Všechny cesty vedou k tobě

Já prostě miluju tenhle typ dvojic - krásná upovídaná milá a vtipná ženská a naproti tomu “postarší” bručoun, který se změní ve zlatýho retrievra s duší ochranitelského pitbulla : D až na oslovení andílku a lehce natahovaný děj to byl skvělá oddechovka.

Popravdě mám z téhle knihy dost rozporuplné pocity - nevím, jestli to bylo překladem, ale říkat dospělé ženě Skřítku nebo Andílku mi přijde strašně přeslazené (v originále ji říká Buddy nebo Angel, a to už tak ujetě nezní). Nemůžu říct, že by se mi ta kniha vyloženě nelíbila, ale těsně předtím jsem přečetla S láskou, Lukov, která se mi líbila strašně moc, a oproti tomu je tato jen průměr.

Moje první setkání s tvorbou Mariany Zapaty a… rozhodně ne poslední!
„Všechny cesty vedou k tobě“ jsou přesně ten typ slow burn romance, která si tě omotá kolem prstu, ani nevíš jak. Příběh plyne pomalu, dává prostor postavám, aby si vás získaly, a vztah se vyvíjí postupně, přirozeně a uvěřitelně. A právě to mě na tom bavilo nejvíc.

Autorka skvěle pracuje s emocemi – není to jen o romantice, ale i o osobním růstu, přátelství a hledání vlastní cesty. Hlavní hrdinové Aurora, pan Rhodes a jeho syn Am mi přirostli k srdci .
Pokud máš ráda slow burn, tak tahle kniha by ti mohla sednout stejně jako mně.

Pro mě to bylo velmi příjemné čtení a krásný vstup do autorčina světa. Už teď vím, že sáhnu po další její knize

Milujuuuu. Mariana nikdy nezklame. Opět nádherný příběh, kterej jsem přelouskala během několika dní a ačkoliv to byl slowburn (jak je u týhle autorky zvykem), tak mi to nepřišlo tak moc pomalý jako jinde. Jo, jo, jo, milion hvězdiček

Čtivé určitě ano, ale tak moc utahané a přeslazené, že jsem zhruba ve třech čtvrtinách myslela, že to nezvládnu dočíst. Chlap jak hora, neuvěřitelně svalnatý, šedofialové oči a úžasné vlasy prokvetlé šedinami? A to stále dokola? Myslím, že jsme si ho představily napoprvé maximálně napodruhé. A popravdě za mě některé pasáže moc uvěřitelné nebyly. Andílka bych ještě zvládla, ale skřítka už neee.
Ale souhrnem oddychovka příjemná a čtivá. I když dost jednoduchá.

„Kdo říká, že tě nemám rád?“

O ČEM KNIHA JE:
Aurora vyrůstala v Pagosa Springs do doby, než se stala ta tragédie, kvůli které se musela přestěhovat. Teď se po dvaceti letech vrací do města a chce tu začít znovu. Pěkně daleko od svého ex, se kterým nechce mít už nic společného.
Pronajme si garsonku u domu jistého Tobiase Rhodese, ze kterého se vyklube pěkný bručoun. Tím se ale Aurora rozhodně nenechá rozhodit. Život je totiž moc krátký na to, aby si tímhle sice pohledným, ale jinak nepřístupným mužem nechala kazit náladu.
Najde si novou práci a začne chodit na túry, takže vlastně nebude moc šancí se s ním potkávat… nebo bude?

CO JÁ NA TO:
Všechny cesty vedou k tobě je čtivá slow burn romance, která nás zavede do městečka v Coloradu, kam turisté jezdí za horskou turistikou. Samozřejmě jsem si městečko i jeho okolí vyhledávala na Googlu.
Poprvé jsem knihu četla vloni a zhltla jsem ji jak nic. Mně styl autorky strašně sedí a to i přes to, že k jejím příběhům mám téměř vždy nějakou výhradu.
U téhle knihy mi přišlo hrozně hezké zaměření na sport v přírodě, to se v romancích až tak často nevidí. A jestli máte rádi věkový rozdíl hlavních hrdinů, tak tady ho najdete.
Mockrát jsem se zamýšlela nad tím, proč mě knihy od autorky, které už jsem přečetla, tolik přitahují. A čím to teda je?
Její příběhy jsou romantické, ale přesto trochu jiné než ostatní.
Hlavní hrdinové bývají dospělí (žádná dvacetiletá ucha).
Příběhy jsou velmi čtivé a vtipné.
V každé knize je nějaká ikonická scéna (nebo scény), které můžu číst pořád dokola.
Mám jednu poznámku: zrovna u téhle knihy mi děj připadá trochu moc natahovaný a o něco bych ho zkrátila.
I tak se ke knize budu moc ráda vracet.

KOMU BY SE MOHLA LÍBIT:
Všem, co mají rádi slow burn romance, věkový rozdíl a trochu jiné romantické příběhy.

Do tejto knihy som sa pustila úplne náhodne, pretože som chcela prvýkrát vyskúšať niečo od tejto autorky, keďže je vo svete veľmi obľúbená. Kniha bola nádherná, no úprimne, nezasiahla ma tak silno, ako som očakávala.

Aurora sa vracia do mestečka v Colorade, kde vyrastala. Chce začať odznova, zabudnúť na minulosť a zaceliť už zlomené srdce. Prenajme si garáž, ktorú jej však neprenajal majiteľ Tobias, ale jeho dospievajúci syn Amos. Tobias, ktorý bol zo začiatku dosť ufrflaný, ju tam nakoniec nechá, ale drží si od nej bezpečný odstup.

Obrovské sympatie si u mňa získal práve Tobias Rhodes, hlavný hrdina, bol úžasný počas celého príbehu. Aurora bola skvelá hrdinka, vedela sa slušne vyjadrovať, vždy vedela, čo povedať. Aj keď niekedy konala unáhlene bez premyslenia, mne to v tomto prípade nevadilo, dokonca som ju chápala. Nikto z nás totiž nevie, ako by sa v jej situácii zachoval.

Chémia medzi nimi bola naozaj silná. A čo sa týka zbližovania postáv, nikto z recenzentov, ktorí tvrdili, že sa to rozbieha príliš pomaly, nepreháňal. Slow-burn linka tu bola extrémne pomalá, ale zato krásne vybudovaná.

„Neprekáža mi, že nie som jediný muž, ktorého kedy milovala, ale viem, že budem posledný.”

Čo mi však nesadlo, bol autorkin štýl písania. Hoci sa to čítalo ľahko a písané to bolo zrozumiteľne, ten pomalý štýl bol za mňa až príliš lenivý. Viacerí mi písali, že prvých 100 strán je slabších a rozbehne sa to až neskôr. Kniha je síce krásna, ale ten „lenivý“ štýl podľa mňa pokračoval až do konca. Ďalší bod dole je kvôli dĺžke knihy. Úprimne, ak by bola o niečo kratšia, určite by to nebolo na škodu.

„Dobrí rodičia nemusia byť dokonalí. Rovnako ako miluješ svoje dieťa, aj keď nie je dokonalé.”

Všetci vedia, že píšem recenzie úprimne a bez servítky. A hoci je táto kniha prekrásna, musela som spomenúť aj tieto mínusy. Napriek tomu si od autorky určite ešte niečo prečítam.

Čtecí krizička se opět začala hlásit o slovo. A jelikož to naposledy byla právě Zapata, co mě z ní vytáhla, opět jsem sáhla po její knížce. A jo, moc se mi líbila, ale na Stačí si počkat to nemá.
Dostáváme příběh z krásného prostředí amerických národních parků a už jenom díky tomu se to četlo jedna báseň. Líbilo se mi, jak se to celé odehrává v přírodě. Co taky moc cením je to, jak rychle (na slow burn rychle) se nám celý příběh rozjíždí.
Aurora byla skvělá hlavní hrdinka. Měla za sebou opravdu silný příběh, který se nám postupně úplně krásně odkrývá. A Tobias Rhodes? Ach, jak já miluju borce napsané Zapatou! Opět dostáváme krásně zasmušilého hrdinu, který v sobě skrývá víc, než se na první pohled zdá. A náš malý Amos byl taky má láska největší.
Rozhodně musím moc vyzdvihnout celé plynutí příběhu, protože to se vážně četlo skoro samo. Ano, chvilkama to bylo lehce netáhlé, ale jinak fakt krása.

Stejně jako další Zapaty můžu jenom doporučit.

4,3/5

instagram: @sabi_z_knihy

Mám všechny knihy od autorky a musím přiznat, že patří mezi moje oblíbené.Tahle kniha byla úžasná,snad nejlepší co napsala, když nepočítám knihu Stačí si počkat, která je moje nejoblíbenější.

(SPOILER) No, kde začít. Kniha se nečetla špatně. Do poloviny měla kniha spád, náboj, úžasnou dynamiku a moc jsem si to užívala. Další třetina knihy už se na můj vkus vlekla. Chápu, že pro autorku bylo důležité, aby zasadila nevyjasněné věci do souvislostí, ale přišlo mi, že my - čtenáři - už jsme tohle věděli dávno, např. našly se ostatky, že tam bude souboj mezi ex/hlavní hrdinka atd. A ta druhá třetina byla jen dokončení té první a přišla mi strašně zdlouhavá, už mě to nebavilo, protože jsem věděla, jak to dopadne. Epilog byl zase úžasný v tom, že dával naději.
Co se postav týče, ze začátku mi všechna ta setkání přišla jako moc vyšperkované náhody. Jako dobře, nějak se k sobě dostat museli, ale i tak těch "náhod" bylo nějak moc. Postavy jsou uvěřitelné. Ani jeden si nemaže med kolem pusy a jsou dost přímé. S hlavní hrdinkou jsem měla trochu problém. Ano, chápu, že čtrnáctiletý vztah s bohatou hvězdičkou ji nepřipraví na něco jako že si bude občas muset poradit sama s kutilskými či praktickými věcmi, ale i tak mi občas přišla Aurora - Ora! Co to proboha je za přezdívku? Vždycky jsem u toho skřípala zuby, protože jsem si vybavovala Ritu Oru - dost natvrdlá. Zato pan bytný byl trochu jako bručounský medvěd, ale velmi se mi líbilo to, jak autorka dokázala pracovat s jeho přeměnou na úžasného pana medvěda.
Rozhodně se kniha nedostane do top pětky, ale nemyslím si, že si ode mě zaslouží nálepku "do bazaru". Ovšem, nemyslím si, že ji ze Zapatiných knížek ještě někdy otevřu.

Knížka se nečte špatně, ale přišlo mi to pomale i na slow burn... milostna scena mi přišla jako psana pubertackou, mozna proto ze jsem četla srdcem proti zdi, kde jsem byla nadšená, mi tady něco hrozně chybělo. Za me kniha nenadchne ani neurazi

To bylo tak milé počteni, krásně romantická kniha, plná lásky, ale i zklamání z chování svých nejbližších. Nečekejte žádné sexuální scény, ale to napětí, to tam je. Krásně jsem si při čtení odpočinula.

Slow burn romantika, co se vás zapíše do srdíčka, jako kdyby to byl chytlavý lovesong, jehož melodie vám bude dlouho znít v podvědomí. Zapata je právem královnou slow burn romantiky. Miluji její knihu Rytmus, já a Malychin. I tahle knížka nabízí intenzivní emoce, hledání té správné cesty pro sebe, k lásce a ke svému štěstí. Je to moc příjemné čtení, které pohladí po duši.

Rhodes je mrzout, ale zároveň chlap se srdcem na správném místě. Když se k němu probojujete, dá vám všechno. Moc příjemná změna oproti všem těm šéfíkům, milionářům a toxickým chlápkům, kterých je v romancích víc než dost.

Jediné výtka je, že slow burn bylo občas příliš slow burn. Z příběhu se pak vytrácel vtip a dynamika. Od srdce jsem se zasmála i překladu hajný (v USA jsou snad strážci parku ne?) a rozčarování Aurory, když má jít pěší túru o délce jeden kilometr. Stejně tak její opakované tendenci provést hloupost (jako jít sama na túru, spadnout..) a pak si nechat zachraňovat zadek sexy hajným. :)

Šmankote tak to byla jízda. Myslela jsem si že po Srdcem proti zdi mě autorka už nepřekvapí. Omyl přátelé! Toto byla prostě a jednoduše nádhera. Aurora je úžasná bojovnice, Rhodes je typický nedobytný chlap, ale tak nějak jim to přirozeně sedlo. TOP! Doporučuji! Kdybych mohla dám i deset hvězdiček!

(SPOILER) Skvělá!
Rhodes&Amos jsou lék na nový život:-*
Řadím příběh za můj čtvrtý nejoblíbenější,-)
Kulti,Srdcem proti zdi,Stačí si počkat.
M.Z.tímto kouskem jen potvrzuje,že je královna slow-burn vtipných romancí s dokonalým epilogem:-)

,,Našla jsem místo,kam patřím.
Místo plné lásky je domovem mým."

Ano, kniha se čte skvěle, ano, Zapata je sázka na jistotu vždy, když si chci přečíst něco oddychového, na co se budu těšit a nebudu chtít přestat číst. Ale. Příběh se skvěle rozjížděl, napětí stoupalo a najednou... Nic. Prostě nepřišel žádný vrchol, žádná extra zápletka, pořádný zvrat. Vše jen plynulo předvídatelné dál. Popis přírody a všech vedlejších scén kolem byl prima, trochu mě to nalákalo na vysokohorskou turistiku, ale to je asi vše. Postavy byl sympatické, jenže jsem v knize neobjevila přidanou hodnotu, něco, co by mě donutilo si ji navždy zapamatovat. Přesto se mi autorka osvědčila a přečtu od ní v budoucnu další díla.

,,A proč ses rozhodla se sem vrátit?" zeptal se se zamyšleným výrazem pan Naz.
To byla otázka za milion. Pokrčila jsem rameny. ,,Začínám zas od nuly. Přišlo mi správné začít tady."
Ani jsem se nemusela dívat na pana Rhodese a věděla jsem, že mě upřeně pozoruje.
,,No, my jsme rádi, že ses vrátila domů. Jsme tvoje rodina, Auroro," pronesl zjihle Clařin táta.
Bylo to to nejhezčí, co mi někdo řekl za hodně dlouhou dobu.

,,Chyběl mi někdo, s kým bych sdílela svůj život, ale nechyběl mi on.
Občas, a možná i častěji než jen občas, bylo člověku líp o samotě.
Občas bylo potřeba spolehnout se sama na sebe, být si sama sobě nejlepším kamarádem, dávat svoje blaho na první místo."

,,Jeden malý krůček pro Auroru De La Torre, jeden velký skok pro zbytek mého života."

,,Když máš štěstí, lepší a víc bezpodmínečná láska neexistuje."

Jestli někdo ví, jak je ztráta milovaných osob těžká, tak je to Aurora. Po rozpadu dlouhodobého vztahu musí Aurora začít budovat svůj život zase od nuly, proto jí přišlo správné vrátit se na místo, které kdysi nazývala domovem.

,,Moje máma říkala, že když jdete po stezce, dřív nebo později dojdete na rozcestí a musíte se rozhodnout, kudy se chcete vydat. Kam chcete dojít. A já v tu chvíli věděla, že se musím rozhodnout."

Aurora ví, že návrat do malého zapadlého horského městečka Pagosa Springs v Coloradu bude těžký, ale doufá, že ji to pomůže zahojit její zlomené srdce, ale taky chce konečně zapustit kořeny na místě, které její maminka tolik milovala.

,,Víš ty co? Jsi na mě pořád tak hodný, že si snad začnu myslet, že mě máš rád."
Zase se zastavil a mohutným tělem mi zablokoval cestu. Ohlédl se na mě přes rameno. ,,Kdo říkal, že tě nemám rád?" pronesl drsným, vážným hlasem.
Co prosím?
Co to právě řekl?

Jediný problém je její domácí. Nevrlý Tobias Rhodes, který ale nemá Auroru zrovna v lásce a drží si od ní odstup. Ta se ale jeho chováním nenechá odradit. Může pomalu pěstované přátelství přerůst v lásku, jaká vykvete jen jednou za život?

,,Musíš se vrátit."
,,Vrátit?" zopakovala jsem, jako bych to slovo slyšela prvně v životě.
,,Domů," vyhrkli unisono ti dva.
A tohle jediné slovíčko bylo jako šíp, který mě zasáhl přímo do duše. Nejspíš to na mně viděli, protože Rhodes nasadil svůj vážný, přísný výraz. ,,Domů." Odmlčel se. ,,S námi."

,,Zármutek je způsob, jakým milovaným lidem dáváme najevo, že se zapsali do našeho života. A že vám moc a moc chybí. Na tom, že mi máma bude chybět do konce života, nabylo nic špatného, protože jsem si její lásku a její život nesla s sebou ve svém srdci. Musela jsem žít dál, ale to neznamenalo, že na ni zapomenu.
Lidi, o které přijdeme, si odnášejí kus nás... ale taky v nás nechávají kus sebe."

,,Ty jsi minulost. A já se postarám, aby se z tebe stala jen matná vzpomínka na chlapa, co jí zlomil srdce, než jsem přišel já, slepil ho zase dohromady a uložil si jej do svého."

,,V lásce mohlo jít i o peníze. S penězi bylo všechno jednodušší, o tom nebylo pochyb. Ale ta nejlepší láska znamenala mnohem víc. Znamenala, že člověku, kterého milujete, dáte úplně všechno. To snadné a bezpracné, ale taky to nejtěžší a nedefinovatelné, to nepříjemné. Znamenala, že mu svoji lásku dáte najevo tím, že mu dáte všechno, co máte i co nemáte, protože vám na něm záleželo víc než na čemkoli na celém širém světe."

,,Občas se na někoho podíváte a máte pocit, že má všechno, ale nikdy nevíte, po čem ještě touží. Co jim v životě chybí. Většinou to byly věci, které jsme my ostatní brali jako samozřejmost. Třeba soukromí a volný čas.

Zapatu MILUJU! Krásný příběh, ale... nemůžu říct, že by to byla moje nejoblíbenější kniha od autorky. Romantický, krásný, dojemný, oddychový příběh, u kterého jsem naprosto vypla a příběh si užila. Miluju, jak dokáže autorka zkombinovat humor s romantikou. U knihy jsem se rozhodně nasmála. Ale začátek knihy mi přišel, až moc pomalý. Pořádně mě to začalo bavit asi od poloviny. Zápletka knihy... žádné překvapení. To nám asi bylo jasné od začátku, ale nemůžu říct, že by to příběhu nějak uškodilo. Ale moc se mi líbilo prostředí, ve kterém se kniha odehrávala.

Hlavní hrdina byl na začátku opravdu bručoun, což je docela vtipný, protože hlavní hrdinka byla takové upovídané sluníčko. Až postupně se začali sbližovat, otevírat. Vzniklo mezi nimi silné přátelství, až potom přišla láska. Ale nejlepší z celého příběhu byl nejlepší Amos. Ten mi přirostl k srdci. Rozhodně bych nebyla proti, kdyby byl v budoucnu nějaký příběh o něm.

Zapatu MILUJU!
Krásný příběh, ale... nemůžu říct, že by to byla moje nejoblíbenější kniha od autorky. Romantický, krásný, dojemný, oddychový příběh, u kterého jsem naprosto vypla a příběh si užila. Miluju, jak dokáže autorka zkombinovat humor s romantikou. U knihy jsem se rozhodně nasmála. Ale začátek knihy mi přišel, až moc pomalý. Pořádně mě to začalo bavit asi od poloviny. Zápletka knihy... žádné překvapení. To nám asi bylo jasné od začátku, ale nemůžu říct, že by to příběhu nějak uškodilo. Ale moc se mi líbilo prostředí, ve kterém se kniha odehrávala.
Hlavní hrdina byl na začátku opravdu bručoun, což je docela vtipný, protože hlavní hrdinka byla takové upovídané sluníčko. Až postupně se začali sbližovat, otevírat. Vzniklo mezi nimi silné přátelství, až potom přišla láska. Ale nejlepší z celého příběhu byl nejlepší Amos. Ten mi přirostl k srdci. Rozhodně bych nebyla proti, kdyby byl v budoucnu nějaký příběh o něm.

Hodně Slow burn romantika. Za mě možná až moc. Výsledek přišel až moc znenadání a nečekaně až se do děje vlastně moc nehodil. Za to příroda a atmosféra stála opravdu za to. Přátelství hlavní hrdinky a pěvecké hvězdy Yuki bylo vzácné a krásné. Vztahy postav se mi taky líbily, akorát ta hlavní jiskra mezi hlavními hrdiny nějak nejiskřila, jak by měla.