Podzim v Hadí rokli

Sněženka se blížila k losí samici a černý obrys obrovského losího těla vypadal stále mohutněji a zlověstněji - a pak se dlouhá losí hlava pomalu otočila směrem k mé malé plavé klisně. Losice se na ni pozorně zadívala. Sněženka se okamžitě zastavila a zatajila dech. Drobeček vypadal za tou obrovskou tmavou masou opravdu drobně a zdálo se, že Sněženku vůbec nevnímá. Kobylka na něj významně zařehtala, ale on si jí nevšímal, ani nenastražil uši jejím směrem. Sněženka znovu zařehtala. Drobeček ji pořád nevzal na vědomí. Zato velká losí samice potřásla hlavou a přední nohou rozstříkla vodu na všechny strany. Kolem se zvedlo mračno much. Dva metry za losí samicí natáááááhl Drobeček krk směrem k obrovským zadním nohám a nozdry se mu zachvěly. Udělej něco! zakřičela jsem v duchu na Sněženku. Co? Nic mě nenapadalo. Dospělá losice byla mnohem větší a silnější než Sněženka a nebylo to žádné dobračisko. Na měkké půdě mokřiny by asi dokázala běžet rychleji než moje malá kobylka. Mohla zkrátka ublížit Sněžence stejně snadno jako Drobečkovi. Drobeček dělá Elin a její mamce spoustu starostí a nakonec už mají losího mláděte všichni plné zuby. Shodou okolností přijde Elin na to, že mamku její umělecký agent Edward okrádá o peníze – a co víc, ničí její sebedůvěru. Jenomže jak by mohla Elin tenhle zločin dokázat? Možná se jí to podaří s pomocí Sněženky, Tina a Karin – a také s vydatným přispěním Drobečka. A tak se možná nakonec ukáže, že problémy s losím mládětem jsou přesně to, co Elinina rodina potřebuje! Zdroj: www.pennygirl.cz... celý text