Viděla jsem vraždu
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/494225/bmid_videla-jsem-vrazdu-oGu-494225.jpeg
4
477
53
Hercule Poirot série
< 34. díl >
Belgický detektiv řeší tentokrát vraždu spáchanou na halloweenské party. Během oslavy pro mládež konané v předvečer svátku Všech svatých někdo utopil třináctiletou dívenku. Slavná spisovatelka Ariadne Oliverová, která se zábavy náhodou zúčastnila, se rozhodne oslovit Hercula Poirota – nezdá se jí, že by mohlo jít o zločin spáchaný vyšinutým pachatelem v pominutí smyslu. Klíč k záhadné smrti totiž patrně tkví ve větě, kterou pronesla zavražděná Joyce při přípravách večírku: Viděla jsem vraždu…... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi , Romány
Vydáno: 2022 , Kalibr
Originální název:
Hallowe'en Party , 1969
více info...
Přidat komentář
Agatha Christie a Hercule Poirot – pro mě celkem dobrá předzvěst příjemné odpočinkové četby.
Stará dobrá Anglie, starosvětsky dvorný elegantní Hercule v tvrdých lakýrkách, ve kterých je tak těžké chodit v přírodě... Bohužel stará dobrá Anglie už tady funguje jen tak napůl, příběh se odehrává až v šedesátých letech, a tady, málo platné, pro mě už to není ono. Autorka neustále zmiňuje, téměř na každé stránce, staré dobré časy, kdy chlapci a dívky byli prostě úplně jiní, lepší, vychovanější, žádní dlouhovlasatci, žádné krátké sukně, což je na jednu stranu úsměvné, ale i já si nakonec říkám, že Poirotovi prostě víc sluší doba dřívější... (Film s Davidem Suchetem mi to potvrdil.)
No a autorka přitvrdila, žádní zavraždění stařečkové, obklopení penězchtivými dědici, jak to u ní bývalo dobrým zvykem, ale mrtvé jsou tu děti..., no, že mi tohle udělá i Agatha! :(
Zajímavá spojitost s tehdejším Československem, i když Olga Simonová, prachatická učitelka, podle které byla prý jedna postava napsána, obdržela pro jistotu víc východoevropské jméno a rysy ještě východnější. Holt socialistická střední Evropa byla v té době pro anglickou autorku Evropou východní, neznámou, hodně vzdálenou a nebezpečnou...
Trochu v hodnocení přidávám, snad za tu prachatickou paní učitelku i za Hercula v lakýrkách...
V této knížce je opravdu hodně mrtvých. Jeden z nejvyšších počtů od autorky. Chvílemi je to opravdu horor, ale příběh je opravdu skvělý.
Trocha neuspokojiva cast. Prekazalo mi, ako tam kazda postava donekonecna omiela, ze psychicky naruseni ludia tam pobiehaju kade-tade a vraždia nevinne deti. Asi to malo sluzit na zmatenie a odlakanie pozornosti, ale skor to bolo zbytocne repetitivne a otravne. Ako zapletka bola taka klasicka, v pohode, ciastocne som bola aj prekvapena aj nie. Neviem, nejako to nemalo taky ten wow faktor.
Opět skvělá zápletka. A kdo je vrah?
Knihu jsem si užila. Jako vždy hodně postav v knize.
Velmi čtivý případ, zajímavá zápletka i docela "brutální" vraždy a dokonalé rozuzlení.
Drsný případ, který paradoxně postrádá ostřejší kontury. Postavy zdaleka nejsou tak výrazné, jak jsme u Agathy zvyklí, a především jsem v knize postrádala emoční rovnováhu mezi úvodní vraždou a závěrem, který je ve filmu konfrontační a v knize bohužel jen konverzační. (Prostě mi jako protipól k vraždě dítěte to filmové finále s prvky antického dramatu, křikem a padáním na kolena nějak sedělo víc. ;)
Překvapivě brutální, co se týče oběti. Netuším, zda Agatha i v jiných příbězích nechává vraždit děti. Ke kladům patří i napínavý finále. Celkově má ale příběh poněkud línější tempo.
Agathě bylo v době vydání knihy už 79 let. A je to znát. Je to zpověď staré dámy, trochu mrzuté, která neustále opakuje, že dříve bylo líp, nechodilo po ulicích tolik deviantů, psychiatrické ústavy nepropouštěly nevyléčené nebezpečné osoby, lidé k sobě bývali uctivější. Krásně je to vidět na maličkosti, kdy Poirot i přes nesnesitelnou bolest odmítá i na venkově jinou obuv než lakýrky. Protože se to prostě nesluší. I provedení a důvod vraždy je takový... zvrácený, špatně uchopitelný. Není to klasický příběh Agathy. Ale rozhodně není špatný. Jen mi při čtení bylo, pro tu stařinkou Agathu, docela smutno.
Samotné vyšetřování je metodické, jako Hercule Poirot sám. Tam nemám co vytknout.
Pěkná knížka a dobře se poslouchala, trochu mi ale vadilo, jak všichni Poirotovi neustále opakovali, že Joyce musel zavraždit nějaký úchyl, který prostě využil příležitosti a vplížil se dovnitř. Jako kdyby venkov byl plný úchylů, kteří jenom čekají, až se budou moct vloupat na večírek a utopit tam dítě.
Jako vždy geniální. Tentokrát jsem si zápletku pamatovala díky filmu, přesto jsem si knihu velmi užila.
Tahle detektivka patří spíš k těm průměrnějším. Nějak jí chybí ten správný šmrnc nebo je možná až příliš komplikovaná. Přitom výchozí zápletka je skvělá během halloweenského večírku je zavražděna mladá dívka, krátce poté, co prohlásí, že viděla vraždu. Co ve skutečnosti viděla a jestli to byl opravdu důvod pro její smrt, to musí tentokrát vyšetřit Hercule Poirot v doprovodu své přítelkyně, excentrické spisovatelky paní Oliverové.
Nebylo to úplně špatné, ale přece jen má tato autorka mnohem lepší díla. Tady bylo hodně věcí uměle "šroubovaných" a trochu nelogických. Začátek byl skvělý, ale pak to poněkud ztrácelo napětí. Některé pasáže uprostřed knihy byly zdlouhavé a skoro nudné.
Další skvělá detektivka. Duo Poirot a Oliverová nemají chybu a moc hezky se doplňují. Dobře promyšlená zápletka.
Jedna hloupě pronesená věta už změnila život kde komu. Pozor na to, kdo ji poslouchá. Nikdy si tím nemůžeme být jisti. Staré hříchy vrhají dlouhé stíny. Agatha Christie nám nechala zavraždit dítě a vybrala si k tomu halloweenský večírek. Takže je rázem postaráno o atmosféru lehce hororovou. Ariadna Oliverová k Poirotovi perfektně sedne a on jí hezky sekunduje. Sama Agatha laškuje se svou nevýraznější detektivní postavou. Oba dva se doplňují a jiskří to mezi nimi. Zmíňka o Československu potěšila. Jako vždy zamotané a pak hezky rozmotané na závěr.
Vždy pokud potřebuji nějakou zaručeně perfektní detektivku a nechce se mi přemýšlet, po čem šáhnout, knihy od mistryně, královny, bohyně detektivek nikdy nezklame.
Všechny jsou skvělé, žádná není špatná. Originální, skvělé, nepřekonatelné.
(SPOILER) Kniha se mi líbila, nezdála se mi nijak rozvláčná, i když poprvé jsem ji četla někdy na začátku puberty a je fakt, že jsem ji tehdy docela záhy odložila a nedočetla - což se mi u Agathy ještě nestalo. Teď po skoro 25 letech mi přišla skvělá od začátku... ale také mám pár výtek... Torino to napsala úplně přesně, lépe bych to nenapsala. Také jsem přemýšlela, jak ten kluk mohl vědět, koho vydírat? A kdo z nich ho pak vlastně zabil? Také mě udivilo, jak můj oblíbený Hercule Poirot byl k němu necitlivý...v podstatě to bral tak, že si to zavinil sám. Mám stejně starého syna a také je nadprůměrně inteligentní, ale dobře vím, že se i tak chová jako dítě a spoustu věcí prostě nedomyslí... Jinak vražedkyni jsem odhalila hned, jak tam byla napsána příhoda s vázou... a komplice jsem tušila, i když motiv mi byl skrytý, stejně tak vše okolo závěti, takže jsem i tak byla v napětí až do samého konce :-).
Další skvělá detektivka od Agathy Christie. Když se vše blížilo konci a věci se postupně začaly odhalovat, říkala jsem si jak je možné, že byla celá řada věcí zjevná, ale mě opět nic nenapadlo. Jako obvykle bylo vše dokonale promyšlené a velmi dobře napsané.
Štítky knihy
anglický venkov Hercule Poirot Halloween Ariadne Oliverová
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Kniha Viděla jsem vraždu je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 795x |
| Čtenářské výzvě | 37x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 288x |
| Chystám se číst | 107x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 6x |
Táto kniha ma neoslovila, v podstate som ju dočítal z povinnosti, nakoľko som sa v minulosti rozhodol prečítať so celú sériu s Hercule Poirotom. Mimochodom, celá séria má kvalitu ako na hojdačke, niektoré kusy vynikajúce, iné mizerné. Helloweensky večierok je niekde v strede, skôr v dolnej polvlne. Toto hodnotenie zakladám s ohľadom na ostatné knihy zo série. K tomu sa pridáva neustále omielanie o tom, aká je Joyce klamárka (to bolo skutočne otravné), zavádzanie čitateľa falšovaním závetu (dvaja svedkovia, ktorí žijú, tak načo sa súd obťažoval grafológmi?), tvrdohlavý Poirot s jeho lakovkami (tu som s ním nedokázal súcitiť, pre krásu sa trpí - tak trp, to bola moja jediná myšlienka), skrátka a nedobre, kniha ma iritovala. Určite sa k nej nevrátim.