Problém tří těles
Liou Cch'-sin
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379931/bmid_problem-tri-teles-fOW-379931.jpg
4
1795
417
Vzpomínka na Zemi série
< 1. díl >
Přeloženo z anglického vydání The three-body problem (2014). První díl trilogie s rozmachem Duny a stejnou dávkou akce jako Den nezávislosti. V Říši středu zuří Velká kulturní revoluce a Číňané, kteří nechtějí zůstat pozadu za Sověty a Američany, se v rámci tajného vojenského projektu pokoušejí navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi. Třicet let poté začnou na Zemi umírat významní vědci a vznikají sekty, které vybízejí k návratu k přírodě. Objeví se nová počítačová hra pro virtuální realitu, zvláštní, čarovná a znepokojivá, která jako by ani nepocházela z tohoto světa. A pomalu se začíná vyjevovat pravda o tajném projektu z éry Kulturní revoluce.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
三体 (The three-body problem) , 2008
více info...
Přidat komentář
Nápad pěkný, ale moc vědeckých informací, popisů, co jen letmo projdu, protože tomu stejně nerozumím. Některé úseky jsou velmi akční, ale rychle to zase spadne do politické, nebo vědecké roviny.
Druhý díl zkusím, zvědavost je veliká.
Naprosto strhující. Dva semestry fyziky stačí úplně přesně na to, abych rozuměl všemu, co se v knize odehrává. Z teorie superstrun stačí znát, že se v ní předpokládá 11 dimenzí, vědecké za mě úplně akorát, něco jsem si musel lehce zopáknout, což je taky pouze přínos. To s tou amplifikací slunce je přesně ta část -FI ve slově scájfáj:) Je to moje první kniha čínského autora a líbí se mi styl, kterým píše, tak stroze vědecky, protkaně však údernými, přesto decentními příměry, bez zbytečného romantizování. Děj taky nikde nedrhne a je jak akcelerující trisolaranská loď. Nějakou dobu jsem si taky říkal, jak je možné při 10 % rychlosti světla letět cca 10x delší dobu, tedy 400 let, ale i to autor nenechá bez vysvětlení, stejně jako proč své plány Trisolarané takhle do posledního detailu vykvákali na Zem (i když tohle myslím bude k pochopení až v druhé knize).
Nezcela nezásadní věc, kterou jsem si také uvědomil je, že ti Číňané a Japonci, možná že Asiaté tak obecně mají o naši evropské kultuře, historii a vůbec mnohem větší znalosti, než my o jejich. Já myslím, že nevíme doslova nic. Když člověk čte o té pětitisícileté historii a kultuře - o čínských filozofech, spisovatelích a vědcích, o kterých neví ani zbla, je to možná až trochu děsivé, jaký mají před náma ve všem náskok. Není zde nějaký příměr s Trisolaris?
No nic, kniha je jak už jsem psal strhující, úžasná a naprosto mne odrovnala. Něco nečekaného. Doporučuju všema hůlkama, je to pecka!!
Snažila jsem se, fakt jo! Ale tohle bylo plný politické agitky, šílených fyzikálních teorii, matematických rovnic a abstraktního vesmíru, že z toho bylo utrpení. Nápad by nebyl až tak úplně marný, ale přes všelijaké ty složité a mnohdy nesrozumitelné vědecké teorie to bylo psáno velmi dětinsky a černobíle. K žádné postavě jsem nebyla schopna si utvořit nějaký vztah. Byly mi prostě uplně lhostejné. A to by neměly, pokud mě má kniha zaujmout. A dala bych půlku království za Tondu, Pepíka nebo Mařenku, ale tak když to psal Číňan, musela jsem bohužel přetrpět ty šílený jména, který mi splývaly v jedno. Tímto opouštím svět tří sluncí.
Nebudu to zbytečně protahovat a rovnou prohlásím, že se jedná o hroznou, těžko stravitelnou nudu plnou filozofování, fyzikálních polemik a kostrbatých čínských jmen, v nichž jsem se velmi úspěšně ztrácel. Zhruba v polovině četby se mě zmocnil údiv, čím to vlastně ztrácím čas, údiv postupně přerůstal ve zděšení a závěrem vyústil v naprostou frustraci. Kniha je neuvěřitelně... jak to říct... rigidní, nezáživná, postavy v ní působí jen jako loutky, nejsou autorem prožité, čtenář se s žádnou z nich nedokáže sžít - nenajde si zde svého hrdinu. Jak to celé shrnout? Literární suchařina pro geeky posedlé fyzikou. Nechápu zdejší vysoké hodnocení.
Neotřelé a plné nápadů. Odkazy na skutečný výzkum a poslední vědecká zjištění připravují čtenáře na docela divoké odhalení. Nečekal jsem to a ke konci mi dílo tou geometrií poněkud zavařilo závity pro zapojování představivosti (to je pochvala). Z postav je nejvýraznější Jie Wen-Tie, zatímco hlavní postava Wang Maio je příliš často jen pasivním pozorovatelem bez možnosti jednat. Dočíst zbytek série každopádně chci!
Já se opravdu snažila. Ale ani po polovině knihy nemám nejmenší tušení o co tady vlastně jde, takze to vzdávám. Scifi po čínsku evidentně není můj šálek kávy.
Pokud vás zajímá, jak si postavit silnější radio anténu, nebo jste Bill Gates bez křemíku, nebo sbíráte certifikáty z astrofyziky, nebo jste si lámali hlavu nad záhadou, jak to, že rozbalené tenké střevo by přikrylo tenisový kurt, tak hurá do téhle novely. Nápaditý příběh, pár skvělých momentů (virtuální hra, pc, rozbalený proton). Vše bohužel bez emocí, popis dějin a astrofyziky. Postavy mluví jako nikdo. Úsečkovité filozofování. Autor se snaží, aby to nedal najevo, ale Čínská nadřazenost chlístá z textu ("I v Evropě párkrát sami objevili chytré věci, které my Číňané máme). Posledních 200 stran odpočítávám, kolik zbývá stran do konce (ještě 40, už aby to bylo). Pokud se ani netajíte tím, jaký jste intelektuál, a dokážete skousnout hodiny astrofyziky a podrobné historie neexistujících lidí a světů, tak vás knížka uspokojí.
Zajímá mě, jak to dopadne. Ale ne tak moc, abych se další díly donutila číst. Někoho se zeptám, to bude stačit.
Bavilo. Zajímavé a originální motivy, napínavé vyprávění, dobře napsané, prostě super. Nebudu se tu rozepisovat, jdu se rovnou pustit do pokračování :)
Nějak mi uchází, proč se tato průměrná (obsahem i perem) kniha stala takovým hitem. Nevidím tam nic nadprůměrného než dlouhavé a nezáživné čtení.
Tiež som sa do toho spočiatku ťažšie dostával- čínska revolúcia v 70. rokoch? Vážne? ... ale zanedlho vesmír urobil blik a... vedecká fantastika posilnená LSD filozofickým tripom (to je asi tou čínskou kultúrou :D) ako má byť... Som zvedavý ako to bude dalej. :)
(SPOILER)
Problém tří těles jsem si nakonec přečetl až teď – ve (skoro) postpandemickém roku 2022 (a na počátku třetí světové války). Propásl jsem teda celý ten hype train s prvním překladem a moje hodnocení přichází trochu s křížkem po funuse. Ale musím teda uznat, že chvály na Liou Cch’-Sin jsou oprávněné. Knížku jsem přečetl jedním dechem a doopravdy mi připomíná staré dobré sci-fi romány Asimova.
První začátek knihy je docela brutální – kulturní revoluce v Číně nebyla procházka růžovou zahradou. Trochu mi to připadalo až zbytečně brutální (a to mám rád horrory), ale nakonec se ukáže že to pomáhá postavit do perspektivy motivace hlavních postav. Pomalu, ale jistě se potom kniha přetavuje do detektivního thrilleru a končí jako masivní space opera.
Jediné co mě trochu rušilo byla (pro mě) neuvěřitelná motivace hlavních postav. SPOILER - Nějak nevěřím tomu, že by první výspu proti-lidské organizace tvořili vlivní lidé a intelektuálové. Někomu musí přece dojít, že i když lidská společnost není nejlepší, tak není vůbec žádná záruka, že mimozemská bude lepší. - KONEC SPOILERU Další malou výtku bych měl na velmi uspěchané akční scény, buďto někomu zakroutí krkem anebo roztřelí atomovku(!) a do dvou vět je s veškerou akcí konec.
Ale to jsou jenom velmi malé výtky. Jako celek můžu Problém tří těles určitě doporučit a těším se na další díly.
Strácal som sa v historicko-politických reáliách a menách za čo strhávam jednu hviezdičku, neskutočne som si užíval vedecko-filozofickú časť knihy za čo ponechávam zvyšné 4. Akonáhle sci-fi zložka preváži tú "geopolitickú" od knihy je ťažké sa odtrhnúť, najmä z dôvodu pocitu odhaľovania niečoho tajomného, niečoho čo nás presahuje spôsobom, že človek sa cíti veľmi malý. Už sa teším na Temný les, ktorý na mňa nenápadne pomrkáva z poličky.
Dočetla jsem po strašně dlouhé době, kdy jsem knihu neustále prokládala jinými četbami, sahala po nových románech, čínských originálech jiných textů, francouzštině...i když mě velmi bavil příběh Rudého pobřeží a dějová linka během Kulturní revoluce, nemohla jsem se pořád nějak ztotožnit se současnou linií. Ale potom se kniha přehoupla do druhé poloviny, a tu jsem přečetla během tří dnů. Možná proto, že ty vjemy nepřicházejí jako aha efekt, ale vědomí a fyzika a etika si mě zatím tak postupně hledají. Věřte, nebo ne, začala jsem možná trochu víc chápat potom, co jsem si poslechla rozhovor s Janem Rakem, a potom další, a potom další...a k tomu pár debat o etických konceptech různých národů - kam míříme po smrti? Co formuje svět, ve kterém žijeme? Ovlivňujeme si sami realitu, ve které žijeme, a ovlivňuje ji jazyk, kterým mluvíme?
Fyzika mě sice vcelku úspěšně obcházela, zato čínské reálie jsou mi blízké, a protože teď žiju na Taiwanu, dokonce jsou i částečně žité, a to možná pomohlo. Trochu.
Nevím, jestli mám na další díly odvahu, jak čtenářskou, tak osobní, mám v sobě nějaký podivný pocit prázdnoty a marnosti, sci-fi, co se mi vrylo pod kůži, protože možná to zas až takové sci-fi není...
Tak tohle opravdu stálo za to. Krásná a neotřelá sci-fi, kde MZ-áci "nenaburácí" hned na začátku někam silou, ale... všechno je trochu jinak (abych nespoilerovala). Nádherná práce se současnými znalostmi z fyziky, teorie superstrun, nanomateriály, vícedimenzionální (časo)prostory, urychlovače, umělé vytvoření singularity, počítač zvící protonu... Prostě nádhera.
BTW - nepovažuji se za fyzikálně supervzdělaného člověka, má odbornost leží úplně jinde, ale tohle byla tedy skutečně nádherná jízda a tu fyziku jsem si tam velmi užívala.
Dočetla jsem do strany 300 a odložila to. Jak čtu v komentářích, asi to byla ta nejhorší chvíle, protože pak se začne něco dít, ale já těm fyzikálním věcem prostě nerozuměla a i když chápu, že to pro příběh nebylo zásadní, bylo tam toho tolik, že už jsem toho měla dost. Sci-fi čtu jako odpočinkovou literaturu pro zábavu (vzala jsem si ji na dovolenou! :-) )a tohle mě fakt nebavilo.
Problém tří těles je komplikovaný příběh, který řeší otázku “zničení lidstva na základě jeho chování” a je situovaný do alternativní Číny, do virtuální reality nebo na jinou planetu. Hluboké myšlenky, těžký text a téma z pohledu jiné mentality i historie. Jak už tu kdosi v komentářích zmínil, jsou to právě čínské reálie, s čím je nutné se vypořádat.
Autor má neotřelé nápady, ale měla jsem občas problém nejen pochopit, ale i jen si představit “co a jak”. Nejsem technicky zaměřená a velkou část příběhu jsem si připadala jako na semináři teoretické fyziky, přesto chápu, že to bylo důležité kvůli dalšímu pokračování. Osobně bych uvítala celou “technicko/vědecko/společensko/filosofickou” část výrazně stručnější, ale to by už asi byla jiná kniha ;-)
V příběhu nebylo příliš mnoho postav, ale i tak mne trochu trápila jejich čínská jména a hlavně jejich charaktery téměř bez emocí.
Ačkoliv mám sci-fi ráda, nebyla jsem v tomto případě cílová skupina a hodně mě překvapuje, kolik technicky vzdělaných čtenářů u nás máme. Já jsem evidentně daleko jednodušší a lidská sebestřednost versus “všedruhový komunismus” byl souboj, který mi přinášel docela intenzivní pocity marnosti. Pro mne tedy tato klasika skončila už prvním dílem.
Četl jsem na doporučení Baracka Obamy a fakt unikátní. Víc říkat by bylo na spoilery. Takže jen - chybělo mi tam něco opravdu člověčího. Možná ta kulturní vzdálenost, ale měl jsem pořád pocit chladu, odcizení, bezemočnosti... Kterou možná autor projikoval do vesmíru? Tudíž i přes jasnou výjimečnost z toho mám nepříjemný pocit a do dalšího dílu - Temného lesa jsem se musel hodně nutit.
Příběh mě chytl a už nepustil. Až se žáci budou učitelů matematiky a fyziky ptát, k čemu jim tato látka v životě bude, tak odpověď by měla znít, abyste si mohli přečíst trilogii Vzpomínka na Zemi, stojí to za to. :-D
První díl této, mnohými opěvované, série. Nejlepší sci-fi poslední doby? Pro mne tento vstup do světa virtuální reality, historie a blízké budoucnosti nebyl tak okouzlujícím. Paradoxně mne v sci-fi nejvíce (a velice) bavila část historická, pak "objev" na radaru a následné vyústění knihy. Virtuální realita, která se motala stále dokola kolem vzniků-zániků byla neskutečně nudná. Vědecké poznatky mi přišly velice naivní a nanotechnologie na konci vyloženě humorné. Sofon naopak dosti zajímavý, ale spíše mysticko-fyzikální než položený na vědeckém základu. Samotný problém tří těles pak pro mne největším trhákem, avšak zatím jaksi nedůležitým.
Po čtení Temného lesa musím dodat, že první díl byl nutným "zlem", které ovšem mohlo mít klidně o 100 stran méně.
Štítky knihy
Čína čínská literatura politika mimozemské civilizace komunismus hard sci-fi mimozemšťané nanotechnologie sci-fi mimozemská invaze
Autorovy další knížky
| 2017 |  Temný les |
| 2017 | Problém tří těles |
| 2018 | Vzpomínka na Zemi |
| 2020 |  Věk supernovy |
| 2019 | Kulový blesk |
Kniha Problém tří těles je v
| Právě čtených | 88x |
| Přečtených | 2 466x |
| Čtenářské výzvě | 359x |
| Doporučených | 170x |
| Knihotéce | 654x |
| Chystám se číst | 1 073x |
| Chci si koupit | 295x |
| dalších seznamech | 12x |
Hooodně zajímavá sci-fi detektivka, a spousta dopaminu z objevování fyziky. Velmi osvěžující také v tom, že je pro nás z exotického - ani tak ne prostředí jako diskurzu.