Píseň zimy

Liesl celé své dětství poslouchala krásné a tajemné příběhy o Králi skřetů – o nezbedném panovníkovi, který vládne podzemí, o Králi duchů, který ji inspiroval ke skládání hudby. Když ale Liesl vyrostla, musela své sny o králi a skládání hudby nechat stranou a věnovat se praktičtějším věcem. Avšak když zmizí její sestra Käthe, jen Liesl ví, že ji odnesli skřeti, a vydává se do podzemní říše, aby ji zachránila a přivedla zpět. Král podzemí jí sestru vydá pouze pod jistou podmínkou – za jeden život vyžaduje jiný. Aby zimu mohlo vystřídat jaro, musí si do podzemí vždy odvést pannu, a pokud se má Käthe vrátit, musí se pro ni Liesl obětovat. Bez smrti se nemůže svět znovu zrodit, a tak Liesl nabídne králi svou ruku. V podzemní říši Liesl zjistí, že ji král nadále inspiruje a že ho obdivuje. Avšak jak se její hudební talent rozvíjí, Liesl pomalu ztrácí sílu a jako králova nevěsta umírá. Čím blíž si ale s králem jsou, tím horší se zdá jejich rozhodnutí: Obětují svou lásku, anebo nastane konec světa?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/339191/pisen-zimy-cQA-339191.jpg 2.98
Série:

Wintersong (1.)

Originální název:

Wintersong (2017)

Žánr:
Fantasy, Pro děti a mládež, Dívčí romány
Vydáno:, CooBoo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
Andy0892
21. září

Jak začít...Souhlasím s komentáři níže. Němčina mi tam také trochu vadila, a co se týká hlavní hrdinky...nijak jsem si ji neoblíbila.

Stále nevím kam celý děj směřoval. Od strany 140 to začalo mít větší spád, ale poté jsem měla pocit jako bych se motala v kruhu. Špatná kniha to nebyla, jen mě dost zklamala - už kvůli krásné obálce jsem doufala,že to bude jedna z knih, při které člověk tají dech. To se však nestalo. :(
Další díl si ze zvědavosti přečtu, snad bude alespoň o stupínek lepší.

Ryora
21. září

No tak jsem dočetla knížku na kterou jsem se docela těšila, ale přiznám se, že mě poněkud zklamala. Nejen, že na mě skončila dost smutně, ikdyž asi chápu, že autorka chce pokračovat dál, ale ani se mi moc nelíbila. Líbí se mi možnost, že teď hodně vychází knížek na obdoby pohádek (jako např. Dvůr trnů a růží či Dvůr mlhy a hněvu, které se moc povedly) ale tohle se dle mého názoru nepovedlo. No pokud bude druhý díl budu doufat, že bude lepší a přečtu si ho jen kvůli té hlavní mužské roli.

Fenris
20. září

Knihu jsem akorát dočetla a moje pocity z ní, jsou dosti rozpolcené.
Měla bych spoustu výtek, které by se autorce možná i líbili, možná by je vzala v potaz, ale na druhou stranu, kdo jsem abych soudila cizí práci, zvlášť, když ji dokázal vydat.
Knihu jsem zvládla za dva večery. Není to náročné čtení, i když jak pro koho. Lehce mě tam iritovali německá oslovení a němčina obecně. Omlouvám se všem, kteří němčinu ovládají nebo mají pro ten jazyk jakkoukoli vazbu, mě se to všechno mihlo obloukem.
Kniha byla dost často chaotická a neměnná. Ach ano, jak byla neměnná, zdálo se mi, že se vlastně celou knihu řeší jen jedna věc a to zoufalost hlavní hrdinky, dokud nenastal konec a začalo to být zajímavé nebo aspoň to čtenáře začalo více zajímat. Kdo je vlastně náš Král Duchů?
Přečtu si další díl? Pravděpodobně ano, ale určitě to nebude kvůli hlavní hrdince, ale kvůli našemu hlavnímu mučedníkovi, s kterým jsem sympatizovala asi nejvíce.
Možná jsem knihu úplně nepochopila, možná jsem náročná čtenářka (ani omylem :D ), možná jsme si s autorkou úplně nesedly, ale i tak kniha měla dost kladných bodů, které mě potěšili. Dokonce mě i konec trochu překvapil, ale nepřekvapil mě natolik, jako když jsem si uvědomila, které tři knihy mi to připomíná. Vážně, na konci jsem měla pocit, jako kdybych četla tři knihy v jedné. Což je pro mě lehké zklamání. Ale kdo dneska dokáže být originální? :)