Vzpomínky na Afriku
kniha od: Karen Blixen
KoupitKoupit eknihu
Autorka pocházející z aristokratického prostředí se v roce 1914 vydala s manželem do tehdejší britské kolonie Keni. Namísto sladkého života mezi zdejší společenskou smetánkou a bohatých zisků z kávové plantáže ji čekala řada větších i menších katastrof. Kniha zachycující její vzpomínky na černý kontinent vyvolala zájem v literárním světě i mezi filmaři. Film s Meryl Streepovou a Robertem Redfordem v hlavních rolích byl po zásluze oceněn sedmi Oscary. Verše přeložili Tomáš Míka, E.A. Saudek, Ferdinand Stiebitz....celý text
https://www.databazeknih.cz/images_books/38_/38434/vzpominky-na-afriku-vsA-38434.jpg 4.1119| Orig. název: | Den Afrikanske farm (1977) |
| Žánr: | Literatura naučná, Biografie a memoáry |
| Vydáno: | 1992, Odeon |
| více informací... |
Komentáře (30)
Kniha Vzpomínky na Afriku
Ke knize jsem nepřišla jako slepý k houslím. Nejen, že už jsem měla zhlédnutý film, ale taky jsem četla knihu "Létala jsem za sluncem". Sice to není kniha o Karen Blixenové, ale o ženě, která žila v její době a blízkosti, dozvěděla jsem se tu ale o barončině osobním životě víc, než ve Vzpomínkách na Afriku. Neudělala jsem si o ní moc dobrý obrázek. Ale ať byla, jaká byla, a žila život, který by mě nelákal, její Vzpomínky jsou něco úchvatného.
Kdo čeká román a milostný příběh, jako viděl ve filmu se Streepovou a Redfordem, ten nebude moc nadšený. Vlastně o Denysovi, kterého Redford ztvárnil, je tu jen jediná kapitola. Zbytek knihy popisuje v dlouhých i kratičkých kapitolách život na farmě a v Africe, zvířata, zvyky, domorodce i další bílé přistěhovalce. O samotné autorce jsem se příliš nedozvěděla a tak jsem si musela vystačit s informacemi, které byla ochotná sdělit, nebo které jsem si zjistila já. Ale určitě mám v plánu zjistit si o jejím životě víc.
Do Afriky se v budoucnu určitě nechystám a tak bude žít v mých představách přesně taková, jakou ji Karen Blixenová vylíčila. Nádherná, horká a tajemná.
Po Baronce Blixenové jsem přečetl i její knihu a musím uznat, že tato mozaika zážitků a střípků ze života autorky v Africe je okouzlující a plná emocí ať pozitivních tak i negativních. Asi nejsilnější je potom poslední část kdy se Karen Blixenová loučí se svou milovanou Afrikou a farmou a lidmi a vším co jí obklopovalo a vrací se domů, to musí pohnout s každým čtenářem a přiznám se, nejsem výjimka.
Celou tuto Africkou anabázi krásně shrnul v názvu doslovu pan Frolich a to: Literární vítězství sběratelky životních neúspěchů .
Pestré, barevné a poetické vyprávění o Africe, o nádherné krajině, a co bylo opravdu zajímavé i o životě domorodých kmenů. Opravdu je to vyprávění - vzpomínky. Přímé řeči je tam málo, ale veliká slovní zásoba a krásné slovní obraty dělají z knihy příjemné čtení.
Kniha je velice poučná a můžeme se z ní dozvědět mnoho informací o tom, jak kolem roku 1914 vypadala Afrika a jak to tam chodilo.
Kniha je psána formou kapitol, které nemají chronologický děj. V knize se nevyskytuje mnoho přímé řeči.
Je to velice povedené dílo.
Četla jsem v srpnu 2007. Podle mých poznámek:
Hezké, zajímavé. Film dost jiný.
Pohled na Afriku a Afričany. Autorka 2x o Afričanech hovoří velmi neuctivě, jako by to ani nebyli lidé, ale něco podřadného - na úrovni zvířat. Je to divné, protože jinak je má ráda a respektuje je.
Jinak hezké.
Byla jsem na farmě v Africe na úpatí Ngogského pohoří. Byla jsem na farmě v Africe... s Karen..
Překrásně vykreslené dojmy a nálady, cítíte žár planin a chlad afrických nocí, slyšíte zpěv domorodců, vidíte stín mraků přecházející po trávou rozvířených pastvinách, radujete se z přicházejícího deště, cítíte samotu i lásku. A ve všem je divoká svoboda, hluboký respekt a nakonec odevzdání.
Krásná kniha o Africe a její přírodě. Film úžasný a vztah autorky k lidu příkladný.M oc se mi líbilo.
Trochu mi vadilo, že kromě poslední části knihy, to nebyl souvislý příběh. Jinak krásné vyprávění o Africe, jaká už není.
Filmu se povedlo to, co se knížce úplně nepovedlo - zarýt se do srdce. Jinak ale krásná kniha, pěkné popisy, myšlenky...
Tak jsem si myslela, že knížku (poprvé) nedočtu, samý popis, dlouhé líčení, nezáživné a nudné...s přibývajícími stránkami jsem se začetla a zamilovala do Denise a smutnila při odchodu Msabu z Afriky. Krásně vylíčený střet civilizace s domorodci. "Viděli jste Boha? Ne?! Tak nechápu, proč létáte..."
Je to takové pohlazení po duši. Nelze ji přečíst rychle. Po pár stránkách denně postupně poznáváte tento kontinent, mentalitu a myšlení lidí, spojení člověka s nedotčenou přírodou...
Nečekaně velmi poutavá knížka, téměř idylicky popisující ne vždy idylická léta v Africe.
„Měla jsem farmu v Africe na úpatí Ngongského pohoří … "
Ráda jsem se opět po delší době začetla do tohoto pestrobarevného příběhu vytvořeného se střípků vzpomínek … autorka možná viděla Afriku hodně idylicky, ale já se na to těšila … v téhle knížce mi ukázala kouzlo koloniální Afriky a dávno zmizelých časů … odhalila duši Afriky – barevnou, divokou (tak jinou než je ta naše evropská) … často se považujeme za kulturnější a celkově vyspělejší … jenže je tu jeden háček, taky jsme se stali povrchnější, tak nějak jsme s tou naší „vyspělostí“ ztratili schopnost vidět – přirozenost, opravdovost…
„Kávová plantáž je něco, co vás chytí a nenechá vás odejít. Je tam vždy co dělat a vy jste vždy tak trochu pozadu s prací, …"
Nečekejte romantický příběh, tak jako ve stejnojmeném filmu. Je to ale krásný poetický popis lidí a přírody v Africe. Přirovnala bych spíše k poezii než próze. Kniha se nedá číst jedním dechem, ale pokaždé, když ji otevřete, srdíčko zaplesá nad krásnými slovními obraty. Stojí za to mít v knihovně.
Budu asi jeden z mála ale mě se kniha moc nelíbila,je nudná, zbytečně popisná,snad jen popisy života a zvyků domorodců jsou takovým plusem knihy.Autorka knihy ve mě nevzbudila velké sympatie a ke knize se určitě už nikdy nevrátím.
V úvodníku knihy je napsáno: "Ernest Hemingway svého času vyjádřil, že je to nejlepší kniha o Africe, jakou kdy četl." Dávám mu palec nahoru :-)
Film je jeden z mých nejmilejších, takže na knížku se nesmírně těším..
Po přečtení doplním ..
Črty z Afriky, která už neexistuje. Kniha je taková zvláštní, jakoby celá Afrika plula jen kolem, ale strhla člověka sebou a byl v ní přítomen. Nádherné čtení.
Do knihy jsem se natěšeně pustila po několikerém shlédnutí filmu. Byla jsem svým způsobem zklamaná, protože jsem čekala romantický příběh se smutným koncem. Ale přesto, pěkné a zajímavé čtení.
Zajímavá, příjemná knížka o Africe. Zejména mě bavily pasáže popisující úvahy a osudy domorodců. Popis jejich chápání světa, práva, života. Byly tam samozřejmě úseky, které mě příliš nebavily, ale celkově mám z této knihy příjemný dojem. Vypravěčka působí velmi sympaticky a její nostalgický a zároveň velmi realistický popis Afriky se čte sám.
Parádní čtení na prázdniny. Příběh Karen Blixenové mě opravdu chytil a musím ji obdivovat...Potěšilo mě taky líčení africké přírody a mnohých setkání tváří v tvář s africkými divokými zvířaty. Už se těším na film....
To, že Vzpomínky na Afriku nejsou ucelený příběh, bych viděl spíše jako plus než mínus. Díky tomu se tato kniha nejeví tuctově, ale jako syrové vyprávění člověka, co v tak nehostinné zemi žil a bojoval s tak těžkým osudem. Nejednou jsem byl dojat, zejména příběhy o jejích afrických přátelích či soubojem s kobylkami. Osobně mě velice mrzí, že nemohu v naší domovíně koupit více knih od této spisovatelky.
PS: Přirovnávat tuto knihu ke slohovému cvičení mi přijde naprosto scestné (uživatel Skip).
Český název knihy přesně vystihuje, o co v knize jde. Jsou to pouze vzpomínky, žádný ucelený příběh (jako ve stejnojmenném filmu) a i když Blixenová docela dobře zvládá sloh, přijde mi to celé spíš jako velké slohové cvičení (vyprávění). Jistě jsou tam zajímavé věci. Baronka byla dobrou pozorovatelkou, ale mnohokrát opakované popisy hvězdných nocí, západů a východů slunce, měsíčního světla, oparů nad a pod horami, brzy začnou jaksi nudit. A tak tím nejlepším v knize jsou náhledy do životů a duší domorodců, se kterými měla velmi dobré vztahy.
Fascinuje mě životní síla Karen Blixen, schopnost postavit se životu rovně a s hrdým čelem, riskovat a milovat, stát si za svým proti všem. Kniha plná afrických vůní a zpěvů neporušené nespoutané svobody - přírody. Jako příběh vede film, který je mistrovským kouskem po všech stránkách. Ale kde by byl film bez Karen?
Popravdě, líbila se mi víc kniha než film, kniha mi přišla taková plnější, plastičtější.
Stále pro mne zůstává lepší film než kniha.
Děj tu trochu postrádám, je to hodně o líčení věcí okolo.
Je to ale pěkná kniha, oddechová.
Pro mě stále asi krásnější film, vždy jsem plná dojmů. Knížka je spíše popisem přírody a zvyků narozdíl od filmu, kde je spíše hlavní příběh Karen a Dennise
Štítky
Autor a jeho další knihy
Karen Blixen
dánská, 1885 - 1962
- Vzpomínky na Afriku (1992)
- Světová literatura 10 1956–1965 (1966)
- Zimní pohádky / Anekdoty osudu (1986)
- Babetina hostina (1971)
- Africká farma (1948)
Podobné knihy
- Létala jsem za sluncem (2016)
Kniha Vzpomínky na Afriku je:
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 166x |
| v Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 13x |
| v Knihotéce | 101x |
| v Chystám se číst | 99x |
| v Chci si koupit | 18x |
| v dalších seznamech | 5x |