Videl som peklo

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tvrtko Vujity - mladý reportér, nositeľ Pulitzerovej pamätnej ceny, dobrodruh, novinár, spisovateľ, človek nezvyčajnej odvahy, citu pre výnimočné situácie, hľadač hrdinov všedných dní a ľudí nezvyčajných osudov, rozprávač..., takto rôzne ho charakterizujú všetci, ktorí mali možnosť vidieť jeho reportáže, čítať jeho knihy alebo sa s ním stretnúť. Z jeho štyroch kníh, z ktorých sa každá stala bestsellerom, ponúkame výber najzaujímavejších reportáží: * z osady, kde žije sedemtisíc malomocných * o živote v tieni Černobyľu * o deťoch poznačených AIDS v Rumunsku atď....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31681/videl-som-peklo-31681.jpg 4.5112
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha Videl som peklo

n.ezn.amy
03. ledna

Kniha maďarského novináře, který v devadesátých letech navštívil místa, o některýchž člověk neměl ani tušení, že existují. Např. kolonie malomocných v Rumunsku, kteří žili naprosto odděleni od světa v poměrně nelidských podmínkách či leprosárium v Africe, kde jsou hlavně dětí nakažené leprou. Úplně mi při čtení běhal mráz po zádech. Někdy největší horory píše život sám

Dani25
26.01.2021

Áno, boli to reportáže z rôznych hrozných miest. Ale... podľa mňa to bolo to také suché, bez emočné opisovanie. Necítila som tú atmosféru.


Abroš
03.07.2020

Drsné reportáže maďarského zpravodaje z někdy naprosto beznadějného prostředí.Knihu jsem si koupil hned jak vyšla a po x letech si ji přečetl.Teď bych si ji pro deprimující čtení a když mám děti už nekoupil.

Opisska
14.10.2019

Velmi drsné, bohužel se to stále děje..

DuncanIdaho
25.08.2019

Místy drsný popis zla a nepravostí v podobě jednotlivých reportáží. Dozvíme se, jak se na začátku 3. tisíciletí zachází s lidmi, často dokonce s dětmi. Často mi to připadalo spíš jako popis práce gestapa či SS. Takových lidí, jako je Tvrtko Vujity, by mělo být víc. Popisovat taková svinstva bez snahy o senzaci a zviditelnění se za každou cenu. Takové reportáže by se měly dostat mezi lidi ve větším měřítku.

twigxi
23.08.2019

Knizka se mi libila do te doby, nez jsem se zacala zamyslet nad tim, nakolik je to vlastne pravda a zacala si dohledavat fakta.
Autor je novinar a jako novinar pise. Nerikam, ze si primo vymysli, ale hodne veci zvelicuje za ucelem senzace. Ke konci jsem uz nevedela co mu mam verit a dohledavat se mi to uz nechtelo, tak jsem knihu odlozila. Na dalsi dily uz se nechystam.

terka6725
28.05.2019odpad!

Hrůza. Popisy pokulhávají, ale hlavně z toho čiší snaha o senzaci. Nevím, zda mohla být Pripjať v roce 2000 tak strašně zamořená, že by tam nikdo nemohl být déle než patnáct minut. Mimo to se podle toho, co vím, radioaktivní mrak městu vyhnul, ale v knize byl řečen pravý opak. Přestala jsem číst ale po ženě-psovi. Co to bylo? Hlupá, hnusná bulvární snaha. Proč má někdo snahu popisovat zrovna tohle? Duševně nemocných lidí nebo lidí s krutým dětstvím je určitě víc, než aby speciálně museli točit o ženě, kterou vychovávali jako psa, ale která se naučila žít normální život. Přišlo mi to jako nechutný bulvár a snaha o senzaci. Po téhle kapitole jsem knihu definitivně odložila.

Damato
13.11.2018

Dá se o hrůzném napsat, že to bylo hezké čtení? Asi nedá....
Přesto 5* za cest do míst, která nikdy doufám nenavštívím a ani navštívit nechci, reportáže o lidech, kteří mnohdy již ani nežijí, přesto tady na tom světě chvilku prochodili- a ne že by to byla zrovna milá procházka.
V každém případě skvostně podané příběhy lidí statečných i těch druhých...

1