Všichni hrajeme divadlo: Sebeprezentace v každodenním životě

Loajalita, kázeň, obezřetnost dramaturgická a lidská. Aneb jak hrát sám sebe. Spíše prolistováno než přečteno, divadlo je můj obor, a tak jsem se spíš bavila tím, jak jsou jeho principy aplikovatelné na lidské konání obecně. Nic moc originálního, ale čtení vcelku stravitelné.

Dokáži si představit, že tento Goffmanův spis je důležitý především pro studenty sociologie, ale pro laického čtenáře není na rozdíl od studenta možná tolik nezbytná. Zde bylo totiž formulováno ve své době velmi inovativní pojetí společenských projevů, které dnes již ale ztrácí jisté kouzlo. Přesto ale dává smysl, aby tuto knihu lidé, resp. laici četli i dnes, zejména proto, že představuje výchozí bod pro další sociologické myšlení.

Pro studenty sociologie povinná kniha k přečtení, pro ostatní zajímavý náhled do tohoto tématu. Určitě doporučuji k přečtení.

"Ať už je prezentovaná osoba rozvážná, či bezstarostná, vysokého, nebo nízkého postavení, jednotlivec, který tuto osobu ztělesňuje, bude viděn tak, jaký téměr skutečně je, jako osamělý herec pronásledovaný obavami a o svou produkci. Za mnoho maskami a mnoho ztělesňovanými osobami mívá každý účinkující jednotný výraz, nahý, nesocializovaný výraz, výraz plný soustředění, výraz člověka, který se soukromě zabývá obtížným a záludným úkolem."
(str. 268)

Dle mého názoru čtivě napsaná kniha, která formuluje základní autorovi myšlenky o sebeprezentaci a jejím uplatnění v každodenním životě.