Vekslák 3 - A po nás potopa
Pavel Frýbort
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257886/bmid_vekslak-3-a-po-nas-potopa-257886.jpg
4
86
10
Autor příběhu o veksláku Michalu Najmanovi (Vekslák a Vekslák 2 aneb Malý český bordel) dotáhl příběh bývalého veksláka k vyvrcholení. Hrdina románu se při své cestě za vysněným bohatstvím opět dostává do maléru a při tom se setkává s lidmi, které už zná z podsvětí i ze zákulisí velkých obchodů a vysoké politiky. Jde o stovky miliónů a také o život, protože se zahlazují stopy. Hrdinům tohoto románu se v patách valí potopa a do poslední kapitoly zůstává na vahách, koho zničí.... celý text
Přidat komentář
Pohled do české kotliny 90 mafiánských let.Všechny tři díly byly super.Zůstala tady od autora stopa,jak fungovala po revoluci Česká republika.
Závěrečný díl trilogie o Michalu Najmanovi, asi nejslabší, ale stále stejně dobré čtení.
Třetí díl příběhu Michala Najmana už nese zřetelné známky "nastavované kaše", ale i tak se dá přečíst bez většího zklamání. Nicméně na pomyslném žebříčku Frýbortových knih bych ho zařadil někam do spodní třetiny.
Pokračování příběhu o Michalovi Najmanovi, který byl napsán už po revoluci a pro mnohé nebyl již zajímavý.
Devadesátá léta minulého století byla divoká, lidi rádi utráceli a bavili se a zabíjeli se, protože společnské změny jim umožnili zkusit si to, co dříve nemohli.
A tak vzniklo hodně příběhů, hodně nevšedností, hodně divočiny.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1988 |  Vekslák |
| 1993 | Vekslák 2 aneb malý český bordel |
| 1996 | Jen jednou dostat šanci |
| 1990 | Přesilová hra |
| 1999 |  Poslední soud |
Kniha Vekslák 3 - A po nás potopa je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 149x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 98x |
| Chystám se číst | 6x |
| Chci si koupit | 1x |
Sice mám pro Frýbortova klíčového antihrdinu Michala Najmana lehkou guilty pleasure slabost, skutečnost, že třetí Vekslák opravdu hodně vaří z devadesátkové vody ovšem přehlédnout nemohu. Románu ubližuje roztříštěnost struktury na řadu dílčích segmentů, velký počet zaměnitelných postav, i evidentní autorova roztěkanost. Tragické konce některých charakterů jsou za hranicí sentimentálních klišé. Humorná odlehčení naopak povětšinou fungují, a Lájoš kraluje jako vždycky. Jsem přesvědčen, že v aktuálně vládnoucí společenské nostalgii po dané epoše má vekslácká série solidní potenciál pro případné televizní zpracování. Dočkáme se ho?