Vlastní životopis

Helmut Newton se v knize doslova svlékl z kůže. Tak si představuji biografii.

Fajn pohled na sebe sama. Helmut Newton se nelakuje na růžovo, ale flákne nám svoje sobectví rovnou do ksichtu. Mám stran toho oblíbený výrok: sobectví není žít podle svého, ale chtít po druhých, aby žili podle mého. Z toho vyplývá, že žil jak chtěl, nikomu to nenutil a když narazil, vyhnul se a šel dál. Byl by z jeho života skvělý film, zažil toho opravdu hodně a jistě to nebyly vždy příjemné věci. Jenže on dokázal z každého průseru vytěžit. Měl svůj lehce úchylný pohled na svět a jeho fotky i jeho soumaři o tom ví své. Jenže jen tak se má k tvorbě přistupovat. Podle svého.

Autor nepochybně prožil velmi zajímavý život, škoda, že je tak egoistický, že se zaměřuje pouze sám na sebe. Přiznávám, že by mě zajímaly i jiné věci než s kým skončil v posteli. A hodně mě mrzí, že jsem se nedověděla, co se dělo s jeho rodinou po jeho odjezdu z Německa. I tak ale knížce nejde upřít čtivost.