání normálnosti. V Japonsku jsem nějaký čas žil a tak se pro mě nejednalo o cizí svět. Za mě plný počet hvězd.

05.06.2020

Čtivé, přímé, k zamyšlení.

02.06.2020

Skoro se bojím přiznat, že mi to přišlo jako šťastný konec - a že jsem fandila boji staré panny z Mimoňova proti normalos. :D I když to ještě omezenější nemehlo, co k ní chtělo do tandemu, ze studu, že nezapadá do pravěku, bylo i na mě moc.
Ano, byl to přehnaný příběh. Ale dobrá ťafka pro všechny ty zuřivě povzbudivé lidičky se sklonem tlačit každému svoji verzi štěstí. Škoda, že ti by na knihu řekli leda, že "tohle jde přece řešit jinak, né?"

04.05.2020

Kniha pro mě byla takovým vhledem jak do úplně jiného světa (japonského) a prostředí (nepřetržitě otevřený obchod zaměřený stoprocentně prozákaznicky), tak i do mně neznámé mysli (Keiko, která ve svých letech měla úplně jiné potřeby, touhy nebo cíle, než mám já). Román byl opravdu originální, svižný a čtivý, zajímalo mě, co nového se v konbini vyvrbí a co tedy bude muset Keiko řešit, ale i jak si poradí s narůstajícím tlakem jejího okolí na to, aby se už konečně začala "chovat normálně"... Mám ráda knihy, které mi pomůžou se "dostat úplně jinam" - a téhle knize se to povedlo hned na několika úrovních :).

21.04.2020

Divné, přímé, velmi soukromé a výborné!

14.04.2020

Mám dojem (soudě podle některých komentářů), že spousta čtenářů neporozuměla ničemu z toho, na co autorka v knize upozorňuje. Příběh rozhodně není o podivnostech japonského života a japonské kultury, pojednává o stereotypech japonské společnosti, které mají globální charakter. Je škoda, že někteří čtenáři Keiko řadí mezi "divné lidi" stejně tak, jako to dělají vedlejší postavy příběhu.

Hlavní hrdinka, Keiko, je žena, která od dětství nezapadá do společnosti. Není schopna porozumět některým lidským citům a společenským zvyklostem, což jí okolí neustále připomíná. Nejde však jen o posměšky a doporučení psychiatrického léčení, nýbrž také o škatulkování - protože kým je žena, která žije již dlouhou dobu bez partnera - asexuálka, lesba, kdo? Stejně jako v naší české a kterékoliv jiné "vyspělé společnosti" se i v Japonsku ve velkém vyskytují jedinci, kteří si hrají na experty přes životy druhých, tedy v příběhu přes život Keiko. Mají dojem, že přesně vědí, kým Keiko je, kam ji podle jejích projevů zařadit a čím se ji pokusit "vyléčit". Ve skutečnosti Keiko jejich znepokojení nerozumí a žije si spokojený život sama se sebou. Kvůli napomínání a posměškům se ale stane prodavačkou v konbini, kde je chování brigádníků řízeno předepsanými pravidly, kterými se Keiko striktně řídí a stává se tak dokonalou zaměstnankyní, která na pracovišti září, neboť jí byla poskytnuta předloha toho, jak se chovat má. Zde vykonává práci, která ji naplňuje a pro kterou se cítí být stvořená.

Příběh je pro mě velmi osobní záležitostí, knihu již mám uloženou v knihovně. Autorka zvolila jednoduchý jazyk, věty se čtou hladce.

30.01.2020

Náhodou jsem jsi půjčil v knihovně a nelituji. Je to krátká výborně napsaná kniha. Hlavní hrdinka je divná holka/žena, která je jakoby úplně bez emocí a vůbec nerozumí lidem kolem. Proto se neprojevuje a snaží se chovat a mluvit jako ostatní. Najde se až jako zaměstnanec kombini (obchodu), kde jsou jasná pravidla, jak se chovat a co říkat. Její snaha zapojit se do společnosti a být normální je v několika momentech legrační. Přesto je to dost vážná kniha o fungování společnosti.

04.01.2020

Podivná kniha, ještě podivnější hrdinka. Vnímám to jako pohled do exotického, neuvěřitelně vzdáleného a mně naprosto cizího světa. Uvědomuji si, že kniha má své kvality, ale mně tady ty extrémní případy, kterými se hemží téměř každá asijská literatura, která se mi zatím dostala do ruky, prostě vůbec nesedí. Svým způsobem mě to děsí - opravdu jsou v Japonsku všichni takoví "divní" nebo se jen o těch "normálních" nepíší romány?

14.11.2019

Ráda jsem nakoukla do japonského života. Kniha se mi četla lehce a příběh "zvláštní" hrdinky mě zaujal. O Keiko jsem se v jednu chvíli bála a čekala, jak to dopadne a dle mne to dopadlo dobře :-)) Teď jen čekat, zda další knihy autorky budou přeloženy.

13.11.2019

Pán v knihkupectví řekl: "Jestli vás to bude bavit tak jako mě, tak zítra nemáte co číst." Zpětně ho za výkon přečtení této knihy takto rychle dost obdivuju. Já ji musela co dvě stránky zavírat a rozdýchávat věci, kterých jsem tam byla svědkem.
-
Avšak přiznávám, že postupně jsem si zvykla i na to, že onigiri jsou hnětenky. Vlastně by bylo i roztomile retardované, kdyby se hnětenky ujaly. Dobrovský by jásal!
Každopádně - i když odhlédnu od hnětenek, tófu a obědových krabiček, musím přiznat, že i samotný příběh byl naprosto dementní. Hlavní postavou je psychopatka, ale bohužel není tím inteligentním typem psychopatky, který okouká běžné lidské chování a přes mrtvoly se dostane kamkoliv chce. To znamená: je hrozně nudná a napodobuje kolegy z obchodu.
Všichni okolo navíc těžce nesou, že nemá manžela a děti. No a protože je psychopatka vážně hloupá, tak jí nedojde, že žije v zemi, kde je single přes 50 procent lidí jejího věku a může si na pohodičku najít nějaký vhodnější okruh přátel, ona se raději uchýlí k velmi hloupé alternativě. Bolí mě hlava jen co na tu knihu vzpomínám, takže končím.
Přeji všem stromům, abychom podobných pseudo příběhů byli do budoucna ušetřeni.

12.11.2019

Znepokojivé zamyšlení nad dnešním světem a nad tím, co je a není normální. Hlavní postava zřejmě trpí lehčí poruchou autistického spektra a našla své životní poslání v plnění jasně daných manuálů, postupů a příkazů. A proč ne, většinou právě ti, kdo za sebou dokáží nechat vesnici z doby kamenné, v životě něco dokážou, minimálně prožít vnitřně spokojený život.

28.10.2019

Zajímavé, i když pro mne poněkud depresivní dílko, které si myslím někteří lidé pochopili špatně (soudě podle komentářů), na druhou stranu chápu, že to není kniha pro každého. Nejde v ní ani tak o pracovní kulturu v Japonsku, která taková až extrémní bohužel může být, na druhou stranu si v "konbini" zákazník nepřipadá, jako by prodavače obtěžoval (jako je vcelku časté u nás).
Kniha spíše zobrazuje dnešní společnost, která se tváří moderně a progresivně, na druhou stranu mnozí lidé (občas kolem sebe sleduji, že většina) zastávají stereotypní názory předávané z generace na generaci jako jedinou správnou pravdu, jejich život jede v zajetých kolejích, a pokud někdo nesplňuje tento vzorec, tak je divný nemocný a potřebuje léčit, přesně jak to zažívá hlavní hrdinka v knize. Protože i já se poněkud vymykám běžnému vzorci, se kterým se hodně lidí nedokáže smířit, na vlastní kůži cítím, že tohle není problém jen tradičního Japonska.
Není to žádné veledílo, ale vzhledem k tomu, že o knize i po třech měsících po dočtení přemýšlím, dávám plný počet.

22.10.2019

Co znamená být normální? Základní poselství tohoto románu. Originální příběh o hledání vlastní identity a smyslu života ve společnosti, kde žádná odlišnost není tolerována. Neobvyklé a podivně krásné.