Vysněný život Ernesta G.

02.09.2017

Ze začátku jsem si říkala, že ty nadšené informace o knize byly přehnané, zpočátku se mi kniha táhla. Později se ale životní a historické osudy začaly zaplétat, plynout, postupně rozplétat, že mě kniha dostala.

24.07.2017

Velmi čtivý příběh, jen jsem u každé události čekala něco, nějakou dohru...nicméně,zajímavý příběh popisující velmi dlouhou dobu.Setkání se smutnou dobou,kde se aktéři knihy snaží "jen" žít.

12.07.2017

První polovinu knihy odehrávající se převážně v Alžíru a Alžírsku jsem zhltla jako malinu a chvíli mi trvalo než jsem se dostala do stejného tempa i v části druhé. Každopádně to bylo čtení příjemné, poučné, zábavné i zajímavé. Možná bych ocenila méně zkratkovité vykreslení druhé půle života hlavního hrdiny, ale to asi bylo dáno jak i postupnou změnou v hlavní osobě románu ,tak lepší znalostí reálií autora, který se v Alžíru narodil. Každopádně doporučuji ke čtení.

23.05.2017

Zachytit v jedné knize sto let života jednoho člověka a jeho blízkého okolí a k tomu ještě obsáhnout významné dějinné události 20. století určitě není lehký úkol. Možná proto na mě působil román v některých částech trochu uspěchaně. Vyprávění je to ovšem velmi čtivé, jednotlivé postavy jsou skvěle vykreslené a uvěřitelné a fiktivní popis pobytu Ernesta Guevary v Československu mě skutečně bavil. A přestože tu autor s námi nebyl v té totalitní době, myslím, že ji popsal docela přesvědčivě.

03.02.2017

Hlavní postavy mi byli nesympatické, všichni zanícení revolucionáři s naivními představami o socialismu a komunismu, což člověku, který v tom dlouho žil, přijde směšné. Jak těm blábolům mohli věřit? Takže jsem se nemohl ubránit pocitům, že si ty zklamání a prozření nakonec zasloužili. Ale ke konci mi jich už bylo jen líto. Prostě za hloupost a naivitu se vždy platí.
Nicméně se to dobře četlo, první část knihy mě nijak zvlášť nebavila, ale stejně jsem četl dál a od některých částí druhé půlky jsem se nemohl odtrhnout. Hrůzu a temnotu komunismu v Čechách se autorovi podařilo velmi dobře vystihnout.

25.01.2017

Bohémská svoboda kontra dusivá duchna československého komunismu... silné momenty, které vám vezmou dech a zastaví nejednu srdeční chlopeň... možná bych se obešla bez načervenalé knihovny s Ernestem, ale ve finále má vše své místo k dokreslení té stísněnosti, kterou z hlavy jen tak nevyklepete... skvostně odvyprávěno!

18.01.2017

Jedna z nejlepších knížek, co jsem četla. Úplně mě dostala!

15.11.2016

Překrásná knížka, nádherně napsaný příběh. Jelikož podle ostatních uživatelů je Klub nenapravitelných optimistů ještě lepší, myslím, že se mám na co těšit ;-)

30.10.2016

Nejlepší knížka, která se mi letos dostala do ruky.
Fiktivní životní příběh Josefa Kaplana, českého lékaře židovského původu vás provede prakticky celým dvacátým stoletím "jak jsme to tu u nás měli."
Sledovat zvraty v našich dějinách jako mnohdy násilné rozvrácení rodin během války, poválečný přechod k socialismu, život v komunistickém Československu v hledáčku StB i následný převrat a otevření svazků StB veřejnosti očima Francouze je zajímavým nahlédnutím do naší historie - obzvlášť pro někoho, kdo to vlastně nezažil.
Guenassia popisuje, jak plíživě antisemitismus prorůstal společností, jak nikdo ve vypuknutí 2. světové války doopravdy nevěřil a nakonec bez zbytečného patosu na příběhu jedné, nebo vlastně dvou rodin ukazuje, jak se ty komunistické ideály zvrhly...
Kniha je psaná příjemným stylem, vyprávění ozvláštní deníkové záznamy Josefa Kaplana z Alžírska, dopisy Che Guevary i fiktivní záznamy ze svazků StB.
Celou moji recenzi najdete tady: http://kropacovamarcela.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=563623

23.09.2016

V mém soukromém žebříčku zaujímá jedno z předních míst. Ještě dlouho po přečtení a vlastně stále si některé pasáže připomínám. Až neuvěřitelně rozmanitý příběh z několika velice odlišných prostředí. Jenom jsem si měla přečíst v kratší návaznosti na Klub.

09.02.2016

ano, pridavam sa s nadsenym komentarom a s plnym poctom...som spokojny a tesim sa na dalsiu knihu...

22.11.2015

Hrozně se mi líbilo, jak tančil. Určitě si to přečtěte!

15.11.2015

Kniha přečtená. Vcelku se mi líbila, jen život v Alžíru mi přišel zbytečně zdlouhavý a naopak nějaké etapy byly zkrácené. Zajímavý příběh.

18.08.2015

Kniha velice čtivá, nicméně nic ohromujícího. Jsou tam zajímavé momentky, i poučné, ale hodně autor přeskakuje události,aby z toho udělal malou kroniku. Pro nás Čechy znající naši historii tam není nic převratného, spíše pro cizince. Dlouho jsem netušil kdo je ten Ernest G. Závěr knihy je dobře napsaný a celkové hodnocení je kladné.

01.06.2015

Prvních 3/4 knihy super, užívala jsem si příběh i formu autorova stylu. Příchod Ernesta alias Che mi tam přišel nadbytečný, tahle dějová linka mi do Josefova života absolutně nesedí a zdá se mi překombinovaná. Porevoluční Heleninu jobovku jsem čekala. Takže díky poslední čtvrtině knihy chybí ta pátá hvězdička.

12.04.2015

Jean-Michel Guenassia je výborný vypravěč. Prostě umí. Zas jeden výborný kousek v knihovně. To jsem si rochňala - parádní počteníčko. Už se těším na jeho další knihu Stoprocentní riziko.

31.03.2015

Určitě doporučuji k přečtení. Jsem z knihy nadšená, stejně tak jako z neméně krásného Klubu. Spojení fikce s historií, cesta Josefa přes Paříž, Alžír do Československa a vliv komunismu.
J.M. Guenassia je mistr popisu.

04.03.2015

Ságy, které jsou ovlivněné historickými událostmi, čtu vždycky moc ráda, tato mě také nezklamala a po přečtení jsem jí byla plná, ikdyž na začátku jsem si musela zvyknout na autorův styl. Od šedesátých let byl děj trochu zrychlen, abychom mohli dojít až do současnosti a takový konec jsem rozhodně nečekala.
Název bych zvolila jiný, přece jenom byl hlavní postavou Josef a mám pocit, že nevystihuje celkový obsah knihy, ale autor to asi cítil takto.

23.01.2015

Sfoukneme prach z vinylové desky, položíme ji na gramofón, jen to zapraská, ale za chvilku už slyšíme sametový hlas Carlose Gardela. Raz, dva, tři, čtyři – za zvuků písně Volver protančíme historií dvacátého století, pěkně v rytmu swingu. Rychlejším krokem proletíme třicátými léty, které Josef tráví ve Francii, jednak tu studuje medicínu a druhak tu metá otočky v tančírnách, pak zpomalíme, důvodem je druhá světová válka, mezi svištícíma kulkama se totiž nehopsá nic moc. Jsme v koloniálním Alžíru, poznáme tu místní kulturu, přečkáme bojové běsnění. Uděláme otočku a vracíme se zpátky, jenže Evropa se změnila, svobodný duch první republiky je pryč. Nad Československem teď visí stín komunismu. Jsme to my, kdo má osud ve vlastních rukou, nebo jsme pod neustálým tlakem historických událostí? Josef Kaplan bere život takový, jaký je, moc s ním nebojuje, je smířený, na světě není bolest, kterou by Carlos Gardel nezmírnil.
Trošku mi vadila nevyrovnanost jednotlivých pasáží. Návrat do Československa a postava Che Guevary mě na zadek neposadily, naopak deníkové zápisky z Alžíru byly dechberoucí. A pak jsem někdy bojovala s přímou řečí, jako když několikrát trestaný zločinec říká: „Jděte se vycpat.“ Takhle mile bych se nevyjádřila ani já a to jsem festovní nóbl dáma.