Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii
Zdeněk Šmíd
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1540/bmid_proc-bychom-se-netopili-aneb-vodack-NIQ-1540.png
4
558
103
První díl dnes již kultovní série o partě vodáků.Jedna z mála knih, od kterých se čtenář neodtrhne a nad kterými se od srdce zasměje, neboť i ten, kdo nikdy nejel Lužnici a další toky naší vlasti, o tom něco slyšel a rozhodně byl také mladý jako členové party v těchto příbězích.
Přidat komentář
i já mám z knížky rozporuplné pocity... prostě to nebylo úplně ono, ale nakonec jsem se celou knihou přece jen prokousal.
podle mě byl seriál, ač nemá úplně super hodnocení, lepší než kniha
Nejsem vodák, takže jsem mnohým výrazům moc nerozuměla, ale přesto jsem se docela dobře pobavila.
Knihu jsem zvolila do výzvy, podle hodnocení jsem čekala, že se zasměju. Asi budu patřit k těm pár lidem, kteří se nejen nezasmáli, ale hlavně nedočetli. Bohužel. Tohle se fakt nedalo...
První, a absolutně nejdokonalejší vyprávění ze Šmídovy série "Proč bychom se ...." Celou řadu citátů používám dodnes, na vodě i mimo ni. Druhé pokračování o lezení po horách nebylo špatné, a za zmínku stojí ještě nostalgické "Proč bychom se netěšili", v níž odešel sympaťák Křižák. Potom se ta série bohužel zvrhla na obtížně stravitelnou kombinaci cestopisů, filosofování a mravokárství.
Knihu jsem nedočetl, nebavila mne tak jak jsem si myslel podle hodnocení, a ani těch pár stran jsem se nedonutil dočíst. Písně/říkačky/básně nebo co to v knize bylo jsem přeskakoval. Myslel jsem že bude více vtipná.
Nakonec příjemné překvapení...prvních cca 20 stran mě iritovalo nucenou vtipností snad v každém odstavci a měl jsem chuť to několikrát odložit. Jak se ovšem rozjely historky samotných vodáků, nabralo povídání velmi příjemnou jiskru, která se udržela až do konce.
Knížka se mi moc líbila, i když nejsem vodák (ne, že bych nechtěla, ale my jsme vždycky vandrovali na kole nebo vlakem a pěšky). Některá místa se mi tam zdají méně povedená, ale to mi nijak nebrání dát pět hvězdiček. Aby ne, když několik kapitol mi stálo za opsání na stroji. Chtěla jsem si je uchovat i po vrácení knížky do knihovny. Když pak vyšla znovu, s radostí jsem si ji koupila a pak i některé další díly. Seriál posoudit nemůžu, protože jsem viděla jen kousek a šla od něj (pro mě by to zkrátka nebylo, skoro určitě by se mi nelíbil). A ještě přidám vzpomínku: pan Šmíd byl u nás kdysi v knihovně na besedě a říkal, že se při té příležitosti prošel několik kilometrů podél řeky : o)
Po přečtení této knihy (čtenářská výzva) mě mrzí že jsem byla na vodě akorát jednou a to ještě na turistickém kurzu se školou...musím to napravit
Nádherná humorná knížka z vodáckého prostředí. Mně velmi blízká, vzpomínky na mládí, ach jo... :-)
Ten kdo nezná hukot vody.....
může dát míň než plný počet. Četl jsem to dáááávno, ale nádhera.
Klasika a ještě lepší je album kde texty zhudebnil Jaroslam Samson Lenk - Hop Trop -proč bychom se netopili.
příjemné čtení na dovolenou - četl jsem nahlas, když jsme sjížděli Vltavu, a bylo veselo
KDYŽ VODÁK narazí na knihu věrně popisující krásy vodáctví, jeho srdce zaplesá. Tu usedá pod strom a nad knihou sní o vlastních výpravách. Vzpomíná, kolikrát se kde cvakl a jak hlasitě při tom nadával. Porovnává své příhody s příhodami Šmídovy party a těší se na léto, které se díky stránkám najednou nezdá tak daleko.
Ze začátku vtipné, až nečekaně, ale pak to celé tak nějak splyne a stane se z toho večerníčkové vyprávění.
Úžasná věc psaná v době, kdy na vodu nejezdil kdekdo. Plavba byla dobrodružství a romantika a ne masová záležitost, kdy často hrajete přetlačovanou s loděmi a rafty (a nejen nad jezem).
Pro vodáky srdeční záležitost.
"Ze všech toků nejvíce, nejvíce, nejvíce,
líbí se mi Lužnice - Lužnice - cé."
A nápisy na mostech:
"Tondo! Byly jsme tady 6.6.1970 ve 12.00.
Kde se couráš?"
"POZOR! ŠLAJSNA HÁZÍ DOLEVA!"
"Omyl. Nepleť si světový strany."
"Kdo tady najel na šutr a řek sprostý slovo, ať udělá čárku!"
/////////////////////////////////////////////
Dnes už kultovní dílko plné humoru, písní, piva a vodáckých historek. Vodácký průvodce je pro cílovou skupinu napsaný velmi dobře, to podtrhuji, mě však příliš neokouzlil. Chyběl mi tu souvislý příběh. Minihistorky, mnohdy připomínající dokument, mě příliš nenadchly. Humor je tu ale jinak dobrý. Více se těším na Cejch nebo Trojí čas hor.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1992 |  Cejch |
| 1997 | Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii |
| 1997 | Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách |
| 2002 | Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění |
| 1998 | Proč bychom se netěšili aneb Jak se držet nad vodou |
Kniha Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 884x |
| Čtenářské výzvě | 185x |
| Doporučených | 56x |
| Knihotéce | 230x |
| Chystám se číst | 88x |
| Chci si koupit | 14x |
| dalších seznamech | 3x |
Není to můj šálek kávy ,ale prokousala jsem se až dokonce .