Vražda pro štěstí

Výborné audio na ČR v podání Martina Preisse mi připomnělo vtipnou filmovou verzi na ČT v režii Karla Smyczka. Obojí jsem si užila!

Četba na pokračování na ČRo.
Detektivni příběh ze 30. let.
Nakonec to bylo zajímavé, ale cesta do finále byla trochu moc rozvleklá a místy zcela bez napětí. Přesto nelituji, že jsem to vyposlechla.

Lehce rozvleklý příběh, ve kterém nechybí peníze, láska, přátelství, humor i vhled do lidských duší.

Příběh o přátelství, penězích a vraždě. Jak málo někdy stačí, aby se všechno v životě zvrtlo. Vraha jsem neodhalila a závěr mě malinko rozesmutnil.

Poslechnuto na ČRo. Martin Preiss byl skvělý, ale zápletka byla moc jednoduchá. Vraha jsem prakticky hned odhalila.

Poslechnuto v audio verzi CRO. Skvele nacteno.
Na me to bylo hrozne slozite, spousta vaty, klicek a odbocek okolo, ze jsem se kolikrat pristihla, ze ani pozorne neposloucham. Bavila me doba, kdy se pripad odehrava, ale zbytek byl na mne prilis popisny, rozvlacny.

Klasická česká detektivka. Poslechnuto na Českém rozhlase v podání herce Martina Preisse. Moje první setkání se spisovatelem Josefem Škvoreckým.

Staré dobré vyšetřování. Pěkná detektivka, líbila se mi.

Zabrána je vždy super

Skoro shodně s kap66... Aniž bych já měla Josefa Škvoreckého jednoznačně v oblibě, mnohé se mi líbilo díky barvité češtině, atmosféře příběhů i postavám v nich.
Sérii s doktorem Pivoňkou jsem načala odzadu. Vražda v zastoupení mě zaujala nejvíc, Vražda pro štěstí nejméně.
Partička dávných "přátel" ani dalších zúčastněných mi k srdci nepřirostla, duchaplnosti byly mnohdy jaksi "přes koleno", slepých uliček, falešných podezřelých i motivací přespočet.., - i jasnozřivost přímočaré sympaťačky Boženky kontrastovala s "ostrozrakým" doktorem Pivoňkou místy až příliš.
A ten konec..? Opravdu: pestré dějové pásmo, jak praví anotace. :)

Knihu jsem četla v rámci čtenářské výzvy, ale nakonec jsem byla mile překvapená. Vraha jsem uhodla před rozuzlením a celkově měla podle mě kniha tempo hlavně ke konci. Detektivka, které miloval můj táta...

Detektivka se mi líbila. Čtivé, oddychové, skvělá zápletka a nečekaný vrah. Čekala jsem jiného podezřelého.

Knihu jsem měla výjimečně v podobě audioknihy. Hercule Poirot v českém provedení. Do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah. Napadlo mě to opravdu, až před koncem rozuzlení. Co se týká děje, byla jsem spokojená, jediné co mi dělalo problémy, se orientovat, kdo je vlastně kdo.

Příjemný detektivní příběh. Oddechové, místy vtipné a trochu nepřehledné pátrání po vrahovy redaktora literárního časopisu. Také jsem se trochu ztrácela ve všech těch postavách, ale hlavní dějová linka byla super.

(SPOILER) Stejně tak jako v seriálu, tak i v knižním vydání mám tento úvodní příběh nejméně ráda. Děj byl chvílemi přeplněný postavami a byl nepřehledný. Doktor Pivoňka ve své pýše nespolupracuje s protřelým kriminalistou a jde si po svých (často mylných) stopách. Vrcholem je, že jde na schůzku s vrahem, o kterém ví, že zavraždil dva lidi, řekne mu, že to ví a asi očekává, že mu člověk, který už dvakrát vraždil vylije srdéčko, sám nastaví ručičky, aby mu nasadil pouta? Jak mi byl následných dílech doktor Pivoňka alespoň trochu sympatický (na Boženku Skovajsovou ani Ivo Zdeborského ale nemá), v tomto díle mi byl až nepříjemný. Pokud začínáte číst a tento díl by vás od četby dalších dvou odradil, nedejte se. Bude to lepší.

Moje první setkání s autorem (či autory) nedopadlo vůbec špatně - spíše naopak ;-). Podle mého názoru si knihu užijí všichni ti čtenáři, kteří mají rádi detektivky klasického stylu, s pomalejším tempem vyprávění. A také ti, kteří kladou důraz na propracovaný, sofistikovaný styl a jazyk. Kromě toho obě hlavní postavy, tj. doktora Pivoňku, nebo-li Jarouška, a jeho věrnou Boženku Skovajsovou si prostě nelze neoblíbit. Hned na začátku je zavražděn jeho přítel z mládí František Mudroch a poměrně dlouho není jasné, co bylo motivem tohoto násilného činu. A později se zabije i Mudrochova bývalá přítelkyně Julie...
Co bych na knize chtěla ocenit, je její přehlednost a zajímavé postavy. Ať už ty z pražské galerky nebo ty, které z finančních důvodů náleží k vyšší společnosti. Moc se mi líbí také filmová verze knihy, kterou jsem si při té příležitosti hned zopakovala ;-). A pokud budu upřímná, mne si více získalo právě toto zpracování, protože jsem se u něj opravdu bavila a několikrát se od srdce zasmála. No a právě z tohoto důvodu ve finále ještě jednu hvězdičku přidávám ;-).

Vraždu pro štěstí si lze opravdu užít. Podle mě je ale detektivkou až na druhém místě (ačkoli autorové by jistě oponovali). Nejdříve bych ji dal do poličky pro literární fajnšmekry, kteří mají pestíky i blizny dostatečně vyladěné k příjmu vysoce vymazleného materiálu, stylem i obsahem. Řekl bych, že mírné výtky zdejších kolegů čtenářů jsou i nejsou proto na místě - týkají se obsahu knihy ve vztahu k žánru, plynulosti četby, nikoli literatury. A zde Škvorecký se Zábranou jedou svoji první ligu, ti vědí, jsou v radosti a já jsem rád, že se můžu vézt s nimi na vlně skvěle napsané knihy. Za toto pošušňáníčko dávám nekompromisně plný počet.

První ze tří detektivních příběhů, jejichž vyšetřovatelem je mladý, sympatický a trochu nesmělý doktor Pivoňka. Věrného Watsona mu poněkud neplánovaně dělají jeho roztomile švihnutá dívka Boženka a excentrický vynálezce továrník Ivo Zdeborský. Jejich přítomnost dodává vyprávění šmrnc, a hlavně značnou dávku humoru. Moc pěkně vykreslená atmosféra první republiky a zároveň skvěle vystavěný detektivní příběh. Klasická detektivka ve stylu staré školy, kdy se ještě vyšetřovalo bez laboratoří a technických vymožeností.

Nové vydání od LEDA je neskutečně těžké do ruky, kvůli křídovému silnému papíru a pevné vazbě, zcela zbytečné pro tento druh literatury. Nevím, zda mi dřív umdlévala ruka nebo se unudil mozek, ale knihu prostě nezdolám...
Hrozně mne už vytočil úvod, jak se penzionovaný policista na rekreaci ROH chystá povyprávět prvorepublikový krimi příběh (s poněkud pokleslou literaturou a její produkcí v hlavní roli) zcela nezaujatým mladým nové, tedy komunistické, doby...