Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4146
897
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Velmi věrohodný a téma vyhnání brněnských Němců dobře zobrazující román. Líbí se mi, že kniha má velký časový záběr. Od druhé světové války, až něco málo přes rok 1989. Také oceňuji dobře popsané postavy tohoto drsného, ale autentického příběhu. A neméně taky jeho psychologickou hloubku.
Citace: Nyní se dáme hned do práce. A budeme dělat pořádek mezi námi, zejména také i zde v městě Brně s Němci a všemi ostatními. (Potlesk.) Můj program je - já to netajím -, že otázku německou musíme v republice vylikvidovat. (Potlesk volání: „Výborně“) V této práci budeme potřebovat všech sil všech vás.
(Projev pana prezidenta dr. Edvarda Beneše z balkonu radnice 12. května 1945 v Brně)
Těžké a temné téma, k jehož zpracování je třeba nastudovat mnoho podkladů, ale i sebrat odvahu. Osud Grety a jejích soupoutnic napříč válkou, poválečnou a komunistickou dobou ve mně zanechal silný dojem. A tak jako vždy, největší rány dopadly na obyčejné lidi.
Děkuji Svijanskýmu za jeho recenzi. Vyjadřuje přesně i mé pocity z četby. Nestačí být jen talentovanou autorkou, ale je nutné být v historických faktech co nejvěrnější. Jinak takové čtivé dílo hlavně manipuluje a zanechá škodu, místo aby vedlo k česko-německému porozumění. Taková díla nelze oceňovat vysokým počtem bodů, protože je lživé.
"Z doby kamenné"
Příběh nejen těžký na čtení, ale pro mladší čtenáře možná i na pochopení dějových událostí.
Vyprávění Grety a jeji rodiny je dalším svědectvím, že odsun Němců opravdu proběhl. Hezké, ale smutné zároveň.
Kniha se silným tématem, o kterém se bohužel (jak čtu v komentářích) málo ví, což mě rozesmutnilo snad ještě víc, než samotná kniha. Není jen o části historie naší země, ale i o vině, odpuštění, naději, zlobě, nenávisti, vítězství i prohře. O věcech, které ač jsou neodpustitelné a neschvaluji je, jsou i pochopitelné. Ruku na srdce, ví někdo, jak by se v těchto pohnutých časech zachoval? Doufám, že to nikdy nebudeme muset zjišťovat.
Literárně si myslím, že by neuškodilo pár odstavců seškrtat, hlavně v poslední čtvrtině. Proto ubírám jednu hvězdu.
P.S. Také jste byli v šoku, když jste zjistili, kdo je otec Barbory? Mně to hned nedošlo.
(SPOILER) Kniha ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. Na jedné straně je objektivně velmi dobře "řemeslně" zpracovaná a na papíře tomu není moc co vytknout, ale kupodivu mi tam zkrátka "něco" chybělo, abych mohla ohodnotit pěti hvězdami. Možná to bylo hlavní hrdinkou, která mi přišla moc jednodimenzionální a čtení mě tak tolik netěšilo, jelikož byl děj postaven z její perspektivy - celá řada dalších postav mě tam zaujala víc a četlo se mi o nich dobře, takže to bude mít zřejmě na mém dojmu větší podíl, než jsem původně myslela. Protože ač nelze Gertě upřít, že její život byl nesmírně náročný a bylo v něm málo důvodů k radosti, tak její vnitřní nastavení atmosféru beznaděje, jež čišela téměř z každé stránky jí věnované, výrazně umočňovalo. Tento dojem ale velmi pravděpodobně byl autorčiným záměrem, což bylo patrné v poslední kapitole psané z pohledu Barbory, takže byť se kvůli tomu 90 % knihy hůře četlo, tak to nebudu dílu vyčítat, neboť bylo v textu promítnuto zřejmě přesně to, co autorka zamýšlela. Co se mi na knize moc nelíbilo, je, paradoxně, jazyková stránka. Autorka má velmi bohatou slovní zásobu, nicméně jsem se nemohla zbavit při čtení dojmu, že je někdy užívaná trochu na sílu a křečovitě. Místy jsem se musela zastavit, protože mi spousta užitých obratů zkrátka neseděla a text neplynul přirozeně. Takže popisné části a vnitřní monolgy se mi tolik nelíbily, nicméně v dialozích, kde přirozeně přejde autorka do lehčího stylu, je text mnohem příjemnější. Ale teď už k silným stránkám knihy. Asi nejvíce oceňuji velmi dobře uchopenou mozaikovitou kompozici děje, protože si myslím, že je to jeden z nejtěžších postupů, který je jen málokdy proveden zdařile, nicméně zde to knihu velmi pozvedlo. Dále bych ocenila velmi dobře napsané vedlejší postavy - řada z nich děj významně dokreslila. Zejména u postav Jecha a Hanáka, které ve mně dokázaly vyvolat plamenně nenávistné pocity nebo postavy dalších německých žen a Karla, které zase do textu vnesly ducha lidskosti. Někde jsem, myslím, četla komentář, kde čtenář chválil první polovinu knihy a druhá, kam se více přidávaly vložené příběhy z perspektivy dalších postav, už je neoslovila. U mne to bylo paradoxně naopak. Protože "vložené" kapitoly ukázaly kontrast mezi myšlenkami a představami protagonistky a tím, co dané postavy prožívaly ve skutečnosti. To bylo nejlépe vidět u kapitoly z pohledu bývalé kamarádky Jany, kde se Tučkové podařilo dosáhnout mrazivé atmosféry z toho kontrastu nostalgické lásky, jež Gerta k "Janince" chovala a palčivé (Gertou zcela netušené) nenávisti, kterou k ní chovala Jana. Další velmi zdařilou vsuvkou byla kapitola z pohledu Hermíny, která ukázala, jak obrovský rozdíl v kvalitě života dělá vnitřní postoj, neboť Gerta s Hermínou měly srovnatelně tragické osudy, nicméně jedna se rozhodla vidět sklenici zpola plnou a druhá zpola prázdnou. Stejnětak se mi líbila poslední kapitola z pohledu Barbory, v níž bylo střízlivě dcerou zhodnoceno to, co mě napadalo celou knihu (zejména Gertina zatvrzelá snaha vymezovat se proti svému němectví, které ale přitom jakoby stejně nechávala prostupovat celou svou identitou a všechno příkoří si jím omlouvala a odůvodňovala). Kapitola s manželem Johanny pro mne byla tak naturalistická, že jsem určité věty musela přeskákat, ale její poselství ve mně zanechalo jedny z nejsilnějších dojmů z celé četby. A kapitola s dopisem od Friedricha měla velmi dobrý potenciál, ale přijde mi jako nevyužitá příležitost, protože nebyla pak v knize nijak konfrontována/reflektována s postavou Gerty, takže její zařazení trochu postrádalo smysl. A stejnětak vyšumění linky s Karlem, o kterém vlastně vůbec netušíme, jak dopadl, což je dle mého velká škoda. Kdyby alespoň některé volné nitky příběhu byly svázány, myslím, že by byl o něco uspokojivější, aniž by musel překročit do teritoria banality. Samozřejmě že ve skutečném životě je dost pravděpodobné, že se člověk nedopátrá odpovědí na spousty otázek, ale v románu to považuji za nevyužitý potenciál. V neposlední řadě bych každopádně ocenila určitou nejednostrannost. Kdy v knize byla správně zdůrazněna kritika k tomu, jak byl celý odsun proveden, ale zároveň sem tam v myšlení německých postav probleskuje přiznání sympatizování či spolupráce s nacisty za války nebo pocity nadřazenosti i v době poválečné, takže to knihu nedělá tak černobílou. Nakonec vyzdvihnu poslední větu románu, která byla zvolena mistrně a shrnuje mé dojmy z celé knihy - "Nemůžu si pomoct, ale mám prostě dojem, že kromě těch dvou tří let se strýcem Karlem máma žila úplně nenaplněný a zbytečný život."
Román mě nadchnul, možná to bylo tím, že jsem ho četla v době pandemie, kdy mě všechno děsilo, v porovnání s útrapami, které musela snášet hlavní hrdinka, ale o nic nešlo. Líbí se mi jazyková vybavenost Tučkové i stal vyprávění.
Výborný historický román. Moc ráda jsem si přečetla něco o situaci Němců po válce u nás. Výborně psychologicky propracované postavy. Líbilo se mi čtení jsem si užila, přesto že to není nic veselého.
Je nepřeberné množství knih o nacismu a o druhé světové válce. Spousta je napsáno co byli němci za zlo a všudypřítomná zkáza. Málo kdy je někde podotknutno, že ne všichni a že ti kteří tací nebyli to pak schytali v plné parádě za ty kterým už bylo vše jedno, neboť byli buď mrtví či ztracení. Znám lidi kteří se dostali k majetku stylem přidělení po němcich....odsunutych,zlikvidovanych či jinak zmizelych... Ono se to opravdu tak dělo. Díky za tuhle knihu. Díky, že ukazuje zas jiné ozubené kolečko naší historie. Doporučuji přečíst.
Dávám za 5*.
Hezké čtení o skutečně těžké době.
Mohu doporučit.
Kniha by si zasloužila doslov. Tolik zmařených životů a život jde dál. Smutné.
Téma odsunu Němců je pro nás stále velmi citlivé a záměrně ho z naší mysli vytěsňujeme. Proto jsem se rozhodla si knihu přečíst. Nemůžu říct, že by mě jako taková až tak chytla, nicméně se četla dobře a byla pro mě poučná.
Díky za tuhle knihu. O válce je napsáno hodně, různé pohledy, intenzity, podle skutečných událostí i beletristických. Tento pohled mi chyběl. Syrová ukázka tabuizovaného tématu odsunu Němců. I po desítky let vykreslený dopad tohoto činu. Neveselé avšak výborné čtení.
Syrové, drsné, místy dechberoucí. Jako Pražák jsem poslouchal od prarodičů pražské hrůzy a zážitky té doby, přečíst si takto realisticky o věcech, které se udály v Brně a přilehlém okolí a měly by být do jisté míry velmi věrohodné, protože autorka hodně čerpala z archivů, je silný zážitek. Kontroverzní téma poválečné doby a chování Čechů k Němcům vzbuzuje otázky, jak by to dopadlo dnes. Poučili jsme se a jsme humánnější? Ač v to člověk doufá, už dlouho jsme nezažili nějakou velikou tragédii, nechtěl bych tedy někdy dojít k situaci, kdy dochází takzvaně k lámání chleba, protože se přes všechnu naději obavám, že bychom nebyli o moc lepší než naši předci. Máme se sakra dobře, ikdyž ne vždy dokonale, ale stejně buďme za to rádi. Ať už je u moci ten nebo ten, nebuďme malicherní.
Zpět ke knize, závěr byl možná poněkud uspěchaný, ale je jasné, že měl být pouze dokreslením toho hlavního, co zde chtěla autorka vyzdvihnout.
(SPOILER)
Autorka se nebála pořádně kopnout do skrytého vosího hnízda našich dějin - a zbavit čtenáře iluzí ohledně jednoho z nejkontroverznějších témat naší novodobé historie. Jsem ráda, že se tak rozhodla a že ťala rovnou do živého. Válečnou historii si od školních let odnášíme z lavic jako jakýsi černobílý film - buď jsou "ti dobří" na jedné straně, nebo "ti zlí" na straně druhé. Jenže svět se skládá ze spousty odstínů různě pestrých barev; a stejně tak je to i s dějinami.
O poválečném odsunu Němců z našeho území se příliš nemluví, a když, tak ho automaticky vnímáme jako jediný spravedlivý trest. Jsem proto ráda, že se nám autorka rozhodla ukázat, co se vše se za takovým faktem může skrývat, a zprostředkovala nám osud ženy, která měla jen tu smůlu, že se narodila v manželství smíšeném. Utrpení Gerty je navíc o to horší, že na "cestu do nikam" s sebou bere i dcerku Barboru, stvořenou v nelásce z incestu. Přežije pochod smrti i neskutečná utrpení, jež ji nadosmrti poznamenají. Její exodus je o to horší, že ani po návratu nezíská klid a až do smrti si s sebou nese cejch své jinakosti.
Je to román o tom, jak silná může být nenávist a kam až může zajít touha po odplatě.
Oceňuji, že autorka používá pro vykreslení postav různých dialektů a též němčiny, i když právě ta může pro neznalé čtenáře představovat problém.
První polovina knihy je velice hutná a strhující - ve druhé části však děj plyne již jen z jakési setrvačnosti. Jako by se ten silný příběh v průběhu času vyčerpal, možná proto ten slabší závěr s křečovitou snahou o usmíření.
Sledování osudů Gerty Schnirch jsem musela krátkodobě odložit, protože jsem potřebovala něco méně deprimujícího. Na druhou stranu: není na škodu si připomenout, jak jsou mé vlastní problémy a trápení malicherné ve srovnání s utrpením jiných lidí v časech (či lokalitách) podstatně nelítostnějších.
Téma odsunu Němců po 2. světové válce mě zatím míjelo – tak nějak jsem žila v domnění, že si prostě na žebřiňáky naložili svých pár švestek a v krupobití nadávek, plivanců a sem-tam šutru odmašírovali „domů“. Přiznávám, netušila jsem, kolik bezpráví, bolesti a smrti se za tím zdánlivě „nevinným“ odsunem skrývá. Nezamyslela jsem se nad stínem kolektivní viny, který padl na všechny z národa poražených, i když třeba neměli s válečným běsněním nic společného a jejich kořeny v této zemi byly pevné, dlouhé, zdravé. Podcenila jsem, jak zběsilá nenávist se může v lidech nastřádat a zpustošit životy pouhých civilistů, včetně těch nejzranitelnějších.
A vůbec nejhorší je to, čeho se Češi dopustili sami na sobě.
Nevím, co z románu je fikce a co jsou zážitky pamětníků; být autentická i jen třetina, pořád jde o velmi ošklivou skvrnu v naší historii. Jasně, ten hnusák s knírkem rozpoutal v Evropě peklo, ale ne každý Němec si zasloužil potrestání, natož surovou pomstu zdivočelé lůzy.
Kateřina Tučková se nebála důkladně říznout do onoho zakamuflovaného boláku, nechala téct hnis a já se stala konsternovaným svědkem. Akorát mi po většinu četby bylo těžko na duši, zajisté autorčin záměr, přesto mi právě množství negativních emocí prýštících ze stránek brání dát pátou hvězdu. 80-85%
(SPOILER) Já nevím, asi jsem čekala víc. Zas tak drsná a surová mi kniha zdaleka nepřišla (asi proto, že jsem před ní četla od Kariky "Na smrt"). Byly pasáže, které se mi hodně líbily, u jiných jsem se musela nutit. Asi určitě to byl záměr, ale trochu mi vadila ta malost postav. Vykreslené byly vcelku dost dobře (skvělý protipól vnímání okolností Gerty a pak její (hloupé, sorry) dcery), ale prostě to, jak všichni zůstali zacyklení, jak v životech (protože okolnosti - německý původ, komunisti...), tak v myslích. Prostě jsem čekala nějaký přesah toho všeho a ono nic, už jen smrt na konci těžkého života plného hořkosti. Já vím, že to tak bylo i v realitě, ale tak v knižním příběhu jsem chtěla nějakou tu katarzi. :) Co Karel, co ten komouš, co chtěl, aby donášela... Jako, klobouk dolů, nic podobného bych nenapsala, ale přesto nemám po dočtení takový ten "plný" pocit završení. A asi to byl záměr, no.
Kniha o tématu, o kterém se dlouhá léta nemluvilo, jakoby nebyl, je napsána tak realisticky, syrově,...
Pohled na událost očima Gerty, německé Češky ? nebo české Němky ?, která vlastně až do konce života žila v zemi, která "nebyla" jejím domovem, já to tak alespoň cítila.
Kniha je rozdělena do části, některé se mi líbily více, jiné méně. Celkově je to výborná kniha.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Kniha Vyhnání Gerty Schnirch je v
| Právě čtených | 103x |
| Přečtených | 5 971x |
| Čtenářské výzvě | 1 532x |
| Doporučených | 601x |
| Knihotéce | 1 072x |
| Chystám se číst | 1 477x |
| Chci si koupit | 244x |
| dalších seznamech | 39x |
Kateřina tučková je moje oblíbená autorka. Líbilo se mi že celou cestu své postavy Gerdy prošla sama. Úžasné! Násherně napsané.