Z doby našich dědů

Je příběhem o sebevrahu oběšenci, jehož mrtvolu nemůže obecní pohodný pohřbít, protože sedláci hlídají svá pole v pověře, že půda, do níž je uložen sebevrah, bude postižena neštěstím. Temná zimní noc, v níž je vláčeno tělo oběšencovo z místa na místo, dodává příběhu rámec přízračné úděsnosti.