Vůbec o nic nejde
Barbora Vajsejtlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501525/bmid_vubec-o-nic-nejde-XB5-501525.jpg
4
55
21
Někdy se věci zvrtnou způsobem, který by nikdo nečekal. Je ten, kdo si u manžela prosadí volný víkend, opravdu vítěz? Co se skrývá za zdánlivě dokonalým chováním jednoho gentlemana? Je žena špatná matka, když má jedno své dítě radši než druhé? A jak profesionální zloději kradou, tedy shánějí dárky k narozeninám? Povídky o tom, jak důležitá je pro nás láska ve všech podobách, co nalháváme sobě i ostatním a jak umíme být pošetilí i velkorysí, spojuje jako červená nit prvek překvapivé pointy, který čtenáře dovede pobavit i ohromit.... celý text
Přidat komentář
Taková milá čtecí jednohubka třeba na prázdniny, na dovolenou nebo cestu vlakem...
Většina z nich je celkem reálná, uvěřitelná, několik z nich je o špatné komunikaci mezi dvěma lidmi, o tom, co mělo být řečeno, ale nebylo....
Za mě asi top:
Cizí rozhovory, Špatná matka, Sociální sítě, Cyklista, Poradna
Horší: Spisovatel, Kabelka, Rocker, Návrat
No. :-) Ale jako oddechová jednohubka moc fajn. :-)
Úryvek ze Špatné matky:
"Nebylo to samozřejmě pořád. Ale bylo období, kdy to s tebou bylo fakt těžký. Dokonce jsem měla chvílema pocit, že tě nemám dost ráda, a měla jsem kvůli tomu strašný výčitky. O to víc si těď vážím toho, jak si teď rozumíme."
(...)
"Hele mami, jak jsi říkala, že jsem Radka pořád provokovala, znamená to, že tě Radek tolik nevytáčel?"
Dlouhé ticho.
"Radek má úplně jinou povahu než ty. Je klidnější, trpělivější, snášenlivější, bylo s ním vždycky míň práce. Ty máš zase jiný kvality, akorát trvalo trochu dýl, než se ukázaly. Ale o to jsou teď výraznější."
Máma mě pohladila po tváři.
Jednou z výmluv, proč nečíst v hromadné dopravě, být to, že se za tu chvilku, co v tramvaji, vlaku, autobusu stráví, pořádně nestihnou do příběhu začíst a už zase vystupují.
Je to i váš případ? Tak dejte šanci téhle malé útlé zelené knížce, která je plná krátkých povídek. V tašce nebo batohu ji ani neucítíte a určitě vás pobaví.
Příběhy jsou ryzí, uvěřitelné, ze života, o lásce, o vztazích. Klidně můžete stát u mastné tyče někde v tramvaji a podobnou příhodu, jako ve vaší knížce, si budou vyprávět dvě dámy o kus dál. Koneckonců o tom, kam až může vést poslouchání cizích rozhovorů v MHD, se tu také dočtete.
Autorka je zkušená novinářka, takže převyprávět lidské příběhy na pár stránkách má zjevně v krvi.
Povídky prakticky nečtu vůbec a asi u toho zůstanu. Některé povídky mi přišly trapné, některé byly fajn ale vůbec nic mi nedaly. Jen podivné tlachani.
Oddechové čtení. Od autorky jsem nedávno dočetla Bokovku a tenhle soubor povídek je taky hodně povedený. Některé povídky se mi líbily více, jiné méně, všechny jsou ale ze života a přimějí vás k zamyšlení.
Pohodové čtení. Sbírka krátkých povídek o lásce v jakékoliv podobě. Jak mezi manželi, tak například i mezi tchýni a snachou nebo matkou a dítětem. Rozhodně si myslím, že spoustu lidí by se mohlo s nějakou povídkou ztotožnit nebo v okolí má někoho, kdo byl v podobné situaci. Rozhodně stojí za to si knížku přečíst. A doporučuji si ji vzít například do městské dopravy, tím že jsou povídky krátké, tak jednu nebo dvě povídky za cestu v klidu přečtete.
Výborná knížka, povídky pravdivé, k zamyšlení a u jedné mi spadla brada. (Ohleduplný) Určitě doporučuji. Skvělá autorka.
Hodně dobré povídky, ze života, smutné i úsměvné, s povedeným zakončením. Tahle autorka mě baví, těším se na její další díla.
Pěkná kniha, dobře se četla, některé povídky jsou extra povedené, ale úplná pecka to není.
Od autorky jsem četla už Bokovku, a ta mě bavila moc. Nejinak je to i u této knihy povídek. Kniha je to útlá, dá se přečíst za chvilku a navíc dát i do kabelky - pro mě to bylo takové fajn odpolední čtení v práci. Povídky jsou ze života, nepostrádají humor, ale i trochu té depresivní stránky života.
Co mi tato knížka potvrdila bylo to, že téma nevěry dokáže autorka velmi dobře zpracovat.
Oblíbila jsem si povídky. Ráda objevuji nové české autory tohoto žánru a paní Vajsejtlová se mi trefila do vkusu. Její povídková kniha je vtipná a ze života.
Drobná knížka Barbory Vajsejtlové s názvem Vůbec o nic nejde se „tváří“ dost nenápadně. A to jak svými rozměry, díky nimž si ji snadno přiberete i do menšího zavazadla třeba na cestu do práce, tak obálkou, která mě nijak zvlášť nezaujala. A přitom by měli zbystřit všichni ti, kteří si rádi přečtou kratší příběhy, tak říkajíc ze života. Knížka je sbírkou 20 povídek, ve kterých vůbec o nic nejde. Nebo je to právě naopak a jde o strašně moc?
Povídky jsou skvěle vypointované, psané se smyslem pro humor, i když často jsou spíše k pláči. Jsou takové hořkosladké. Dějí se v nich věci, které nevymyslíš, které prostě přináší život. Jsou hravé a psané s lehkostí a při tom se dotýkají i vážnějších témat. Ale jedná se spíše o odpočinkové čtení.
Hned první povídka mě zaujala, a pak další a další… A kdybych nemusela knížku odložit kvůli svým povinnostem, měla bych za chvíli přečteno. Samozřejmě jsou některé povídky povedenější, nebo lépe řečeno mě osobně oslovily více jiné méně, ale celkově knížku hodnotím jako hodně povedenou.
Četla jsem od autorky i její předchozí knížku Bokovka, která se mi také líbila. Styl autorčina psaní mi tedy prokazatelně sedí a ráda si přečtu něco dalšího.
Musím přiznat, že podle obálky bych si knihu nevybrala, je moc hezká, ale nijak mě na první pohled neupoutala.
Každopádně ,,nesuď knihu, podle obalu" že?
Autorka čerpala inspiraci, na příběhy ukryté v knize, v MHD! Chápete to? Co všechno se tam člověk nedozví a nevyslechne.
Povídky měly opravdu říz a u spousty z nich jsem se dost nasmála, u některých jsem měla pocit zadostiučinění, ale musím vyzdvihnout hlavně jednu a tou je Nedělní oběd. Povídka mě zasáhla a je smutné, že tohle se opravdu v dnešní době děje opravdu běžně.
Kniha mi zabrala chviličku a četla se krásně.
Paní Vajsejtlová, tohle se Vám opravdu povedlo!
Moc fajn povídky. Sice si člověk na děj většiny z nich po čas asi nevzpomene, ale jako oddechové čtení jsou parádní. U některých je i povedená pointa.
Skvělé povídky. Málokdo je umí psát tak, aby na pár stránkách vystihl podstatné, autorce se to podařilo. Přečteno za pár hodin, bavila jsem se, u některých i zamyslela.
Nejsem typ čtenáře, který vyhledává povídky - ba naopak se jim možná i vyhýbám. Po dočtení povídkové knihy Vůbec o nic nejde ale možná svůj názor přehodnotím. Tohle totiž bylo strašně fajn!
Krátké povídky s jednoduchým příběhem, které jsou ale tak věrně inspirovány reálným životem, že se v nich podle mě musí najít úplně každý. Ač mnohdy nejde o úplně jednoduchá témata, autorka dokázala vše popsat s nadsázkou, lehkým humorem a ironií. Zajímavá je ta lehkost, která spojuje všechny povídky, a autorčin nehodnotící nadhled, který ovšem o to více nutí přemýšlet a hodnotit čtenáře. Je skvělé, jak autorka v takových příběhových “jednohubkách” dokázala naprosto vtáhnout do děje a zároveň ve čtenáři zanechat takový ten přemýšlivý stav, který chceme mít po dočtení každé knihy.
Opravdu velmi doporučuji a stejně tak můžete mrknout i na autorčin předchozí román s názvem Bokovka :)
Tak za tohle dávám palec nahoru. Ačkoliv nejsem povídkový typ, tak mě tato kniha povídek nadchla. Málokdy se stává, že by mě v knize bavily všechny povídky, ale tady nebylo co vytknout. Povídky mi sedly tématem, kdy ústřední téma jsou vztahy, ať už přátelské, partnerské nebo rodinné a přiznám se, že v tomhle já se vyžívám. Některé povídky byly vtipné, nad některými se člověk víc zamyslel. Líbil se mi styl psaní, představit si danou situaci a vžit se do ní nebyl žádný problém. Co musím také vyzdvihnout, jsou závěry jednotlivých povídek. Často jsem měla o příběhu nějakou představu a posledních pár vět tomu daly najednou úplný jiný ráz a o to víc mě to přimělo nad tím přemýšlet. Od autorky jsem četla už Bokovku, která mě opravdu bavila a jen se mi potvrdilo, že styl psaní autorky mi sedí.
Obvykle povídkové sbírky moc nevyhledávám, ale s touhle jsem udělala výjimku ze dovu důvodu. Za prvé jde o zajímavé téma, za druhé jsem před nějakou dobou četla autorčinu Bokovku, která se mi líbila moc. A neudělal jsem chybu.
Jednotlivé povídky jsou výborně napsané, pojednávají o různých tématech, různých druzích lásky a často obsahují nečekanou překvapivou pointou. Hned několik na první pohled banálních příběhů má v sobě daleko víc, než se může zdát. Celkově jde o velmi povedenou knihu.
(3,5)
Štítky knihy
nevěra láska tajemství zklamání
Část díla
Autorovy další knížky
| 2020 |  Bokovka |
| 2019 | Mami, přidej! aneb Jak se (ne)stát supermatkou |
| 2022 | Vůbec o nic nejde |
| 2016 | Vánoce za dveřmi |
| 2017 | Ať jsou velcí zase malí! |
Kniha Vůbec o nic nejde je v
| Přečtených | 65x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 49x |
| Chci si koupit | 15x |
Příjemné povídky. Některé trochu depresivní, ale skoro všechny mají dobrou pointu.
Podle mého názoru může být těžší napsat dobrou povídku, než dobrý román.
Když jsem zjistila, že autorka Bokovky vydala další knížku pro dospělé, měla jsem radost. Ta následně trochu opadla, když jsem zjistila, že to je „jen“ sbírka povídek.
Ale z „Vůbec o nic nejde“ jsem nakonec nikterak zklamaná nebyla. Jednotlivé povídky si drží slušnou úroveň. Nejvíce se mi asi líbily Ohleduplný, Vtip, Sociální sítě, Sousedé a Nedělní oběd. A z opačného pólu: o žádné bych asi neřekla, že se mi vyloženě nelíbila. Což je chvályhodné.
Těším se na další literární počiny, Vajsejtlová to s jazykem i stavbou příběhu umí.