Vzdělaná
Tara Westover
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433563/bmid_vzdelana-WxV-433563.jpg
4
1011
266
Tara Westoverová poprvé vkročila do školní třídy, když jí bylo sedmnáct. K lékaři poprvé zašla ještě o několik let později. Vyrůstala na samotě v idažských horách, v mormonské rodině survivalistů a náboženských fanatiků – psychicky nemocný otec se připravoval na konec světa, hromadil zásoby a nedůvěřoval státním institucím a vládě, matka se živila jako bylinkářka, léčitelka a asistentka při domácích porodech. Tara pracovala s otcem na šrotišti, kde jí dnes a denně hrozil úraz, pomáhala matce vyrábět tinktury, jeden starší bratr ji týral. Postupně dospěla k rozhodnutí, že jedinou možností je vzbouřit se a odejít z domova. Sama se připravila na přijímací zkoušky a byla přijata na Univerzitu Brighama Younga. Poté studovala na Harvardu a v Cambridgi, kde získala doktorát. Cesta ke vzdělání ovšem znamenala rozkol s rodiči a těmi sourozenci, kteří zůstali žít v Idahu. Tara zjistila, že vzdělání má osvobozující moc, ale zároveň poznala, jak vysokou cenu je za ně nucena zaplatit. Strhující memoár o procesu uvědomování si sebe sama, odhodlání, osobním rozvoji a rodinné loajalitě se okamžitě stal bestsellerem, patřil k nejoblíbenějším knihám Baracka Obamy za rok 2018 a časopis TIME Taru Westoverovou zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností pro rok 2019.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , Mladá frontaOriginální název:
Educated , 2018
více info...
Přidat komentář
Zajímavý příběh, občas se až nechce věřit, že se to všechno mohlo stát. Co mi však přijde už méně zajímavé, je způsob, jak je kniha napsaná. Občas jsem se musela vyloženě nutit ve čtení pokračovat. Většinou to bylo vše podané tak nějak nezáživně, přestože skutečnosti, které byly popisovány, byly nadmíru dramatické. Těmi pouhými třemi hvězdičkami tudíž nehodnotím všechno to, co si autorka musela prožít a čeho navzdory tomu dosáhla, ale pouze styl, jakým je kniha napsána.
Je neuvěřitelné, že se takové příběhy ve skutečnosti opravdu dějí.... nemám slov, všechna ta manipulace, "rodinná loajalita" a sklon k násilí, ta oddanosti, všecek ten fanatismus a další lahůdky, které se na mě z knihy vysypaly, mě prostě připravily o řeč. Brrrr
Příběh který bezezbytku naplňuje přísloví, o zakázaném ovoci. Ale taky pohádku o takovém trochu jiném Americkém snu. Vím, že autorka sama by to asi nerada slyšela a chápu proč, ale na stranu druhou, kolik spisovatelů může říct, že se o jeho román zajímá Bill Gates?
O téhle knize budu asi ještě dlouho přemýšlet. Při čtení jsem se nedokázala zúčastnit. Vlastně ve mně ten příběh nevyvolal žádnou emoci, ale teď s odstupem času to už chápu. To prozření, že existuje vlastně úplně jiný svět, než autorka znala z dětství, muselo hodně bolet. Jenom tři hvězdy dávám proto, že celkem nedávno jsem četla Unorthodox a ta kniha mi přišla lépe propracovaná.
Je tezke hodnotit obsah, tim, ze je to skutecne velmi az absurdni pribeh. Je ale vyborne napsany, poutavy, skutecny pribeh. Divka zijici na "okraji spolecnosti", avsak "dobrovolne". Vhled do, pro me, uplne ciziho prostredi po vsech strankach. At uz z pohledu lidi, kteri ziji v komunite, nebo jsou vychovavani v extremne nabozenskem prostredi.
Co si z knizky "odnasim"? Rekla bych, ze ponauceni, jak bychom jako rodice vzdy meli byt respektujici ke svym detem a neurcovat jejich zivoty na zaklade toho, co je nejlepsi pro rodice. I kdyz je pravda, ze Tarin otec je/byl/bude zaryte presvedcen, ze asi vse udelal spravne.
Uvedomeni, jak dulezita je psychiatricka pece. Kdyby byl otec Tary mozna lecen, "nemanipuloval" by zivoty svych deti mozna timto smerem?
Vyborna kniha, cetla jsem v originale a dlouho ve me zustal rezonovat zajimavy pribeh Tary a vztahu v jeji prapodivne rodine a cesty za vzdelanim. Skvele se cetla, doporucila bych k precteni kazdemu.
Skutečný příběh, ale děsivé na tom je, že se to děje v současnosti, ve vyspělé zemi. Tara má můj velký obdiv, že se dokázala vymanit z vlivu psychicky narušeného otce. Doporučuji přečíst.
[audiokniha]
Stejně jako Alma-Nacida nebo broskev28, chápu knihu jako terapeutický počin a zároveň určité reality-show z odvrácené strany amerického snu.
Trochu žasnete nad tím, co je vše možné v americkém školství, ale vychází z toho za mě paradoxně celkem slušně, když dívenka z tolik toxické rodiny dosáhne na nejeden titul...
Taky vám jako Evropanovi hlava nebere zanedbanost péče o nezletilé, protože v celém příběhu i za mě jde víc o zachování lidskosti než o vzdělávání, jak píše martineden...
Je to hluboce znepokojivá kniha o sektářské mentalitě přesto, že mormoni jsou v zemi původu paradoxně uznáni za církev. Příběh o všemožných rodinných patologiích s požehnáním, v mnohém evidentně bezbřehé, americké svobody.
Po celou dobu poslechu malebné slovenčiny a dobře zvoleného hlasu Táni Pauhofové jsem se cítila jako na horské dráze nadšení a odporu. Stejně jako Tara evidentně prožívala své bolestivé odpoutávání z extrémně toxického rodinného prostředí.
5/3
Čekala jsem trochu jinou knihu, která bude víc o vzdělávání hlavní hrdinky, dostalo se ke mně ale rodinné drama. Je to ale silný příběh, určitě doporučuji k přečtení.
Měla jsem od knihy velké očekávání, které se s prvními stránkami spíš nenaplňovalo, ale nakonec jsem nemohla přestat číst. Pro mě naprosto neuvěřitelné, že někde v civilizovaném světě takhle rodiny mohou žít. U tolika situací jsem si říkala, že tohle by se snad u nás nemohlo nikdy stát. Ale co mi běželo hlavou od chvíle, kdy se Tara dostala na vysokou školu, bylo "Kdy už půjdeš na terapii, vždyť máš trauma jako prase!" Nedovedu si představit, jak bolestné musí být vyrůstat v rodině, která staví svou víru nad lásku k vlastním dětem.
Tentokrát se k všeobecné chvále nepřipojím, protože styl psaní mi vůbec nesedl. Chápu knihu jako takový terapeutický počin, možná mne to míjí i pro ty americké reálie, jak už psal někdo přede mnou. Nemyslím, že by tady nastoupil na vejšku někdo bez "papíru" o maturitě, například... V něčem mi to připomnělo knihy Torey Hayden, taky takový zvláštní odstup, zkrátka výčet traumat z dětství a mládí.
Nejraději bych dala dvě a půl hvězdy.
Velmi silný příběh. Často se mi tajil dech. Nenapadlo mě, co vše se může ještě v této době dít, a že se takto vůbec dá žít. Autorku velice obdivuji, za to jak vše zvládla a kam až se vypracovala.
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Nejen, že jsem se od dění nemohla odtrhnout, ale také se mi chtělo jen těžko věřit tomu, že vypráví příběh, který se odehrál v nedaleké minulosti. Obdivuji autorku, za vše, čím si prošla a jsem jí moc vděčná za to, že se rozhodla podělit se světem o její příběh.
Je to titul, který vám prostě nesmí ujít. Doporučuji
Nemám sílu hvězdičkovat. Jedna z knih, u nichž asi nemá smysl posuzovat literární hodnotu, čtivost, jazykovou úroveň. Tohle nebylo napsáno s cílem pobavit a zaujmout čtenáře, vyplnit jeho volný čas, tohle je výpověď člověka, který se asi nikdy nevzpamatuje ze svého života. Jak tady někdo zmínil - možná to byla součást terapie, vypsat se, zaznamenat a zdokumentovat věci neuvěřitelné.
Kdybych se zaměřila jen na oblast mé nynější profese, tak se omlouvám našemu byrokratickému školství. Doteď jsem nechápala, proč rodiče a děti při domácím vzdělávání musí absolvovat tolik přezkušování, tolik papírování a dokladování. A přestože znám pár případů, kdy domácí vzdělávání asi není úplně vhodné a rodiče se mi jako učitelé nejeví, není to vůbec srovnatelné s Tařiným dětstvím, resp. se situací v jejich rodině.
Poslední poznámka: chování otce můžu pochopit a podobně jako dospělá Tara označit diagnózou. Nic podobného však nenacházím v případě Tařiny matky, a to je pro dítě (děti) naprosto katastrofální záležitost.
"O tom, kdo jste, nejvíc rozhoduje to, co je ve vás," řekl mi. "Profesor Steinberg tvrdí, že tohle je Pygmalion. Taro, přemýšlejte o tom příběhu," vyzval mě pronikavým hlasem, pak se odmlčel a úpěnlivě se na mě podíval. "Byla to jen holka z londýnského West Endu v hezkých šatech. Dokud si nezačala věřit. Pak už bylo jedno, jaké šaty má na sobě."
Autobiografii od Tary Westover jsem četla jedním dechem. Kniha je svědectvím nejenom o mormonismu. Autorku obdivuji za to, co dokázala a co vše musela obětovat, aby byla vzdělaná.
Kniha je svědectvím o tom, kam až může vést vymývání mozků (ve jménu jakéhokoli "boha"), a když se spojí s autoritativní osobností "vůdce" (v tomto případě otce, navíc evidentně psychicky nemocného), jak ničivě působí na člověka.
Můžeme šmahem odsoudit fundamentální mormonismus jako "jsou to fakt idioti" (a ne že bych k tomu neměla v průběhu čtení daleko), nebo spíš se zamyslet nad tím, co lidi vede ke slepé víře ve věci, které drtivá část světa považuje za naprosté nesmysly (ano, léčit popáleniny 3. stupně narovnáváním čaker included). Jak se stane, že má někdo potřebu hledat jistotu v jakémsi divném učení, místo aby ji našel v sobě? Jsou ti lidé tak slabí, nejistí? Co v tom je? Co je vede k zaslepenosti tak brutální, že klidně nechají ubližovat vlastnímu dítěti - a sami mu ubližují?
Tara se dokázala vymanit z prostředí, které si nevybrala, do kterého se bohužel narodila. Můžeme si myslet, že často jednala nesmyslně, ale soudit ji nebo třeba její sourozence nelze - nechodili jsme v jejich botách, ani zdaleka.
Podotýkám, že jsem ateistka, a čím víc se toho dozvídám o fungování církví, tím přesvědčenější. Nemám absolutně nic proti samotné víře v boha - dokud neubližuje někomu jinému. Násilí, zneužívání, manipulace, ovládání, bohabojnost (proč bych se měla bát boha?!?), to bohužel zdaleka není jen příběh Tary a její rodiny.
Literárně jsem určitě četla zajímavější díla, tady je ale hodnota knihy v něčem jiném - že ten příběh je skutečný. (A zase - ta holka do 17 nepáchla do školy, takže kdo jsem já, abych to hodnotila.) A před Tarou je třeba smeknout. Mám chuť udělat jedno velké "brrrr" a poděkovat za to, kde jsem se narodila.
Autorčin příběh je bez pochyby zajímavý, ovšem druhá půlka knihy je už dost nezáživná - točí se v kruhu a nemůže z něho ven. Myslím, že kdyby kniha byla kratší, příběh by působil silněji, takto už jsem se k dočtení opravdu nutila.
Kniha se četla jedním dechem, hodně tomu dopomáhal fakt, že hlavní hrdinkou je sama autorka a děj se skutečně stal. Taře jsem po celou dobu fandila a fandím dál!
Příběh je neskutečně silný hlavně když si člověk uvědomí, jak moc nás ovlivňuje a utváří výchova, rodiče a prostředí ve kterém vyrůstáme
Štítky knihy
paměti, memoáry americká literatura USA (Spojené státy americké) rodinné vztahy psychická traumata mormoni Idaho
VzdělanáKniha Vzdělaná je v
| Právě čtených | 26x |
| Přečtených | 1 383x |
| Čtenářské výzvě | 300x |
| Doporučených | 107x |
| Knihotéce | 345x |
| Chystám se číst | 974x |
| Chci si koupit | 229x |
| dalších seznamech | 19x |
Nehodnotím literární úroveň, jen příběh. A ten je tedy silnou kávou i pro nás socky ze severočeského ghetta.
Tařin tatínek je evidentní psychotik (dnes se tomu módně říká "bipolární"), minimálně jeden ze sourozenců pravděpodobně psychopat, ale takový už je život. Co mě zarazilo víc, je všeobecná hloubka lidské (americké?) idiocie, která se celou knihou prolíná. Závěrem jen: nevěděla jsem, že stačí 17 let nechodit do školy a věřit na mnohoženství, abych dostala plné stipendium na Cambridgi. A my blbci se tady pachtíme s maturitama.