Vězeň času
Matt Haig
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/376427/bmid_vezen-casu-W2H-376427.jpg
4
219
58
Tom Hazard má neuvěřitelné tajemství. Na pohled možná vypadá jako obyčejný jednačtyřicetiletý muž, ve skutečnosti však žije už několik století. Na vlastní kůži prožil mnohé – hrál divadlo se Shakespearem v alžbětínské Anglii, účastnil se zaoceánských výprav s kapitánem Cookem, popíjel s Fitzgeraldem v Paříži 30. let... Měnil identity, aby přežil bez prozrazení, ale nyní se ho minulost pokouší dohonit. Jednou provždy se bude muset rozhodnout, zda zůstane v minulosti uvězněn či konečně začne žít v současnosti. Ocitáme se s Tomem v Londýně, kde přijímá místo učitele dějepisu – ideální pro někoho, kdo zná dějiny doslova z první ruky. Ve škole potkává šarmantní učitelku francouzštiny, která mu pořádně zamotá život. Protože jediné, co Tom nesmí, je zamilovat se. Vězeň času je milostný příběh procházející staletími a kontinenty. Originální román o tom, že kdybychom měli dostatek času, nejspíš bychom žili šťastně až do smrti.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2018 , Metafora
Originální název:
How to Stop Time , 2017
více info...
Přidat komentář
Ze začátku jsem byla hodně nadšená, zaujal mě námět netradičního pojetí cestování časem, zhruba v půlce knihy mě nadšení ale opouštělo, pasáže mi přišly zdlouhavé a většina hlavních postav mi začala být „jedno“, což pro mě nevěstí nic dobrého. Jejich popis mi přišel velmi plytký a nevytvořila jsem si k nim během čtení žádný vztah. A tak se to střídalo celou knihu, jako na horské dráze, nadšení (především části, kde hlavní hrdina byl ve společnosti Shakespeara) střídala nuda a nucení se do čtení (především části ze začátku 20. století). Celkově tedy hodnotím knížku průměrně, ale jedna věta se mi líbila velmi: "Tehdy jsem měl pocit, že je všemu konec. A dnes mám pocit, že tohle je začátek". No a také musím ještě dodat, že samotný (filozofický) závěr knihy se mi zdál povedený velmi.
Originálně pojaté "cestování" časem, ke kterému nepotřebujete žádný stroj ani DeLorean. Stačí mít to štěstí, že se narodíte s indispozicí dlouhověkosti. Nechybí zde ani setkání s reálnými postavami naší historie.
Ke knize jsem přistupovala jako k oddechové četbě a protože mám ráda cestování časem, řekla jsem si, že by to snad nemusela být špatná volba. Bohužel jsem nedokázala navázat vztah s postavami, dramatické situace u mě nevyvolávaly pocity napětí ani soucit a láska mi také nepřipadal uvěřitelná. Souhlasím s komentářem Danago (níže), že přeskakování příběhu opravdu nepomohlo. Nebylo místo k rozvinutí psychologie postav, takže všechny emoce jakoby by pluly jen na povrchu.
Kniha se čte rychle a nevylučuji, že by jiného čtenáře nemohla zaujmout. Zkuste a uvidíte sami. Já se asi výhledově začtu do Esejí Michela de Montaigne, které do svého příběhu Matt Haig zapracovává.
Tom se narodil v 16. století a v knize se s ním setkáváme ve 21. století. Je mu tedy přes 400 let. Stane se součástí společenství, které sdružuje podobně "postižené" lidi, kde je hlavním pravidlem přežití nezamilovat se. Často se vrací do minulosti, kde se setkal s historickými osobnostmi i obyčejnými lidmi. S dlouholetými zkušenostmi se zamýšlí nad proudem času a změnami, které čas přinesl a často řeší otázku žití či nežití. Zajímavá kniha.
Kniha plná akce, napnelismu a dobrodružství. Velice originální zpracování času. Díky všem kombinacím, které autor použil (zvraty, pravda, tajemnost,...) nutí kniha číst dál a dál jedním dechem a moc se od ní nedá odtrhnout. Příběh jsme prožívala s hlavním hrdinou a celou dobu jsme mu držela palce, aby se mu povedlo to co si předsevzal. Mohu jen doporučit
(SPOILER) Omg, přečteno jedním dechem. Inu uznávám mám pro tématiku cestování časem, navždy mlád apod. šílenou slabost, takže moje hodnocení nemůže být 100% objektivní. Nicméně co tomu vytknout? Možná jen, že to má pouze 1 díl a ne dlouhý. Brala bych víc, chtěla bych víc... jak bych ráda četla a slyšela víc o té minulosti i o tom, kam se jejich vztah posune dál i bych si ráda prošla tím, jak mu jeho aktuální partnerka opět zmizí ze života... tady by bylo hodně prostoru pro rozvinutí... jo doporučuju. Za mě opravdu skvělá kniha. Četla jsem jí asi 2 dny a to s vypětím všech sil, protože jsem nechtěla dojít ke konci jinak bych byla schopná to přečíst za pár hodin. Proč má smysl knihu číst? - poměrně dobře si představíte, že být navždy mlád není vlastně tak úplně výhra, skoky v čase, které tu jsou hodně nejsou vůbec matoucí (min. pro mě nebyly), romantika je tu vyvážená a není přehnaná, hlavní "záporák" je tak nějak typickej antihrdina, kterého zkraje i snesete ale časem člověk pochopí, s kým má tu čest.
Pokud čekáte knihu o cestování časem, jste na špatné adrese. Autor propojení historie a současnosti zvládl bravůrním a neotřelým způsobem, které celé knize dodává ten očekávaný nádech tajemna a originality. Na začátku knihy máte pocit, že děj nemůže být zajímavý a že autor vysypal všechny své trumfy z rukávu. Omyl. S každou další stránkou, s každou další kapitolou narazíte na tajemství, které bude vaše dychtivé já muset rozlousknout.
Vězeň času je příběh o muži, který stárné pomaleji než běžní lidé. Není to žádné literární veledílo, ale příjmená odpočinková četba. Pokud máte rádi příběhy, ve kterých hraje významnou roli čas, tak je to příběh pro vás. Dávám tři hvězdy.
Poznámka: V případě, že jste knihu již četli a líbila se vám, tak vřeli doporučuji film Pozemštan. Téma filmu je stejné jako ve zmíněné knize, ale příběh je pojatý trochu jinak.
Tak jsem ji konečně dočetla...a mám rozporuplné pocity. Chvílemi mne bavila a chvílemi jsem měla problém se začíst. Kupodivu nejméně mne bavily výlety do minulosti, což je u knihy o dlouhověkosti asi spíš problém. Ale neurazila.
Nesmrteľnosť a podobné tematiky sú takým vďačným námetom. Ale táto kniha vďačného čitateľa vo mne nevzbudila. Pre mňa bol hrdina večne sťažujúcim, ktorý svojou nemohúcnosťou nedokázal objaviť nejakú radosť aj v takomto spôsobe živote. A to, na základe akých argumentov sa pridal a zostával vo spolku Albatros, ma o jeho rozumových kvalitách nepresvedčilo. Priemer, zostala som nespokojná.
Po delší době kniha, která se četla sama a vtáhla mě do děje. Oddychové čtení s trochou napětí a se špetkami životní moudrosti.
Tak trochu jsem čekala něco jiného. Jako nápad je to dobré, ale hůře propracované. Tom se neustále ztrácel v čase, což na jednu stranu bylo zajímavé, na tu druhou nudné a málo rozepsané. Celkově děj stagnoval a ke konci knihy jsem čekala přesně takový závěr. Škoda, hodnotím jako slabý průměr.
Knihu mi poslala Martina Zrubcová (v Databázi knih má profil Mandalka74). Za knihu děkuji. Námět knihy je zajímavý – cestování v čase. V minulosti jsem si povídal s tátou o tom, jaké by to bylo, kdyby se lidé v současné době dožívali vysokého věku, jak je to popisováno v Bibli ve Starém zákoně. V té době se někteří lidé dožívali vysokého věku. Nejstarší muž se jmenoval Metuzalém, který měl přes 900 let. V knize VĚZEŇ ČASU hlavní hrdina Tom má přes 400 let, ale vzhledově vypadá na čtyřicetiletého muže, stárne pomaleji než normální smrtelníci. Zažívá různá dobrodružství, setkává se s významnými osobnosti – Shakespeare, Fitzgerald, Cook, v jeho životě se vyskytují také ženy.. Kniha má 5 částí, autor přeskakuje z minulosti do přítomnosti v různých stoletích, což lze určitě očekávat od knihy s tématikou cestování časem. Kniha se celkově četla dobře, občas jsem se přistihl, že moje myšlenky odlétají jiným směrem a na knihu se dostatečně nesoustředím, ale to nebyla autorova chyba. Spíše to bylo způsobeno smutkem, který mne chytil do svých spárů, ale jen na chvíli. :) Kniha určitě nedosahuje vrcholu, při které bych ji hodnotil všemi 5 hvězdičkami. Každopádně si zaslouží 80 % a čtenáři, kteří mají rádi knihy s námětem cestování časem, mohou tuto knihu vyzkoušet. V knize jsem nalezl také citáty, které upoutaly moji pozornost.
Zdá se mi, že v minulosti jsem už psal komentář, ve kterém jsem uvedl, že není důležité, jak vysokého věku se člověk dožije, ale jak svůj život prožije. A tuto informaci jsem už četl v několika knihách. Určitě je na tom kus pravdy. Někdo se dožije vysokého věku a je třeba celý život nešťastný, neprožil ho naplno, jak si přál a trápí se tím, cítí se osamělý a nešťastný, a protikladem může být člověk, který se dožil nízkého věku, ale život prožil s plným nasazením a užil si ho plnými doušky. Když se zamyslíme nad těmito případy, co je pro člověka lepší, když by si měl vybrat mezi těmito dvěma možnostmi? Kniha je o čase. V dnešní době hodně lidí říká, že nemá čas na spoustu věcí, plánují si svoji budoucnost, navracejí se do minulosti a přítomnost jim často uniká mezi prsty. To se také často píše v některých motivačních knihách. I já se někdy přistihnu, že se navracím do minulosti, ale myslím si, že už je to méně intenzivní než v minulosti. Do budoucnosti se raději nedívám, mám pocit, že nebude moc růžová. :) Každopádně se pokusím zaměřit na přítomnost a žít v přítomném okamžiku. Myslím si, že určitě není nic špatného na tom zavzpomínat si, anebo mít nějaké plány do budoucna, které bychom chtěli zrealizovat, ale hlavní část by měla tvořit přítomnost. Hodně jsem se zase rozepsal, ale už končím. :)
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Klíčem ke štěstí není být sám sebou, protože co to vlastně znamená? Každý máme řadu já. Ne. Klíčem ke štěstí je najít lež, která nám nejvíce vyhovuje.
Když nemáte co ztratit, není proč se bát změn, ale ani je není nutné vítat. Změna je život.
Lidé, které miluješ, nikdy neumřou.
Ten, kdo má strach, že bude trpět, už trpí tím, čeho se bojí.
Nemluvím pravdu tak často, jak bych měl, ale tak často, jak si troufám, a až budu starší, budu si snad troufat o něco víc.
Nic v životě není jisté. Právě díky nejistotě víte, že existujete.
Minulost byla – je – jednosměrná. Musíte po ní jít vpřed. Ale nemusíte se jen ohlížet. Někdy se můžete prostě jen rozhlédnout a být šťastný tam, kde právě jste.
Tohle se mi četlo samo. Už dříve, když kniha vycházela u nás, mi byla nabídnuta k přečtení, ale já tehdy odmítla. Nebyla jsem si jistá jestli mě tenhle žánr osloví, protože v té době mě to prostě nebralo. Jenže dnes je jiná doba. Zkouším nové žánry a tahle kniha mě k sobě tak nějak přitahovala už delší dobu.
Příběh Toma a jeho osud mě k sobě hezky přikoval. Líbilo se mi cestování časem. Nebylo to násilné přelétávání sem a tam. Mělo to příjemný spád a konec hezky překvapil.
Opravdu zábavná jízda napříč staletími. Originální.
Neměla jsem čas číst knihu na jeden zátah, a opravdu jsem se těšila na každou chvilku s ní. Žádná kapitola nenudila. I když se dalo předpokládat jak to celé dopadne, bylo to fajn, že to tak dopadlo. Tak jak každý, krásný, obyčejný život!!
Od autora jsem přečetla i "autobiografické" dílo - Důvody, proč zůstat naživu - to byl důvod, proč jsem hrábla i po téhle beletrii, líbil se mi totiž autorův styl psaní a zajímalo mě, jak sám implementuje svou minulost (panika, deprese, úzkost) do svého hrdiny - Toma.
Jo, je to čtivé, děj odsejpá, zajímavé bylo i přeskakování v čase - spousta flashbacků z Tomova života, ale přesně tohle mě fascinovalo, jakým čtivým způsobem to autor dokázal napsat. Nikde jsem se v ději neztrácela, vše bylo promyšlené do detailu.
Nechápu jak v mohla hlavní postava v tom svém depresivním psychickém stavu žít tak dlouho - a z toho plyne: Mínusy - nedotažený konec. (spoiler) Najednou se objeví Marion (pěkné jméno) a Tomovi je najednou hej ... konec.
Vůbec nevím, co si mám o téhle knize myslet.... Takové sci-fi.... Ale zblbla mě pěkně!!! .... Že jsem si šla guglit, jestli ta jeho 'genetická' dispozice opravdu existuje nebo ne..... :-) ne, nejsem blondýna :-).... a to jsem bývalá zdravotní sestra....
Dobře se čte.
Zajímavý námět - vidět kolem sebe stárnout ostatní a sám tělesně nestárnout. Co však duše?
Citát:
"My nejsme ti, kterými jsme se narodili. Jsme ti, kterými jsme se stali. Jsme takoví, jak se k nám chová život."
"Nemluvím pravdu tak často, jak bych měl, ale tak často, jak si troufám."
Štítky knihy
láska cestování časem sci-fi prolínání minulosti a současnosti britská literatura
Autorovy další knížky
| 2022 |  Půlnoční knihovna |
| 2018 | Vězeň času |
| 2011 |  Radleyovi – Upíři odvedle |
| 2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
| 2022 | Kniha útěchy |
Kniha Vězeň času je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 287x |
| Čtenářské výzvě | 83x |
| Doporučených | 13x |
| Knihotéce | 135x |
| Chystám se číst | 217x |
| Chci si koupit | 30x |
| dalších seznamech | 2x |
Milé překvapení, knihu jsem koupila za pár kaček v Levných knihách a bohatě jsem si tu cestu staletími užila. Nebylo to jen oddychové dobrodružství, kniha aspiruje s úspěchem na nějaký ten filozofický přesah. Postava Toma je uvěřitelná a zajímavá, hvězdu ubírám za konec, který se mi zdá trochu uspěchaný. Celkově ale hodnotím knihu jako hodně čtivou, zajímavou a propracovanou.