Vtedy v Hollywoode
Quentin Tarantino
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491379/bmid_vtedy-v-hollywoode-ag9-491379.png
4
106
33
Ako je už z názvu zrejmé, ide o románovú verziu jeho posledného filmu Once a time in Hollywood. Tarantino nás zavedie späť do Hollywoodu roku 1969, kde zasadil rôzne príbehy svojich postáv. Je tu napríklad herec Rick Dalton, ktorý zúfalo bojuje o svoju kariéru. Po jeho boku kaskadér Cliff Booth, ktorý nemá najlepšiu povesť a rovnako trpí úpadkom „šéfovej“ kariéry. Autor ich príbeh spája so skutočne existujúcimi či historickými postavami, akými sú režisér Roman Polanski, herečka Sharon Tate či Charles Manson, vodca sekty a rocková hviezda.... celý text
Literatura světová , Dobrodružné , Thrillery
Vydáno: 2022 , Tatran (Bratislava)
Originální název:
Once Upon a Time in Hollywood , 2021
více info...
Přidat komentář
Audiokniha.
Film som videla, keď ho dávali "tenkrát" v kine. Už je to nejaká doba.
Knižka ide oveľa viac do hĺbky. Dej zabieha do rôznych historiek, je to Tarantino vo svojej najlepšej forme. Doslova som sa rochnila v tej zlatej ére šesťdesiatych rokov Hollywoodu s The Monkees, Stevom McQueenom, Brucom Lee, Sharon Tate, Romanom Polanskim. A s Charliem Mansonom, čoby neúspešnou rockovou hviezdou.
Knižka má nezameniteľný Quentinov rukopis. Živo si ho viem predstaviť, ako sa chechtá pri opise zvlášť zábavnej historky.
Malo to šmrnc, drive. Moc sa mi to páčilo a odporúčam:).
Trošku jsem se s knížkou prala... Je to hezký, zajímavý, hodně různých poloh, dějů, osob, pohledů, ale stejně...
Rozhodně dám šanci filmu. Trochu si myslím, že tohle je ten případ, kdy film bude lepší. Aspoň pro mě.
Film jsem viděla a kdo ví jak nadšená jsem nebyla, i když je Tarantino můj oblíbenec. Ale říkala jsem si, že se bude knížka třeba trošku lišit a nebude tah utahaná, jak mi připadal film.
Začátek mi sice lehce utahaný přišel, ale docela mi sedl styl, kterým je kniha napsaná a tak jsem se rychle začetla. V mnohém kniha odpovídá filmu, v něčem se zase liší. Na můj vkus je tam zbytečně moc vaty, bez některých postav a kapitol z jejich pohledu by se to obešlo, ale jinak to hodnotím kladně. Jen mi teda nesedl ten konec, preferuju ten filmový, který byl skvělý.
Tarantino tímto prokazuje, že je svižný a dynamický vypravěč. Jeho počin prohlubuje svět, který si vytvořil. A dělá to i v celku dobrým způsobem. Je fakt, že pro něj typické skoky v ději jsou zde však docela po čase chaotické a už to někdy tahá za vlasy. Po čase se člověk i ztratí a musí se hledat. Za mě pak kniha ztrácí tempo. Quentin se ani v literatuře neztratí, ale myslím, že až předloží něco originálnějšího a ucelenějšího, bude to lepší celkově.
Vtedy v Hollywoode patrí medzi moje obľúbené filmy. Jeho záver bol rozhodne najvtipnejšou scénou roku 2019 a záber Margaret Qualley na kapote (na ranči) zas najikonickejším obrázkom roku. Knihe oba chýbajú. Chýba jej akcia a chýba jej titulková scéna (ktorou má Quentin dojal). Ale ono to bolo vlastne logické, pre rozdielnosť oboch médií a pre existenciu filmu, že to nemusí celé opakovať. A ako bonus je to perfektné.
Len skrátka nie také, ako tie scény vidieť poprvé.
no...nejsem zapálený filmový fanda...a ani fanda starého Hollywoodu..takže jsme si s knihou neměli co říct... nebo možná jen malinko ? film jsem taky zatím neviděla...a tak to celé na mně působilo asi jak píše kap66 - Tarantino si to napsal sobě pro radost... navíc mám pocit, že ve filmové podobě to může působit lépe než na papíře.. Rick Dalton mi nebyl nijak sympatický, podobně ani Cliff.. vlastně žádná postava nevzbudila větší dojmy. A sám příběh v příběhu - natáčení Rickovy kovbojky, dialogy s Mirabelkou... taky takové suché. Snad nejvíc zaujal Charles Manson a jeho Rodina..to děsivé zlo doutnající pod povrchem. Děsivější, než všichni opilci na place. Takže takto to tenkrát bylo.
Čteno v anglickém originále.
Quentin Tarantino je kultovním režisérem. O tom žádná. Je však také kultovním spisovatelem?
Přiznám, že bych si totožnou knihu od jiného autora k přečtení pravděpodobně nevybral. Už to vpovídá něco o tom, jaký má jeho jméno přesah. Musím ale vzápětí fodat, že své volby nelituji.
Nejde o to, že by měla kniha nějaký super převratný příběh. To nemá. Tématicky je mi taky dost vzdálená. Vždy, když se Quentin rozpovídal o filmech z té doby, tak jsem se vůbec nechytal. Každopádně i tak mne čtení bavilo. Zajímali mě myšlenkové pochody postav (které ve filmu ze zjevných důvodů nebylo možné vykreslit), a dokonce jsem se přistihl, že mě zajímal i westernový příběh, ve kterém hrály postavy z knihy.
Velkou Přidanou hodnotu mělo i čtení v anglickém originále. Nevím, zda bych knihu vnímal stejně v českém překladu.
Jako zábavná forma učení se angličtiny: DOPORUČUJI.
Doporučuji i všem, kterým se film líbil a chtěli by si trošku rozšířit povědomí o postavách v něm.
UPOZORNĚNÍ: Novela se v některých významných scénách dost liší od filmu, tak abyste nebyli zklamaní :)
Verim, ze pro zapalene milovniky filmu bude kniha skvelym okenkem do historie filmografie.
Milovnici Tarantina si zase uziji jeho skvely humor a vetsi vhled do uvazovani dvou hlavnich filmovych postav.
Ale celkove je kniha rozpacita.
V tomto pripade zustanu verna jen obrazovce a dalsi pripadnou tarantinovku uz vynecham.
Tarantinova knižní verze jeho zatím posledního filmu je moc příjemná a je dobře, že není jen otrockým přepisem filmu, ale je v několika věcech diametrálně odlišná. Tarantino tu může víc popustit uzdu své cinefilské fantazii a může si dovolit na několika stranách popisovat naprosto zbytečné, ale roztomilé shrnutí televizní seriálové tvorby padesátých let a vzpomínat na hvězdy té doby. Stejně tak si může dovolit napsat jeden dlouhý dialog jednoho z hlavních hrdinů s malou holčičkou při natáčení westernu, který je zábavný a zcela přesně vystihuje autorovu lásku k pokleslým žánrům a zacyklenost některých hvězd, které neznají Shakespeara. Ocenit se musí, že děj je malinko jiný než ve filmové podobě, což je znát zejména v závěru, který je naštěstí rozdílný, protože ten filmový by na papíře rozhodně nevyzněl a nebyl tak brutálně vtipný jako ve filmu, navíc je trochu realističtější a otevřenější. Opačným příkladem budiž rvačka Cliffa s Brucem Lee, která je ve filmu strhující a zábavná, kdežto v knize postrádá určitý šmrnc a humornost. To, že si čtenář u postav vybaví tváře herců, absolutně nevadí a zážitek to určitě nekazí. Once Upon a Time in Hollywood je jednou z mála knih, které vznikly až po uvedení filmu, které si svou existenci obhájí a obsahují opravdu něco navíc a nejsou jen převedením scénáře na papír, navíc je vidět, že autor je stejný jako u filmu, protože přesně ví, co a kam chce zařadit a co a kde změní, aniž by to zásadně měnilo význam a kazilo zážitek. 80 %
Tak toto bola perfektná, úderná kniha, na ktorej som si zgustol. Nemám rád tú časť Tarantinovej tvorby, ktorá je prehnane násilná aj preto som sa rozhodol v knižnici si požičať túto knihu, lebo vo filme, ktorý je jej predlohou, je to násilie predsa len miernejšie oproti iným jeho filmom. Prekvapivo, kniha násilná nie je vôbec. Vulgárna je to áno, ale u Tarantina som si na to nejako zvykol. Ale ten príbeh v knihe bol presne podľa môjho gusta, veľmi sa mi páčil a bol taký pohodový, čierno-humorný a proste paráda. Samozrejme som si k titulným hrdinom automaticky priradil hercov z filmu a ešte asi v strede čítania som si vychutnal po 3 rokoch znovu film. Bravo! A čo ma ešte udivuje je ten siahodlhý zoznam filmov od 40. po 70. roky, ktorý som si opísal a budem na ČSFD skúmať, ktorý z nich si stiahnem a pozriem. Odporúčam.
Tak tohle byla pecka ! Miluju Tarantinovy filmy a z knihy jsem měla trochu strach. Ale Tarantino mě zase dokázal uchvátit. Čtenář je chycen do děje a i přes množství jmen - herců, tvůrců filmu, filmů, hudebníků, skladeb atd.- kniha není nudná a čte se velice dobře, dost často jsem se u knihy smála nahlas. Bavilo mě také rozšíření dějových linek některých postav. Dávám plné hodnocení a vřele doporučuji.
Mne sa naopak táto kniha, podotýkam v papierovej forme, nesmierne páčila a zhltol som ju vo veľmi krátkom čase. Oproti filmu je v nej oveľa viac informácií, kniha je skrátka niečo viac, hm....
Již hodně dlouho jsem neměla v uších tak hroznou audioknihu. Proto mě velmi překvapuje jaké má vysoké hodnocení. Na druhou stranu 50 lidí je poměrně malý vzorek a dá se předpokládat, že se rekrutuje především z fanoušků Quentina Tarantina. Pulp Fiction mě dost bavil. Černý humor a chytré dialogy. Nic z toho ovšem nehledejte v této knize. Dialogy ano, ale jsou většinou prázdné, navíc se poměrně často dialogové situace opakují. Humor je zde pouze v náznacích, ale co je nejhorší, tak kniha nemá vůbec žádný ucelený příběh. Celé to působí zatraceně chaoticky a nedokončeně. Jako kdyby Tarantina kniha přestala bavit a tak jí zhruba někde v polovině ukončil, useknul, aniž vytvořil nějakou pointu. Příběhů zde je hned několik a přiznávám, že témata jsou zajímavé. Ale je to vždy jenom pár kapitol a konec. Nic nedává smysl. Navíc je kniha doslova přecpána zbytečnými informacemi o filmech a hercích což je pojaté téměř encyklopedicky. Zkrátka jsem vůbec nepochopila, proč tato kniha vůbec vznikla. Audioknihu načetl velice dobře pan Jaromír Meduna, ale co je platné, když obsah stojí za prd.
Quentin obstál i coby spisovatel. Kniha je černohumorná, vulgární, prošpikovaná popkulturními odkazy a výbornou atmosférou Hollywoodu šedesátých let, kterou uťal jeden životem zhrzený "uslintaný a neschopný pasák zasyflených holek pod zákonem".
Potěší hlavně pozadí postavy Cliffa (víme jestli to ta manželka koupila nebo ne) a další historky, které postavu vykreslují v temnějším duchu, než jen jako sekáče v havajské košili, co nejde pro ránu daleko.
Doufám, že až Tarantino nechá režírování, bude ze sebe chrlit knížky jako smyslu zbavený.
Ne, ne, ne, neměla jsem vidět film a pak číst román! Nemohla jsem si nepředstavovat obličeje herců, což mi trochu vadilo. Kupodivu jsem přečetla překvapivě rychle, nějak to prostě "samo" přeskočilo skoro na konec. Nevadilo mi, že nejde o scénář, nebo přepis filmu, ale spíše mi přišlo, že děj neměl spád, že vlastně šlo o jistý způsob absence děje. Samozřejmě, že jsem si užívala absurdity a vtipu, které tak dobře známe z Tarantinových děl, ale nějak mi to úplně nesedlo a i když vím, že jdu proti proudu, mně se více líbil film.
(SPOILER)
Miluji Quentina Tarantina a cokoliv, co vytvořil. Viděl jsem mnohokrát všechny jeho filmy (s výjimkou prvotiny My Best Friend's Birthday) a považuji ho za génia. Jeho tvorba mě tak nějak provází celým mým životem a nedám na něj dopustit. Takže celý můj příspěvek bude dost možná značně nekritický.
Žádný jiný filmový tvůrce na mě nemá takový efekt, jako právě on. Málokdy se mi stane, že si po skončení snímku přeji, aby pokračoval několik dalších hodin. Hltám jeho nadšení pro filmové řemeslo, styl narace, černý humor, i naprosté ignorování jakýchkoli žánrových pravidel, které z nějakého záhadného důvodu dokonale funguje a vytváří pokaždé naprosto nevšední zážitek.
Jsem přesvědčen o tom, že i kdyby napsal recenzi na obsah ulepeného jídelního lístku v nejzapadlejším baru kdesi u dálnice, křižované oprýskanými auty s podivnými existencemi, hltal bych ji a prosil o přídavek. Jak to tedy dopadlo u jeho prvního románu?
Měl jsem trochu obavy. Ačkoli je Mistr Tarantino považován za krále dialogu, napsat scénář je přeci jen něco jiného, než napsat román. Tenkrát v Hollywodu však dokazuje, že tenhle člověk prostě umí (a že by teda zvládl čtivě vytvořit i ten jídelák). Pokud to nevíte, QT miluje filmy. Doslova a do písmene. A tahle jeho láska je naprosto nakažlivá. Pokud do ruky vezmete tuhle knihu, počítejte s tím, že na každé stránce najdete několik zmínek filmů a herců, z nichž většinu vůbec neznáte a neslyšeli jste o nich (v horším případě u nás ani nikdy nešly do distribuce a neexistuje tak ani jejich český název - tady klobouk dolů překladateli).
Nemluvě o bezpočtu dobových historek, které debutující spisovatel šikovně prolíná s vlastní fikcí. Jeden příklad za všechny - úsměv, a málem i slzu v oku mi vykouzlila scéna, kde figuruje muzikant a Tarantinův nevlastní táta Curt Zastoupil (ano, Mistrův otčím má československé kořeny! :) ) a povídá si v baru s fiktivními protagonisty a skutečnými herci, hraje jim na klavír a nakonec si odnese podpis pro malého Tarantina... To bylo prostě boží. A takovýchhle úžasných eastereggů a narážek je tu plno...
Taky je nutné si uvědomit, že tahle kniha není pro vás. Stejně jako film. Tarantino to totiž celé dělal pro sebe. Je to jeho milostný dopis zlaté éře Hollywoodu a způsob, jak se vyrovnat s traumatem, které poznamenalo nejen malého Quentina, přilepeného na televizní obrazovce, celou branži, ale bez nadsázky i Spojené státy a de facto ukončilo bezstarostnou, prosluněnou éru hippies. Charles Manson zde dostává mnohem více prostoru než ve filmu, což je rozhodně fajn. Na prvních stránkách najdeme i poděkování řadě osobností té doby, vč. Burta Reynoldse, který byl právě tím, kdo Tarantinovi spoustu těch historek vyprávěl. Dokonce i měl ve filmu hrát, bohužel už to nestihl.
Vlastně všechny možné otázky, jež vás ohledně postav při sledování téhle pohádky pro dospělé napadly, jsou zde zodpovězeny. Všem se dostává prokresleného dějového pozadí. Ať už jde o Ricka, Cliffa, nebo Sharon. Dokonce i kritizovaná scéna s Brucem Leem tu dává větší smysl a nepůsobí tolik jako pěst na oko. Kniha se mnohem více věnuje právě tomuto dějovému pozadí, řada dialogů tu proběhne trochu jinak (potěší i vhled do uvažování postav) a v příběhu se (jak je u Tarantina obvyklé) dosti skáče. Rozhodně nedoporučuji to celé číst, aniž byste viděli film.
Vzato kolem a kolem, Tenkrát v Hollywoodu je nejen výborným doplňkem už tak vrstevnatého filmu, ale především čtivým a brilantně vystavěným románem, jenž vás pravděpodobně nakazí autorovou láskou k dobovému Hollywoodu, i když o něm třeba nic moc nevíte. Pro mě osobně jde o jednu z nejlepších knih, které vloni vyšly a četla se mi neskutečně příjemně. Tak dobrý pocit jsem dlouho při čtení neměl...
Chválil jsem a chválil. Teď ke kritice něčeho, co míří spíš k nakladateli. Mám radost, že kniha v češtině vyšla (protože tohle bych v angličtině nepřelouskal). Z čeho radost nemám a dost se mi to nelíbí, je obálka a formát tuzemského vydání. Jednak je ta naše obálka prostě ošklivá (i když jsem na goodreads našel i ošklivější vydání, ale to fakt není výhra). V originále je kniha krásně jednoduchá. Obálka hravě odkazuje na dobové pulpové romány, které svého času hltala celá Amerika, hltá je v knize i Rick Dalton a miluje je samozřejmě i Quentin Tarantino (pročpak by se jinak jeho nejslavnější film asi jmenoval Pulp Fiction, že?).
U nás si ale s fištrónem řekli, že to pojmou jinak. Místo béžového pozadí zvolili černou barvu, lupli tam několik navzájem se bijících velikostí písma a jiné fonty, a k tomu z nějakého důvodu název dali růžově. Proč proboha?! Ani větší formát není v tomhle případě výhra a nedává pak ani moc smysl, že je kniha v paperbacku. Trochu mě mrzí, že uvnitř (když už takhle zprasili originální vydání) nejsou navíc nějaké fotografie a obrazové materiály, když teda chtěli být světoví a v americkém vydání, které jsem měl v ruce, to není - pokud si to správně pamatuji.
Tak to byla jízda! Chtěla jsem si knihu přečíst před filmem. Úplná záplava filmových jmen, filmů a odkazů na všechny ty věci, které vůbec neznám. Plno epizod ze života herců. Vyprávění si plyne, pointa filmu (neviděla jsem, ale vím) se objeví už v polovině. Kéž by se nějaký Ricka Dalton našel i v reálném světě.
Tretinu knihy se na me hrnula zaplava jmen hercu, reziseru, scenaristu a filmu ci serialu, o kterych jsem v zivote neslysel, a presto me cteni naramne bavilo. Tarantino je i jako spisovatel posahany cinefil, pise vybrousene dialogy (holcicka "herec" vs Rick je genialni) a predevsim, dokaze byt po celou dobu zabavny a aniz by se zabyval nejakym propracovanym popisem prostredi, atmosferu Hollywoodu a "hipí" 60s, dokazal podat kouzelne. Footfetish pritomen.
Tenkrát v Hollywoodu je jeden z mých nejoblíbenějších filmů Quentina Tarantina, a to z toho důvodu, že každý film Quentina Tarantina je jeden z mých nejoblíbenějších filmů Quentina Tarantina :) Na knihu jsem se proto dost těšil a jsem z ní nadšený, ačkoliv je ve spoustě ohledů jiná, než jakou jsem ji čekal. Tarantino se zkrátka nezapře a se čtenáři si dokáže pohrát úplně stejně jako s diváky. Knižní Tenkrát v Hollywoodu tak není jen nějaká adaptace scénáře, do které by přibylo několik vystřižených scén, ale je to vlastně trochu jiný pohled na tentýž děj, který nám umožní dostat se do hlav nejen hlavním postavám, ale i těm, na něž se ve filmu tolik nedostalo. A taky má jiné vyznění. Například to, čím film končí, je tady zmíněno už někdy ve třetině knihy, a není to rozhodně žádný vrchol příběhu, je to jen taková historka, která někomu, kdo film neviděl, snad ani nemůže moc dát. Nejsem si jistý, jestli dokážu dost dobře popsat, co mě na knize tak moc, moc, moc bavilo. Ano, atmosféra Hollywoodu šedesátých let je takřka hmatatelná, metráky odkazů, hvězdných jmen filmového i hudebního světa ji víc než podporují, Rick, Cliff a Sharon jsou vynikající postavy a ačkoliv nezažijí nic na první pohled výjimečného, stejně ten pocit máte. Jenže to hlavní, co mě nadchlo, je, jak chytře Tarantino vypráví. Užil jsem si jeho skákání v čase se a tam, do minulosti i do budoucnosti, i to, jak dokáže pomocí zdánlivě banálních historek a dialogových přestřelek, opatřených skvělými pointami, vykreslit povahy postav tak, že čtenáře snadno rozesměje jednou narážkou na falešný knír nebo neustále opakovanou historkou se Stevem McQueenem. Absolutní vrchol je všechno, co se týká natáčení westernového seriálu. Rozhovory Ricka/Caleba a Trudi/Mirabelly, přepínání do "příběhu v příběhu", pološílené motivační proslovy režiséra posedlého Shakespearem versus taktní přikyvování herce, který neví, kdo byl Hamlet, a připravuje se roli pojednat nějak jako chřestýše na motorce. Je to fakt dokonalé, láskyplné dílo, do kterého dal Tarantino celé srdce a možná ještě trochu navíc. Že do děje zakomponoval i sám sebe, mu nemůže nikdo mít za zlé.
Štítky knihy
Hollywood 60. léta 20. století herci film novelizace podle filmu/seriálu
Autorovy další knížky
| 2021 |  Tenkrát v Hollywoodu |
| 2005 | Pulp Fiction |
| 2009 | Hanebný pancharti |
| 1996 | Palba od boku (Portrét Quentina Tarantina) / Pulp Fiction |
| 2023 | Filmové spekulace |
Kniha Vtedy v Hollywoode je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 106x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 88x |
| Chystám se číst | 58x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 1x |
QT patří do okruhu mých nejoblíbenějších režisérů a viděla jsem už dost jeho filmů. Vyjma Tenkrát v Hollywoodu. A jsem tomu docela ráda. Neumím si moc představit, jak lze obsah knihy založený na popisu filmů, herců, jejich kariér přelévajíc se z fikce do reality a naopak překlopit na filmové plátno. Z mého pohledu knihu ocení hlavně fanoušci amerických filmů, zejména westernů. Za průvodce si QT zvolí vcelku průměrného herce, který začínal svou hereckou dráhu v 60. letech, a jeho dubléra, kaskadéra a vůbec holky pro všechno, kdysi válečného hrdiny. Který ovšem své zabijácké choutky nedokázal potlačit ani po válce... Taky se potkáváme s Romanem Polanskim a jeho ženou, Charlie Mansonem, slavným McQeenem a dalšími. Spoustu jmen upřímně ani neznám, což limitovalo mou schopnost rozlišit, kdy jsem četla fikci a kdy se nořila do životů skutečných hereckých postav. Je to pravdě americký román, který nepostrádá ani myšlenku amerického snu, tíhu slávy nebo neúspěchu. QT dokládá, že umí nejen točit filmy, ale i psát. Jen si myslím, že okruh čtenářů bude přece jen menší než okruh diváků. Já osobně poctivě přiznám, že líp se cítím ve druhé skupině.