Vermontské psycho
Jennifer McMahon
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378342/mid_vermontske-psycho-zG6-378342.jpg
4
372
118
Hororový příběh o síle sesterského pouta. Tower Motel byl kdysi prosperující atrakcí venkovského Vermontu. Nyní je zchátralý a přežívá pouze ve vzpomínkách tří žen – Amy, Piper a její malé sestry Margot, které si v něm jako děti hrály. Tenkrát nadšeně prohledávaly opuštěné místnosti, dokud jejich nevinné hry jednoho dne neodhalily něco temného a ohavného, co navždycky zničilo jejich přátelství. Nyní Amy čelí obvinění ze strašlivého zločinu a jediným náznakem jejích motivů je spěšná zpráva, která přinutí Piper a Margot, aby se znovu ponořily do minulosti motelu a osudu dvou sester, které v něm žily v době jeho největší slávy. Sylvie Slaterová snila o tom, že uteče do Hollywoodu a stane se první dámou Hitchcockových filmů, zatímco její mladší sestra Rose se spokojila s prostým životem. Každá tu druhou považovala za něco zrůdného, ale jen jedna z nich zná tajemství, které má děsit budoucí pokolení.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
The Night Sister , 2015
více info...
Přidat komentář
Četla jsem jako e-knihu. Kniha byla čtivá a díky krátkým kapitolám i svižná. Líbilo se mi střídání postav i minulosti s přítomností. Bála jsem se, že to bude nepřehledné, ale opak byl pravdou. Celou dobu nepostrádala dávku napětí a ačkoliv jsem dej celkem odhadla, tak byla kniha opravdu čtivá. Jenomže mám jedno velké ALE. A to sice hromada chyb, hlavně ve jménech. Už si přesně nepamatuju dialogy, ale například Margot se usmála na Margot... Hlavně tedy ke konci, což mi opravdu pilo krev. Jinak můžu knihu doporučit a nelituji toho, že jsem si ji přečetla.
Kniha sa mi čítala dobre, bavilo ma to striedanie viacerých pohľadov a viacerých časových rovín, každá z nich mala niečo do seba. Ale ani v jednej z nich mi nesadli postavy, prišlo mi, že všetky sa správajú strašne divne a ani k jednej som si nevybudovala nejaký vzťah. Na druhú stranu sa mi páčilo prostredie – v minulosti prosperujúci motel, zatiaľ čo v Amynom detstve je už z neho pomaly ruina. Tiež sa mi od začiatku páčila prítomnosť niečoho nadprirodzeného, čo sa tak nenápadne objavuje na stránkach, ale o čo ide sa dozvieme až na konci príbehu (ale to odhalenie sa mi veľmi nepáčilo). Sylviine listy Alfredovi Hitchcockovi boli príjemným spestrením. Ako nemôžem povedať, že sa mi kniha nepáčila, lebo čítanie som si celkom vychutnávala, len sa neviem preniesť cez správanie postáv, ako aj cez to, že občas sa to ťahalo, a niečo vo mne sa bráni tomu, aby som knihe dala vyššie hodnotenie :D. Ale aspoň za jedno prečítanie určite stojí :).
Mně osobně teda strašně lákal už jen ten název - Vermontské psycho. Představovala jsem si nějakou šílenou řezničinu, při které se budu fakt bát. Ale teda zklamání. Spíš mi to přišlo jako thriller pro ženy. Odhalování minulosti, mezilidské vztahy. Ale četla jsem do konce, protože mě zajímalo kde je zakopaný pes. Teda vlastně levhart.
Zajímavý námět, super atmosféra a postavy. Knížka se mi dobře četla, byla napínavá, určitě doporučuji.
Příběh byl originální, vygradovaný, s parádně vykreslenou atmosférou a nápaditými postavami. Zajímavé prolínání času, které čtenáře udržuje ve střehu. Konec byl bohužel hodně slabý, ne-li až dětinsky trapný.
Musím říct, že tahle kniha se mi líbí víc než Zimní lidé. Líbí se mi, že autorka dala i do téhle knihy minulost a přítomnost. Pomalé okrývání toho, co se dělo dřív, co se děje teď. Hodně mě příběh zaujal, to prostředí, pomalé odkrývání tajemství, co se doopravdy stalo Sylvii, jak to tehdy bylo, kde je ten tajný pokoj, co v něm je... To napětí, co bude dál, co dalšího vyplave na povrch, ta strašidelná atmosféra. Občas jsem během knihy měla i husinu, strašně jsem byla zvědavá, jak to všechno dopadne. Ale nakonec se žádné překvapení nekonalo.
Během knihy jsem si vytvořila vlastní teorii o tom, co se doopravdy stalo. V minulosti i v přítomnosti a nakonec se ukázalo, že jsem měla pravdu, takže konec... ten se mi vůbec nelíbil. Vlastně... musím říct, že to celé vysvětlení mi přišlo docela jednoduché a dětinské. Nápad na příběh tak zajímavý, ale konec byl zklamáním. Nepřišlo mi, že by autorka příběh do detailu promyslela. Na konci knihy mi zůstalo pár otázek, na které jsem nedostala odpověď.
Občas jsem se i u knihy nudila. Přišlo mi, že autorka v knize popisuje něco, co je úplně zbytečné... nebo naopak moc zdlouhavé. Upřímně... ani žádná postava mi moc nepřirostla k srdci. A překlad byl strašný!
Jak zmiňují čitatelé níže, nemohla jsem se začíst, četla jsem snad tři týdny.
Po Zimních lidech jsem čekala více.
Nebylo to úplně špatné, ale ...
Nemá smysl opakovat, že Zimní lidé byli povedenější.
Kniha se četla moc dobře, ostatně jako všechny od této spisovatelky, trošinku jsem měla problém s těmi monstry, ale jinak výborná kniha. Děj rychle ubíhal a třetí třetina byla překvapením.
No že tři knih této autorky, je tahle jednoznačně nejslabší.
Jednak se mi furt pletly postavy a vlastně to nebylo vůbec strašidelný.
Škoda
Tři večery napětí. Byla jsem opravdu zvědavá, jak tohle všechno skončí. Skrz nízké hodnocení jsem od knihy moc nečekala, sice se nekonal žádný wow efekt, ale i tak.. bavil mě příběh rodiny, prostředí v kterém se kniha odehrávala, prolínání času, charaktery postav. Příběh nebyl strašidelný, možná trochu tajemný s pohádkovo fantasmagory koncem. Knihu jsem si užila, za mě slabší 4* a těším se na Pozvání. :)
„Věříte na monstra, Jasone?“
„Ne, madam.“
„Ani moje dcera na ně nevěřila a podívejte, co se jí stalo.“
Po úžasných Zimních lidech jsem musela vlastnit i další knihu autorky, bohužel tahle je slabší. Ne že by kniha byla špatná, to ne! Ale Zimní lidé měli větší drive. Byla jsem napjatější a mnohem vyděšenější. To se zde tak úplně nekonalo… :( Přesto jsem si čtení užila…
Děj celé knihy se odehrával ve třech časových rovinách (v letech 1955, 1989 a 2013). Někdy mě tohle střídání mátlo, ale moc jsem si ho užívala – tenhle styl vyprávění se mi opravdu líbil! Jen jsem si musela klasicky vypsat nějaké orientační body, to bych jinak nebyla já. :D
Jsou dvě věci, které mě v téhle knize vyloženě štvaly: První je hromada chyb! Bohužel je i kolikrát oslovována dokonce i jiná osoba, než má. A tou druhou je, že jsem polovinu zápletky odhadla už na začátku knihy – to mě tedy hodně zklamalo.
Když to celé shrnu: příběh je slabší než v Zimních lidech, zápletku jsem z poloviny prokoukla a styl vyprávění mi sedl. Bohužel pořád to je za mě pouze průměr.
Rozmlsaná knihou Zimní lidé téže autorky jsem se natěšeně vrhla na tuto a čekala něco podobného, ale Vermontské psycho je o dost slabší.
Tady je dobrý jen začátek a potom až děj v závěru, vše ostatní je pomalé, bez jiskry, napětí, s minimem mysteriózní atmosféry a právě tu jsem tady očekávala nejvíc. Děj se odehrává ve třech časových rovinách, je zajímavý, ale mně tady chyběla potřebná poutavost.
Od přečtení neodrazuji, vyloženě špatné to rozhodně není, ale nečekejte velké napětí ani překvapující rozuzlení.
65%
Ale jo, zase tak špatné nebylo. Ale problém je, že to nebylo zase ani tak moc dobré. Tak krásně něco mezi. I pro mě byli Zimní lidé celkem pecka, ale k dalším knihám autorky jsem se dostala až teď. Vermontské psycho se mi zpočátku docela líbilo. V postavách jsem se zorientovala celkem rychle a autorčino mnohovrstevnaté vyprávění, zde rozdělené do 3 časových rovin a mezi několik postav, působí velmi plasticky a mě určitě hodně bavilo. Postavy byly hezky vykreslené se svými klady i zápory a zajímavé mi přišlo i samotné prostředí, v němž se příběh odehrával.
Na druhou stranu, děj se hodně táhl a v závěru jsem čekala nějakou pecku, něco, co by otřáslo mou postelí a mou vírou v čisté racionálno :D. Pravdou ale je, že konec jakoby jenom prošel kolem mě. Něco mi tam chybělo, něco, co by šlo do hloubky celého problému a nenechalo celou zápletku jenom sklouznout po povrchu. Jednoduše řečeno, příběh v závěru prostě vyšuměl. Je to obrovská škoda, protože potenciál tam jednoznačně byl.
Za zmínku také stojí obrovské množství chyb v textu. Někdy překlepy, někdy hrubky, ale bohužel i bordel ve jménech, dokonce v letopočtech. Myslím, že tak ubohou korekturu si autorka nezasloužila.
Nicméně i tak se mi kniha celkem líbila. Trošku ve stylu filmové Koralíny. Sice tajemná, chvílemi napínavá, ale stále jenom pohádka. 3,5*
Pozvaní i Zimní lidé se mi od autorky líbily víc, ale i v této knize jsem našla to, co jsem chtěla. Napětí a tajemno. Rychle a dobře se to četlo.
Je to má první kniha od této autorky a sáhnu i po těch dalších. Příběh poutavý i když né až tak strašidelný, ale napsaný velmi dobře...postavy se mi nepletly, děj také ne i když se prolíná součastnost s minulostí. Jediné co mi vadilo, ale to není chybou autorky jsou chyby v textu.
Kniha byla supr. Četla se dobře a rychle. Akorát teda co mi fakt vadilo byly chyby v knize. Ty se přehlédnout nedaly. Ale jinak jsem ráda že jsem narazila na tuhle autorku. Za mě píše skvělé duchařiny. Už se těším na další knihu.
Do knihy jsem se díky napětí poměrně rychle začetla,četla jsem ji jedním dechem. Nezklamalo mě ani rozuzlení, proto jsem překvapená, že je kniha hůře hodnocená. Jediné, co bych knize vytkla, ale autorka za to nemůže, jsou chyby v textu, kterých nebylo pomálu...
Kniha byla velice pěkná,čtivá,napětí od začátku do konce. Opravdu super až se divím že má tak málo procent v hodnocení. Trochu ze začátku zmatek ve jménech ale dalo se za pár stránek pochopit kdo je kdo. Super
Štítky knihy
záhady sestry pátrání v minulosti duchařské romány Nová Anglie
Autorovy další knížky
| 2017 |  Zimní lidé |
| 2020 | Pozvaní |
| 2018 |  Vermontské psycho |
| 2022 | Tajemství pramenů |
| 2023 | Klub monster |
Kniha Vermontské psycho je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 505x |
| Čtenářské výzvě | 49x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 342x |
| Chystám se číst | 188x |
| Chci si koupit | 41x |
| dalších seznamech | 6x |
Nad očekávání dobrý hororový příběh. Několik dějových linií dodávalo příběhu na dinamičnosti a čtivosti.