Vzpomínka na Zemi

"Čas je ze všech přírodních sil nejkrutější."
Je těžké hodnotit knihu s takovým přesahem jako je tato, protože vzhledem ke struktuře série, kdy se v každé knize objevuje nová postava, která odkrývá nový příběh a nové otázky, je začátek každé z knih pomalý a chvílemi až úmorný. Tento díl není výjimkou a je ze všech asi nejpomalejší.
Naopak když už se děj rozeběhne, stojí doopravdy za to. V knize se objevují převratné myšlenky a často jsem se těšil na další moment, kdy mě autor překvapí. Jenže pro mě asi to nejsmutnější je poslední část. Ta je totiž velmi fantastická a po dočtení jsem si říkal jen: "Tohle je konec?" Něco tomu za mě chybělo a kdyby autor skončil jen o trochu dříve, byl bych z knihy nadšený.
Takže jak hodnotit naprosto přelomovou, existencionální a filozofickou science-fiction, která má velmi pomalý děj a z mého pohledu divný konec? Pro pochopení si ji člověk prostě musí přečíst.

Hvězdičkami nehodnotím, protože dát "odpad" něčemu, čemu sem naprosto a totálně nerozuměla, by bylo nefér. Každopádně dočteno s migrénou a obrovskou dávkou sebezapření. Ani jednu knihu už nikdy nechci vidět nebo držet v ruce. Druhý díl nejmenší zlo, ale do řad fanoušků této trilogie se rozhodně nepřidám.

za mňa najlepšie časť trilogie , trilogia ako celok je vskutku mimoriadne prepracované čítanie ktore ma v sebe velmi vela myšlienok a nuti človeka premyšlať o vesmire počas čítania aj po, určite odporučam

Tato kniha mi způsobila mírné poškození mozku, když jsem se snažil zpracovat autorovu kreativitu (rozhodně přišel z předchozího vesmíru!), využití různých fyzikálních principů či teorií i jejich následné totální popření. Když pominu to, že konec byl trochu rychlý a celkově je kniha (celá série) docela ve výsledku depresivní, tak je to kniha (resp. série), u které jsem moc rád, že jsem si ji přečetl a doporučuji i všem ostatním sci-fi fanouškům. Tak tedy na viděnou v dalších dimenzích!

Masakr! Méně je možná více, ale my jsme dostali všechno! Spoustě věcí jsem úplně nerozuměla, ale to nevadilo, přesvědčivé to bylo i tak. Vlastně pořád věřím, že to tak principiálně může být. Pochmurná představa. Jediné, co mi úplně nesedělo, tak pobídka ke kanibalismu. Hodně cynické.

Už toho bolo moc. Opäť zaujímavé a prekvapivé myšlienky. Autor zrejme aj konzultoval s nejakými fyzikmi. No tu už to točí toľko krát dokola, až to začína nudiť a je tu aj viac neuveriteľných vecí a situácií ako v predchádzajúcich dieloch. Menej býva viac, najmä čo sa strán knihy týka.

Jedním slovem geniální. Furt tomu ani nemůžu uvěřit, jak to někdo takto geniálně mohl vymyslet.

Trošku mě štve ten asijský cynismus, taková lhostejnost k jednotlivci a vlastně ink dalším světům. To uvažování mi přijde choré. Ale jinak top počin

Nemám slova. Nejprve jsem se přirovnání k Duně uculovala. Ale rychle mě to přešlo. Podobně bych hodnotila třeba Expansi. Tváří se to nanicovatě, ale opak je pravdou.

Geniální, asi mi pan autor trochu zvedl laťku co se týče promyšlenosti knížek.

(SPOILER) Ten konec Sluneční soustavy je hodně deprimující. A nesnáším androidku Sofon. Jak se možné, že po tom, co vyhlásila genocidu lidstva se s ní Čcheng Sin pořád přátelí? A Sofon se dokonce objeví na úplném konci knihy, kdy je vše v pr...Některé autorovy úmysly a volby opravdu nechápu. Moc se mi to nelíbilo.

(SPOILER) Tak už vím, že můj oblíbený díl série je ten druhý, což je neobvyklá volba u trilogií.

Z třetí knihy mám smíšené pocity. Na jednu stranu je fakt obdivuhodné, že toto někdo dokáže napsat. Stále je to inteligentní a vědecké a fascinují. Na druhou stranu se mi nelíbil konec, na hlavní postavu jsem alergická a tempo příběhu bylo dost nejednotné.

Prvnich 350 stran celkem nuda. Útrpná cnostná Cheng Xin (hlavní postava) je mi neskutečně nesympatická a to jsem k tomu na začátku ještě neměla důvod (ke konci bylo těch důvodů plno). AA mi jde na nervy. Obě mají být vědkyně, ale nechovají se tak. Chyběl mi Luo Ji i Da Shi (komisař), kteří svojí náturou a dynamikou v druhém díle jasně vedli. Navíc se historie opakuje, lidi jsou úplně mimo a pak koukají jak pikaču, když je Trisolařané zradí při první příležitosti. Zato číst o Lan Kong a Gravitaci mě moc bavilo.

Nemůžu ani říct, že druhá polovina příběhu byla napínavá, protože i tam tempo vždy vyskočilo a zase spadlo. Škoda, že hlavní postavou nebyl Wade, to by byla jízda. I když ani u něj nechápu, proč se vybavuje se svou obětí a při střelbě nemíří na hlavu nebo proč v zásadním historickém momentě poruší svou životní mantru "pokračovat, za každou cenu" a všechno vzdá, protože... to slíbil jedný kočce. Rozhodnutí vlady nezkoumat na raketach s rychlostí světla mi přijde naprosto nelogické, zvlášť když později i věděli, že je to dosažitelné a ostatní civilizace je už mají. Zakázat soukromě financovany výzkum v rámci nějaké etiky je ještě větší nesmysl. Zánik sluneční soustavy mě nebavil číst a to je i čistě bez toho, že se mi to jako fanouškovi naší civilizace nelíbí jako konec. Jeho popis se hrozně táhnul. Naopak mě překvapil konec za koncem, to bylo zase moc zajímavé, i když to bylo víc fiction než science. Ovšem jen do doby, než jsem musela číst o bílém domečku v minivesmíru, místo abych se dozvěděla více o Galakťanech. Největší štěstí holt je, že žijeme tak krátké životy, protože konec galaxie bych zažít fakt nechtěla.

Mám trpělivost a neodcházím od rozdělané práce, tudíž jsem dočetl. Pocity mám rozporuplné. Stejně jako u druhého dílu mne první polovina knihy moc nebavila, ale pak se děj rozběhl a jsem rád, že jsem knihu neodložil. Odvážil bych se říci, že závěr byl strhující.
Na té první půlce mi kromě délky popisů a nezáživnosti vadilo nejvíc to, že některé postavy z budoucnosti měly chování jak lidé v sedmdesátých letech dvacátého století. A tady mám na mysli drobné osobní činy, ne chování davu při hraničních událostech. O tom nemám iluze. Autor na druhou stranu konečně připouští, že "elity" nebude nikdy zajímat osud plébsu. Žádná solidarita. Také otázka kolaborace s nepřítelem za výhody je popsána velmi věrně.
Druhá diskutabilní věc jsou technické popisy. Něco si dokážu představit, ale některým věcem prostě nevěřím a jsou podle mne nereálné, ba přímo nemožné. Třeba myšlenka, že postavím raketu, které budu schopen udělit téměř rychlost světla a pak ji namířím na nějakou hvězdu a po dosažení rychlosti ji nechám letět vesmírem setrvačností a ona tam doletí - to je podle mne absolutní navigační nesmysl. Ono už jenom změnit o kousek směr při pohybu hmotného tělesa rychlostí světla by si vyžádalo nesmírné síly. A když si k tomu představíte zakřivení prostoru a obrovské gravitační síly, kolem kterých budete prolétat...... Nemůžete trefit při těch vzdálenostech. Atd, atd. Možná je lepší, když se autoři scifi do takhle "podrobných" popisů nepouštějí.
Autorova představa o konci vesmíru mi na druhou stranu zas tak nevadí. Proč ne. Třeba to tak opravdu bude. Ale z toho mne už hlava bolet nebude :).
Takže na závěr bych řekl, že jsem rád, že jsem to celé dočetl. Ale podruhé to rozhodně číst nebudu a do knihovny si to nepořídím. Pro mne by asi bylo lepší, kdyby byla celá série po prvním dílu ukončena ;-)

Bylo to dlouhé, ale nenudilo. Po předchozích dílech už jsem si trochu zvykl na autorův styl. Rozlišovat čínská jména mi stále dělá problém. Naštěstí v tomto díle se hlavní jména táhnou celou délkou knihy, takže si na ně člověk nakonec zvykne. Stejně jako u předchozích dílů, děj je napěchován spoustou zajímavých a fascinujících sci-fi nápadů a zvratů. Jak však psali čtenáři v jiných komentářích k autorovým knihám, postavy jsou poněkud plošší a za mě jim chybí pár kroků k opravdové lidskosti. Přečíst celou trilogii byl nepochybně velký čtenářský zážitek a nelituji času stráveného ve společnosti autorových výtvorů.

Během četby mi přišlo, že celková délka je občas trochu uměle tažená, ale jako celku to zase tolik neuškodilo. Poslední díl této série mi přišel abnormálně depresivní a krutý, což se ale (bohužel) může ukázat jako naprosto přesná předpověď budoucna. Záběr nejen přes fyziku, ale i psychologii a sociální myšlení postav bylo více než zajímavé. Trochu mě mrzí ten konec nekonec. Jinak mohu 100% doporučit ke čtení, opravdu si pochutnáte.

Recenze – Vzpomínka na Zemi (Liou Cch’-sin)
Ve spolupráci s Nakladatelství Host

Když se mluví o velkém finále, většina autorů slibuje monumentální zakončení. Ale jen málokdo ho opravdu dokáže doručit. Liou Cch’-sin to zvládl – a to způsobem, který je stejně dechberoucí, jako filozoficky zdrcující. Vzpomínka na Zemi je nejen závěrem celé trilogie, ale i důkazem, že sci-fi může být nejvyšší formou myšlenkové literatury.

Příběh se tentokrát rozpíná přes tisíce let a rozvíjí se ve zcela kosmickém měřítku. Lidstvo, které kdysi s hrůzou sledovalo příchod Trisolarianů, se stává součástí ještě větší hry – hry, v níž ani civilizace, ani čas nemají jistotu přežití. Hlavní postavou je Čcheng Sin, vědkyně, která symbolizuje soucit, empatii a víru v lidskost. Jenže právě tyto vlastnosti se ve vesmíru temného lesa mohou stát smrtící slabinou.

Liou Cch’-sin se tu naplno opírá o myšlenkovou hloubku celé trilogie. Každá kapitola přináší nové ohromení – ať už jde o technologické zázraky, nepochopitelně vzdálené epochy, nebo zlomové morální volby. Někdy máš pocit, že čteš román, jindy fyzikální úvahu o smyslu existence. Ale dohromady to funguje jako fascinující symfonie o zrození, úpadku a znovuzrození civilizací.

Liou se nebojí jít až na hranu srozumitelnosti – čtenář musí zapojit mozek naplno. Odměnou mu je ale pohled na vesmír v tak obrovském měřítku, že i samotný čas se stává jen dalším nástrojem vyprávění. A když pak příběh dospěje ke svému tichému, melancholickému konci, člověk si uvědomí, že žádná kniha o konci světa nebyla nikdy tak osobní.

Vzpomínka na Zemi je závěr, který se nebojí zpochybnit vše, co si o sci-fi myslíme. Není to jen o válce s mimozemšťany. Je to o ceně přežití, o kráse i krutosti rozumu, o naději, která přežívá i tehdy, když už nezůstává nic.

Hodnocení: 9,5/10 – velkolepé, hluboké a emocionálně odzbrojující zakončení jedné z nejlepších sci-fi trilogií všech dob.

Za sledování na IG budu rád https://www.instagram.com/milan.kope.knihomol?igsh=MXd5bHJoeXMyZnl0Yg==

Skvělá věc, povinnost pro fanoušky sci-fi. Kniha mohla být o 200 stránek kratší, ale i tak výborná věc.

Příběh má obrovský záběr od lidské psychologie, podstaty lidství, chápání světa a vesmíru při určitých érách lidské civilizace, vědy a technologií, až po fyzikální teorie. Poslední díl mě svým příběhem pohltil, ovšem konec ve mě zanechal stejnou prázdnotu, do které se zřejmě vydaly i postavy na samém konci i přestože se zde objevuje příslib nových začátků. Pokud se Sin cítila v nějaký moment uvnitř mrtvá, tak jsem se s ní v posledních kapitolách cítil vnitřně mrtvý stejně.

Kniha je to bezesporu výjimečná. Je zde rozebráno spoustu různých sci-fi nápadů, některých bych řekl až hraničících s magií.
Některé lidské chování mi přišlo velmi málo uvěřitelné, což je u téhle knihy asi jeden z nejslabších bodů. Na druhou stranu, chápu jak obtížné to z autorovy strany musí být.
Některé části byly super zajímavé a zábavné, ale zase některé byly trochu nezáživné a dlouhé.
Určitě se dá dále doporučit.

Lehce zuřím, protože kniha nabízí množství dechberoucích scén, NICMÉNĚ! Větší rozsah jí nesvědčí, linky se zde nepropojují tak dobře jako u předchozích dílů. Zároveň se zde objevují výraznější časové skoky a některé stránky se jen těžce vstřebávaly, tady už nešlo o sci-fi nálož, ale fyzikální příručku (hovoříme o vysvětlování čtvrté dimenze).

Velice mě mrzí konec, který do jisté míry postrádal tu lidskost, sociologii, filozofii, kterou předchozí díly měly. Ano, kniha je dobrá, ale ne výborná. Stále se však jedná o slušný nadprůměr.