Vlk samotář
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378935/bmid_vlk-samotar-MmB-378935.jpg
4
949
265
Když vlk v divočině ví, že nadešel jeho čas, že už své smečce není k užitku, rozhodne se vytratit. Zachová si hrdost a zemře tak, jak žil. Lidé takové štěstí nemají. Luke Warren strávil celý život výzkumem života vlků, dokonce s nimi nějakou dobu i žil – rozumí jim lépe než vlastní rodině. Když po vážné dopravní nehodě upadne do komatu, musí o jeho osudu rozhodnout Edward a Cara, jeho již dospělé děti, kteří jsou tak nuceni se znovu konfrontovat s mužem, kvůli němuž Edward utekl z domova – ale který stále zůstává jejich otcem. Rázem si oba musí pokládat otázky, na něž neexistují jednoduché odpovědi, ale které zodpovězeny být musí. Jaké motivy vedou jejich rozhodnutí nechat otce zemřít, nebo ho naopak udržovat při životě na přístrojích? Co by chtěl on sám? A jaká tajemství před sebou Edward s Carou skrývají? Nový kontroverzní titul světově úspěšné autorky a hvězdy současného psychologického románu Jodi Picoultové.... celý text
Literatura světová Romány Příroda, zvířata
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Lone Wolf , 2012
více info...
Přidat komentář
Nejvíce se mi líbila první část knihy ,to propojení s vlky bylo něco tak krásného. I jsem u knihy kapku plakala... Za mě rozhodně pecka! Jen Cara mi děsně lezla krkem!!!!!
Tato knížka byla zvláštní! Mám z ní rozporuplné pocity. Na jednu stranu velice emotivní příběh, který jse psaný z pohledu více lidí, je lidský, dojemný, k zamyšlení... a kapitoly o vlcích jsou moc hezké a hlavně zajímavé. Na druhou stranu... děj je takový jednotvárný, žádná zápletka, zvrat, změna... chybí tomu šťáva! Asi to tak má být, je mi jasné, že tato kniha není o tom, jak rychle se čte, ale spíš k zahloubání se, ale... Knihu jsem louskala skoro 14 dní a to už je dost. Do poslední strany jsem čekala, jestli se ještě něco stane a nic...
Chtěla jsem dát 4*, ale epilog to rozsekal úplně, to už bylo hodně přitažené za vlasy!
Jodi Picoult je má oblíbená autorka. Obě knížky jsem dostala k Vánocům, ale dostala jsem se k nim až v únoru a březnu (bohužel moc práce). Začala jsem Vlkem samotářem. Knížka na mě působila trochu depresivněji, ale to jistě bylo záměrem (vzhledem k názvu knihy). Otázka eutanázie je velice zásadní a těžko na ni nalézt jednoznačnou odpověď. V porovnání s jinými knihami od této autorky mi tato připadala maličko slabší. Ale i tak je to vynikající záležitost a po přečtení jsem si zase připadala o něco znalejší.
Opět výborný příběh, postavený na eticky náročném a kontroverzním tématu, navíc umocněný propojením s příběhy vlků. Stejně jako v Čase odejít byli sloni, i tady mě fascinoval náhled do života zajímavých zvířat. Krásně dávkované napětí. Doporučuji.
Jodi Picoult zpracovává ve svých knihách témata, která by nikdo na vlastní kůži zažít nechtěl. Dávám pět hvězdiček. Kniha je dobře napsaná. Nešla odložit, dokud jsem ji nepřečetla celou. I slzička ukápla. Díky.
Vlk samotář není román, u kterého bych dychtivě hltala každou stránku. Vlk samotář je román, který vybízí k zamyšlení. K zamyšlení nad rodinou jako společenským uspořádáním i rodinou vlastní. Autorka vystihla spoustu myšlenek, které se v hlavě honí nejedné matce. Možná proto jsem si z této knihy vypsala zatím nejvíce úryvků. Paralelně s vyprávěním příběhu se odvíjí příběh hlavního hrdiny, žijícího s vlčí smečkou, která je úžasným příkladem rodinného soužití. Příběh chytře zapadá do hlavního děje knihy a je skvělé alespoň na chvíli být součástí vlčí smečky. Čtenáře navíc kniha nutí k zamyšlení nad otázkou eutanazie. Jak dopadne rodina, jejíž členové mají na tento problém odlišný názor, a přesto musí o dalším osudu jednoho z nich rozhodnout? Semkne ji to, nebo zničí?
Zvrat, který jsem od autorky čekala na konci knihy, byl tentokrát předvídatelný již na začátku knihy, což trochu ubralo na napětí.
,, Máme-li ochránit svoji rodinu, neexistují omezení, kam až zajít. Přejdeme oceány, spolkneme hrdost.“
Dlouho jsem se odhodlávala k přečtení, protože recenze ke knihám této autorky mě nikdy moc nezaujmou. Ale přece jenom se mi Vlk samotář postavil do cesty a po přečtení jsem měla opravdu zájem o vlky.Tyto pasáže byly právě to co mě uknihy drželo -tím pádem jsem přečetla jedním dechem. Líbilo se mi taky, že jednotlivé kapitoly byly pokaždé z pohledu někoho jiného a , že z knih Jodi Picoultové se toho na určité téma pokaždé hodně dozvím, teda zatím ze dvou přečtených knížek mám takový dojem.
Velice se mi líbily kapitoly týkající se života vlků, jejich chování, hierarchie ve smečce - k přírodě mám hodně blízko a toto mi přišlo hodně zajímavé. "Zbytek" knihy se mi také líbil a nutí nás k přemýšlení, jak bychom se v takové situaci zachovali my - těžké rozhodování.
Pozitivně hodnotím zajímavé pasáže o životě vlků. Jinak mi příběh přišel přitažený za vlasy, proč 8 dní po nehodě příbuzní řeší otázku eutanázie, proč nepočkají, jak se situace vyvine. Také jsem celou dobu čekala vysvětlení motivace Lukova jednání, které nepřišlo. ***
Moje druhá přečtená od této autorky. Knížka byla zajímavá, ale knihu "Čas odejí"t to nepřekoná. Vlci mi nic neříkají, a tak bylo zajímavé si o nich něco přečíst a dozvědět se :) Příběh samotný mi chvílemi přišel zdlouhavý, avšak pěkně psychologický, a pořád jsem musela přemýšlet o tom, jak to nakonec dopadne. I jsem se zamýšlela nad tím, jak bych asi v takové podobné situaci reagovala.
Tolik toho bylo napsáno.. např. Morsie, Šánka, Kočičáci vystihují přesně mé pocity. Tato kniha bude patřit mezi mé NEJ, které si dovolím doporučovat svým přátelům.
Bohužel se fanouškem této autorky nejspíš nestanu. Celý příběh mi přišel trochu moc překombinovaný, z celé rodiny mi nikdo nebyl nikterak sympatický, všichni byli hysteričtí a neschopní se stavět k problémům čelem, ať už minulým, či současným. Za mě je tato kniha přeceňována, celkem mi i trvalo pořádně se začíst. Jediné plus má autorka za pasáže s vlky, aspoň jsem se něco zajímavého o nich dozvěděla.
Moje třetí kniha od autorky a opět - skvělé! Spousta nových zajímavých informacích o vlcích, kteří byli životní láskou hlavního hrdiny Luka. Na druhé straně lidská rodina a následně téma eutanazie. Jak by se člověk zachoval, kdyby musel stát před takovým rozhodnutím? Střídavé vyprávění všech zúčastněných mi vyhovovalo, mám ráda pohled na věc od konkrétních lidí. Autorka píše opravdu čtivě, tato kniha byla výborná.
"…Nejtěžší po návratu do lidského světa bylo naučit se znovu chápat emoce. Vlci dělají všechno z praktického, jednoduchého důvodu. Není mezi nimi žádné přezírání, není možné, že by jednu věc řekli a mysleli si něco jiného, nejsou tu žádné narážky. Vlci bojují jen ze dvou důvodů: pokud jde o rodinu nebo jejich teritorium. Lidé se řídí svým egem. Vlci na nic takového nemají místo a doslova by to z vás vyštípali…
…Je to shromažďovací vytí určené někomu, kdo se ztratil. Vím komu. Znovu se rozpláču. Vzápětí se ke smuteční písni přidají i smečky v přilehlých ohradách. V tu chvíli si přeju, abych byla vlk. Protože když vás někdo opustí, nejsou slova, která by ten prostor zaplnila. Zůstane jen prázdný molový tón…"
Druhá kniha od Picoult, kterou jsem četla. Opět každou kapitolu vyprávěl někdo jiný, což mi trochu vadí, ale to je můj problém. Táta, pro kterého jsou vlci důležitější než rodina, to jsem nemohla zkousnout i když ti vlci byli určitě prima :-) Říkala jsem si, že takoví muži by se neměli ženit... Jediné, co mě osobně přišlo od autorky přehnané a byla nakonec odhalená Lukova nevěra. Přišlo mi to zbytečné a nepravděpodobné, že by necítil vinu za synův odchod, a třeba ho tajně nekontaktoval... Nejsympatičtější mě byl Edward.
Vlk samotář je první kniha od Jodi Picoult a určitě ne poslední. Už to,že v knihovně je těžké dostat se k jiným titulům je znamením,že její romány jsou žádané.
Tato kniha mě zaujala nejen tématem života vlků ,ale především těžkou volbou,před kterou byla celá rodina postavená 'vlkem samotářem"
Autorka odlupovala jednu vrstvu za druhou ,stejně jako kuchařka odlupuje z cibule jednu vrstvu za druhou a postupně nás seznamovala s příběhem docela obyčejných lidí ,řešící neobyčejný problém.
Povýšit své přání nad přání člověka dosud žijícího velice aktivně a nyní upoutaného na lůžku bez minimální šance ani nemohu napsat na normální život,ale spíš živoření . Být tak sobecký , že ze strachu,že neunesu bolest z odchodu milovaného otce a nechám ho uměle udržovat přístroji ?
Myslím,že je to jedno z nejtěžších rozhodnutí před jaké může být člověk postaven.
A je na každém jak toto dilema nakonec vyřeší a obhájí především sám před sebou.
Jodi Picoultová je mistryní svého oboru. Píše neskutečně citlivě o kontroverzních tématech a nevyhýbá se prakticky ničemu. Vlk samotář je moje první kniha od této autorky a jsem doslova nadšená. Je to krásný příběh plný lidskosti, který vás donutí se zamyslet.
Jednoduchý příběh i styl, chytlavé téma. Zvláštní kombinace předvídatelného a překvapivého. Pasáže líčící život s vlky jsou zajímavé, ale zbytečně zjednodušené až nelogické. Na druhou stranu jsem knihu přečetla jedním dechem.... rozporuplné dílo :-)
Štítky knihy
příroda psychologické romány vlci
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Kniha Vlk samotář je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 1 294x |
| Čtenářské výzvě | 166x |
| Doporučených | 111x |
| Knihotéce | 410x |
| Chystám se číst | 569x |
| Chci si koupit | 121x |
| dalších seznamech | 6x |
Zajímavé nahlédnutí do života vlků. Hlavnímu hrdinovi závidím soužití s těmito šelmami, ale bylo mi ho moc líto za těžké hledání cesty k lidem a životu s nimi.