Všetci mocní Kremľa

23.02.2024

Čtivě popsaný vývoj v nejvyšších patrech ruské politiky s osvěžující úrovní objektivity. Autor příliš nesoudí a o to více popisuje. I když jsou občas jeho zdroje nejasné ("jeden z jeho nejbližších spolupracovníků" apod.), tak celkový obrázek působí velmi kompaktně.
Ruský medvěd potřebuje drbat za ušima, jinak kolem sebe seká drápy. A bez ohledu na to, jak vypelichaný má kožich, tak toto drbání je v zájmu nás všech skutečným úkolem diplomacie. Daří se jí to?

27.08.2023

Výborná kniha popisující Rusko a jeho vládnoucí elity od nástupu Putina do roku 2016.
Měli by si ji přečíst všichni, aby pochopili chování Ruska i Putina a jeho okolí.
Pak všem dojde, proč je nyní válka na Ukrajině. Proč se změnil Putin a komu to v Rusku vyhovovalo.
Po přečtení knihy cítím skepsi, že Rusko už prostě jiné nebude.
Oceňuji též jak snadno a svižně se četla. Patrně skvělý překlad.

30.07.2023

Celkem zajímavá kniha, informace o mocenských strukturách Moskvy z nedávné historie.

09.07.2023

Z mojí potřeby pochopit širší kontext toho, proč a jak došlo na Ukrajině k čemu došlo, jsem si koupil dvě knihy. Cesta k nesvobodě od Timothyho Snydera a Všichni muži Kremlu od Michaila Zygara. Přičemž mi druhý jmenovaný podal uspokojivější informační podhoubí. Zygar jde investigativně a věcně k popisování složité spleti politických motivací, zájmů a ambicí Putina a jak se měnil on sám a politické klima, které postavil v průběhu 20 let u moci. Přičemž Zygar osobně zpovídal většinu bývalých i současných členů vlády i lidí z opozice. Kteří měli s Putinem co dočinění. Snyder ve své knize hned v prologu uvede, že přišel o přítele, který letěl v letadle MH17 (sestřelené nad Ukrajinou). Možná proto mi jeho kniha přišla víc emotivní a jednostranná. Připadá mi, že tam někdy fabuluje a některá fakta si ohýbá tak, jak se mu to hodí a jiné podezření prezentuje, jako fakt, přestože nebylo potvrzeno. Je možné, že je tohle pro něj osobní zpověď a do toho textu to prosáklo ale nemůžu porovnat, nic jiného jsem od něj doposud nečetl. Např. Tedy nemůžu uvěřit, že Trump (stranou můj názor na něj, jako politika) je Kremlobot a oligarcha stvořený Ruskem, kterému v jeho zájmech šel naproti. Sám si pamatuji, jak Trump kritizoval iniciativu Německa postavit Nord Stream 2. Který by obešel Ukrajinu, a tím by proud nerostných surovin do Evropy nebyl ovlivněn tím, co se možná bude a nebude dít na Ukrajině kvůli Rusku. Přitlačil a dosáhl (u některých) členů NATO upravit výdaj na obranu na 2 proc. HDP (což nijak v zájmu Ruska není). Navíc mi ani nepřišlo, že by nějak zlepšil vztah Ruska a USA. A ke druhému volebnímu období už Rusko ani Trumpovi podporu nijak silně nevyjádřilo. (slouží li mi paměť dobře). Přesto z knihy mám dojem, že Ukrajině vlastně paradoxně pomohlo, že Rusko zahájilo otevřenou válku (po té hybridní). Protože Evropa a USA, otevřely oči a začali s tím něco dělat. Období 2014 -2022 bylo zahaleno informační mlhou.

14.05.2023

Kniha odkrýva a pomáha pochopiť dianie za múrmi Kremľa. A že to nie je úloha jednoduchá vypovedá aj fakt, že, citujem z knihy: "Madeleine Albrightová si myslela, že je nespravodlivé, ak sa tak obrovské prírodné zdroje ocitli pod vládou Moskvy. Ruská tajná služba k tomuto zisteniu prišla vďaka nasedeniu jasnovidcov, ktorých poverili čítaním jej myšlienok." 90%

26.10.2022

Souhlasím s většinou názorů. Kniha opravdu představuje podrobný, ale zároveň i přes velké množství jmen přehledný průřez vzestupu a utváření režimu Vladimira Putina. Myslím, že vše již bylo níže napsáno, nicméně musím přiznat, že mě překvapilo, že v podstatě žádná z Moskvou uplatňovaných strategií není ničím novým. Vše si mohli již v minulosti vyzkoušet. Např. obviňování z fašismu po odstranění pomníku Rudé armády v Talinnu, zasahování do ukrajinských prezidentských voleb, využívání plynu pro vydírání jak Ukrajiny, tak zbytku Evropy, efektivní využívání západních politiků, kteří k Putinovy z nejrůznějších důvodů cítí náklonost (Schröder, Berusconi, Blair) nebo zamlčování vojenské intervence v Gruzii, kde z války udělali "Operaci vynucené příměří".
Současný ruský režim může zkrátka obhajovat jenom člověk, který to dělá z vlastní hlouposti nebo za cizí peníze. Knihu určitě doporučuji a čtenář by se neměl nechat zastrašit velkým množstvím jmen a názvů.

20.08.2022

Doporučuji si přečíst, výborná věc na utváření názoru, myslel jsem, že to nebudu schopný přečíst nakonec jsem byl mile překvapený jak to odsejpalo.

28.06.2022

Na tuto knihu jsem byl podle zdejších nadšených ohlasů velmi zvědavý a ačkoliv je mi to vnitřně líto, nedokážu se s nimi ztotožnit. Byl jsem poněkud zklamán. O Putinovi a současném Rusku už jsem pár knih přečetl, takže mám možnost srovnání.

Předně mi tato kniha přišla děsně nezáživná a těžko stravitelná. Ruské politické rošády mi přišly nezajímavé a ve velké spoustě jmen jsem se ztrácel, často jsem zapomínal, kdo je vlastně kdo. Ale to může být můj čistě subjektivní problém. Co mě však mrzí více je to, že kniha nenabízí příliš odpovědí. Např. o Alexandru Litviněnkovi se tu nedočteme vůbec, o Anně Politkovské, divadle Na Dubrovce, škole v Beslanu jen v několika větách, o sestřelení letadla MH17 pouze v jednom odstavci. V případě vraždy Borise Němcova autor nepřímo ukazuje na Ramzana Kadyrova, ale to zásadní „proč“ jsem se v knize nedočetl. A tak bych mohl pokračovat.

Autorův závěr o tom, že Putin, jak ho známe, takový ve skutečností není a že je spíše produktem svého politického okolí, ve mně zanechal spíše skepsi a vnitřní nesouhlas. Čtvrtou hvězdu autorovi dávám za nezpochybnitelnou odvahu a skutečnost, že na knize pracoval 7 let.

13.05.2022

Obdivuhodně vyvážená kniha, kterou je dobré si přečíst v dnešní až hysterické protiruské a proukrajinské době. Dobro i zlo má totiž mnoho tváří….

06.05.2022

Balada, kterak přes slibný začátek různé okolnosti "donutily" všechny muže Kremlu vrátit se ke starému dobrému ruskému smýšlení. O to strašidelnější, že na rozdíl od roku 2016, kdy byla kniha napsána, vidíme, kam až to dospělo.

Z dnešního úhlu pohledu velmi vtipný Putinův citát o amerických postojích ke gruzínskému konfliktu z roku 2008: "Člověka nepřekvapuje jejich cynismus sám o sobě. Překvapuje míra tohoto cynismu, schopnosti vydávat bílé za černé a černé za bílé. Schopnost obratně učinit agresora obětí agrese a odpovědnost za následky svrhnout na oběti samotné."

A posledních pár odstavců opravdu doporučuju k bedlivému promyšlení. Nejenže shrnují knihu, ale i poslední dvě dekády ruské nejvyšší politiky... a opět vzhledem k dnešní situaci odhalují, že i když je Vladimir I. Hrozný ta nejdůležitější možná figura, není jediná...

25.04.2022

Místy trochu nesrozumitelné a občas to sklouzává k bulvární anekdotičnosti. Chvílemi kniha působí spíš jako dlouhá série kuriozit než jako soustředěná studie o prvních 15 letech Putinovy vlády. Což je pochopitelné vzhledem k absenci časového odstupu. Současnost je vždy nepřehledná. Čte se to nicméně celkem dobře.

07.04.2022

Fantastická knižka! Ťažko ju nadhodnotiť, lebo sa to skoro nedá. Prečítal som ju skoro celú za deň tak, že som čítal a čítal asi šesť hodín.
Pre pochopenie súčasného Ruska určite jedna z povinných jázd. Číta sa asi ako Ja Claudius - sled intríg, zrád a kto koho zatkol a kto koho zavraždil...Putina určite nešetrí, ale najmä v začiatočných kapitolách ho pomáha pochopiť. Bolo tristné ako sa Západ k Rusom spočiatku choval. Šovinistická atmosféra medzi Rusmi v 2014tom roku (úprimne som netušil, že bola až taká) bola zas nechutná.
Zaujmavé časti (a dolezite na pochopenie dneska) su trebars o Strelkovovi a zaciatku bojov o Donbas alebo o Primakovovom,, otočení lietadla "v 1999 úplne na začiatku knihy : ).
Trochu škoda možno je že Zygar (aspon strucne na jednu kapitolku) nezacina uz rokom 1991.
Výhrady :Zygar podrobne opisuje, že sa nie úplne korektne pristupovalo k dvom-trom oligarchickým prasciam typu Chodorkovský, ale moc nerieši milióny ľudí čo trpeli v takej Líbyi keď tam vpadli Američania(alebo státisícom v Čečensku aby som spomenul aj vojny Rusov) .
Lýbijskú intervenciu opisuje tak trochu akoby na ňu mal doplatiť len Kaddáfí a nie milióny ďalších. S Putinom o Lýbii plne súhlasim - tá vojna bola svinstvo a Rusi ju nemali schvaľovať..
A je to celé také všelijaké keď človek číta, že Medvedev liberál (v domácej politike určite bol) ale práve on nechal americkým neokonských jastrabov roztrhať suverénny a stabilný štát s najvyššou životnou úrovňou v Afrike (Líbyu) a spustiť tak migračnú krízu kým vraj autoritár Putin by sa tomu postavil a paradoxne by tak bol na jednej lodi s americkými protivojnovými ľavičiarmi a libertariánmi.
Čo je to liberál? Liberál je ten čo ustupuje Amerike a privatizuje?Putin bol paradoxne v tomto zmysle slova naozaj liberál - keď nastupoval k moci a ešte niekoľko rokov.
Samozrejme súčasné Putinove kroky neschvaľujem ani za ň. Sú tyranské. Ale v čase Lýbie a Sýrie mal viac-menej pravdu.

15.03.2022

"A tak vznikol príbeh o tom, ako sa jeden človek náhodou stal kráľom. Na začiatku bola jednoducho len jeho vôľa udržať sa. Začalo sa mu však dariť a rozhodol sa, že z neho bude úspešný bojovník a reformátor-kráľ Levie srdce. A zachcelo sa mu vstúpiť do histórie. Ale potom zatúžil po lepšom živote. A tak sa stal kráľom Veľkolepým. To ho unavilo a chcel si oddýchnúť. Pochopil však, že oddych si už dovoliť nemôže, lebo už je súčasťou histórie. Lebo je z neho cár Hrozný."

Túto knihu som mala v merku už dlhšie a tak som si povedala, že už je azda najvyšší čas ju prečítať, aby bol človek naozaj v obraze.
Klobúk dole pred Michailom Zygarom, myslím, že sa mu podarilo napísať skvelú knihu o tom ako sa Putin alebo idea Putina, bez ktorého Rusko nemôže existovať, postupne menila a utužovala. Pohľad do zákulisia, kapitoly venované jednotlivým ľuďom, ktorí ho ovlyvňovali.
Nuž, aj krokmi, ktoré uskutočňuje tieto dni voči Ukrajine ho už navždy zapíšu do histórie, len asi nie tak ako si to predstavoval. Táto kniha by mala byť povinné čítanie, najmä pre určitú časť nášho obyvateľstva, ktorí sa nejako zabudli v minulosti.
Odporúčam!

17.07.2021

Mám dilema
Začínám plně a rád využívat výhod knihobudky a s potěšením do nich odkládám kvalitní knihy, o kterých si přeji, aby se druzí dozvěděli. V tomto případě bych si přál, aby co možná nejvíce lidí četlo o Volodinovi, Kadyrovovi, nebo patriarchovi Kirillovi - zároveň si však neumím představit, že bych tento klenot pustil z rukou a ztratil jej.

Je to naprostá lahůdka a vědomostní opojení pro každého, kdo má upřímný zájem nejen o Rusko. Zároveň je lepší když už nějaké základní informace o ruské vládě, reáliích, či historii máte, protože poté pro vás bude mnohem jednoduší se zorientovat v celé té celkem komplikované putinovské hře na kočku a myš. Nebo vám možná stačí lepší politické znalosti než mám já.) S každým jménem se člověk přibližuje k podstatě novodobého carství, které se nějakým způsobem vyvíjelo, zatajovalo a nakonec přijalo. Dnes už musíte být fanatik, nebo člověk co není schopen kritického myšlení, abyste žrali ruskou propagandu a věřili slovu, co jejich hlavní představitelé pronáší. Pobaltské státy, či Německo v tomto potírání dezinformační a trolí války odvádí dobrou práci. Kniha taky brilantně demonstruje s kolika státy je Rusko v kontaktu, no a že neváhá, v rámci všeobecného prospěchu, vyvolávat umělé konflikty, nebo si objednat vraždu. Je to zkrátka mašinérie, která nemá obdob a člověk si nevěřícně kouše nehty, když si každý den čte články na toto téma. Putin prostě chce být vidět a chce být vážen viz nedávná "prosba" Bidena, který jej dostal na setkání do Švýcarska. Přítomnost nejmocnějších lidí světa je pro něj zásadní a on si ji užívá. Slepý hold přišly k houslím a drží se otěží seč mohou a ještě se pár let držet asi budou - já se však těším na ten den, kdy se domeček z karet zhroutí a v Rusko nastane apokalypsa - momentální styl vládnutí je všechno jen ne udržitelný. Na závěr obdiv, k autorovi, jelikož být novinářem v Rusku a pustit se do díla, které zdiskredituje celý vládní systém a všechny jejich účastníky je pro něj prostě doživotní terč na zádech a předpokládám, že ještě před vydáním knihy z Ruska odjel, protože by na něj čekal v lepším příkladě žalář, v tom horším kulka. Smekám za odvahu.

12.06.2021

Mafiánské praktiky, intriky a všudypřítomná korupce - to jsou hlavní znaky, jimiž se vyznačuje boj o mocenské pozice v putinovském Rusku. Současní vládcové Kremlu v čele s nově korunovaným carem Vladimírem Vladimirovičem si téměř v ničem nezadají s předchozími komunistickými mocipány z dob Sovětského svazu.
Kniha mě zaujala svou věcností a poutavým stylem psaní. Ze střípků dílčích informací autor umně poskládal mozaiku, která hodnověrně vypovídá o politickém dění v Rusku v období posledních dvaceti let (do roku 2016) vlády VVP.
Doporučuji všem a zejména pak těm, kteří ještě stále neskrývají svůj obdiv k politice "pevné ruky" prezentované Putinovou administrativou ( mám však obavy, že zrovna tito lidé knihu číst nebudou).

20.12.2020

Naozaj som knihu začínala čítať s veľkými obavami, že ma to baviť nebude. O ruskej politike toho totiž viem veľmi málo. Kniha ma ale chytila v podstate od prvej strany, štýl písania je naozaj veľmi čtivý, až ma to prekvapilo (neviem prečo, na zlú knihu z edície prekliati reportéri som ešte nenatrafila). Každá strana je nabitá zaujímavými informáciami, ale priznám sa, že občas som sa v tom dosť strácala, hlavne v tom veľkom množstve mien, pričom niektoré sú si veľmi podobné. Keby tam bol nejaký menný zoznam so stručnou informáciou o danej osobe, tak myslím, že by to veľmi pomohlo (mne teda určite). Napriek tomu ma kniha veľmi vtiahla a bavila a dozvedela som sa strašne veľa nových a zaujímavých vecí (napr. niečo viac o ruských dodávkach plynu, o Kryme, o Ukrajine a podobne). K tejto knihe sa raz určite ešte vrátim, čítala som ju totiž v dosť hektickom období a myslím, že si zaslúži, aby som si ju prečítala ešte raz a v kľude.

12.11.2020

Pokud přistoupím na premisu, že pohled autora je nezaujatý (a já jsem tomu uvěřil), tak tato publikace poskytuje velice dobrou orientaci v současné situaci ruské politiky a společnosti.

06.07.2020

Díky DK jsem se dostal k unikátu, knize, která u nás vyšla již v r.2016. Mladý a cílevědomý ruský novinář a válečný zpravodaj Michail Zygar mi na 410 stránkách podal svůj výklad o tom hlavním, co se dělo a děje u našeho dřívějšího "velkého bratra". Za největší přínos četby považuji detailní pohled na způsob jak se Rusku "tvoří car".
Ruská federace je svou rozlohou (více něž 17 miliónů km2) největší zemí světa. Má 11 časových pásem a obývá ji cca 146 miliónů obyvatel.
Abych lépe třídil množství informací, které autor na čtenáře chrlí v jednom kuse, musel jsem zabrouzdat do historie této země, zavítat na web V.V.Putina a čerpat ze základních axiomů Járy Cimrmana (nesmějte se-je to nutné).
Je dobré vycházet z děsivé noci 16.-17.7.1918, kdy trio zloduchů v pořadí "Lenin, Sverdlov a Ordžonikidze" vyslalo svou popravčí četu, aby vyvraždila carskou rodinu včetně služebnictva.
Následovaly kruté roky t.zv. kolektivizace, gulagů a vraždění nepohodlných spolupracovníků a elity vedení armády. To měl pod palcem Stalin. Projev N.S. Chruščova na XXI.sjezdu sovětských komunistů byl zřejmě jedinou dobrou věcí, kterou tento potentát v životě udělal. Éra dalších "vožďů" byla trapným pokračováním, ale je nutno se zastavit u jediného-Andropova, šéfa KGB, který krátkou dobu stál v čele SSSR. Právě KGB, později přejmenovaná na FSB stojí následně u rozhodujících okamžiků země.
Pár let vlády Gorbačova s jeho "Perestrojkou" přivedlo Rusko (zákazem alkoholu a jiných reforem) na úroveň éry gangsterských mafií USA z 20-tých let min.století.
KGB-FSB: bylo jasné, že je nutno nastolení pořádku a tvrdé discipliny. Podmínkou je silný vůdce obklopený oddanou soldateskou. (Nepřipomíná vám to zrod Hitlera a spol. finančně podporovaného zbrojním kapitálem?)
Tím mužem v pozadí, který tahal za nitky při výchově nově se rodícího cara byl protřelý muž v Kremlu Alexandr Vološin.
7.10.1952 se narodil V.V.Putin. Nenápadný chlapec dle školních fotografií na webu. Hoch bez úsměvu, již tehdy s ledovým pohledem. Co bylo hlavní - učil se od raných let judo. V partě mládenců okolo něj poznáte několik jeho věrných přátel na celý život. Vystudoval v Leningradu práva, naverbovala ho KGB, kde získal první potřebnou kvalifikaci. Po 5-ti létech služby v NDR (Drážďany) začal prudký profesní vzestup nejdříve v Petrohradě až k postu šéfa FSB v Moskvě ! Když bylo jasné, že setrvání Jelcina na postu prezidenta není možné, byl zde již "v plné polní" nový kandidát V.V.Putin. Na zkušební dobu v létech 1999-2000) premiér RF a následoval post nejvyšší. Vždy okolo sebe s partou zejména z Petěrburgu.
Ohromné bohatství země a také obří zadluženost. Začínají se objevovat schopní manažéři, brzy ovládající akciovky obchodující nejvíce s ropou (Berezovskij, Chodorkovskij, Abramovič a jiní)-velice rychle noví miliardáři. Proti nim kremelská věrchuška. Vyložily se karty. Buď se budeme dělit o zisk, nebo vás zavřeme. Kdo ani pak nepůjde s námi, může odejít (Abramovič), ale u nás má stop.
A opozice ? Němcov, Politkovská a jiní - zlikvidovat ! Navalnyj ? Zavřít !
Nový car se učil výtečně. (Krym, Donbas). Ale za geniální považuji jeho sblížení s pravoslavnou církví a zejména novým metropolitou Kirillem. Jezdí spolu lyžovat do Švýcarska a dostal byt v superluxusním baráku vedle t.zv. "siloviků" cara (k podívání na You tube). Podporuje ho církev, Stalinem skoro zlikvidovaná. Má velkou podporu voličů ve starší generaci. Někoho by prezidentství po 20-ti létech odrovnalo. Car bude zřejmě nesmrtelný. Citací uhlobarona Ptáčka, pro kterého si přišel pan Smrtka : Mě se to líbí..." (z díla Járy Cimrmana) pomalu končím.
Při pozorném čtení této knihy zjistíte zajímavou podobnost:
Ani parta kolem Adolfa Hitlera, ani ti druzí okolo cara V.V.P. nepřipustila a nepřipustí mezi sebe ženy.

02.02.2020

Nemáte dobrý pocit z nevedomosti. Bizarným dojmom na vás pôsobí človek, keď odpovedá na vaše prosby a otázky, niečo vám prekáža v jeho spôsoboch, keď opisuje politickú situáciu. Úplne jedno akej krajiny, či tej vašej alebo zahraničnej. Úplne jedno, či súčasnej alebo spred troch storočí. Snívate o tom, že príde človek, ktorý pozbiera všetky udalosti danej témy, kopu pretriedi podľa času, a vy sa konečne dozviete, „copak to vyprávěl rozum“. Dnešná epizóda seriálu Copak to vyprávěl rozum, patrí Michalovi Zygarovi. Ak sa už chcete raz a navždy zorientovať v tejto neskutočnej spleti udalostí v Rusku za posledné roky, máte sa na čo „tešiť“. Zygarov objektivizmus dáva čitateľovi za úlohu vytvoriť si vlastný názor, priestoru je tam hodne. Keď tie fakty máte pred sebou, ani nie je nad čím špekulovať. Takže moja veľká vďaka tomuto novinárovi, ktorý zrozumiteľne zhrnul udalosti vrátane vojína Syčeva.
Na margo toho, že sila spočíva v pravde... Pochybujem. Sila určite spočíva v peniazoch a tiež v peniazoch. Netuším, či príde deň, kedy ma čosi presvedčí o tom, že globálny svet včera, dnes a zajtra nestojí na bohatstve a jedinou večnou príčinou, motiváciou, hnacím motorom človeka v globálnom meradle je „mešec, ktorý cinká“, často aj v meradle blízkeho okolia. Tento mešec myslím obrazne, skrátka ide o materializmus, jeho formy. Abstraktné pojmy sú tu pre duše so slabším štítom. Mnohí však veria v pravdu, vytvárajú lalaland, kde vládne pravda, ba dokonca sloboda, no chýba im ten kus inteligencie, ktorú má Zygar píšuci pravdu. Stávajú sa z nich rovnakí rádioaktívni radikáli ako tí na druhej strane brehu, kde mešce cinkajú. Pravda je podobne ako sloboda čosi nereálneho, komplikácia vznikajúca na základe týchto atribút: kto vraví pravdu, kto ju prijíma a v akej nálade je prijímaná: od toho sa vyvíja ďalší vývoj deju... z tejto pravdy, či slobody a podobných kravín. Pre nás je záchranným kolesom to, ak zostaneme iba pozorovateľmi. Aj keď budete svedkom donebavolajúcej nespravodlivosti, počkajte, dajte si čas a verte, že správny okamih na zmenu príde... Uchovajte si však v pamäti ten deň, kedy ste pochopili, že ste sa stali svedkom niečej krivdy. Čo sa týka obsahu knihy - ruskej politiky, ako človek z prostredia, kde slovo „rus“ je niečo hanebné, opovrhnutia hodné, čomu sa treba zďaleka vyhýbať, čakala som horšiu verziu Putinovej politiky... Podobne ako to bolo s prvým vstupom do krajiny. „Brblání“ médií a ľudí o Rusku či komunizme si budem dobre pamätať, bude mi pripomínať ten priepastný rozdiel, ktorý vzniká medzi skutočnosťou a fámou. Preto čítam takéto knihy, nechcem žiť fámami, takýto lacný spôsob života plný predsudkov nie je pre mňa.
Nuž, snáď sa niekedy vrátia tie časy, kedy Putin nastúpil na trón a vyzeralo to celkom dobre s Ruskom. Pravdepodobne to ale bude nový „putin“, „bush“ (ten už asi je), „blair“, nejaké moskovský hipster a ták. A už sa nebude smútiť za Gándhím Zrušili víza do Petrohradu na osem dní, to je malá príjemná iskra ako Zygarov zmysel pre humor v tejto knižke. Padlých je pomenej než v revolučných rokoch, znie to hrozne, ale keď si prečítate Impérium musí zomrieť a následne túto knihu, abstinencia Smrti je do očí bijúca.