Vzpomínky na Afriku
Karen Blixen
Autorka pocházející z aristokratického prostředí se v roce 1914 vydala s manželem do tehdejší britské kolonie Keni. Namísto sladkého života mezi zdejší společenskou smetánkou a bohatých zisků z kávové plantáže ji čekala řada větších i menších katastrof. Kniha zachycující její vzpomínky na černý kontinent vyvolala zájem v literárním světě i mezi filmaři. Film s Meryl Streepovou a Robertem Redfordem v hlavních rolích byl po zásluze oceněn sedmi Oscary. Verše přeložili Tomáš Míka, E. A. Saudek a Ferdinand Stiebitz.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Příroda, zvířata
Vydáno: 1992 , OdeonOriginální název:
Den afrikanske farm, 1937
více info...
Přidat komentář


Asi jako většina čtenářů jsem viděla dříve film a následně jsem sáhla i po knize. Musím upřímně napsat, že filmové zpracování mě nikdy za srdce až tolik nevzalo a čekala jsem, jak mě osloví knižní předloha. Jak už název předurčuje, opravdu se jedná o souhrn vzpomínek autorky a filmová obálka je v tomhle případě trošku zavádějící. Tak nějak automaticky jsem očekávala, že ústřední námět se bude točit kolem ,,těch" dvou z filmu i z obálky knihy. Nikoli. Popis života, osob, zvířat, přírody a různých příhod z autorčina působení v Africe sice navazují jedna na druhou, ale pozor, vůbec ne v chronologickém pořadí. Na mě to však rušivě nepůsobilo, v ději jsem se neztrácela a styl vyprávění se mi moc líbil. Asi v poslední třetině knihy nastala změna a četla jsem už tak říkajíc na sílu. V knize se sem-tam vyskytovaly momenty, které mi vadily. Např. uspokojení autorky ze zastřelení servala, ,,neboť její pes zažíval pocit štěstí, když s mrtvým zvířetem mohl mohl škubat a třást".Nebo když se ,,vztekala a zuřila nad Kikuji a dokonce je i bila, aby z nich vychovala pěstitele lnu". A i její zmínka, jak bylo ,,těžké rozhodnout o osudu koní a psů, když natrvalo opouštěla Afriku, zda je zastřelí nebo přenechá přátelům". Tyto poznámky i jiné, protože jich bylo více, mi narušily celkový čtenářský dojem. Ano, knížka byla čtivá, místy dojemná a i když spíše popisná měla svoji specifickou atmosféru. Ale za výše uvedené momenty musím jednu * odebrat.


Knihu jsem četla na letošní čtenářskou výzvu: 10.téma - Kniha, u níž jste viděli nejprve filmové zpracování.
Film se mi líbil, ale kniha byla spíš popisní, než romantická, občas nudná a děj zdlouhavý.


Dlouho jsem tuto audioknihu odkládala, protože jsem podle filmu očekávala love story, které mě v knihách baví málo kdy. Ale byla jsem velmi mile překvapená, že je kniha úplně jiná. Je realistická, je to poetické vyprávění o souznění s africkou přírodou. Ale především s domorodou kulturou. Knihu bych z tohoto důvodu, zlehka zařadila také do naučné literatury, protože nám autorka předloží nejednu zajímavou informaci o kmenech žijících v Africe. Vyprávění je to otevřené a upřímné. Audiokniha je pomyslnou třešničkou na dortu. Neumím si představit, že by tuto audioknihu někdo nedovedl načíst lépe, než se to podařilo paní Vilmě Cibulkové.


Nebyla jsem schopná ti knihu dočíst. Za mě utrpení od první stránky, které jsem dotáhla do cca 60 % knihy. Nesouvisející zápisky, absolutně žádný děj, dialogy, návaznost. Autorka skáče sem tam, od vzpomínky ke vzpomínce, mezi roky, mezi místy, mezi postavami...


Není to klasicky vyprávěný příběh, spíš taková zamyšlení a popisy života privilegované bílé ženy v exotické kolonizované zemi (Keňa) v 1. polovině 20. století.
Kniha má hodně melancholickou atmosféru, a je z velké části hlavně popisná - krajina, flóra, fauna a životní stylu.
Z dnešního pohledu je to asi dost idealizované, a trochu stereotypní, ale ten jazyk, kterým je to napsané je krásně poetický a nedivím se, že kniha má své čtenáře i téměř po 90 letech od vydání.


Poslouchala jsem na ČRo. Kdybych to stihla, poslouchala bych několikrát, takhle se mi poštěstilo jen u pár kapitol. Mám ráda, když se díky autorce a kvalitnímu přednesu dostanu do lokality, přírody, do mysli hlavní hrdinky. Ocenila jsem popis života v Africe bez příkras. Film jsem ještě neviděla, podívám se, ale ty myšlenky, které jsou knihou prostoupeny, mi film zřejmě v takové kvalitě nepředá.


Poslouchala jsem jako četbu na pokračování. Opravdu zážitek. Kdysi jsem viděla film, ale tady jsem si mohla vychutnat ty detaily. Děkuji.


[četba ČRo]
Velká nádhera.
Navrch v luxusním rozhlasovém zpracování s africkými rytmy a zpěvy.
Stejným dílem poetické jako racionální.
Dokonale zvolený hlas Dany Černé.
Nejvíc mě asi bavily postřehy ohledně povah a vlastností domorodců a zkušenosti s nimi.
Mnohé zmínky o muslimských rysech Afriky nebo nevraživosti skotské a katolické misie stejně jako o jejich praktických přínosech. Nebo zamyšlení nad přírodou Afriky.
"Na farmě jsme měli 132 voly ... Kdekoli se zakládala nová silnice, oni ji zakládali ... nejednou jsem viděla voly jimž dlouhé, ostré řemínky vyšlehly jedno i obě oči ... voli mohou osadníkům říci 'vy jste sklidili, co my jsme zorali, víte tedy, co jsme zakusili'
S voly jsme podnikli něco podivného. Býk ten žije v neustálém stavu zuřivosti, poulí oči a vrhá se na vše, co vstoupí do jeho zorného pole, ale přece žije svůj život. Jeho dny jsou naplněny uspokojováním jeho obrovských potřeb. O tohle jsme voly připravili a ještě si za to činíme nárok na jejich život. ... Jsou to tvorové bez vlastního života, přizpůsobení naším potřebám."
Z tohoto úhlu pohledu je kniha snad ještě lepší než film, kde logicky zanikají mnohé jemnosti a nuance domorodých povah a daleko víc vystoupí milostný příběh Karen a Denyse jemuž jsou v (rozhlasové) knize věnovány pouhé dvě kapitoly.
Určitě si přečtu i knihu Baronka Blixenová, co je zmiňována v komentářích ... a po letech kouknu i na film, co mám tuze ráda.
A audiokniha s hlasem Vilmy Cibulkové? I ta už mě dlouho láká . . .
5/5


zajímavý popis života v africe z počátku 20. století, vlastně je tam i spousta drsného, ale tam to patří a bylo skvělé, že to hrdinka a autorka přijala a uměla to převyprávět tak, aby to čtenáře zatáhlo mezi lvy téměř po století.


Nelehký život v Africe ..krásná, ale tvrdá země.. příjemné vyprávění a zachycení života v nelehkých životních podmínkách a velkého nebezpečí


Zajímavá kniha, poslechnuto na Českém rozhlase v podání Dany Černé. Kniha popisuje krásu africké přírody a líčí život v Africe v minulém století.


Poslouchala jsem jako radioknihu. Afrika před sto lety asi ještě mohla vypadat jako idylické místo pro žití, i když se v knize objevují i vážné věci, včetně první světové. Měla jsem špatný den, četla jsem na internetu něco co mě rozrušilo a toto čtení mě hodilo do pohody. Proto mám ráda, když mi někdo čte. A nebo je to návyk z dětství, kdy mi četla babička a nebo jsem seděla na rádiu (malá bedýnka) v dosud prázdném bytě po nastěhování a poslouchala četbu, pohádku, hru pro děti.


Audiokniha. Nádherná kniha skvěle načtená paní Danou Černou. Dílo vás zavede do Afriky takovým způsobem, že se ohlížíte, jestli za vámi nejde lev. Černochy si oblíbíte tak, že s nimi prožíváte všechny radosti i strasti. Toto dílo si právem zaslouží plný počet hvězdiček.


Náhodné příběhy poskládané do vyprávění o Africe v minulém století, takovou hezkou Afriku bych ráda zažila, s dnešní se to nedá srovnávat. Autorka měla štěstí, že tyto zážitky mohla prožít.


Sto let starý příběh a pořád nám má co říct. Jak moc bílí lidé změnili život domorodců? Kdybych mohla jet do Afriky, tak ne do té současné, ale na farmu Karen Blixenové.
A kdo má citlivější povahu, tak se při čtení neubrání slzám - stejně jako já.


Pro mě velké překvapení a nádherná kniha. Citlivý pohled bez předsudků na život domorodých obyvatel, kteří přišli nejen o půdu ale částečně i o svou identitu. Autorka nehodnotí, nekritizuje. S otevřenou mysli a hlavně srdcem žije s lidmi a krajinou, ve které se ocitla. Byla to pro mne velká lekce otevřenosti. Zajímavý kontrast s Betty McDonald a jejím Vejce a já. Poslouchala jsem jako audioknihu na Můj rozhlas ve skvělém načtení Dany Černé. Můžu vřele doporučit.
Štítky knihy
Afrika cestopisné příběhy zfilmováno Keňa 20. století dánská literatura rozhlasové zpracování autobiografie farmy, hospodářství dobrodružné rományAutorovy další knížky
1992 | ![]() |
1986 | ![]() |
1971 | ![]() |
1982 | ![]() |
Sice jsem film viděla ale po přečtení knihy mám pocit že neviděla. Bud je film uplně o něčem jiném než kniha nebo si jej nepamatuji. Kniha je popisování farmy a kmenu v Africe. Občas jsem se ztrácela v osobách a některé kapitoly byly na mne zbytečně dlouhé a nepřiměřeně protahované.