Věk nevinnosti

kniha od:


Koupit

V 70. letech 19. století uprostřed rozmáhajícího se New Yorku se odehrává romantický příběh nenaplněné lásky, která nedokázala zlomit společenské konvence. Román byl v době svého vzniku oceněn Pullitzerovou cenou. Výpravný film podle něj natočil Martin Scorsese a hlavní role v něm vytvořili Daniel Day-Lewis, Vinona Ryderová a Michelle Pfeifferová....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/42_/42821/vek-nevinnosti-42821.JPG 4.157
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Mht
Orig. název:

The Age of Innocence (1920)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Kniha Věk nevinnosti

Přidat komentář
irskádívka
20. února

Trvalo to dlouho, než jsem se knihou prokousala a ještě déle, než jsem se odhodlala ke komentáři.
V knize se snad zrcadlí charakter společnosti konce 19. století v New Yorku. Je plná pokrytectví, prázdnoty, životní marnosti a slabého charakteru Archera, který při plném vědomí si toho všeho a s velkou kritičností k ostatní společnosti snad ani neuvědomuje, jak si někdy protiřečí a jak planě jedná.

mol378
15.11.2018

Ten "romantický příběh nenaplněné lásky" v anotaci by spíše odradil od četby. Kniha není žádný slaďák, je o pokrytectví morálky aristokratických vrstev v New Yorku, o svazujících konvencích a citové prázdnotě. Výborná kniha, výborný film.

Kasangra
04.11.2018

Velmi zajmavý příběh. Rozhodně bych v té společnosti nechtěla žít, to říkám na rovinu. Ale samotný děj mě vskutku upoutal. Vše co by se o něm dalo říct, už tu bylo řečeno. Rozpolcenost postav, přísná pravidla společnosti, nenaplněná láska, závazky. Prostě život sám.

marvarid
20.08.2018

New York 19. století. Společenský život je sešněrován konvencemi, každá věta a každé gesto má v sobě zašifrované další nevyřčené poselství. V tomto prostředí se odehrává milostné drama, klasický trojúhelník postav – mladý atraktivní muž, společensky vhodná nevěsta, společensky nevhodná žena, do které se mladík zamiluje. Čekala jsem zdrcující kritiku společnosti, která milostné vášni nepřeje, ale z mého pohledu tak román nevyzněl. Vynikající vypravěčka Edith Wharton se věnuje více charakteru postav a motivům jejich jednání. A popisuje je jako skutečné lidi. To znamená, že ne vždy vědí přesně, co chtějí a co je správně, mají své chyby a občas podléhají konvencím. Archer se své lásky nakonec nevzdá jen pod tlakem okolí, ale spíš pod tlakem svého pocitu zodpovědnosti k May. Ta mu nikdy nic zlého neudělala a tak mu svědomí nedovolí utéct od oltáře, nemůže ji opustit, když s ním čeká dítě. Možná by se svou povahou jednal stejně, i kdyby se příběh odehrával v současnosti. May se až dojemně snaží svoje manželství zachránit, nikdy si otevřeně neztěžuje, netrucuje. Její rozhled je sice omezený, ale ví, co chce. A Ellen je opravdová femme fatale, o tolik odvážnější, inteligentnější a zkušenější. Natolik zkušená, že odhadne bezvýchodnost milostné romance.

zlovlk
07.05.2018

Newland Archer mě nevýslovně okouzlil; a zbylé dva vrcholy trojúhelníku, milá May a hraběnka Olenská, stejně tak. Podařilo se jim to jejich lidskostí. Ovšemže nevědí, co vlastně doopravdy chtějí! Copak to o sobě někdo může s klidným svědomím říci? Ovšemže mají špatné vlastnosti! Lze-li to ovšem takto jednoduše říci, neboť dobro a zlo se v nich nerozpoznatelně mísí.

Směry, kterými se ubírají životní vandry hrdinů Věku nevinnosti, jsou navíc výslednicí bezpočtu tlaků - od vlivu jejich vlastních povah, přes výchovu, konvence, tlak společnosti, názory přátel a příbuzných... Mnohá rozhodnutí, která dělají jsou asi chybná, ale kdoví? Jiné pěšiny by možná vedly ještě k větším tragédiím a dost možná to celé dopadlo úplně nejlépe, jak mohlo! Nebo také nikoliv: na takové otázky vám tenhle román odpověď nedá. Jen ukáže jednu z mnoha možných cest - a co podél ní bylo k vidění.

To úplně nejdůležitější možná je, že velké smutky života nemusejí nutně spočívat ve smrti, sebevraždě, bolesti a rozlámaných kostech; nutnost udělat kompromis (a nejen v lásce) může být za určitých okolností úplně stejně závažným neštěstím, byť mnohem nenápadnějším. Nicméně dost možná o to působivějším, když se příběh zpracuje správně. Edith Wharton každopádně umí obojí, velká romantická gesta i tiché psychologizované umírání duše - byť se tedy ve Věku nevinnosti soustředila spíš jen na to, co bublá pod povrchem a z čeho nejsou velké a skandální fotografie v novinách.

Je to geniální a je to mistrovské a nedokážu vlastně úplně podchytit proč; což dává celé věci ještě velkolepější rozměry. Wharton nějakým způsobem dokáže kombinací několika slov zachytit bezmála nekonečně ubíhající vrásy lidské povahy. A činí tak znovu a znovu, dokud nenabudete dojmu, že o cizím životě nečtete, nýbrž že ho opravdu prožíváte - a to dovede (navzdory častému přehánění a bombastickým proklamacím) pouze několik málo těch nejskvělejších spisovatelských duchů.

Edith je prostě mistryní nenápadného psaní. Trochu mi připomíná různé asijské mistry bojových umění, kteří se zlehka dotknou správného svalu na vašem malíčku, a složí vás tak k zemi a způsobí nekonečné bolesti a přetrhnou vám sval na zádech. Totiž, ne, že bych snad někdy něco takového někdy zažil - on to bude asi pouze komiksový a filmový stereotyp. Ale Edith Wharton je opravdová a každý si od ní ten zádový sval může nechat přetrhnout. Vřele to doporučuji!

Naias
16.01.2017

Súhlasím s predrečníkmi, hlavný hrdina proste nevie, čo chce. A keď konečne zistí, čo určite nechce a dokonca možno aj to, čo chce a donúti sa k rozhodnutiu spáliť za sebou mosty, je už neskoro.
Najviac ma zaujala scéna, v ktorej sa May venuje vyšívaniu. Byť natoľko zošnurovaná spoločenskými konvenciami, že sa im bez ohľadu na vlastný vkus podrobuje aj v hlbokom súkromí, navyše v takej bezvýznamnej veci, to je vážne des a hrôza.

lapagerie
13.06.2016

Newland Archer mi lezl nevýslovně na nervy. Přišlo mi, že je se svým životem stále nespokojen, ale přesto neudělá nic, aby se vymanil z tehdejších konvencí. Svoji snoubenku a později manželku May považuje za natolik svázanou a omezovanou tím, co se diktuje tehdejší společenská morálka, že jí téměř opovrhuje.
Ellen Olenská je jistě na svou dobu odvážná žena, ale i ona podléhá nátlaku konzervatismu a předsudků.
Ze všech postav je mi asi nejsympatičtější May. Rozhodně není hloupá, ví, co od života chce a toho se drží.

Scarlett44
13.03.2016

Vhodnejším názvom by bolo skôr "Vek pokrytectva".
Dielo napísané úchvatným, majstrovským štýlom, ktorý ako jediný, spolu s autorkinou ohromnou znalosťou vtedajšej spoločnosti, nepísaných pravidiel a protokolu a satirickou charakterizáciou jej vedúcich protagonistov, u mňa dokázali príbeh vyniesť na 4 hviezdičky.
Ináč som bola dosť sklamaná.

K hlavným hrdinom som necítila žiadnu príťažlivosť, ani príťažlivosť medzi nimi navzájom. Je mi ľúto konštatovať, že Newland Archer sa zapríčinil o svoj nenaplnený osud z veľkej časti sám. Hoci to nenávidel, niekoľkokrát bolo spomenuté, ako s úľavou upadol späť do komfortnej istoty stereotypnej prítomnosti, vždy keď už bol len krôčik od toho, aby spravil niečo pre svoje sny radikálne sa z nej vymaniť. Azda len nebol mužom dosť na to, aby vzal pevne do rúk príležitosť, ktorá sa mu sama ponúkala, navyše od vlastnej snúbenice, keď ho nič vážne a neodvratné ešte nezväzovalo. Pre také zbabelé konanie nemôžem mať ľútosť ani pochopenie.