Vyšehradští jezdci
Stanislav Beran
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295432/bmid_vysehradsti-jezdci-xnM-295432.jpg
3
30
9
Dramatický příběh z padesátých let ve zpracování mladého českého prozaika. Co mohou mít společného protinacistický odbojář ze skupiny Tři králové, sedmnáctiletý člen pražského pouličního gangu, odsouzený za „protistátní činnost“ do uranových dolů, a po slávě toužící básník? Snad víc než město a čas, v němž se protnuly jejich osudy. Krátce po Vítězném únoru si režim posvítil i na takzvané malé ryby. Spolu s politickou opozicí, kněžími a vojáky ze západní fronty tak končili v lágrech i bezvýznamní zlodějíčci, obdivovatelé jazzu a západní módy, v dobové propagandě nazývaní „pásci“. V červnu roku 1953 byli členové gangu Vyšehradští jezdci zatčeni a brzy se konalo soudní přelíčení. Přísné tresty měly být varováním pro ostatní prozápadně orientovanou mládež. Zveličování jejich „protistátní činnosti“ v tehdejších médiích mělo však efekt právě opačný. Vyšehradští jezdci se stali legendou, byť dnes už upadli do zapomnění. Svorníkem románu je prostor Prahy. Její místa i postavy, o kterých se v žádném turistickém průvodci nedočteme. Přes temný příkrov společenské reality se Beranovi hrdinové pokoušejí nalézt alespoň trochu nestádní způsob života. Za pár doušků svobody však zaplatí krutou daň.... celý text
Přidat komentář
Známá protinacistická odbojová skupina, začínající básník a slavná pouliční parta chuligánů. Protektorát, komunistická padesátá léta a současnost. Velice často také opuštění a osamělí lidé a jeden flegmatický pes. Některé osudy spolu souvisí a některé se jen na okamžik protnou. Na všechno shlíží stověžatá Praha a vše již odvál čas.
Není to nepříjemné čtení, ale také ne strhující. Věřím, že se autorovi povede i něco většího.
Pěkně napsané, i když ten typ poetiky se k příběhu zrovna dvakrát nehodí.
Novelka o vyšehradském gangu z padesátek snad mohla být slušná jízda i bez těch retrospektivních podobenství...
Prvnímu příběhu jsem rozumněla. Těm dvěma zbývajícím na půl. Bylo zajímavé to propletení těch osudů.
V knize jsou velmi dobře vystiženy vnitřní pocity hrdinů. Také je zdařile popsána doba a prostředí. Autor nás tak při četbě vyzývá k přemýšlení. Jen mi přijde, že autor více přeskakuje v myšlenkách a text je méně utříděný.
Tři povídky / části se souvislostí. Chvílemi až básnický /moc pěkné obraty/ a zkratkovitý jazyk, takže to není na hltavé čtení. Nejlepší byla první povídka, ale já jsem spíš na romány, i tady mi vadilo, že se to prostě utne a velice slibný děj i vedlejšími "okounějícími" postavami se prostě utne. Je lepší znát souvislosti nebo si je během čtení najít, takže je to složitější pro cizince nebo mladší čtenáře. Nečetlo se to špatně, ale kniha rozhodně není pro široké čtenářské publikum. Hodně z nich ji nepochopí nebo nedočte.
Tři povídky, které spolu zdánlivě nemají žádnou souvislost a přece se spolu prolínají. Čekala jsem něco jiného, ale dalo se to číst, i když žádný trhák to není
Nusle za valky, Nusle v padesatych letech a Praha soucasnosti. Tri pribehy, ktere spolu souvisi, vypravene (v mych ocich) temer poeticky a ze zajimaveho uhlu pohledu. Pro tu prazskou atmosferu v ruznych obdobich se ke knizce jednou rad vratim.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kocovina |
| 2007 | Až umřeš, nikdo ti už nebude chtít sahat na prsa |
| 2023 | Schrödingerův hotel |
| 2013 | Žena lamželezo a polykač ohně |
| 2010 | Hliněné dny |
Kniha Vyšehradští jezdci je v
| Přečtených | 38x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Knihotéce | 29x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 2x |
Tři povídky volně provázané se odehrávají v Nuslích v roce 1941, 1953 a v současnosti. Odkrývají osud paní Šulcové a jejich tří dětí, z nichž nejstarší Franta byl Vyšehradský jezdec. V ději vstupují i skutečné osoby jako František Peltán, radiotelegrafista Tří králů, Václav Morávek a Josef Mašín a Helena Růžičková (roz. Málková). Nejvíc mě zaujala první povídka.