Vražda v Olomouci

od:

Vražda v Olomouci

Jedna z částí volné historické trilogie Oldřich Daněk byl všestranný dramatik a scénárista. Proslavil se také jako spisovatel historické prózy. Z jeho tvorby jsme zvolili volnou část trilogie Vražda v Olomouci, která zachycuje poslední dny panování českého krále Václava III. Je srpen a píše se rok 1306. Městem Olomouc se náhle jako blesk rozšíří zpráva, že král Václav Třetí, poslední mužský představitel Přemyslovců, byl zabit. Tomáš z Náměstí byl Albrechtem z Rožmberka pověřen, aby vypátral vraha. Při pátrání po vrahovi šestnáctiletého Václava se Tomáš setkává s mnoha lidmi a mnoha názory na tohoto rozporuplného a lehkomyslného panovníka. Vyšetřováním se také objevují četné motivy vraždy. Byl to motiv mocenský nebo zde hrála roli žárlivost mladičké manželky? Nejednalo se náhodou o tragickou záměnu osob? Olomoucká královražda však nebyla dodnes objasněna. Dále připravujeme Oldřich Daněk KRÁL BEZ PŘILBY Román o českém králi Václavu II. ožívají Čechy na sklonku 13. století a počátku století 14. Oldřich Daněk KRÁL UTÍKÁ Z BOJE Velká postava českých dějin Jan Lucemburský panující v letech 1296 – 1346, zde vystupuje jako jinoch, který pomalu vstupuje do mužného věku a nelehkého života, který mu osud připravil....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/33255/vrazda-v-olomouci-yFV-33255.jpg 3.928
Žánr:
Romány, Literatura česká, Historie
Vydáno:, Vyšehrad
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
JohnnyBane
04.11.2016

Šternberský purkrabí Tomáš s pomocníky lazebnicí Hatavou a mnichem Tibertiusem se pouští do vyšetřování vraždy posledního Přemyslovského krále. Pokud se vám nezdá tato nesourodá trojice, pak vězte, že dějově je ospravedlnitelná. Přiznám se, Vraždu v Olomouci jsem dlouho nemohl sehnat a po jejím přečtení se dostavilo určitě zklamání, jenže to bylo nevyhnutelné. Tohle není Román jako Daňkovi předchozí. Není zde slavná historická osobnost, kterou bychom sledovali po celý její život. Místo toho sledujeme tři neznámé lidi po dobu asi 8 dní a jejich pokus o dopadení vraha. Závěr jsem nečekal a rozdýchával jsem ho ještě dlouho. Nejvíce na mě zapůsobil pohled na Hynka z Dubé. V králi bez přilby byl můj oblíbenec a plnil pro čtenáře určitou funkci mentora. Zde byl již starý, zlomený člověk, znechucený z posledního Přemyslovce. Dále náhled na zhacenou výpravu do Polska.. Skvělý zážitek, díky kterému stojí kniha za přečtení.

gwineth
13.07.2016

Pro mě osobně byla Vražda... velkým zklamáním. Dřív jsem četla Krále bez přílby a Krále utíkajícího z boje a očekávala jsem něco podobného. Zatímco ony knihy jsou takřka meditativní, psané osobitým slohem a stylem a jejich děj se odbývá jen zlehka a v jakémsi poklidném napětí, Vražda..., která svým dějem leží mezi oběma příběhy, je zcela odlišná. I pokud si odmyslím nenaplněná očekávání, byla to historická detektivka poněkud zmatečná a až příliš zřetelně nadstavovaná. Dlouhé monology druhých dvou knih doplňují a myšlenkově obohacují děj. Tady se ho jen snaží natáhnout. Psychologická propracovanost obou Králů má ve Vraždě sotva prostor se objevit. Děj vede odnikud nikam a jaksi rozpačitě.

Fefin Lišák
05.10.2012

Výborná volba pro ty, kteří namísto „zhistorizovaných“ beletrií chtějí - ani ne tak detektivku - jako spíše historické vyprávění (nikoli však hodné Englundových Nepokojných let či Válce proti Albigenských od Fulchera Chartres – spíše trochu románového stylu).
Při čtení rádoby historických detektivek Vlastimila Vondrušky se mi dostala do rukou Daňkova knížka. Už od začátku jsem ji musel vyslovit uznání. Ačkoli byl autor spíše divadelník, scénárista, filmař, dramaturg a režisér, nevěřím, že neprošel alespoň minimem historického vzdělání. Nebo jakýms takýms odborným zájmem.
Knížka není detektivkou v pravém slova smyslu (viz zmiňovaný Vondruška). Stěžejní děj tvoří sice pátrání po Václavově vrahu, nicméně představuje jen záminku jak zkloubit všechny historické hypotézy a skazky a báchorky o vraždě posledního Přemyslovce do jedné. Vzniká tak rádoby investigativní historické vyprávění s prvky románu, podchycené (mne uspokojivě) barvitě vykresleným historickým pozadím.od dobových nálad, archaismů, kontextu doby atd. Naprosto mě nadchlo dodržování formálních pravidel dobových písařských kanceláří (třebaže jsou jejich zprávy autorem vycucané z prstu a formální pravidla laik nemá šanci poznat).

Trošku protivná mi byla postava lazebnice Hatavy. Nelze ji však upřít jistou potřebnost pro děj – zejména pro občasné zásvity ženské logiky, schopnosti empatie atd., které tvrdí mužští hrdinové nebyly schopni. Na druhou stranu jsou v knize i vtipné a legrační momenty. Neuvěřitelně mě rozesmál list mnicha Tibertia o zpět nabyté počestnosti pana ze Šternberka. A jiné.

Tedy. Kniha tvoří velice zajímavou směsku historického vyprávění, rádoby detektivky a románu naráz. Nesnaží se o žádné novoty a fantazie v náhledu na danou problematiku. Naopak. V momentě vystřílení všech fakt je příběh utnut a skončen. Pro milovníka historie zajímavé osvěžení, pro neznalce kvalitně zbeletrizované desatero článku z Epochy o možných olomouckých vrazích.
Osobně jsem ji přečetl jedním dechem – ačkoli já podobné knížky hltám. Přestože jsem chtěl knihu hodnotit mírněji, z důvodů, pro které mě neuvěřitelně strhla ji s drobnou výčitkou dávám plné bodování.