Výlety do snů
Lubomír Macháček
Povídky různých žánrů obsahuje rovněž sbírka Výlety do snů (Kruh 1984), z níž upoutá postkatastrofický SF příběh Poválečné děti (původně časop. in: Tvorba, 1981, č. 4) či psychologický příběh z blízké budoucnosti Cesta na Lemuj.
Přidat komentář
Část díla
- Bonsaje 1984
- Cesta na Lemůj 1982
- Expertiza 1984
- Kokrháč 1981
- Metoda kontrolního článku 1984
Autorovy další knížky
| 1987 |  Údolí osamělých běžců |
| 1993 | Písek v zubech |
| 1989 | Fantastický mezičas |
| 1984 | Výlety do snů |
| 1997 | Poklad na Kunětické hoře |
Kniha Výlety do snů je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 27x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 17x |
| Chystám se číst | 1x |
Výlety do snů Lubomíra Macháčka, jak už sám název napovídá, se dotýkají hranic reality a nejednou se vydávají až do oblastí čiré fantazie. Motivy jsou nekomplikované, odrážející vesměs všední životní situace. Fantastika v těchto případech není nástrojem, ale jen jakýmsi pomocným ramenem, o nějž se jádro povídky může opřít jako o základ a od něhož se pak může odrazit vstříc cílové metě. Bohužel mnohdy je tento odraz tak nepovedený, že kámen k zemi nepadá rychleji (Štvanice, Teplo rodinného krbu, Železná košile). Snovost pointy je u některých kousků taková, že si nejsem jist, že jsem pochopil, co jí chtěl autor vlastně vyjádřit (Semínka, Kokrháč, Plody neznámé odrůdy). Kuriózně víc jsem si užil ty povídky, které už koketují se science-fiction (Poválečné děti, Metoda kontrolního článku, Modrý obraz). Za nejpovedenější příspěvek pak považuji Cestu na Lemůj, která více či méně drží celou Macháčkovu sbírku nad vodou a zabraňuje jí sklouznut do propasti zapomnění.