Vražda na zámku Mikulov

21.08.2020

Opět dobrá kniha. Pan Jost je naprosto skvělý a dává příběhu šťávu.

24.04.2020

svěží, čtivé, lehké, na letní dovolenou jak dělané (nejlépe v Mikulově) ;o))

18.03.2020

Hezký námět, hezké prostředí. Kniha ale zastarala, dnes už se píšou detektivky jinak. Nemělo to spád prostě.

17.11.2019

Zaujímavé prostredie, miestami vtipné a mierne ironické dialógy. Ale príbeh nič moc a trochu naivne spracovanie postáv.

28.06.2019

Má slabost pro Mikulov a autora...knihu jsem přečetla celkem rychle a splnila mé očekávání...Jost mi nijak nevadil, protože to není jediné dílko tohoto autora kde se tento pán nachází..

kniha se mi bohužel nelíbila...

12.05.2015

Dost slabé

Takže po přečtení komentáře efka.saf již nemusíme knihu číst, neboť víme, co se v detektivce dozvíme na posledních stránkách. Děkujeme.

19.02.2014

Divím se, že to vydali

28.01.2014

(SPOILER) Oj, tak toto byl opravdu úlet. Jestli toto je typická „česká“ detektivka, tak jsme na tom s kriminálním žánrem opravdu hodně bledě. Příběh byl naprosto děravý, místy vůbec nefungoval, skoky mezi Mikulovem a zahraničím mi nejednou připadly, že k tomuto příběhu ani nepatří, a to nemluvím o samotné zápletce, kterou skutečně vystihuje slovo „slaboduchá“, což už bylo přede mnou jednou použito.

Jestli jsem to dobře pochopila, tak hlavní postavou byl novinář Jost, jehož nejvíc charakterizuje touha neustále vysedávat po hospodách a popíjet „pivečko“, a který mi byl příšerně nesympatický. Na to, jakou zdánlivou důležitost v příběhu měl, krom neustálého otravování kriminalistů k vyšetření případu nepřispěl (dle mého názoru) vůbec ničím. Následně se zde setkáváme s dalšími postavami, jako např. Drobný, Pašák, Trhan, Muška či Stříbrná, což už na první pohled působí tak, že v Mikulově se sešla skvadra lidí s tak debilními jmény, až se z toho člověku motá šiška (staré dobré švédské/norské jazykolamy). Samotná zápletka se točila kolem zavražděného „vynálezce“ semtexu v zahradě mikulovského zámku a dalšího mrtvého v místním lese. V podstatě celou knihu, kdy se vyšetřovalo, policie nevěděla vůbec nic, ale pak nastal najednou zvrat a byl zatčen konkrétní člověk. Následovalo pár desítek dalších naprosto nudných a zbytečných stránek mapujících mimo jiné pradávný Jostův vztah, který mi byl opravdu docela šumák, a až teprve na posledních stránkách se čtenář dozvěděl, že ten kvapem zatčený je opravdu onen viník, po kterém čtenář prahl a samozřejmě je i „hlubokomyslně“ vysvětleno, proč tomu tak bylo.

Když vezmu v potaz jména zúčastněných, prostředí, kde se vše událo, tupého vyšetřovatele a jeho Watsona, kterému by avantýry s vnadnými kráskami záviděl i Casanova, tak tato teroristická zápletka, která sahala až do Vídně, Německa a dokonce Švédska, mi přišla naprosto přemrštěná a neodpovídající skromnému moravskému prostředí. Tato kniha patří k nejhorším detektivkám, které kdy prošly mýma rukama (a že jich už pár bylo :) ) a doporučuji jenom těm, kteří si chtějí přečíst opravdu něco, čemu by se mohli tak max. zasmát a posléze to vypudit navždy z hlavy.