Vždycky se ty dveře zavíraly

Vždycky se ty dveře zavíraly https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11538/vzdycky-se-ty-dvere--11538.jpg 4 38 7

Autor dvojice úspěšných básnických knih Obývací nepokoje a Měsíce přichází s další sbírkou. Po hledačství prvotiny byla autorova poetika načas nesena jednotným tónem. Nyní se objeví dosud netypické básně v próze, ale zároveň se opět dostaneme do světa ustrnulých, vytřeštěných okamžiků a „obývacích nepokojů". Některé z posledních básní sám autor nazývá „milostnými", přestože se vůbec nejedná o nadšené kantilény...... celý text

Přidat komentář

matej.kulistak
08.03.2024 3 z 5

Sbírka miniatur všedního života. Ze začátku to na mě působilo trochu roztříštěně a hlavně šroubovaně (např. hned v úvodní básni se objevuje provinilost a touha, což jsou dvě poměrně silné emoce, u nichž ovšem netušíme, co je zapříčinilo, a tak působí jako nadbytečné, jako snaha o vytvoření dojmu poetična - podobných příkladů by se našlo víc).
Postupem času mě ale sbírka začala bavit. Líbí se mi, jak silný dojem může vyvolat pohled na malý kousek koupelny za pračkou, čekání na lesní cestě, náhodný záběr v televizi, společné sledování oblohy apod. Občas ty situace mohou působit kýčovitě (např. když se žena svléká v koupelně a mluvčí říká: "uhnul jsem očima / před tou krásou" nebo když mluvčí pozoruje ženu spící v křesle). Je ale patrná snaha okouzlení zkrotit nějakým depoetizujícím detailem (u scény v koupelně ja to zásuvka s věcmi na holení, spící žena v křesle má zase roztažené nohy a pootevřenou pusu). Jako celek to není špatné, není to ale ani skvělé.
Poté, co jsem si osvojil autorův styl, jsem musel při opětovném čtení rehabilitovat i mnohé básně prvního oddílu, který se mi jinak zdál slabší.

Pebra
19.11.2022 5 z 5

O Petrovi Hruškovi mi nedávno kdosi cosi říkal a já netušila, že ten autor vůbec žije, a že je tak dobrý.


sharik
22.04.2020 5 z 5

Další ze sbírek, o které už chvíli po přečtení vím, že jí budu čas od času listovat a náhodně otevírat celé roky.

Lenka4
10.07.2019 2 z 5

Atmosféru osobního vnitřního prožitku se autorovi do drobných obrázků nepodařilo vetknout. Zůstalo jen suché konstatování, prázdná slova. Ovšem „pomalu rostoucí bistro“ si zaslouží pochvalu.
Závod 03:
přišel
dneska na šatně
hádka o skříňku
o všechny věci
spravedlnost
se nakonec ukázala
všechno není
úplně ztracené
naproti oknu pomalu roste
bistro

mahdal
02.11.2018 3 z 5

Další sbírka od tohoto a znovu nadšení. Krátké volné verše, jenž Hruška píše, postrádají sice rým, ale zato dokážou vyjádřit určitou chvíli, zachytí neopakovatelným způsobem prožívaný moment. Ve sbírce můžeme také pozorovat obvyklý motiv Hruškův, a to motiv Adama, jeho syna. Básně jsou též situovány především do uzavřeného prostoru, v němž jedinec pobývá.

Určitě všem doporučuji seznámit se s dílem Petra Hrušky.

puml
31.05.2016 5 z 5

Pro mě asi nejlepší autorova jednotlivá sbírka, když nepočítám soubor Zelený svetr.

Kakarinka
12.01.2016 5 z 5

Netuším, proč je tu tak nízké hodnocení, mě osobně tato sbírka nadchla a můžu si ji číst klidně denně. Miluju tu klíční kost! :-)

Autorovy další knížky

Petr Hruška
česká, 1964
2004  82%Zelený svetr
1995  77%Obývací nepokoje
1998  75%Měsíce
2013  82%Darmata
2005  92%7edm 2005

Kniha Vždycky se ty dveře zavíraly je v

Přečtených50x
Čtenářské výzvě4x
Doporučených2x
Knihotéce14x
Chystám se číst5x
Chci si koupit1x
dalších seznamech1x