Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51734/bmid_vyhlidka-na-vecnost-L7m-51734.png
4
1598
289
Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.... celý text
Přidat komentář
Nejdřív jsem si myslela, že knížka je tak špatná proto, že jsem před ní četla skvělé Krále Wyldu a Santiaga, a to srovnání prostě nemůže snést. Jenže ne, ona by byla špatná, i kdybych před ní četla návod na pračku. Asi nejlépe ji vystihuje slovo "chaos". Celý příběh je chaotický. Možná kdyby psal autor chronologicky, tak by to mohlo být o dost lepší. Jenže on stejně jako mnoho jiných spisovatelů v poslední době podlehl pocitu, že když se bude v čase skákat, dodá to literárnímu dílu hodnotu. Tak omyl - nedodá. Nejdřív je v ději skoro na konci, pak kus zpátky, v tom kusu zpátky se ještě dál vrací zpět (a nezdráhá se to uvést slovy "ach ty vzpomínky"), pak se vrací do méně vzdálené minulosti (kde konečně pochopíte, o čem dosud psal, protože do tohoto okamžiku se vůbec nechytáte - co je kyselina? Slíďák? třetí kruh? ...), aby úplně na konci konečně navázal na začátek - jenže to už jsem si zdaleka nepamatovala, co vše tomu předcházelo a jak to zapadalo do časové linky. Příběh je tak roztříštěný, že se prostě dokonale neposkládá. I samotný styl vyjadřování je často nesouvislý a špatně se to čte.
Jinak sem autor nasázel všechno možné: zombie, upíry, Lucifera, kanibaly, Usámu, ... čím víc, tím líp. To je nějaký poznávací znak české fantasy? Těžko říct, jestli měl Kulhánek v hlavě nějaký ucelený smysluplný příběh. Pokud ano, na papír se mu ho převést nepovedlo. Než aby zapracoval na jeho dobrém odvyprávění, řeší si tu nějaké své utkvělé představy a fascinace, ze kterých má potřebu se vypsat. Evidentně si libuje v násilí, takže je to samý rozprsklý mozek, vnitřnosti, dloubání očí, vytrhávání přirození, upalování zaživa. (Ten člověk musí mít vážně hlavu plnou běsů.) Také ho zdá se vzrušuje představa, že je v jedné posteli s krásnou ženskou, která se o něj smyslně otírá, ale zároveň mu nechce dát. Proto nám servíruje donekonečna tu stejnou scénu ze spacáku - když už tam asi posté omílal "jau! jsi děsná! co... jau! spíme!", myslela jsem, že ty stránky vyrvu. Svým způsobem zajímavá je autorova posedlost funkčním prádlem. Samozřejmě chce prodat i své naučené vědomosti o Japonsku. Nebo nám sdělit svůj názor na křesťany. Ze všeho zkrátka čiší Kulhánek, jenže já spíš ocením, když si autor-beletrista vystačí s fantazií a neprezentuje pořád sám sebe.
Celá knížka navíc vyznívá značně nesourodě. Nejdřív je to temné a depresivní, plné násilí. Pak následuje fantasmagorický výjev z pekla. Nato autor vyplodí nefalšovanou červenou knihovnu říznutou trochou erotiky, kdy hrdina zahoří čistou láskou a nakonec dojde i ukojení, nechybí ani srdceryvný (stokrát omletý) model historky, co hrozného dívka jeho snů zažila jako malá holčička (asi tušíte, že). Pak se z hrdiny stane na chvíli retard a následuje poněkud hluché místo, aby děj přešel do závěrečné třeskuté řachandy, kdy se máme smát ideálně na každé druhé řádce. Styl Zeměplochy je obšlehnutý do mrtě. Díky tomu všemu knížka nemá šanci fungovat uspokojivě jako celek.
No a jinak zlo samozřejmě ztělesňuje Hitler, kdo jiný, třeba takový Stalin byl sice ještě horší, ale nebylo by to tak literárně vděčné. (Dokonce zdá se není ani v pekle.) Lucifer je naopak sympatický chlapík. V FBI jsou blbci, Němci jsou akurátní, Češi byrokrati... takové běžné stereotypy. Zápletka je divná, vše komplikované a ne zcela logické, ale konec jistí happy-end jak prase. Opravdu velká úleva, když jsem knížku konečně dočetla - no, místy spíš přeskákala. Mimochodem napsat knížku, kde furt někdo někoho masí a nestvůra číhá na každém kroku, a přitom je to neuvěřitelně nudné, to je asi také umění.
P.S. Jo a tiskařská čerň se maže, tak pozor na vlhké ruce.
Kulhánka som hľadal vo všetkých bratislavských kníhkupectvách, ale všade len Kotleta, Kotleta, Kotleta, až som po šiestich hodinách došiel do posledného a už len tupo a rezignovane čumel na scifi-fantasy regál, keď mi zrazu otupelý mozog zasignalizoval 'Kulhánek!' a bola tam 'Vyhlídka na věčnost'. Užívateľ pistalka píše "Čteno v posteli, v práci, ve vlaku, v autobuse, kavárně, bazénu, u bazénu i jinde, za bílýho rána, teplého dne i černé noci. Nikdy to nebylo ono." Ja som tú knihu čítaval hlavne v električke a musím povedať, že som mal pravidelne problém vystúpiť na správnej zastávke. Keďže Danteho som nemal po ruke, prečítal som si po Vyhlídce aspoň knihu od Aurelia Augustina 'O svobodném rozhodování' a premeditoval kľúčové momenty Kulhánkovo magnum opusu z tejto perspektívy.
Chvíli jsem přemýšlel, zda nejít na 3*, protože fenomenální dva díly Nočního klubu nasadily laťku pekelně vysoko. Ale bylo by to ke Kulhánkovi nefér, ve srovnání se zbytkem autorů píšících podobným stylem hraje Kulhánek prostě extraligu a jediný, s kým u mě v současnosti prohrává, je Franta Kotleta...;)
Uz neni tak silny jako puvodni dva dily, ale v dobe, kdy jsem "Mistra" hltala, mi prisel tenhle treti dil jako necekana mana z nebes, seslana na poutnika ztraceneho v puste pousti :)
Úžasný příběh s několika časovými posuny, díky kterým se pokaždé poodhalil další kus zápletky a objasnilo pár skutečností, které do té doby byly částečně zastřené. Žasnu nad autorovým pojetím pekla a všech bytostí a činností vyskytujících se v něm. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, moje fantazie měla žně a na konci mi nezbylo nic jiného než jen sedět s otevřenou pusou a zároveň spokojeným úšklebkem na tváři, byla jsem maximálně spokojena. Vřele všem doporučuji.
Inu, nechci prozrazovat děj, ale jelikož nedávno "projel komplet Kulhánka" a touto pro mě novinkou putování ukončil, musím říci, že i když mě autor Tobiášem lehce nadzvedl ze židle, Karolínou to napravil...a to konečné rodeo v holých větách...masakr. Takže za mě dobrý!
Děkuji nechci, po přečtení první kapitoly a prolistování dalších kapitol půjčenou knihu vracím. Nevím, jak je možné něco takového vůbec zplodit a získat přízeň tak velké skupiny čtenářů. Nuže, proti gustu, žádný dišputát.
Jiří Kulhánek je mezi českými autory sci-fi/fantasy absolutní zjevení. Jeho popartové příběhy mají spád, jsou chytré s černohumorným nadhledem. U Vyhlídky na věčnost mám nejradši parádní retrospektivní pasáž v prostředku knihy. Velmi čtivé!
Od Mistra Kulhánka už mám pár knih a povídek přečtených, ale Vyhlídka na věčnost je nevídaný majstrštyk. Už jen ten námět je skvostně nemocný a já jen nad knihou zíral s otevřenou hubou. Nádherný vztah mezi nevinnou holčičkou, které se její máma promění v zombie, a hlavním hrdinou knihu zjemňuje. Naopak zaláskovaní Jana do upírky Karolíny z Nočního klubu je podané s humorem a sexy feelingem. No a závěr jízda jezdců apokalypsy je prostě pekelně rychlá. Nevím co více napsat, prostě tohle je klenot v mé knihovně.
Tenhle kousek volně navazuje na Noční klub 1, 2, hrdina je jiný a děj se přesouvá do další dimenze. Autor má viditelně zálibu v popisu krásných žen a myslím, že se v nich i vyzná, co se týče charekteristiky jejich gest a chování. Škoda, že v knihách nejsou občas nějaké obrázky:), zkosilo by to poněkud představivost, ale ..., myslím, že občas by se to hodilo.
Jinak poměrně rozsáhlé dílko, někde v třetině jsem se jednou ztratil (měl jsem asi dvoudenní pouzu), tak jsem ty dějové roviny hned nepobral.
Závěrem, velmi dobré, jak hrdina zmlátil Chárona, to chce mít kuráž..
Má první kniha od Kulhánka...byla něco jako první sex, přišel jsem k ní jak slepej k houslim a než jsem se rozkoukal tak přišlo vyvrcholení a bylo po...budu si jí muset dát ještě jednou..a pak ještě jednou... Přiznám se, že jsem si od Kotlety zvykl na větší porci humoru a v tomto příběhu mi trochu chyběl ale o to větší koule ta knížka měla! Nemám slov...prostě jen poslechnu démony pekelný: "Padni na kolena a slyš, co praví Ten, za nímž kráčí peklo! Padni na kolena a slyš, co praví Jezdec! (a píše Kulhánek!)", padnu...a budu číst až se ze mě bude kouřit.
Chvůli jsem si myslel, že to přelouskám spíš z povinnosti, ale od jistého momentu jsem četl v podstatě nepřetržitě. Jako vždy po přečtení dobré knihy jsem měl pocit prázdna.
Má první kniha od pana Kulhánka a týo,to byl ale fičák!!!!! Výtečně,opravdu výtečně napsané!!! Dynamické,vtipné,napínavé,dojemné,ještě jednou vtipné a ta zápletka!!! Cesta peklem úžasná,ale nejlepší na celé knize byla malá Fionka..ta byla prostě bezkonkurenční ve světě mrtvých a strašidel :) její hlášky typu-musíš pít víc mlíčka,byly prostě drtící..a celkově toto dílo bylo plné hlášek.."sušíte si mozek v sušičce nebo na šňůře,když ho máte takhle dočista vypraný?"...no,s panem Kulhánkem jsem jistě ještě neskončila a mohu jen doporučit :)
Kulhánka jsem začal číst dvěma díly jeho Cesty krve. To mě nakoplo tak, že když jsem narazil na novější Vyhlídku na věčnost, neváhal jsem ani vteřinu a šel do koupě. A musím říct, že toho absolutně nelituju.
Opět perfektní čtivost, super humor, hlavní hrdina Jan je profík a být u jeho obecné vražedné činnosti je splněný sen čtenáře, který tohle může. A i přes tu profesionalitu se chová a mluví tak, jako by to byl můj kamarád (hodně šílený kamarád :) ).
Příběh je super, poutavý a opravdu velmi čtivý. Zrovna jsem se na tu knihu vrhl po druhé. 10/10!
Bylo to geniální, bylo to šílený, bylo to šíleně geniální. Ta myšlenka námětu je prostě geniálně šílená. Ze začátku jsem se trochu nechytala, ale když Padre praštil Dantem o stůl, všechno do sebe zacvaklo. A pan L (alias Devlin ) ? Člověk by si ho i zamiloval :).
Krásná ukázka akční romantické literatury – prvních sto osmdesát stran na vás čeká zběsilá řežba připomínající hry Resident Evil, pak nastoupí přibližně dvousetstránkový flashback, který vysvětluje, co se vlastně stalo, a pak už následuje romance, romance a zase romance až do úplného konce. Tedy pardon, v závěru přijde ke slovu ještě trochu akce, aby bylo vyprávění náležitě zakončeno, ale to už tu slaďárnu nezachrání.
Takže jo, drobné zklamání musím přiznat. Ve srovnání s ostatními tituly Jiřího Kulhánka mi přijde dějová osnova Vyhlídky na věčnost krapet řídká. Zápletka sice šlape jako na drátkách, ovšem nevyhne se zbytečným odbočkám, které ve výsledku nesplní očekávaný záměr. Působí to dojmem cílené vaty, která by šla vypustit, protože příběh by se bez ní klidně obešel. Na druhou stranu, patřím mezi ty čtenáře, kteří si autorovu „vatu“ vychutnávají plnými doušky, takže kdyby byl román ještě o tisíc stran delší, moc bych vlastně nevztekal. Tak dekadentní zhýralec já jsem. Fuj, hanba mi.
Štítky knihy
upíři humor zbraně zombie česká fantasy démoni akční peklo
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Kniha Vyhlídka na věčnost je v
| Právě čtených | 35x |
| Přečtených | 2 449x |
| Čtenářské výzvě | 102x |
| Doporučených | 207x |
| Knihotéce | 670x |
| Chystám se číst | 253x |
| Chci si koupit | 59x |
| dalších seznamech | 4x |
Doporučuju. Rozhodně se k Vyhlídce chci vrátit později, až si přímo předtím přečtu i Noční klub. Řekla bych, že Vyhlídce přímo to nechybělo, ale byla to škoda.
Vyhlídka samotná je skvělá - děj, akce, zvraty a hlavně dialogy a komentáře hlavních postav.