Za katrem: Historky, co utekly z basy

Úvodem musím říct, že podtitul knihy "historky, co utekly z basy" mi úplně nesedí. Čekala jsem humoristické dílo od A do Z. Ve výsledku jsem i to dostala, ale mám pár ale.

Dlouhá část knihy je popis fungování knihy. Což je velice zajímavé, ale nejsou to historky. Pro pochopení věznice je něco nutné, ale asi bych to osekala a víc přidala na těch příhodách (pokud nějaké ještě zbyly ).

Oceňuji, že autorka knihou ledacos předala. A to zejména poučení ohledně opatrnosti a že být někdy hodný na cizí = ohrozit svou rodinu a samu sebe. Co už mi ale pak přišlo zvláštní, tak v nějaké historce komunikovala s vezněm a zmínila, že děti má. Já bych neřekla ani to. Ale základ - jména, fotky, to tu je a cením si toho.

Některé situace mě opravdu pobavily a smála jsem se nahlas, třeba PMS, ale některé mi přišly takový ten styl "to už jsem někde slyšela". Nechci tím naznačit, že to nejsou zážitky autorky, ale zkrátka jsou si vězni asi podobní a tenhle humor najdete v sekci "vězeňské vtípky" na každé stránce.

Vtipné a "romantické linky" byly něco, co celou knihu okořenilo a je zajímavé sledovat, jak se někdy osudy propletou i na nečekaném místě. Svatební hostina za katrem. To chcete..

Suma sumárum - Celkově je kniha rozhodně zajímavá, kdo chce nahlédnout i do právního fungování věznic a celkově sledovat cestu jedné ženy na neobvyklou pracovní pozici a párkrát se zasmát - doporučuji. Já bych chtěla víc toho humoru.

ČV 16/26. Veľmi ma to bavilo! Od prvej po poslednú stranu, skutočne. Po knižke, kde nezmysel striedal chybu, to bolo príjemné trávenie času s poriadnou dávkou sarkazmu a trefných odpovedí. Za mňa skvelý počin, v mnohom mi prostredie za katrem pripomenulo školské chodby nemenovanej sídliskovej pražskej základky, kde by si naši chovanci mohli podať ruky, akurát, že tí na slobode boli omnoho neposlušnejší a človek nemohol využiť presun na oddelenie ciel :) Takže za seba doporučujem, má to spád, logiku, reálnosť i vtip.

Jak vlastně vypadá život za mřížemi, když ho nevypráví televizní krimi seriál, ale samotná realita? Právě o tom je kniha Za katrem od Katky Míkové, která ukazuje, že vězeňský život není jen o mřížích. Otevírá svět, kde nic není černobílé a kde jsou lidské příběhy často složitější než samotné rozsudky. A nezapomeňte – každý, kdo sedí, je nevinný. Vždycky to jen podělal právník.

Katka pracovala jako vychovatelka v mužské věznici a své zážitky se rozhodla převyprávět s pořádnou dávkou sarkasmu. V jednotlivých kapitolách sdílí to nejzajímavější (a často i nejšílenější), co tam zažila.
V knize najdete všechno – od bizarních momentů běžného dne až po milostné dopisy (nejen) odsouzených, u kterých nevíte, jestli se smát, nebo kroutit hlavou. Jako bonus je na konci přiložený malý slovník vězeňského slangu – kdyby vás náhodou někdo označil za mukla a vy nevěděli, jestli poděkovat, nebo mu jednu vrazit.

Tuhle knížku jsem si fakt užil. Hlavně kvůli tomu, jak je čtivá a s jakým nadhledem je napsaná. Katka má dar vyprávět bez přikrášlování, s ironií, sarkasmem i humorem, který mě kolikrát upřímně rozesmál. A přitom mezi řádky cítíte, že to všechno má váhu. Skvělým doplňkem jsou i ilustrace – jednoduché, ale přesně vystihující popsané situace. Jediné, co bych vytknul, je to, že by kniha mohla být delší a místy jít víc do detailů. Ale třeba se dočkáme pokračování.

Za mě je to knížka, kterou bych doporučil každému, kdo má rád true crime z jiného úhlu pohledu – nebo komukoliv, kdo hledá originální a dobře napsané zážitky ze života.

Bavila jsem se. Autorka má smysl pro humor a hodně proříznutou pusu. Ono bez ní by to asi ani nešlo. Setřít hloupé řeči správne mířeným sarkasmem je mnohdy nejlepší zbraň. Některé hlášky jsem si i napsala.

Knížka mě neskutečně bavila. Autorka skvěle v jednotlivých kapitolách přibližuje prostředí věznice z pozice vychovatelky. Je to vtipné i k zamyšlení a rozhodně doporučuji přečíst těm, kdo uvažují o práci ve vězení.

Knihu jsem si vyhledal cíleně, jelikož se o oblast vězeňství dlouhodobě zajímám. Je vtipná, čtivá a se spousty zajímavostí z reálného provozu. Jen mi vždy zarazilo, s jakou rychlostí autorka ztratila zbytky naivity či empatie a odsouzené brala jako kusy. Nutno dodat, že jí to nějak neulehčovali no. Kdyby se politická reprezentace inspirovala v zahraničí, recidiva by nebyla tak vysoká a práce ve věznici by nevypadala jako trest

Dost věci znám bohužel tam někdo z okolí pracuje

Nejen historky, co utekly z basy, ale i náhled do fungování českého vězeňství a mentality zaměstnance, kterého jeho práce nevyhnutelně musela poznamenat. Z praxe vím, že kdo podobným zaměstnáním prošel a ustál to, odnesl si s sebou velmi specifický smysl pro humor. To přesně nám tady předvedla Katka Míková, která si na dva roky střihla roli vězeňské vychovatelky. Čtenáři, který s nikým “z branže” do kontaktu nepřišel, může takový smysl pro humor připadat temný, pesimistický a místy hodně odsuzující. Katka se takovému čtenáři snaží vykreslit tu realitu, se kterou se zaměstnanci věznice setkávají často více než 8 hodin denně (a ještě za neodpovídající plat), ale pořád to podat s vtipem a nadhledem.

Mně se knížka četla lehce a rychle, ale protože už o fungování věznice a penitenciární péči něco vím, byla pro mě také celkem snadno odložitelná. Bavily mě kapitoly, které popisovaly ty všední dny a režim (jak z pohledu vězně, tak zaměstnance) a když konečně došlo na ty slibované historky, dočetla jsem knihu na jeden zátah.

Začátek jsem četla poctivě, pak přeskakovala stránky a pak se koukla nakonec, jestli jsem o nic zajímavého nepřišla….a nepřišla. Téma super, ale nedotažené.

Nic moc, čekala jsem víc. Téma perfektní, klidně bych se dozvěděla něco více do hloubky než jen takto povrchově.

Autorka několikrát zmiňuje svůj sarkasmus a černý humor. Já ho v knize zase tak moc nenašla. Čekala jsem víc.

Mám ráda knihy podle "skutečných událostí ", kniha se skvěle četla. Není to žádný hluboký příběh spíše odlehčená, vtipná četba s pohledem jak to za mřížemi.

Baví mě, jakým stylem je kniha napsaná. Autorka drží celou dobu profesionální hranice, ale neztrácí optiku člověka „zvenčí", díky čemuž se tu střídá černý humor s tichou tíhou reality. Forma „momentek“, které v této profesi autorka zažívala, udrží čtenáře naprosto spolehlivě přikovaného k textu. Některé příběhy vás udeří silněji, jiné jen jemně ťuknou, ale dohromady skládají mozaiku, která boří předsudky a připomíná, že i za katrem žijí příběhy, které bychom měli lépe poznat. Kniha se čte rychle, ale dlouho budete vzpomínat na momenty, kdy jste nevěřícně kroutili hlavou či se hlasitě smáli na veřejnosti. Rozhodně doporučuji všem, kteří mají rádi české krimi seriály (můj případ).

Tak tohle nebylo úplně to pravé ořechové. Téma celkem zajímavé - ženská vychovatelka v mužské věznici a její postřehy a historky. Proč ne. Ale autorka v mnoha momentech skutečně příliš tlačí na pilu a pak se celá ta "zábavnost" ztrácí a vyznívá hodně strojeně. Celkově je to materiál vhodný spíše na nějaký ten blog. Jenom průměr, čekal jsem opravdu více.

Já se musím bohužel přidat k těm, co od knihy čekali trochu něco jiného. Nejdřív jsem skoro do poloviny pořád čekala na nějaké ty historky. A pak vlastně musím říct, že mě až tak nepobavily. Občas mi to přišlo trochu na sílu a myslím, že celkem seděla jedná hláška přímo z knihy - že některé historky jsou prostě vtipné jen pro ty zasvěcené a jsou jen těžko přenositelné. Věřím ale, že si to své čtenáře určitě najde (svědčí o tom celkové hodnocení knihy), mě to bohužel úplně nesedlo.

KATKA MÍKOVÁ - ZA KATREM

"Pak přišel zlom a přede mnou se zcela jasně zjevil můj nový životní cíl - jednou skončím v kriminále!"

Veľmi som bola zvedavá na túto knihu a na začiatku som mala pocit dejavu. S autorkou som sa vedela úplne stotožniť, nakoľko aj ja som dcéra bývalého "bachara". Takže, keď sa aj mňa ako dieťa opýtali, kde mám otca, aj ja som odpovedala "vo väzení"

Sú povolania, ktoré majú vplyv na celú rodinu. Hlavne,keď ide o povolanie takéhoto druhu. Nebolo mi jedno, keď bol v noci poplach, alebo keď väzeň zdrhol a bola celá rodina na pozore. Vedela by som aj ja rozprávať...

"Já jsem tam nebyla od toho, abych vězně soudila. To už za mě udělal někdo jiný."

Autorka má veľmi dobrý humor, ktorý nás sprevádza počas čítania celej knihy. Napriek tomu, že v príbehu nájdeme aj ťažké prípady, celé je to napísané "ľahkým" štýlom. Veľa som sa nasmiala.

"Z některých jde strach už od pohledu - potkat je v noci v lese, položím před ně peněženku, zakousnu se do stromu a předstíram, že jsem větev."

Ukáže a vysvetlí nám, ako to za mrežami chodí. Dostaneme náhľad do každodenného režimu odsúdených, ale aj pracujúcich vo výkone trestu.

"...teď jsi nádherná vispělá žena kterou ze všeho nejvíc miluji a kterou si chci vzít do rakve miláčku..."

Rómeo...dostať takýto list sa hneď roztopím ako zmrzlina na slnku. Odpadla som z listov odsúdených. Asi pri tej časti som mala najväčšie záchvaty smiechu.

"Vzpomínky na tuhle práci už budu mít navždycky sobě."

Vždy som vnímala túto prácu ako náročnú a tu nehovorím o fyzickej náročnosti, ale o psychickej. Ako aj autorka písala, pracovníci sú tiež zatvorení viac hodín denne s odsúdenými. A v dnešnej bláznivej dobe jeden vrah má, bohužiaľ, viac práv ako zamestnanec ústavu.

Autorka si právom zaslúži môj rešpekt! Nie je ľahké sa uplatniť (a ustáť) v zamestnaní, kde pracujú hlavne muži. A vybudovať si rešpekt a postavenie už dupľom nie. A nehovorím len medzi kolegami, ale hlavne o odsúdených mužoch!

"Až jednou budete chtít přijít o iluze a částečně i víru v lidstvo, práce ve vězení je pro vás ideální."

Bolo to veľmi zaujímavé čítanie. Určite odporúčam.

jak tak čtu komentáře,. spoustu lidí Katka Míková neoslovila... já knihu našla v knihovně, o IG jsem ani netušila.. no a bavila jsem se fakt dobře, posmála jsem se i nahlas..a myslím, že takový byl i Katčin záměr- trochu odlehčit vážné téma. Jako oddechovka skvělé, nečekejte zázraky a knihu si v klidu užijte u kávy, čaje, či jen volné chvilky. Já se na ni každý den těšila :)

Některé vtípky jsou asi nepřenosné a mně to občas přišlo na sílu.
Povahu a nadhled cením. Kateřina se teda nedá jen tak.
Po knize jsem sáhla díky profilu na IG. A neoslovila mě. To se prostě asi stává. Říkala jsem si, teda její sebevědomí bych chtěla mít. Nebo mi přišlo, že mi až příliš cpe, jak ona je super a vtipná.
Ale ty dva dny, co jsem tomu věnovala mě asi nezabily, protože kniha dobře odsejpá a byly i zajímavé pasáže.

Bohužel jsem čekal lepší knihu podle hodnocení ostatních mě to připadlo jako průměrné čtení.