Věž úsvitu

Četla jsem v tandemu s Říší bouří a Věž mě hrozně bavila.

Vítané odlehčení po všem to návalu magie, ohně, nadpřirozených bytostí z minulého dílu. Na druhou stranu na to, že to bylo spíše takové odbočení od hl. dějové linky - ačkoli i tento příběh přinesl pro hl. děj řadu nového - to bylo příliš dlouhé, až epické, mnoho stran stačilo jen tak prolétnout očima (nebo vůbec nenapsat)

Vežu som čítala tandemovo s búrkou a bolo to skvelé. Po mnohých recenziách som sa tejto knihy trochu obávala a myslím, že keby som ju čítala samostatne po ukoncení burky, bolo by to pre mňa zdĺhavé. Človek by chcel vedieť, čo sa deje ďalej, nie opakovane prežívať rovnaký časový úsek inde. Takto to bolo dokonalé a krásne to doladilo dej.
Príbeh Chaola a Yrene sa mi náramne páčil. Chaol bol tak komplexne rozpísaná postava, milujem jeho osobnostný rast a vnútorný boj, lásku a silu. Úžasná a citlivá kniha.

Jelikož mě zajímají více jiné postavy, navzdory všem doporučením jsem toto přečetl před Říše bouří :-) a ničemu to nevadilo (jen zatím nečtěte závěrečnou kapitolu zde - Ohnivé srdce)... Autorka má jistě nějakou zvláštní schopnost, zjistit ze záblesku v očích minimálně 56 druhů nálad :-)
Ale jo, bylo to dobré, ale tak jako v každé knize série jsou tam zbytečně zdlouhavé pasáže... Ale jinak dobré posunutí hlavního děje a hlavně ta změna prostředí/světadílu, tomu prospěla... Těším se na poslední dva díly.

Za mě asi nejlepší kniha celé série, což je možná zvláštní, protože tu nemáme pohled Aelin, ale hlavně Chaola a nové postavy Yrene. Svět Antiky jsem si naprosto zamilovala, to samé linka s ruky. Kniha se velmi dobře četla a celý ten příběh byl takový příjemně poklidný.
Moc se mi líbilo budování vztahů postav. Odpočinutí od Aelin jsem vítala, postavy v této knize působily tak nějak lidštěji. Chaol byl pro mě od začátku série asi větší favorit než třeba Dorian. Tady jsem měla možnost ho více poznat a potvrdilo se mi to :-)

Když jsem zjistila o kom celá kniha je, tak jsem jí měla sto chutí šoupnout zpátky do knihovny a pokračovat dalším dílem.. Dokonce jsem poslední díl i rozečetla. Ale pak mi to nedalo, k Věži úsvitu jsem se vrátila, a nelituji! Začetla jsem se hned v prvních stranách a příběh mě bavil až do konce.

Chaol je moje oblíbená postava, takže na knihu, kde pro změnu stojí v centru on jsem se těšila a zklamaná nejsem. Bylo to super, tolik překvapivých zvratů, co pohnuo posledním dílem - jsem moc zvědavá na finále.

Naaahodou, velmi dobry diel, dovolim si povedat, ze mozno jeden z najlepsich - pre mna.
Prekvapive odhalenia a necakane zvraty. A tiez ma extremne bavil tento svetadiel a intrigy.
Tak hor sa do poslednej casti, som napata :D

Ohledně tohoto dílu mám unpopular opinion: jeden z dobrých dílů!

Stejně jako mnoho dalších jsem se na knihu o Chaolovi nějak zvlášť netěšila, protože to jak se choval ve čtvrtém díle? Ehm ne díky, ale jinak mám Chaola ráda.

Změna prostředí a nové postavy mě hrozně bavili. Yrene byla úžasná a těším na další díl a co tam provede. A potom jsem si oblíbila Sartaqa.

No romantické scény byly super a prostě Nesrin a Sartaq? Prosím!!!

No a nás Chaol? Ten si prochází náročnou léčbou ne jen fyzické bolesti, ale i té psychické a pomáhá mu s tím právě Yrene. A díky té léčbě, už chápeme že to v životě taky neměl jednoduché.

Knihu jsem nečetla zároveň s Říší bouří, což asi příště napravím, ale i tak se mi to četlo super a příběh mě opravdu bavil.

Začátek byl tak straně nudný, panebože... ale pak... poté, co se jejich cesty rozešly a Chaol a Nesryn prožívali svá vlastní dobrodružství, naprostá bomba. Doteď ani nevím, která část se mi líbila víc (asi ta Nesrynina, ale...)

(SPOILER) Tak jsem se taky pustila do tandemového čtení, které má mimochodem dohromady přes 1300 stránek! Přelouskat mi to trvalo necelé tři týdny a byla to jízda. Z Věže úsvitu jsem měla obavy, protože mi přišlo, že většinu lidí nebavila, brali ji jako takové nutné zlo. A já od ní taky čekala něco úplně jiného, ale to, co jsem dostala, bylo mnohem lepší!
První polovina mě bavila moc, pak začala trochu váznout linka s Nesryn. A přiznám se, že posledních pár kapitol už bylo takové rychločtení, protože jsem po těch tisících stránek už byla z toho příběhu lehce vyčerpaná. To jak se vyvinul vztah Chaola a Yrene mi přišlo dost unáhlené, ale celkově mě vývoj těchto dvou postav moc bavil.
Upřímně doufám, že mi někdo v posledním díle připomene ještě jednou a stručněji, jak je to vlastně s Mave, protože tam už mi to začalo připadat dost překombinované a nevím, jestli jsem to celé pochytila. Pak mě nějak nesedělo to, že tam pořád jižní kontinent opěvovali jako vyspělou kulturu, kde všichni žijí v míru a hojnosti, ale děti khagana se mezi sebou běžně zabíjí a zabíjí i potomky svých sourozenců? To vůbec nedávalo smysl a bylo to vlastně zbytečné. Jinak ale ta kultura, pouště, horko, koně, léčitelé... to bylo skvělý.

(SPOILER) (SPOILER) Četla jsem Říši bouří a Věž úsvitu zaráz, jak mi poradil booktok . Jsem za to ráda, bylo to takto stravitelnější a nepřišla jsem o kontakt se žádnou z důležitých postav (hůř by se mi vzpomínalo u Království popela, na které se chystám, kde vlastně postavy z ŘB skončily a proč, než bych dočetla VÚ) . Příběh má grády, ale přiznávám, že ty neustálé twisty a cliffhangery v podání SJM už trochu unavují.... Aelin má vždy vše naplanované a před všemi to skrývá a pak BUM...všichni v šoku, všichni naštvání....toto je u SJM dost typické i v dalších jejích ságách (dvory i půlměsíční město) a přijde mi to hodně potom přes kopírák .. hlavní hrdinka geniální stratég, plánovač a lhář, který překvapí i spojence...... Chci vědět, jak to dopadne, tak jdu pokračovat a fakt doufám, že se moje oblíbené postavy z té šlamastyky dostanou....

Knihu jsem původně přeskočila, protože se mi nechtělo číst jen o Nesryn a Chaolovi. Ale nakonec jsem se k ní vrátila a nelituji. Prostředí kaghanátu a hlavně léčitelů je úžasné. Chaola mám moc ráda. Mezi všemi vílami, čarodějnicemi... je to prostě člověk. Má jiné motivace, jiné strachy, svůj vlastní pohnutý osud a není nesmrtelný. Zároveň je třeba si připomenout, že Chaol má ve vývoji děje nemalý podíl. Yrene si člověk okamžitě zamiluje. A Nesryn, to byl také krásný příběh zdánlivě nevýrazné postavy, která žije ve stínu hrdinů.
Druhé zranění Chaola mi také přišlo navíc.
Moc doporučuji. Za mě nejlepší kniha série a klidně bych ji četla i jen samotnou.

(SPOILER) Dala jsem dolů půl hvězdičky krz otravnému ustavičnému popisování všeho ale jako všeho popis místnosti na 2 stránky to je mazec. Stačí mi honosná místnost tečka chvilkama jsem si říkala ona snad detailně popíše i schody no a fakt že jo. Mě nevadilo že celá kniha byla věnována Chaolovi měla jsem ho ráda od první knihy a když se to tak vezme s hlavních hrdinů je to jediný 100% člověk takže popis toho jak to prožívá jak se s tím srovnává. Co už bylo moc opětovný útok na jeho záda ještě bych brala že jsou spolu spojení životem ale bude unavená nebo vyčerpaná tak přestane chodit takové to kombinuju až překombinuju. Linka Nesryn a Sartaqa mě nebavila ale dá se to přežít. Jsem zvědavá na pokračování jak se jejich osudy budou vyvíjet a na společné setkání. Ale jak už psali ostatní kdybych to věděla dřív četla bych společně s Říše bouří.

Myslím si, že jsem tuhle knížku měla číst současně s 5. dílem :-) Bylo by to zajímavější sledovat osudy všech hrdinů najednou. Takhle knížka byla taková jednosměrná. Ne, že by mě čtení o Chaolovi, Yrene, Nesryn a všech dalších postavách, které mě touto knihou provázely a které jsem jsem si oblíbila nebavilo, ale střídat to s knihou o Aelin a všech ostatních z pětky, bylo by to pestřejší. Ale i tak to šlo. Hlavně ta část o léčitelích a zajímavá pravda o Maeve. Krásné doplnění detailů a záplat do celého příběhu, aby byl celistvý. Nu a jdeme do finále.

Tak kniha je dlouha a vlastne je tam hodne Chaols, coz je ma nejneoblibenejsi postava. A taky Nesryn me chvilkama stvala, vlastne tady bylo vic postav. Ale dozvime se o Maeve zasadni infotmaci a taky o lecitelich. Mela jsem tandem cteni a ted konecne rozlousknuti.

O téhle knize jsem slyšela názory, že je největší zkouškou celé série. Odbočíme od hlavní linky, a pokud nečtete tandemově s Říší bouří, tak se stejně jako já i vrátíte v čase. Mně to nakonec ale vůbec nevadilo a užila si knihu jako všechny předchozí

Známé postavy jsou zde spíš jen občas zmíněny a hlavním aktérem je Chaol, který je po útoku krále Adarlanu upoután na vozík. Vydají se s Nesryn do Atiky, kde žijí nejlepší léčitelé, aby mu pomohli.

Zároveň se společně snaží přesvědčit khagana a celou jeho rodinu, aby jejich světadílu, Aelin a Dorianovi v nadcházející válce pomohli. Ti nejsou spolupráci příliš naklonění, dokud si neuvědomí, že nebezpečí proniklo nejspíš už i k nim do paláce.

Mám pocit, že Chaol je hodně podceňovaná postava. Opakovaně ho zradili lidé, kterým věřil, pro Celeanu chtěl obětovat svoji svobodu, jen aby ji uchránil a byl to on, kdo přišel na to, jak osvobodit magii. Já ho měla ráda od prvního dílu, v Královně stínů byla moje víra trochu otřesena jeho chováním, ale aktuálně teď jsem opět hrdý člen týmu Chaol a s Yrene je společně zbožňuju.

Co vy a Chaol?

Kniha možná mohla být o něco kratší, přece jen je to něco jako doplňková kniha k ucelení kompletního příběhu, ale i tak mě moc bavila a Nesrynino odhalení ohledně Maeve bylo wow.

4,5*/5* Teď jsem neskutečně zvědavá na závěrečný díl, hrozně se těším a zároveň mě děsí, že mi zbývá už jen jedna kniha

Více recenzí na mém ig účtu @cotaholkacte

Ze začátku jsem měla trochu strach z toho, že se mi kniha nebude líbit. Bála jsem, protože jsme tentokrát trošku odbočili od hlavního příběhu. Slyšela jsem spoustu protichůdných názorů. Že je kniha zbytečná nebo nedůležitá a můžu ji klidně přeskočit, ale na druhou stranu zase to, že je pro celou sérii a její samotný závěr zásadní.
Jsem velice ráda, že jsem nakonec odolala nutkání vrhnout se rovnou na závěr série, protože bych potom byla zklamaná, že jsem si Věž úsvitu nepřečetla. A hlavně, když už mám rozečtenou nějakou sérii, tak ji prostě musím přečíst celou.
Věž úsvitu je opravdu velmi dobrá. Chaol prošel během tohoto dílu neskutečným posunem, bylo vidět, že se jeho postava vyvíjí. Přiznám se, že jsem nebyla jeho fanouškem, až do doby, než jsem četla tento díl. Stejně jako v Krvavém ostří jsme se i tu seznámili s novými postavami, které budou mít podle mě zásadní vliv na závěr série. Nové postavy jsou zajímavé, jejich příběhy mají šmrnc. Odhalili jsme spoustu zajímavých informací a už se nemůžu dočkat, jak tyto ovlivní závěr samotný.
Já jsem knihu četla po dočtení Říše bouří, ale jejich děje se odehrávají současně. Pokud nemáte problém číst dvě knihy zaráz, jako já, klidně si ji můžete přečíst souběžně. A rozhodně nesouhlasím s tím, že je kniha nedůležitá a můžete ji přeskočit. Podle mě, rozhodně neprohloupíte, když si ji přečtete. Takže směle do toho

Jako asi jedna z mála, jsem se na tento díl moc těšila. Protože Chaol se mi, jako postava, líbí už od prvního dílu. Mám ho opravdu ráda a moc mě baví.

Knihu jsem četla jako tandem read s Bouří a musím říct, že jsem se opravdu těšila na kapitoly, kdy přeskočím od bojů a stresu a začtu se do příběhu Chaola a Yrene.

K Nesryn jsem si hledala cestu a tato knížka mi jí pomohla najít. Konečně rozkvetla v nádhernou květinu a můžeme vidět, jak úžasná osobnost to je. :-)