Veterán
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477332/bmid_veteran-VpM-477332.jpg
4
192
53
Expanze lidské civilizace před staletími nastartovaná Velkým seržantem opět pokračuje, lidé se naučili lépe využívat magii i potenciálně nebezpečnou techniku; potřebují novou úrodnou půdu nekontaminovanou magií, nové zdroje surovin. Začíná vojenská invaze do liduprázdné a neznámé Pustiny prosycené syrovou, nebezpečnou magií. Lidský um a technika proti živlu deformujícímu, ovlivňujícímu vše živé. Max Bronštejn je obyčejný voják, velká slova a hesla pro něj mnoho neznamenají. Chce jen přežít.... celý text
Přidat komentář
Jsem fanda Koniáše a Baklyho a tak mi nezbývalo, než to zkusit s Veteránem v naději, že mi Mistr Žamboch naservíruje další ikonickou postavu. To se bohužel nestalo, Veterán si přesto udržuje celkem slušnou kvalitu, známou z průměrnějších páně Žambochových prací. Což znamená, že hravě strčí do kapsy většinu hráčů operujících na stejném poli.
On to prostě umí, psát přirozeně, jednoduše a přitom dostatečně zajímavě, aby čtenář měl zájem ho v příběhu následovat. Je sympatické že nepracuje s rádoby šokujícími cliffhangery na koncích kapitol, nezahlcuje čtenáře přemírou vulgarismů, prvoplánových vtípků nebo přehnaně explicitního násilí typického pro tento druh literatury.
V rámci žánrového zjednodušování působí trochu úsměvně autorova představa totalitní společnosti, kdy se hlavní hrdina Max musí mít hlavně na pozoru před různými oficiálními složkami typu policie v dlouhých kožených kabátech. V reálu by samozřejmě mnohem větší nebezpečí udání hrozilo od sousedů, milenek, spolužáků...
Pokud mám ještě něco vytknout, pak jenom, že na Rodokaps je to moc tlusté.
Osobně se těším na chvíli, až se pan Žamboch vrátí ke Koniáši nebo Baklymu, jeho military fiction období mi nepřináší tolik radosti.
Přechod od Steibeckova jemného něžně-cynického humoru (ano, také jsem si nemyslela, že tohle spojení je možné) k Žambochově přímočarému stereotypy protkanému popisu jednotlivých na sebe navazujících masakrů, při kterých krev i jiné tělní tekutiny tečou proudem, je jako tak nějak přátelsky dostat pěstí do žaludku. Ne, že by to nebolelo, ale bolí to tak nějak příjemně.
Žamboch je prostě zcela otevřeně úplně klasický český béčkový autor, který zdá se už nepřekvapí, ale také nezklame. A kdo si párkrát do roka nepřečte nějakou tu dobrou oddychovku zahrnující sexy nebezpečnou kočku (většinou viz. Obálka) a už méně sexy, ale o to nebezpečnějšího ranaře se zálibou v krvi, ale poměrně dobrým srdcem, ať první hodí kamenem.
Protože já to rozhodně nebudu.
Naprostá bomba. Tady mi naprosto každá stránka věci náramně sedla. Z nějakého důvodu přes nepřílišnou podobnost jsem při čtení často vzpomínal na Cookovu famózní Černou legii - budiž jeho vydávání u nás země lehká :C :) . Asi to bude tou absencí jakéhokoliv optimismu, vše je buď vojensky pragmatické nebo na ho*no. A teda podobným nadšením ze čtení. Což dokazuje už jen to, že na tohle krátký nicneříkající hodnocení jsem si našel čas až skoro na konci Kapitána. :)
Po dlouhé době jsem si zase smlsnul na Žambochovo ležerním stylu vyprávění. Žádná velká řežba, ani krev a složité postavy. Klasický příběh vojáka kterému je vše jedno. Velké plus je spojení tanků a magie. Jdu hned na dvojkuKapitána.
Nevím, jestli je to čistých 5*, ale bezvadné počteníčko určitě. Navíc působí nadšení z toho, že je tady zpátky ten Žamboch z počátku tisíciletí. Že se vrátil ke stylu, který mu opravdu seděl. Doufám, že i zbylé díly budou na stejné úrovni a že definitivně opustil ty stupidity s Baklym, kterými nás krmil v posledních letech.
Skvěle napsaná kniha, která sem tam spíš než jako kniha o vojácích a magii působí jako gangsterka. Skvěle rozvíjí začátek příběhu a od knihy se nechcete odtrhnout. Je důležité mít připravené další dva díly, protože až to dočtete, nebude chtít přestat.
Klasická Žambochovina. Jednohubka. Příjemně se to čte, celý to strašně odsype a vlastně se kniha ani nechce dát z rukou dokud neskončí. Že se tam chlastá? No vlastně ani moc ne. Takový klasicky rok poloabstinenta na Moravě :) Líbí se mi to spojení magie z Koniaše a tanků ze Zakuti v oceli. Max je sympaťák a jeho kámoši jsou klasicky všichni různorodá banda bláznů. Osobně jsem se skvěle bavil a těším se na další díl.
Taková lepší 4
Podtrženo a shrnuto, velice dobře napsáno, jen jsem se občas v duchu pousmál nad vysvětlivkami - vojenských termínů, potom mi bylo vysvětleno manželkou, že ne každý by voják :) , ..má to smysl. Kniha je HODNĚ DOBRÁ ... ostatně i druhá část...
..."Kam byste se schovali, kdyby do vás šily dva kulomety a vás už to přestávalo bavit?“ položil jsem řečnickou otázku.
„Hodně rychle bychom umřeli,“ odpověděl Hrabě."
Vždy jsem měl slabost pro Žambochovy postavy "osamělých vlků " typu Koniáše,Baklyho a teď Maxe Bronštejna. Jeho nekorektní "propagace " kouření a popíjení alkoholu je vcelku humorná a sympatická. A Maxův morální kompas není asi zas tak špatný,podle toho jak je hezky popsán jeho vztah k mamince plný lásky a úcty. A že se vyprávění místy vleče?
Co bychom chtěli od veterána fantasy a sci-fi? Už má nárok na zralost,pomalost a moudrost.
„...nebál jsem se vraha,
bál jsem se magie,
uvědomil jsem si postupně.
Proč?
To jsem nevěděl.“
Tento příběh není tak poutavý, jako třeba Bakly či Koniáš. Co mi vlastně moc vadilo na příběhu je obsah alkoholu. Až na stranu cca 110 se neustále chlastá. Pivo, režná, ořechovka, koňak a šampaňské. Chlastu tady tečou proudy. A vlastně děj ani nějak nespěchá kupředu. Někdy jsem měl pocit, že hlavní hrdina se motá na jednom místě a moc přemýšlí. Příběh se sice rychle čte, ale nějak moc zásadních věcí se tu neděje.
Citát: Panák před obědem je stejně dobrej, jako panák po obědě.
Na straně 262 jsem se poprvé od srdce zasmál. Ale nejedná se oděj v příběhu, ale autorovu poznámku pod čarou: „Alkohol škodí zdraví. Tento příběh není propagací konzumace alkoholu!“ Fakt brzy. To už jsem byl ožralej jako prase a moc jsem na řádky a písmena v nich neviděl :-) Musím však dodat, že v poslední třetině možná až čtvrtině příběhu se už konečně něco děje. A pak přijde konec a čtenář musí čekat na další knihu v sérii.
Malá ochutnávka:
Až při parkování vozu před naším domem jsem si uvědomil, že jsem celý den nic nejedl a žaludek mi svírají křeče. Doma samozřejmně nic k jídlu nebylo, ale jít do restaurace v oblečení, ve kterém jsem celý den tahal bedny, chodil po ulicích a zabíjel lidi, se mi moc nechtělo......
Mě osobně tato military protknutá podivnou magií moc nesedla. Magie je zde dost složitá a ani pan spisovatel i s hlavním hrdinou se jí nepokouší moc rozumět. Prostě tady je, je zlá a nesnažte se jí pochopit. Ani protivník není nějak zvláště popsán, vlastně skoro vůbec a do Pustin se aktéři v tomto příběhu moc nepouští. Mám už doma druhou knihu a určitě se do ní pustím. Budu předpokládat, že se příběh hne dál a konečně se něco dozvím. Dva a půl Hetešáků bude stačit.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Citát: Netušil jsem, že se dají fetovat žáby, ale v těchhle věcech jsem se moc nevyznal, stačil mi alkohol a tabák.
Co urcite fanusikov Serzanta a Zambocha obecne potesi, ze je to riadne poleno. Je to pribeh kde sa deju veci, ludia umieraju, novi prichadzaju a dej ubieha... a vy sa proste bavite naozaj vyborne.
Je to zajímavá kniha, rozjezd je takový těžkopádný, prostřední část knihy je super a konec po návratu z akademie, je sice napínavě napsaný, ale v podstatě vše čekáte. těším se na pokračování co z toho bude.
Verdikt: Žádné simsala bim a kouzlem vznikne z ničeho něco, tady má magie jasně dané principy. Je nebezpečná, přitažlivá a mocná. A to platí o všem od postav a jejich konfliktů, až po celý Žambochův fantastický svět. Prostě kdo umí, umí a jen tak umět nepřestane.
Jelikož se jedná o trilogii, doporučovala bych k první knize přistupovat spíš jako k úvodu rozvoje nového světa - než jako k samostatnému dílu.
Kniha mě nenadchla tak jako jiná tvorba od pana Žambocha ( Drsný spasitel, Koniáš, Bakly,...) , ale ani neodradila.
Velice mě oslovily charaktery nových postav a především hlavního M. Bronštejna. Její postupný rozvoj se mi líbil - podobně jako (o dost více) vraždící stroj Bakly s jistým, mě sympatickým (i když lehce poškozeným) morálním kompasem.
Za mě bych knize dala šanci, možná všechny neosloví, ale říct si, že ste s ní čas promarnili bych se zcela neodvážila, Maxík se fakt snaží, i když mu to je vlastně jedno... :D
Další povedená kniha mistra Žambocha. Zjevně volně navazuje na knihu Seržant. Pro mě čtivé, dobře napsané, zajímavé. Samozřejmě, není to nejlepší kniha autora, to jsou pro mě určitě čisté fantasy romány s Koniášem a Baklym. Přesto určitě fanoušky román potěší. Howgh.
Části s tanky perfektní, ostatní části takové vlažnější. Ale je to trilogie, takže předpokládám, že tohle je teprve rozjezd. Zatím 3,5 *
Za mě 3,5 hvězdy..
Žamboch neodmyslitelně patří k tomu lepšímu co tady máme a vždycky se mně dobře četl. Jenže u týhle knížky jsem tak nějak nevěděl kudy a kam mě knížka vlastně vede... Jako bych četl Čas žít, čas umírat / Kmotra a něco dalšího s dotekem magie k tomu. Zamíchanej salát, ke kterýmu jsem se vracel snad jen proto, abych knížku dočetl. Druhá půlka knihy anebo spíš poslední třetina už byla výrazně lepší a jen díky tomu dávám šanci pokračování, protože ten potenciál na pořádnou akci to tam má.
Skvělé počtení a už se těším na další díly!
Jediné, co by se dalo vytknout, je nový neznámý hrdina (a já svět Koniáše a Baklyho moc rád...).
Svět je stejný, jako v knize Seržant (a ten se mi líbil velmi, i na poměry Žambocha) - jen je oproti němu posazen do budoucnosti, už ne tak temné. Tedy, alespoň to tak v tomto prvním díle vypadá...
Hlavní postavou je kadet vojenské tankové akademie, ovšem již s bojovými zkušenostmi z první linie, kdy jen o vlásek unikl smrti (nebo možná tak úplně neunikl...). Dovede si s ledasčím poradit, jedná čestně a v případě nutnosti jedná brutálně s ledově klidným kalkulem. Postupně se dostává do vysoké hry čarodějů, špiónů a jakéhosi spiknutí, které na něj doléhá jak na akademii, tak i doma. A je to hra opravdu na ostří nože, kdy schopnosti, štěstí i oddaní přátelé mají hodně práce a přehmaty se neodpouští...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Kniha Veterán je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 254x |
| Čtenářské výzvě | 21x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 121x |
| Chystám se číst | 57x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 1x |
Čteno do letošní Čtenářské výzvy
Žambocha jsem chtěl zkusit už nějakou dobu a když se mi naskytla příležitost čtením si odfajfkovat další kolonku v letošní výzvě, řekl jsem si, sakra, jdeme do toho.
A tak jsem sáhnul po Veteránovi, což je první díl Žambochovy nejnovější trilogie s drsňákem v hlavní roli jak se sluší a patří, když jde o českou sci-fi a fantasy.
Doufal jsem, že se budu bavit podobně nevázaně jako u Kotlety, ale nějak mi to nesedlo, bylo mi řečeno, že autorovy staré knihy jsou lepší, ale vzhledem k tomu, že toto byl pro mě první kousek od Žambocha a vzhledem k tomu, že mi přišlo, že příběh šel od nikud nikam, tak budu příště hodně přemýšlet jestli se k další autorovým záležitostem vrátit, i když člověk nikdy neví..