Vinnetou 2.díl Rudý gentleman

od:

Vinnetou  2.díl  Rudý gentleman

2. díl : Další dobrodružství Old Shatterhanda a Vinnetoua. Přítelem je i Sam Hawkins. Poznávají Old Deatha.

https://www.databazeknih.cz/images_books/97_/970/rudy-gentleman-970.jpg 4.6445
Série:

Vinnetou (2.)

Žánr:
Dobrodružné, Pro děti a mládež
Vydáno:, Návrat
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (20)

Přidat komentář
RudýOnkel
23. července

Bylo mi docela smutno, když jsem nenašel příběh o Sans-Earovi a jeho pomstě, proto doporučuju číst starší třídílné vydání, kde oproti dvoudílnému byly "navíc" původní 2 příběhy (již zmiňovaný Sans-Ear a Old Death). Kniha je jinak ovšem vynikajícně napsaná, rychle se čte, dojmy mám jen nejlepší, postavy jsou krásně odděleny, žádné podrazy atd. Prostě pravá srdnatost hlavních hrdinů a "šmejdství" šmejdů

Příběh 8/10

Romance 2/10
Akce 10/10
Humor 2/10
Napětí 7/10

vlkodlaq
05.11.2016

Klasika, na které jsem vyrůstal. May byl velice talentovaný spisovatel a "Vinnetouovky", Old Surehand a Old Firehand jsou stále mé nejoblíbenější "Májovky".

Gracian1964
18.10.2016

Po prvom diely som automaticky siahol za druhým, keďže ležal príhodne na mikrovlnke spolu s tretím dielom, ktorý som otvoril vzápätí po dočítaní druhého...áno, súhlasím s predchádzajúcim komentárom, miestami to pôsobí naozaj roztrieštene, ale neprekážalo mi to...čítal som to už neraz, ale na mnohé som medzitým zabudol, tak som si to aspoň trochu osviežil v pamäti...tiež som si všimol istú teplú vlnu medzi hlavnými predstaviteľmi a veľmi ma to pobavilo...škoda, že Old Death dopadol, ako dopadol...

Torgal
26.08.2016

Oslavné ódy o význame Winnetoua na moje detstvo som napísal už v komentári k prvému dielu, pri druhom budem objektívnejší. Aj dnes si stojím za tým, že prvá časť funguje takmer dokonale, no pri „dvojke“ to už ani zďaleka neplatí. Úvod vôbec nenadväzuje na koniec predošlého dielu a tak si musíme čítať skratkovité rozprávanie o tom, ako sa Old Shatterhand stáva súkromným očkom, pričom všetci čakajú na pokračovanie dobrodružstiev s Winnetouom. Časom sa samozrejme dočkáme aj toho, ale pri tom všetkom je cítiť značná roztrieštenosť príbehu. Všetky dobrodružstvá pôsobia dojmom náhodných stretnutí (pričom viac ako náhodu pripomínajú deus ex machina), často krát sú opísané tak úsporne, že ani poriadne nevyznejú (príkladom absolútneho nezvládnutia dramatického písania je vyvrcholenie honby za Ohlertom) za ktorými nasledujú veľké skoky v čase a priestore. Skrátka, kniha pôsobí dojmom zbierky poviedok, ktoré niekto nasilu natlačil do jedného textu. Okuliare nostalgie sú ale veľmi mocná vec a tak som si jednotlivé epizódky (námatkovo: parník, ku-klux-klan, hacienda, Komančovia, vlak,...) stále náramne užil. 7+/10 PS: Keď to čítam teraz, tak vzťah Old Shatterhanda s Winnetouom pôsobí miestami neuveriteľne teplo, viď citácia z knihy: „Veď som sa dozvedel takú neobyčajnú vec: môj Winnetou kedysi ľúbil dievča.“

Airin
22.07.2016

Příběh byl napínavý od začátku do konce! Nebyla kapitola, která by mě nebavila! Neustále se něco dělo, ostatně jak je tomu na Divokém Západě v mayových příbězích pořád.
Styl autorova psaní je nepopsatelný! Dokáže velmi barvitě a zaujatě popisovat prostředí, ve kterém se naši hrdinové nacházejí, že ani nemám chuť tyto pasáže přeskakovat (což u některých knih dělám)
Ještě u žádného autora se mi nestalo, že bych během čtení příběhu nepřeskočila ani jednu větu! A najednou narazím na sérii Vinnetoua a hleďme, takový autor se opravdu našel!

Co dodat? Prostě dokonalá kniha po každé stránce!
“HOWGH!“ Domluvil jsem!

Temprens
22.03.2016

Skvělé kniha. Opravdu ráda se k ní vracím.

Rup
18.09.2015

Zopakuji předešlé (I. díl): Klasika žánru a jedna z nejlepších mayovek vůbec. Škoda, že pravda a láska vítězí jen v hlavách snílků a fantastů. Jelikož autor okamžitě po návštěvě středního východu přestal psát o Kara ben Nemsím, máme kliku, že nikdy nenavštívil "divoký Západ". Za mě plný počet.

marcela6183
15.07.2015

Zapeklitý problém s tím, jak se prokousat Petrolejovým princem. To si pamatuju dodneška a nikdy to Kájovi Májovi nezapomenu. Za to mu solím trojku.
Tohle je větší slepenec zdánlivě nesourodých textů a přijde mi spíš povídkového charakteru. Dneska bychom řekli, že je to základ pro dobrodružný seriál s nkolika hlavními postavami.
Měla jsem kliku a četla vydání s ilustracemi pana Buriana. Tomu člověku by za jeho kresby měli pozlatit ruce a líbat nohy!

martin č.
09.04.2015

Druhým díl (vydání 1987) je viditelně složený z několika částí psaných postupně, z nichž v první mi trochu nesedí postava Harryho a povídka petrolejového prince Forstera. Celou knihu však jako červená nit spojuje linie kolem Inču-čunova vraha Santera. Závěrečné části – Vinnetouova smrt a pronásledování Santera jsou smutné a strhující. Vinnetou si prozpěvuje píseň Ave Maria, jeho sny o bratrství bílých a rudých mužů se ale nikdy nesplní.
Celý román patří do zlatého fondu literatury!

moonchild
28.02.2014

Vinnetou patří mezi nejlepší knihy od Karla Maye.Nic lepšího ani nemohl napsat.

Lisbon
25.11.2013

Jedna z mála knih, u kterých mi tekly slzy z očí.... :-)

puplik
24.09.2013

Pěkné pokračování série :)

tyzik.cejka
26.05.2013

ale jo dvojka je přece lepší něž jednička a dá se celkem v pohodě číst

kika 13
21.02.2013

Fajn čtení takové romantické.

evča09
25.11.2012odpad!

kniha mě nezaujala...možná je to tím že mám jiný vkus, ale napsáno je to velmi hezky

HTO
15.01.2012

Fenomenální. Mýtus. – – A kapitola Lov na bobry začíná slovem „Pooh!“

dalimoni
22.12.2011

Klasika, kniha mých mladých let, jako ostatní Mayovky.

oldshatterhand
03.10.2011

Geniální, geniální a nic než geniální. Ta neskunečná autorova fantazie by se dala se ctí přirovnat k dítěti. Sám ji teď čtu musím říci že napětí jenž tato kniha dokáže vytvořit je neskutečné. Samotná kniha je dokonalá - napínavá, vtipná a pocit tepla u srdce při nekterých scénách je naprosto inscenující.

Tazz1
14.08.2011

přečteno s prvním dílem skoro na jeden zátah

pet-kyval
05.12.2010

[010/10] Problémem druhého dílu je ‘Petrolejový princ‘. Nevím proč, ale už jako dítě jsem k této pasáži získala neuvěřitelný odpor. Těžba ropy, doupě zloduchů, ošklivé prostředí a ten prevít, který chtěl Old Shatterhandovi sebrat jeho věrného koně jménem Hatátitlá a to za jakoukoliv cenu. Aura tohoto příběhu je temná jako dno sudu plného dehtu a nikdy si tak nezískal mé sympatie.

Kladem ovšem je to, že jsem se dozvěděla spoustu nových informací, zejména o vztazích mezi jednotlivými charaktery. Kdo je s kým spřízněn krví a mateřstvím a kdo nenávistí a pomstou. Harry se pro mě stal kamenem úrazu a je rovněž jedním z důvodů, proč se mi kniha tolik nelíbila. Nebyl mi prostě sympatický. Něco mě na něm neuvěřitelně dráždilo a vůbec bych byla daleko raději, kdyby se tam vůbec nevyskytoval.

Kniha je opět doprovázena ilustracemi pana Buriana a Old Death je nápodoben smrtce přesně toliko, koliko jeho jméno vypovídá. Vlastně mě vždycky nejvíce zajímaly rozličnosti v charakterech jednotlivých mužů s Old před jménem. Každý byl jiná a přitom každý se stal nějakým způsobem slavným hrdinou fiktivního divokého západu. Vidím na nich prostě něco neodolatelného a fascinujícího.

S každým dalším otočením strany jsem se pak těšila na další: ,,…hi, hi, hi,…“ a na poznámky o tom, kdo je a kdo není greenhorn. Je to tak prostoduché, až směšné, že mě to dostávalo do kolem.