Vejce a já

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeobecné nálady panující těsně po válce. Autorka i její rodina si zažila období slávy, pozornosti médií a značně si polepšila finančně. Stojí také na počátku tzv. ženské literatury....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321844/big_vejce-a-ja-RIJ-321844.jpg 4.22370
Žánr:
Literatura světová, Romány, Biografie a memoáry

Vydáno: , Argo
Originální název:

The Egg and I, 1945


více info...
Nahrávám...

Komentáře (469)

Kniha Vejce a já

Bustedka
25. listopadu

Milé povídání s nadhledem. O tom, jak se žije na slepičí farmě v horách, když na žádné farmě v horách žít nechcete.

u_marketa
18. listopadu

Betty, úžasná sebeironická Betty. Zakřiknutá holka z velký městský rodiny, která v osmnácti potká chlapce a ten si ji hned odvede do hor na slepičí farmu. Mnohé jejich příhody mi připomínaly to, co mi vyprávěla moje maminka o svých začátcích s tátovou rodinou, ač teda jejich hospodářství bylo velkofarmě vzdálené. Betty v odříznutých končinách nad valchou s prádlem a petrolejkou trochu prošustrovala mládí, ale jak vím z knihy Co život dal a vzal, ona si to pak vynahradí, až ji vejce definitivně dožerou. Paní Kettlová, to byl typ, který z venkova, odkud sama pocházím, znám. Dnešního čtenáře ale zaskočí, jak nekorektně o Kettlovic rodině Betty psala:

"Pak tam měli Elwina Kettla, což byl technický génius s dlouhými mastnými vlasy, který očividně nikdy nechodil do školy, ačkoliv mu bylo už patnáct, a veškerý čas trávil rozebíráním a sestavováním ohavných starých aut, a ,taťku Kettla’, kterého Bob velice vhodně vystihl jako ,lenocha a šišlavého zkurvysyna’. Zbytek Kettlů byl nedůvtipný, nevzdělaný, nepokrokový a nedůležitý."

Myslím, že si k nim nicméně později našla trochu lepší vztah. Přiznání paní Kettlové o tom, jak byla sama před svatbou upravená a čistotná, ale pak se rozhodla zachovat manželství, když zjistila, že s taťkovými návyky nehne, mě skoro dojalo.

Knížku hodně doporučuju, když se potřebujete tak nějak zlehka a z výšky podívat na vlastní problémy. Tu navazující, Co život dal a vzal, mám ale radši. Asi proto, že je tam méně slepic.


karolina5333
14. listopadu

Poslechnuto jako audiokniha s paní Medveckou.
Na jednu stranu velmi nadčasové pasáže a výborný humor, na stranu druhou trochu depresivní vyprávění frustrované poslušné manželky.

Elenče
13. listopadu

Já nevím, vždy mám hrozný pocit, když klasiku hodnotím méně než pěti hvězdičkami, ale nemůžu jinak. Všichni knížku popisují jako nesmírně laskavý humor, ale já ho v ní nenašla. Spíš sebeironické poznámky ženy, která právě zřejmě neprožívá úplně nejlehčí část svého života a snaží se to tímto způsobem kompenzovat. Betty MacDonald používá nádherné slovní obraty, popis okolní krajiny a přírodního bohatství poskytovaného lesem a zahradou patří mezi nejlepší, jaké jsem četla. Jenže místo pohlazení po duši, které se objevuje v tolika hodnoceních, jsem z knihy spíše smutná, smutná za všechny ty ženy mlácené manžely a snažící se zbavit nechtěných kdovíkterých těhotenství, smutná za Indiány, z kterých se stali po kontaktu s naší civilizací alkoholici, smutná za děti, které přece musí mít záchvaty. Rozhodně bych knihu nedoporučila přátelům jako něco lehčího na čtení, i když za přečtení rozhodně stojí.

evineckY
04. listopadu

Tak u téhle knihy jsem se hodně nasmála. Je v ní humor, tak strasti jak v manželství i v podnikání a těžký život v horách.
Poslouchala jsem audioknihu, když ten můj přišel zrovna v tu dobu, kterou popisuje spolučtenářka níže pode mnou a začal hudrovat, že je to jako u nás ve sklepě a kdyby šly zavařit i ty hřebíky, určitě bych mu je zabavila :-)

Mája777
30. října

,,Police ve spíži na podzim jen sténaly a skřípaly pod tíhou přírodního bohatství a nejhorší bylo, že jsme nedokázali sníst ani desetinu. Nakládání a zavařování je duševní porucha, právě tak jako každá forma hromadění věcí.” Při čtení této pasáže jsem se musela smát a to hodně nahlas, protože něco podobného mi ten den řekl můj přítel, když jsem stála nad dvěma obrovskými hrnci nakrájené dýně a mudrovala jsem, zda mi budou stačit sklenice.
Kniha je nádherná. Mrzí mě, že jsem ji stále odkládala, ani nevím proč. Autorka popisuje svůj život na slepičí farmě s nadsázkou a humorem a velice opravdově.
Toto dílko řadím mezi své oblíbené a určitě si přečtu i další autorčiny knihy.
(30. 10. 21 - 23 628 - 63)

rencovav
30. října

Tuhle knížku jsem si opravdu moc užila. Takový něžný humor jsem přesně potřebovala, jistou dávku lásky, nostalgie, sarkasmu a vyprávění o všedních a přitom tak neobyčejných věcech.

Faila
27. října

Do téhle knížky jsem se nutila hrozně dlouho. Slyšela a četla jsem na ni samou chválu, nijak mě ale nelákalo číst si o strastech a slastech života na venkově. Jsem ráda, že jsem se k ní nakonec dostala. Autorka líčí všechny příhody s tak dokonalým humorem s pořádnou dávkou sarkasmu, že jsem se musela opravdu smát od začátku do konce. A ačkoliv takový život musel být zvláště náročný, díky autorčinu přístupu se vše čte lehce a značně příjemně. Popisované epizody jsou navíc velice zajímavé. Parádní kniha!

1 ...