Velký Gatsby

1 předevčírem

O tomto příběhu jsem vždy věděla, že existuje. Občas jsem viděla úryvek filmu v televizi. Ale nikdy jsem neviděla celý film, takže jsem vlastně dlouho ani vůbec netušila o čem celý příběh je, a ani mě nějak nelákalo to zjistit.
Až jednou, když jsem měla před maturitou, nám film pustili v hodině literatury. A já jsem celý film uplně hltala od začátku do konce. Nevěřila jsem tomu, jak jsem celá ta léta předtím mohla tento příběh ignorovat a řekla jsem si, že jednou si určitě pořídím knihu a přečtu si ji.
Pak ale přišly maturitní zkoušky, dlouhé prázdniny a volno. Takže jsem se k příběhu opět nedostala. :D Gatsby mě ale tenkrát natolik ohromil, že jsem na něj nezapomněla, koupila jsem si ho asi 2 měsíce po prázdninách a těšila jsem se, až začnu číst.
Knihu jsem nakonec zhltala ještě víc než ten film a úplně jsem si ji zamilovala. ♥ Nutilo mě to po přečtení neustále přemýšlet nad tím, co všechno se nemuselo stát a stalo se, celkově to ve mně probouzelo mnoho pocitů a ještě teď, týden po přečtení, mám Velkého Gatsbyho v myšlenkách. Stále přemýšlím jak je možné, že nějaký příběh může být tak krásný, a zároveň tak smutný :/ :) Určitě se k němu někdy vrátím. :)

7 06. dubna

Román o sebrance, přes den se lenivě povalující ve svých domech a v noci pařící u hostitele, na kterého se pak samozřejmě při posledním rozloučení vykašlou, protože z toho žádná zábava nekouká. Je to napsané velmi elegantně, ale celé je to takové marné, jak si uvědomuje vypravěč, jediný soudný člověk ze všech vystupujících. V téhle společnosti by i odolnému člověku stačilo strávit týden a měl by o depresi postaráno...

5 20. března

Já román sama sobě prezentuji jako příběh o zdánlivém štěstí v podobě večírků, alkoholu, hudby, peněz, nádherného majetku a bezstarostnosti. Říkám zdánlivé, protože vlastně přemýšlím nad tím, jestli některá z postav prožívá nějaké dlouhodobější, udržitelnější štěstí. A mezi tímto životním stylem se postavám daří/nedaří milovat. Za mě je to kniha, která pomocí příběhu o nešťastné lásce poukazuje na špinavost tehdejších zvyků. Pohybujeme se mezi bohatými, arogantními, na svou rasu nezdravě hrdými lidmi, co sice žijí nějakým možná záviděníhodným životem, na druhou stranu jim ale chybí páteř. A pak poznáváme Gatsbyho - člověka, který si už kdysi vytvořil představu o sobě samém a svých úspěších. A který musí být zároveň našim srdcím blíž. Jako jediný totiž dělá i něco jiného, než že chlastá a oslavuje a jeho činy a přemýšlení mají i hlubší význam (ač v podobě posedlosti Daisy). Všichni, i ti, co knihu nečetli, konec znají. A asi stačí jen říct, že kniha samotná vyvolává nechutné a odpudivé pocity… no… k lidem. A je to právě ono, co je na knize skvělé.

17. března

Zajímavá kniha, ale moc mi nesedl vypravěčský styl. Příběh a postavy takové jednoduší. Ano, je zde pár zajímavých metafor a věcí k zamyšlení, ale to je za mě tak vše.

3 14. března

Dle mého názoru jedna z nejlepších knih. V době Fitzgeraldova života byla tato kniha absolutně nedoceněná. Dnes už je to o poznání lepší. Inu, to co je a není umělecké dílo ukáže až doba.

2 08. března

Je mi líto, Fitzgerald mne nějak míjí. Před lety jsem četla Něžná je noc a nijak mne neoslovila, tak jsem zkusila Gatsbyho. Žádné souznění se opět nekonalo. Uznávám, že při čtení jsem si utvořila obrázek o společnosti, ve které se příběh odehrává. Také jsem musela ocenit různá přirovnání a metafory. Ovšem stále se mi zdálo, že jsem nějak na povrchu, že nedokážu prožít emoce s postavami. Cítila jsem se vzdáleným pozorovatelem podobně jako Nick, takže jsem si docela vydechla, když jsem se dostala na poslední stránku. Sbohem, Gatsby, už se k tobě zřejmě nevrátím.

3 29. února

Dle mého názoru v jednoduchosti je krása a to platí právě pro tuto knížku! :)
Čtivý a romantický příběh z vrstvy bohatých lidí, který mě bavil od samotného začátku!
Určitě stojí za přečtení! :)