Ti nepohřbení

Ti nepohřbení https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/227406/mid_ti-nepohrbeni-tj1-227406.png 4 54 22

Violeti série

1. díl >

Roku 1617 objevují ztroskotalí velrybáři v severních pustinách neznámou hmotu. Roku 1620 je ve vší tichosti ukončen poslední čarodějnický proces na Moravě. Roku 1640 je ve finském přístavu Raumě uvězněn nic netušící mladík. Hned nato celé město pohlcují plameny. Jak všechny tyto události pojí současný nález zmrzlého muže nedaleko polární základny Barneo? Pro odpovědi je potřeba projít očistcem, kde nenávist má svrchovanou moc, láska cenu smrti, krutost je přirozeností a bolestná agónie požehnáním. První vydání.... celý text

Přidat komentář

eraserhead
29.01.2016 4 z 5

Český upírský román od mladé autorky. Cítíte v tom už ten počáteční despekt? Ale chyba lávky. Jsem moc rád, že jsem se dostal do kontaktu s autorkou a tím se k její knize dostal, protože bych jí možná zcela minul. A to by byla obrovská škoda. kdybych to chtěl pojmout bulvárně, zkráceně a trochu zábavně, napsal bych, že takhle by vypadalo Stmívání, kdyby bylo bývalo horrorem. Jenže to bych Těm Nepohřbeným zcela jistě uškodil. Takže jinak, je radost číst upírský román od mladé autorky, kde jsou upíři krvežíznivými bestiemi, jakými vždycky byli a vždycky budou, ať už se budou snažit je stavět na modelingová mola, přední stránky lifestylových časopisů nebo do paprsků slunce, které je dělají tak třpytivými. Ne, Ti nepohřbení jsou krutí, hladoví, zmítaní chtíčem, žízní, touhou a vztekem. Jsou takoví, jaké je mám rád a jakými byli, než se upírský žánr vydal do bažin smradu a zapomnění. Ale nejsou to jen oni, Haidengerové Violeti jsou dobře vedené figurky v sice krutém (někdo tady zmiňoval, že je v románu hodně nevinných obětí: 1) Upíři si přece nikdy s nějakou nevinností své potravy hlavu nelámali; 2) Nikdo není nevinný), přesto tragickém, smutném a temném příběhu (ne)lidské zloby, krutosti a zvířeckosti. Na příběhu se mi hodně líbí a zaujalo mě hned několik věcí: Nesměřuje k opulentnímu vyvrcholení a nestojí na něm, celý příběh je sám o sobě zajímavý a silný, ten závěr není nic moc extra, jde v podstatě jen o konstatování nevyhnutelného. příběh není vůbec špatný (není ale ani nijak originální a překvapivý), ale ještě mnohem více se mi líbil způsob, jak je psaný. Autorka si zakládá na vhodnosti slov a přímosti v popisech. Nesnaží se opíjet květnatostí, přesto je její jazyk košatý, ale přímočarý. Líbil se mi i její originální přístup k upírům, kdy vůbec nebrala ohledy na letité mýty, ale prostě si legendu o upírech vystavěla sama úplně od začátku. Měl-li bych alespoň něco vytknout, byla by to ne zcela jasně uzavřená linie v současnosti, která sice dává smysl, ale po dočtení se trochu stává nadbytečnou. Jinak ale nejen v rámci upírského žánru, ale horroru obecně jedna z nejlepších českých knih, co jsem četl.

kolacky
25.10.2015 3 z 5

Hm... dobrý nápad, ale na můj vkus zbytečně moc nevinných mrtvých. Takový Kulhánek v dámském podání. (Nechci se kulhánkovců nijak dotknout, prostě to není až tak můj šálek čaje.)