Planetární rachot

(SPOILER) Méně je někdy více...
Na tuhle knížku jsem se moc těšil. Anotace přesně v tom duchu žánru, který mám moc rád. Autoři hned od počátku přešli do akce a drželi ji až do konce. Hrnou to do nás přívalem, kdy čtenář ani nemá možnost vydechnout. Což je samozřejmě dobře a především u podobných knih, které si na nic nehrají, je velké plus, když na začátku chytnou a na konci vyčerpaného pustí. Což tady je...
Když si čtu, rád si nechávám v hlavě příběh plynout jako "film". Ale tady mi to šlo jen zčásti a často přišel error a výpadek z filmu. Moc věcí, které autoři ne moc dobře popsali. To jsou netopýři, to je nějaký růžový hlen, to jsou nějaké výrustky nebo polypy...ale co to sakra je opravdu? Jak to vypadá, jak si to představit? Je tam nějaký enemy boss alien, ale jak vypadá? A tyhle všechny polypy a další, ty na lidi útočí a zabíjejí je? Nebo přeměňují? Nebo nějaký mišmaš obojího?
Takže byť jsem si čtení užíval, nedokázal jsem se do toho "vžít" a dost často jsem se nechytal "vo co gou". Moc toho bylo namačkáno do malého textového rozsahu. Nejsem příznivcem sáhodlouhých popisů na úkor děje, ale občas by to neškodilo. No a to vybalancování už je na umu profíka autora, který nám své dílo předkládá. Ten divný motor Přízraku už je jen taková třešinka na dortu.
Jo a co to ten Pleva udělal, že odletěli?

Každopádně do dalšího dílu určitě půjdu a uvidíme...

Zábavné a jednoduché sci-fi béčko, které přesně splňuje předpoklady autorů. Čtivé dialogy a specifický humor kolem. Jako odpočinková kniha jsem byl spokojen, ale na můj vkus tu bylo až moc postav a celé to bylo prakticky založené na jedné nekonečné akci.

Dnes sa opäť vydáme do vzdialenej hviezdnej sústavy – a ako už názov napovedá, čaká nás poriadny rachot. Planetární rachot nás vezme na palubu najmodernejšej vesmírnej lode, ktorá počas svojej misie zachytí núdzový signál z neznámej planéty. Kapitán sa rozhodne preveriť, čo sa tam deje. A presne tu sa začína problém.

Sledujeme osudy viacerých členov posádky, ktorí sú vyslaní na povrch planéty preskúmať opustené laboratórium. To, čo malo byť rutinnou prieskumnou misiou, sa rýchlo mení na boj o prežitie. Atmosféra hustne každou kapitolou a situácia sa komplikuje rýchlejšie, než by si ktokoľvek želal.

Martin Paytok a Michaela Merglová čitateľa od začiatku nepustia ani na chvíľu. Akcia strieda akciu, napätie graduje a popisy sú natoľko živé, že si dokážete veľmi plasticky predstaviť, v akej bezvýchodiskovej situácii sa postavy nachádzajú. Dej sa síce odohráva v priebehu niekoľkých hodín, no intenzita udalostí je taká vysoká, že máte pocit, akoby ste prežili celý vesmírny konflikt.

Veľkým plusom je, že napriek dynamike nepôsobí nič prehnane alebo samoúčelne. Autori pracujú s tempom rozumne a prirodzene budujú napätie. Okrem samotnej akcie ponúkajú aj zaujímavé technológie, hrozby a náznaky širšieho vesmíru, čo vytvára pevný základ pre pokračovanie série.

A hoci ide o pomerne drsný sci-fi príbeh, nechýba ani humor. Práve ten dodáva postavám ľudskosť – pretože čo iné ostáva mužom a ženám stojacim zoči-voči smrti, než čierny humor, absurdné poznámky a originálne vulgarizmy? Tento kontrast medzi nebezpečenstvom a odľahčením funguje prekvapivo dobre a robí postavy sympatickými.

Planetární rachot je veľmi vydarený začiatok série, ktorý kombinuje intenzívnu akciu, sci-fi technológie a štipku nadsázky. Ak autorská dvojica udrží nastolené tempo aj v pokračovaní, máme sa na čo tešiť.

Knihu odporúčam milovníkom akčnej sci-fi, fanúšikom vesmírnych misií a všetkým, ktorí majú radi príbehy, kde to sviští, vybuchuje a zároveň sa pri nich dá aj zasmiať. A áno – bonusom je aj nečakaný „návod“ na háčkovaného zajačika. Pretože aj vo vesmíre si treba zachovať trochu kreativity.

Začal jsem to číst a nebavilo. Vrátil jsem se po několika měsících a nebylo to tak špatné, ale stejně jsem se musel do čtení nutit. Upřímně, nic extra.

Prostě bomba. Žádné zbytečné popisy všeho možného, prostě jen akce a ještě víc akce. Do toho zakomponovaný humor, brutální násilí, zkrátka přesně podle mého gusta.

Tohle dílko mě potěšilo. Je to taková správná dávka vesmírných výsadků, přísně tajného výzkumu, odepsaných základen a odepsaných vojáků a odlehčujících hlášek jakož i vtipných intermezz. Soupis padlých a přeživších na závěr jen utvrzuje v tom, že je to zároveň variace na deset malých černoušků v několika týmech. Moc jsem se bavila a moc se těším na avizované pokračování!

Příjemný překvapení musím říct. Po besedách s oběma autory na Knize Brno loni a letos jsem úplně nepřekypovala důvěrou. Přece jenom, když otevřeně přiznávají, že o sci-fi nic neví a vybrali si ho jenom proto, aby v té sérii měli oba stejnou startovací metu a netíhli ke svým obvyklým žánrům... To jednoho úplně nenakoupí :D Nicméně jsem si přečetla antologii Krásky a vetřelci, kde Míša měla svou povídku Slizka z universu Vesmírných borců. A byla to jedna ze dvou nejlepších povídek. A to mi to prodalo. Zjistila jsem, že neznalost mi nevadí, že člověk opravdu nemusí být raketovej vědec, aby mohl psát o vesmírných lodích nebo vzdálených planetách. Nečekala jsem, že mě to bude tolik bavit. Líbí se mi to množství a frekvence "posrávacích" momentů, udržuje to člověka ve střehu :) Overall moc dobrá práce :)

Docela pěkná hard sci-fi řežba, dostatek slizu, krve, oddělených končetin, vyhřezlých vnitřností a mozků i roztomile schematických perverzních (anti)hrdinů. Směs seriálového Star treku a Rychlých šípů okořená Kulhánkovsko-Kotletovským masakrem. Další díly si s potěšením rád přečtu.

Tak to byl rachot! Jméno Paytok už jsem někde zahlédl – Merglová je pro mě novinka, ale obálka mě hned zaujala. Přečetl jsi na přebalu něco něco - military scifi a už jsem si tuhle krasavici nesl k pokladně.

A co mě čekalo uvnitř? No prostě paráda. Čtení jsem si vážně užil. Řekl bych, že je to klasická odpočinková „brakovka“, ale vlastně bych to posunul o kousek výš. Postavy jsou šílené, ale chovají se konzistentně a uvěřitelně. Záporáci jsou správně vyšinutí, kladní hrdinové působí jako parta psychopatů – a to celé funguje. Do toho pár dekapitovaných zajíčků, povedené finále a tempo, které se nezadrhává.

Hmm, co tím vlastně chci říct? Možná že bych to srovnal s Kotletou – a troufl si dodat, že je to lepší. Nevím, jestli by to nebyla společenská sebevražda, tak zatím zůstanu potichu. Ale jedno vím jistě: další díly si rozhodně přečtu.

Planetární rachot byl opravdu rachot a vesmírná jízda, kniha je napěchovaná neustálou akcí a popisem nejrůznějších katastrof, postihujících jak posádku IFSS Mythosu tak originální dvojičku prchajících vězňů. No a v tom byl pro mně asi i největší problém této knihy, té akce tam bylo tolik, že jsem z toho byl až přehlcen, jak se říká někdy méně znamená víc, to je jak Vetřelec, jednička pro mně nepřekonatelná i když tam vlastně tolik akce ani nebylo, v těch pokračováních už akce plno, ale kvalit prvního filmu už pro mně nedosahují.

Za recenzní výtisk v rámci spolupráce děkuji nakladatelství Mystery Press

Když se vesmírné plavidlo IFSS Mythos vydalo na svou další cestu, mělo jasný úkol. Přepravit vězně. Jenže cestou plavidlo zachytilo nouzový signál, na který muselo odpovědět – i když to vlastně měla být pustá planeta. Jenže právě zde je utajená výzkumná stanice Světluška...

Tahle knížka mě lákala už déle, ale pořád jsem se bála, že se mi nebude líbit. Jenže pořád mě hlodal ten červíček (možná plyšovej), že třeba... Pak jsem si řekla, že dokud to nezkusím, nebudu mít klid.

Planetární rachot je první díl české sci-fi série z daleké budoucnosti, která vezme čtenáře na výlet vesmírem, kam ho vystřelí nadsvětelnou rychlostí, pěkně s ním „zakvedlá“ a pak ho vyplivne zpět do šedé a nezáživné reality. Kdo by se nechtěl vrátit a vědět co bude dál?

Příběh nám přibližuje dvě dějové linky, které se však pěkně prolínají – v té první se seznámíme s posádkou Mythosu a budeme sledovat jejich záchranný výsadek na Světlušku. V druhé sledujeme příslušníky zvláštních jednotek, toho času vězňů, kterým se podařilo uniknout z cely.

Musím se přiznat, že ač jsem se trochu bála, ani ve snu by mě nenapadlo, že mě to TAK chytí. Tahle kniha je fakt rachot, i když možná spíš „nářez“. Je to čtivé, svižné, místy krvavé, sem tam nechutné či výbušné a nechybí tomu ani humor, který je dobře dávkován. A já jsem se vyloženě parádně bavila.

Velké plus u mne získaly postavy – od začátku se mi líbila Jocelyn, zbožňuju Gygaxe i Knuta s Youngem... vlastně, je asi zbytečné je vypisovat, protože já je „žeru“ všechny. Ale nesmím zapomenout zmínit plyšového zajíce, pana Balabána – původně jsem si říkala: „Šmarjá, on tam bude plyšák?“ A ano, je tam a je BOŽÍ!

Planetární rachot je naprosto parádní kousek, který nejenže se vás napne i pobaví, ale ještě úžasně vypadá. A tím teď nemyslím jen zajímavý „lom“ obálky, ale i vnitřek.
No a co s volným časem, než vyjde pokračovaní? Můžete si uháčkovat plyšovýho zajdu (ano pana Balabána), na což tam najdete návod – i když jak bude vypadat hlava, těžko říct... (Tak já jdu hledat háček!)

Planetární rachot je první díl české sci-fi série z daleké budoucnosti, která vezme čtenáře na výlet vesmírem, kam ho vystřelí nadsvětelnou rychlostí, pěkně s ním „zakvedlá“ a pak ho vyplivne zpět do šedé a nezáživné reality. Kdo by se nechtěl vrátit a vědět co bude dál?
Musím se přiznat, že ač jsem se trochu bála, ani ve snu by mě nenapadlo, že mě to TAK chytí. Tahle kniha je fakt rachot, i když možná spíš „nářez“. Je to čtivé, svižné, místy krvavé, sem tam nechutné či výbušné a nechybí tomu ani humor, který je dobře dávkován. A já jsem se vyloženě parádně bavila.

Oddychové čtení na dovolenou. Za mě asi existují i lepší sci-fi akční knihy, ale koupím i další díl, který vyjde příští rok. Líbilo se. Samá akce, takže sranda.

Naše posádka se ne zcela dobrovolně vydává na výpravu na planetu, odkud k nim dorazil nouzový signál. Na ten je potřeba okamžitě reagovat, ačkoliv zdejší utajená výzkumná stanice vypadá překvapivě opuštěně. Místo rutinní záchranné mise se rozjíždí drama plné překvapení, bojů o přežití a nečekaných tajemství.

Planetární rachot je svižná, napínavá a akční sci-fi jednohubka, která si vás podmaní nejen temnější až hororovou atmosférou s patřičně krvavými scénami, ale také svým osobitým humorem, který to celé odlehčuje. Ačkoliv se na knize podíleli dva autoři, jejich styl psaní výborně funguje dohromady a kniha působí plynule. Za mě parádní počin, který mi svým ražením připomínal moji toliko oblíbenou filmovou Hvězdnou pěchotu. Jen škoda, že to tak rychle uteklo, už aby byl další díl!

Nekrácenou recenzi naleznete zde: https://dragell.cz/martin-paytok-michaela-merglova-vesmirni-borci-planetarni-rachot/

rozhodně výborné :) chytí a nepustí :) přečteno za večer a nedalo se odtrhnout :)

(SPOILER) V úvodním dílu se nám poskládá tým přeživších Vesmírných borců z lodi IFSS Mythos a družstva Echo čili sedm statečných s maskotem panem Balabánem. V seznamovačce si prošli peklem na opuštěné planetce Migo, kde na ně na tajné výzkumné stanici čekalo nepříjemné zmutované překvapení a major rozvědky, který nemilosrdně likviduje všechny svědky utajovaného výzkumu biologické zbraně. Těším se na další díl a jsem zvědavá, jak se bude Patrikovi dařit v novém životě. Vesmírná prda s návodem na háčkovaného zajíčka.

Knihu jsem přečetl během 2 jízd vlakem. Je velmi čtivá a člověka nadchne ke čtení další a další stránky. Nejdříve jsem měl problém s rozeznáváním postav, ale po několika kapitolách jsem se chytil. Už se těším na další díl, který vychází příští jaro. Určitě doporučuji lidem, kteří zejména čtou sci-fi.

Tohle byl skutečně rachot a nářez v nejlepším slova smyslu.
Vymazlená vizuální prezentace je jen třešínkou na military dortíku.
Mám slabost pro monster horrory, SF marine romány a silné ženské hrdinky. Ano. Jsem fanatik do Vetřelce a Ellen Ripley je mou celoživotní láskou.
Planetární rachot je milostným dopisem všemu výše zmíněnému. Text je dynamický a s filmovým vyprávěním představuje jednotlivé charaktery, jejich motivace a sny, aby v akčním infernu rozdrtil čtenářská srdce na prach.
V akcí nabité závěrečné třetině autorské duo nešetří sympatickým gore a řádným cliffhangerem na závěr.
Konečně někdo pochopil seriálové vyprávění!
Společně s Masomlejnkem aktuálně nejslibnější SF série.

Přišlo mi to jako na jedničku zvládnuté cvičení v žánru military sci-fi. Paní učitelka by jistě dala za jedna - úkol splněn, nicméně něco málo tomu chybělo pro odlišení od podobné produkce. Vesmír, Humor ani Vetřelec to bohužel nebyly. Jasné plus je však tradičně výborné zpracování samotné knihy od Mystery Pressu a to byl asi důvod , proč jsem si tu knihu pořídil. Jako start nové série ucházející, rozhodne pokračování.