Vekslačka

dnes

Za mě první setkání s paní spisovatelkou SW. Příjemné, zajímavé a nečekaně svižně ubíhající vyprávění. Nám, kteří jsme stihli ještě konec osmdesátek se určitě vybaví omamná vůně prodejen Tuzex, postávající veksláci před nimi a všudypřítomný nedostatek všeho. Pro mladší ročníky to bude, obávám se, nepochopitelné sci-fi z dávné minulosti, kdy opravdu takové samozřejmosti jako obyčejné rifle nebo smradlavý parfém ze "západu" dokázaly zrychlit dech nejen slečen a dívek.

Už obálka s motivem stokoruny z roku 1961zaujme. Spíše pamětníky, ale rozhodně zaujme. Taky má šňůrečku. A pak ten obsah! Ten se prostě povedl. Na tu dobu bychom rozhodně neměli zapomínat, i když v podání Almy to vypadá jako pohodinda. Sice jí zavřeli tátu do uranových dolů, ale pohoda. Sice žije s babičkami ve sklepním bytečku, ale pohoda. Sice není co jíst, ale pohoda. akorát že vůbec. Vzhledem k tomu, že je vypravěčkou a text je jako její deník, dává nám Alma nahlédnou opravdu do hlubin své duše. A není to pěkný pohled. Začínáme rokem 1953, což byla měnová reforma a utvořila Almin pohled na sebezajištění. A ať se nám to líbí nebo ne, svůj ekonomický mozek využila v dalších letech dokonale. Nápad, ukázat tu dobu z pohledu vekslačky, je podle mého famózní. Tedy začínala jako pomocná síla v jídelně. A na tom je krásně ukázáno, že kdo neokrádal stát, okrádal sám sebe. K tomu autorčin skvělý vypravěčský styl a máme tu knihu, kterou by si měl přečíst každý. Jednak abychom si připomněli nebo udiveně zírali (záleží na věku čtenáře) na to, že věci prostě nebyli. A jednak, abychom si uvědomili, že ve strachu se nejvíc daří hazlům.

Kniha byla pro mě velmi zajímavá, napsána čtivou formou. Mapuje dobu od měnové reformy 1953 až do začátku devadesátek.
Dává nahlédnout do doby veksláků. Generace co vyrůstala v té době si knihu určitě užije ( jako i já :-)), protože si připomene skutečnosti té doby.
Některé popisované věci a události jsou mi dnes úsměvné i když vim, že ta komoušská éra byla těžká.
Neříkalo se moc nakupovat, ale shánět, jak autorka popisuje. I já jsem sháněla džíny, sháněla džísku a hlavně desky zahraničních rockových kapel :-D.
Poučné čtení i pro mladší generaci, dočtou se, jak fungovalo veksláctví, jak se lidi kastovali a také strachovali.
Hrdinka knihy to byla teda top vekslačka. Ta se v tom naučila chodit. Nutno říct, že měla fakt talent pro obchodování. Utkvělo mi její konstatování, že se diví, jaktože to směňování valut, bonů a korun nedělá každý, když se na tom dá tolik vydělat. No každému holt není dáno. Alma měla potřebu si kompenzovat chudobu do které se dostala rodina po měnové reformě. Nijak jsem ji nesoudila jen jsem sledovala jak šikovně proplouvá. V některých případech byla tedy dost naivní, hlavně také v tom koho milovala.
A musím říct, že jsem se dozvěděla i něco nového. Myslím, že Šikmý kostel zmiňuje také Prajzáky. Obyvatele Hlučínska německé národnosti. Když neskončili v odsunu, byla jim vyplácena renta z Německa pokud přišli ve válce o členy rodiny. Tak to jsem nevěděla, ani se prý o tom moc nemluvilo.
Já knihu doporučuji přečíst, aj konec byl fajn :-)

Skvěle napsaná kniha se zajímavým příběhem.

kombinace E knihy a audioknihy.Jsme zase u těch Husákových dětí.Pamatujeme si ty rozdíly,mezi těmi co bony měli a těmi ostatními.Skvělý a trochu bolestný návrat do mého mládí a dětství.

Od této autorky jsem četla vice knih a i když mě nenadchla tolik jako např. Ty chladné oči nebo Až uvidíš moře, byla víc než dobrá - Napsaná čtivě a poutavě, příběh měl spád a s každou další stranou jsem se těšila, jak to bude dál…Doporučuji

Posloucháno jako audiokniha.
Během poslechu knihy jsem měla rozporuplné pocity. Sledujeme příběh ženy s krásným jménem Alma, která si už v dětství vytvořila nezdravý vztah k penězům – a později i k jednomu muži. Tyto vzorce ji pak provázejí celým životem. Je to její motivace, ale také zkáza.

Příběh se odehrává za doby komunismu, ale tentokráte tady máme hlavní hrdinku, která našla díru na trhu a dokázala ji využít a prosadit se ve světě mužů. Alma je chytrá a vynalézavá, ale zároveň naivní. Je silná, a přesto nezná svou hodnotu. Nedokáže říct dost.

Styl vyprávění je takový atypický. Přestože je kniha čtivá, časté časové skoky narušují návaznost a já jsem často nechápala, proč se Alma rozhoduje právě takto. Nedokázala jsem si k ní vytvořit hlubší vztah – kromě pasáží z dětství mi bylo spíš jedno, jak její příběh dopadne. Otázkou je, zda to byl záměr autorky. Pohled Dušana mě naopak bavil a snesl by větší prostor.

Co se mi líbilo, je atmosféra doby – popisy oblečení, aut, kosmetiky, služeb a věcí, po kterých lidé toužili. To byl pro mě takový návrat do minulosti.
Vekslačka ve mně zůstane, ale na plný počet hvězd to není.

Hodnotím 4/5.
Audiokniha v podání Lenky Krobotové je bez výhrad.

Je to zpověď promiskuitní a citově labilní ženy, která v době společenského i osobního rozvratu začne bez skrupulí využívat každé příležitosti — a vlastní dravé podnikavosti — k zajištění blahobytu pro sebe a své dítě.
Z nabytého bohatství se postupně rodí moc. Nenápadná, šedá, ale všudypřítomná. V Ostravě se stává tichou hybatelkou vztahů i osudů, ovládá lidi, kteří s ní vstupují do styku, ať už skrze dluh, touhu, nebo strach.
Vidina prospěchu postupně převáží nad jakýmikoli morálními zábranami. Bezpáteřně začne sloužit i režimu, protože ten nabízí ochranu a další růst. Její činnost však nezůstává bez následků — systematicky ubližuje druhým a její osobní prosperita je vykoupena cizím neštěstím.

Kniha se četla skvěle. Příběh je velmi poutavý. Uvědomila jsem si, že měnová reforma je období, o kterém nikdo příliš nemluví. S ohledem na to, že jsem dobu, ve které se příběh odehrává, nezažila, je pro mě její atmosféra jen těžko představitelná. Knihu můžu jen doporučit.

Pěkně zpracovaný román o životě ženy, která se poprala s dobou a nástrahami přicházejícími v průběhu života.

Čekala jsem pěknou knihu, ale dostala jsem příběh, kde je hlavní postava spokojená s tím, že má kontrolu nad ostatními. Ptám se sama sebe: byl to záměr, nebo autorka nerozumí rozdílu mezi opravdovou pomocí a kontrolou nad druhými?

Kromě toho je hlavní postava neskutečně nesympatická – a její syn také. Alma pak pořád mluví o Edovi, jako by ji někdy opravdu miloval, čemuž vůbec nevěřím, a její hraní na oběť mi přijde úplně přehnané.

Pro mě jednoznačně 5*. Návrat do dětství a mládí. Kus historie trochu jiným, takovým civilním pohledem . To je asi ten největší benefit pro nás pamětníky. Nevím jestli kdo nezažil pochopí.

Kniha nebyla špatná, takové ohlédnutí zpátky do socialismu.
To bývalo hezké, když mi babička z "tuzíku" přinesla žvýkačky se šipkou. :-)
Jinak příběh Almy, která se jen honila za penězmi mě tolik neoslovil.
Spíš člověk při knize vzpomínal na staré časy. Kniha pro nás, kteří si tu dobu pamatují, mladí se aspoň zamyslí, že všechno se nedalo v obyčejném krámu koupit.
Takový Bony a klid v knížce. :-)

Vše popsáno již níže, díky překupnictví a podvodům se žena vyšvihla, mohla si koupit kde co a kde koho, ale ač součástí vekslácké mafie a elity, byla vlastně chudák.

Nevěděla jsem, že byly vekslačky i ženy. A takto úspěšná? Ale mohlo to být.

Bohužel jsem si tu dobu odžila, i s tou Ostravou. Velmi dobře popsáno a Scarlett moc dobře píše.

Já jsem tak rád, že jsem tohle nezažil a jakožto r. 1985 si z toho asi nic moc nepamatuju, resp. něco málo asi jo, ale to mi byly čtyři, takže se to nepočítá. Ale rodiče, prarodiče atd., ty to zažili a je jasný, že nějaký vzpomínky jsou hezký (když je člověk mladej a tak, to je jasný), ale z vyprávění si dá člověk dohromady, že to tak super nebylo. Další věci se dočteš v různejch článcích, knížkách (ZDE!) a těch věcí je tolik, že neni důvod tomu nevěřit.
Musel jsem se smát, když jsem si přečet, že se za komárů nenakupovalo, ale shánělo, tomu věřim, to znam z vyprávění :D
Ale jinak je to docela smutný čtení, počínaje tou zlodějinou v r. 1953 a pak přes další různý svinstva.
Co se Almy týče, tak rozhodně má moje sympatie, protože přesně na takovejch podnikavejch lidech by měla společnost stát a co měli dělat jinýho, než spadnout do šedý zóny, když jim nic jinýho umožněno nebylo a podnikavý lidi byli trestaný (nemyslim tim jenom vězenim). I dneska se na ně rudá lůza kouká jako na nějaký zloděje, přitom bez nich by ryli držkou v zemi, stejně jako ryli před r. 1989, ale to jim asi i vyhovovalo, páč ostaní se měli stejně na hovno, až na těch pár soudruhů nahoře, ale to už známe z Orwella.

Takže jsem opravdu rád, že je ta doba pryč a že se člověk nemusí bát říct svuj názor, dokonce ani zastáci toho hnusu ne, což by dřív neprošlo, že? :)

Celkově by se o tom dalo debatovat pěkně, dál, ale to je na jinou diskusi :)

Další kniha od Scarlett Wilkové, kterou jsem přečetla jedním dechem. Vrátila mě okamžitě do světa socialismu. Autorce se podařilo vystihnout atmosféru doby.

Super pútavé čítanie, v mojom prípade počúvanie. Od príbehu som sa nevedela odtrhnúť.
Bolo to moje prvé stretnutie s autorkou a určite nie posledné. Ja som porevolučné dieťa a Tuzexy a všetko okolo som nezažila, ale dalo sa to tam cítiť. A tie povahy domrvené dobou boli tak vystihnuté, že niektorí tam celkom určite spoznali známych ak aj nie seba.