Vinnetou - 1. díl
Karel May
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89726/bmid_vinnetou-1-dil-r5C-89726.jpg
5
896
119
Nejslavnější román K.Maye o osudech statečného náčelníka Apačů Vinnetoua a jeho přítele Old Shatterhanda. 13-706-87
Přidat komentář
Vinnetou od Karla Maye je už velkou klasikou celého dobrodružného žánru. Příběhy neohroženého náčelníka Apačů a jeho bílého bratra Old Shatterhanda pojednávají zejména o velké odvaze, pevném přátelství a také o boji za spravedlnost. Je to taková nostalgická vzpomínka na moje chlapecká léta, která má snad stále co říci i současné mladé zejména klukovské generaci. Určitě doporučuji.
Poutavá oddechová literatura. Okrajově otevírá zajímavá témata. Dost často se opakují dějové vzorce, ale jinak není děj předvídatelný a zdá se, že přirozeně a realisticky plyne.
Vinnetou mi nesměl v knihovně chybět. Klasika, která nás provázela celým dětstvím a filmové zpracování nemá chybu. I když to v dnešní době není vzácné, Vinnetou je zkrátka jako nějaká součást našeho života. Kdo by ho neznal? Jako děti jsme sbíraly a vyměňovaly si pohledy s obrázky z filmu a taky mám z té doby někde záložku do knihy.
Vlastním po rodičích tlustou oranžovou knihu ve slovenštině, kterou jsme rádi v rodině četli dokola. Dneska už se k ní nevracím, ale zavzpomínám. Je to taková nostalgie.
zásadní kniha předpubertálního období - s pubertou to prostě nějak vyčichlo. v deseti letech za plný počet, teď z nostalgie tak jednu. nebo to nějak zprůměrovat? fakt nevím? ok, tedy tři. za dětské snění.
Tak tohle byly knihy přesně pro mě! :) Myslím, že se v nich našel asi každej správnej kluk, a já jsem na tom nebyl jinak. Taky jsem se chtěl s Vinnetouem a Old Shatterhandem prohánět na koni, stopovat nepřátele a tak podobně. Suverénních pět stars!!!
Toto zpracování ve dvou dílech je jiné, než předchozí třídílné. Odlišuje se nejen osobou překladatele (Emanuel a Taťána Tilschovi, zatímco třídílnou verzi přeložil Vítězslav Kocourek), ale i vynecháním celé epizody kolem Old Deathe, Old Firehanda a náčelníka Parranoha, která tvoří podstatnou část prostředního dílu u třídílné verze. Navíc však obsahuje dovysvětlení, kde vzal Old Shatterhand druhou pušku henryovku - je tomu věnována kapitola na konec 1. dílu, nazvaná Zpátky v St. Louis, kdy se Old Shatterhand opet setká s puškařem Henrym, který mu svůj vynález daruje. Ve třídílné verzi toto nenajdete. Já však mám to třídílné zpracování mnohem oblíbenější.
Víte, kdo to je greenhorn? Greenhorn je ten, kdo neví, že Vinnetou je nejlepší knížka na světě!
Doporučuji!
Od prvních stránek na mě dýchnul můj náctiletý čtenářský svět. Nevracím se skoro vůbec do těchto vod, ale teď budu vědět, kam sáhnout v horších časech, pokud přijdou. Je to trochu 'naivní a černobílé', ale pořád stojí za to hrát na straně přátelství a spravedlnosti.
Navíc tento překlad (Návrat 1993) netrpí totalitními zásahy do Klekí-Petrova světonázoru. Na rozdíl od vynechaných částí třeba v eknize.
5/5
Sice jsem holka, ale trilogii o Vinnetouovi jsem četla mockrát a trpěla jako zvíře, když ho sám autor nechal zamordovat.
Nojo, tak na Vinnetouovi jsem prostě vyrostl. Tak jako se někteří dělí na ty, co mají rádi kečup a nebo majolku, tak jsou i tací, kteří se dělí na ty, co mají rádi Vernea a co milují Maye. Můj bratr například je Verneovec, já jsem určitě Mayovec. Verneovky oceňuju, ale nikdy mne nenadchly tak, jako tyhle příběhy statečnosti, pomsty a cti na sice smyšleném, ale spravedlivém americkém Západě. Dneska to člověk má velmi propojené s filmovým zpracováním a Vinnetoua si nelze představit jinak než jako Pierra Briceho, ale já jsem všechny tři díly hltal jeden za druhým a nemohl jsem se nabažit. Dokonce jsem si sehnal Vinnetouovu paruku, máma mi upletla čelenku a já lítal po sídlišti jako náčelník Apačů.
Takže klasika mého života.
Uf, listuji knihou svého dětství a uvědomuji si, že nejsem ve své generaci jediná, kdo nostalgicky vzpomíná prostřednictvím Vinnetoua na zašlé časy. Identifikovali jsme se s hlavními hrdiny a kdo nečetl tuto knihu, jakoby nebyl. Ve svých myslích jsme se přenášeli na prérie a viděli stáda divokých bizonů . Jasně jsme chápali životní hodnoty a získávali smysl pro spravedlnost. K tomu všemu dobrodružství a pevné přátelství mezi Old Shatterhandem a Vinnetuem to se vrylo do našich srdcí navždy. Zároveň jsme prožívali smutek nad ztrátou krásné Nšo-či a statečného Inču- čuny. Otázkou je doporučení. Mayovky se četly v určitém věku. Takže když to člověk nestihne, sám se ochuzuje o vnitřní požitek, který v dospělosti už není tak intenzivní.
Poněkolikáté jsem se vrátil k tomuto dílu a opět jsem četl a četl . Pokaždé když čtu tyto knihy tak musím uznat že proti filmové podobě jsou opravdu mnohem lepší. Příběhy jsou zpracovány do detailu a určitě výpravnější a zábavnější.
Kniha mého dětství. Nedivím se, že nás, děti, inspirovala ke hrám: je prodchnuta jakousi "lesní moudrostí" primitivních kultur. Našli jsme zde nejen podněty k tomu, jak se správně schovávat, jak pozorovat zvířata, ale nabudila v nás i tvůrčí procesy a navíc v nás obrovsky podnítila fantazii. Hádali jsme se o to, kdo z nás bude ten "olčetrhend", vedli jsme s "vetřelci" líté boje o území v lese, vymezené dvěma skalami, vyráběli jsme si nástroje a různá přístřeší... Ten svět byl náš, žili jsme jím, byl naší součástí. Ráda na to vzpomínám.
Proto jsem uposlechla Čtenářskou výzvu a s chutí znova sáhla po této knize. Nezklamala, možná i trochu překvapila. I když je psána s lehkým patosem a poněkud archaickým jazykem, děti by si ji určitě měly přečíst, možná se budou hodně divit, že "nuggety" nejsou jen v mekáči :-)
Nečekala jsem, že mě kniha tak pobaví, přestože se i zde najdou unavující popisné pasáže. Vtip jí dodává postava svérázného Sama Hawkinse a jeho ryze originální hlášky typu: "Matičko skákavá!" "Jestli se nepletu..." Je to humor velmi ironický, ale vysoce nakažlivý, a příjemně osvěžuje děj: jeho glosy již neodmyslitelně patří k textu.
Karel May si zde zhmotnil svou vizi ideálního a vysněného světa, kde "všichni lidé bratry jsou" bez rozdílu pleti a příslušnosti k národu. Právě postavy Vinnetoua a Old Shatterhanda symbolizují smír a souznění mezi kulturami. Mísí se zde svět indiánů, plný tajuplných obřadů a pověr, se světem bělochů. Jde také o oslavu hodnot opravdových mužů - čest, ušlechtilost, pravda, obětavost, přátelství, upřímnost, nezištnost, tolerance, pochopení. Old Shatterhand je založením militarista, pacifista - a přesvědčením abstinent, což zrovna na Divokém Západě občas přináší nečekané komplikace :-) Vinnetou však svou mentalitou bohužel mnohdy připomíná pětileté dítě, ale mladým čtenářům bude jistě blízký. Zvláštní je, že o sobě často mluví ve třetí osobě, jinak je děj vyprávěn v ich-formě z pozice Old Shatterhanda.
Ráda jsem podnikla podobnou exkurzi do světa mého dětství. Objevila jsem i spoustu roztomilých a zajímavých výrazů /okolostojičnost/ a slovních spojení /leželi v tratolišti krve; moje srdce ještě nepromluvilo; sečkej s vyslovením přísahy!/. Oživila jsem si i výrazy, které k naší malé tlupě přátel neodmyslitelně patřily - greenhorn, vykouřit dýmku míru, dýmku přátelství, ohnivý oř, bledá tvář, yankee, vigvam, squaw, gentleman, tomahawk, traper, dýmající kánoe... Bylo to zajímavé dobrodružství.
Domluvila jsem. Howgh!
"Proč byl ochotný za mě položit život?" zeptal se Vinnetou. "Protože tě tolik miloval a snad i proto, že byl už starý a cítil, jak se mu naplňuje čas. Proto mě také prosil, abych ti zůstal věrný, stál při tobě a pokračoval s tebou v jeho díle - ve vzájemném poznávání a sbratřování bílých a rudých."
"Nenarodil se v naší zemi, ale v dalekých krajích až za velkou vodou. Často nám o nich vypravoval a také nám říkal, že tam rostou stromy zvané duby. Proto jsme si z lásky k němu a jemu ke cti přinesli jejich plody a zasadíme je kolem jeho hrobu. A jako zapustí jeho drahé stromy kořeny v naší zemi, tak jeho slova zapustí kořeny v našich srdcích."
"Jeho víra nebyla naší vírou a naše víra nebyla jeho vírou. My milujeme své přátele a nenávidíme své nepřátele. Klekí-petra ale říkal, že všichni lidé jsou bratři, a proto nechtěl, abychom někoho nenáviděli. Nemohli jsme to pochopit. Ale pokaždé když jsme jeho slov poslechli, bylo nám to ku prospěchu a k radosti. Možná že jsme mu dost nerozuměli a že jeho víra byla vlastně podobná naší."
"Přesto se později nesčíslněkrát potvrdila správnost Inču-čunových slov, že s Vinnetouem budeme jedna duše ve dvou tělech. Rozuměli jsme si ve všem, a nemuseli jsme ani moc mluvit. Cítili, myslili a soudili jsme stejně, stačilo jen si vyměnit pohled a věděli jsme, co se v druhém děje. Nikdy mezi námi nedošlo k sebemenšímu rozladění. Byl to přirozený následek naší niterné vzájemné náklonnosti a shovívaného porozumění pro názory a zvyklosti druhého."
"Tvoje slova mi potvrzují, že jsme se v tobě nemýlili. Zlatý prach, po kterém se bílí zlatokopové pídí, je prach smrti. Kdo ho najde, většinou špatně skončí. Nepachti se po něm, protože zabíjí nejen tělo, ale i duši!"
Filmy s Vinnetouem jsem v dětství milovala. Proto jsem se velmi těšila na knihu, která mě osobně celkem zklamala. Ačkoliv byla co do událostí bohatší, nedokázala mě pohltit tak jako filmové zpracování. Některé události byly popisovány příliš rozvlekle a příběh celkově neubíhal. Dočteno s velkými obtížemi.
Nedávno viděl můj vnuk v televizi sérii o Vinnetouovi, tak jsem zahrabala ve svém knižním fondu a přečetla jsem mu prozatím první díl. No, Harry Potter sice Vinnetoua předčil, nicméně mne potěšilo, že ho to zaujalo.
A já jsem si při čtení zavzpomínala na tu dobu, kdy jsem tři díly Vinnetoua dostala jako dárek a v dětství to byl pro mne dárek nezapomenutelný. Takže už jen kvůli těm krásným nostalgickým vzpomínkám dávám pět hvězdiček. Howgh.
Už dlouho jsem se na tuhle klasiku chystala. Jako malí jsme s bráchou poslouchali tenhle příběh z gramofonu. V knize je podrobnější, ale stejně jsem v duchu slyšela pana Kostku, Rösnera, Hrušinského, paní Maciuchovou... Prostě paráda. Určitě si přečtu pokračování.
Štítky knihy
zfilmováno Indiáni westerny Vinnetou Old Shatterhand dobrodružství
Autorovy další knížky
| 1969 |  Syn lovce medvědů |
| 1965 | Vinnetou 1 |
| 1971 | Divokým Kurdistánem |
| 1970 | Pouští |
| 1973 | Žut |
Kniha Vinnetou - 1. díl je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 1 523x |
| Čtenářské výzvě | 135x |
| Doporučených | 83x |
| Knihotéce | 497x |
| Chystám se číst | 70x |
| Chci si koupit | 14x |
| dalších seznamech | 9x |
Když jsem jednou chtěla zabít večer bez elektřiny a připojení, otevřela jsem tady stažené pdf s 384stranami. Je to ale tak nepřekonatelně čtivá knížka, že jsem nezůstala jenom u jednoho večera.
Na jednu stranu mi pomáhalo, že filmy jsme jako děti pouštěli pořád dokola - mohla jsem si lépe představit jednotlivé postavy, hlavně Sama Hawkense jsem si přehrávala neustále. Na druhou stranu je to tak dávno, že jsem si naprosto nepamatovala zápletku.
Vůbec nechápu, kde se schoval ten rozsah knížky, stránky utíkaly jedna za druhou. Popisy byly čitelné a dobře představitelné. Byla jsem chvíli napjatá, pak zase pobavená. Tu knížku bych si přála mít v knihovně už napořád.