Vejce a já

Humorné vyprávění Betty MacDonald, ve kterém líčí své zážitky na slepičí farmě, kterou spolu s manželem Bobem založili a zvelebili v zapadlém koutě amerického venkova.

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/31529/vejce-a-ja-31529.jpg 4.31688
Originální název:

The Egg and I (1945)

Žánr:
Humor, Romány, Biografie a memoáry
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (289)

Přidat komentář
cizinka503
včera

Vejce a já je moje první kniha v češtině.Doporučila je moje sousedka Eva,řikala,že tato kniha držela ji nad vodou v nejtežšich chvilich

p.pavlina
18. září

Kniha se mi moc líbila, i když se mi moc nelíbilo to věčné stěžování si hlavní hrdinky. Sice to bylo podáno zábavnou formou, ale chvilkami z příběhu čišel moc velký negativismus.

jadwiga
15. září

Legendární kniha, která je součástí povinné četby na středních školách, mě udolala až napodruhé. Poprvé jsem ji odložila po třiceti stránkách, napodruhé mě ale tak pohltila, že jsem ji přečetla během týdne. Vypráví o životě na venkově tak blízce, s humorem a lehkostí, ač její život jednoduchý nebyl. Je to moc pěkná, milá a povzbudivá kniha.

Jido
11. září

Ani nevím proč, ale dlouho jsem se této knize vyhýbala. Byla to chyba! Kniha je čtivá, milá i vtipná. Stylem mi trochu připomíná knihu Mileny Kozderové "Mám ráda hajného".

Krčka5
06. září

Milé počtení, ke kterému se zas a znovu vracím, když si chci navodit pohodovou náladu.

mewmew
26. srpna

Po knize jsem sáhla pro její vezkrze kladné hodnocení, ale nejspíš to nebude úplně můj šálek kávy. Četla se sice lehce, ale víc mě nudila, než bavila. Znovu už bych po knize nesáhla a další autorčina díla nechám na nějaký čas ladem...
A pro ddkk: zřejmě Vám uniklo, že ne každý musí být na větvy z toho, z čeho vy. Nechci se Vás dotknout, ale dost mi vadí tenhle přístup 'když se ti to nelíbí, taks to nepochopil, protože když se to líbí mě, tak se to musí přece líbit všem'. ;)

Ran
25. srpna

Knížka se mi četla nádherně a líbil se mi i styl psaní Betty MacDonaldové.

anmaride
25. srpna

Krásná, vtipná, čtivá.
Ke knihám se moc nevracím, ale tady u té vím, že se k ní vracet budu pravidelně a velmi ráda. Život na slepičí farmě mě neskutečně bavil a dokonce x dní po přečtení se na farmu v myšlenkách stále vracím.

Matysek79
20. srpna

Ze začátku jsem se velmi bavila, pak nadšení opadalo, zdálo se mi, že se stylově "vtipné" situace opakují a nakonec jsem ani knihu nedocetla. Kamarádka je z ní nadšená- právě zakládá moštárnu a má podobné těžkosti...

KateTheBlogger
08. srpna

U čtení jsem se velmi často smála nahlas. Bylo to příjemné čtení a jsem ráda, že jsem ji přečetla :-)

AnetaKor
06. srpna

Velice příjemná kniha, která pod velkým množstvím nadhledu a humoru popisuje velice těžký život.
Moc mě pobavila pasáž o tom, jak byl Bob nemocný. Je vidět, že pánská rýmička se táhne časem v naprosto stejném epickém průběhu.

prestiggio
03. srpna

Život na slepačej farme určite nebol ľahký, no vďaka opisom a vtipným prirovnaniam autorky by som tam možno aj chcela chvílku stráviť.

machina
03. srpna

Zamilovala jsem si její styl vyprávění, kdy mluví, mluví, mluví a najednou bum - úder pořádné ironie, který mě ze začátku naprosto vykolejil - čtu to správně? -, ale později jsem si ho s neskrývaným smíchem užívala.

Skvělé názory rozumné ženy a ještě k tomu ty ironické dělobuchy mě skutečně odpalovaly do čtenářské extáze! Úžasá kniha!

Pavlína79
20. července

legrační, čtivé

zdenaR
20. července

Nejoblíbenější kniha mé oblíbené spisovatelky. Knihu čtu vždy, když na mě jdou chmury :-)))

Silwinka87
14. července

Super!!! Dlouho jsem se tak u knížky nepobavila..Myslím,že se k ní v budoucnu ještě vrátím..Kdyby nebylo čtenářské výzvy,asi bych na ni nikdy nenarazila a to by byla škoda:-)

druzickaster
06. července

Na tuto knihu jsem narazil vyloženě náhodou a nelituju. To se u oběda ptá kolegyně na odpočinkovou literaturu na dovolenou. Něco jsem hodil do placu a druhá kolegyně říká, "jo to je prima, ale zkuste knihu Vejce a já." Ještě ten den jsem byl v knihovně a tato kniha na mě jukla z regálu vyloženě sama. Tak jsem si ji vypůjčil a četl a četl až do samého konce. Melancholický a zábavnou formou popsaný život na farmě v horách, plný moudrousti a životní pravdy. Kdo nečetl, může jen litovat, takže šup do knihovny....

Petass
04. července

Vůbec nechápu, jak je možné, že jsem Betty objevila až teď!! Autorka popisuje v knize "obyčejný" život tak sugestivně, že jsem měla pocit, že všechno prožívám s ní. Naprosto úžasná kniha, kterou určitě přečtu ještě mnohokrát... Postoj k indiánům mě ze začátku zarazil, ale po popsaných zážitcích ho dokážu pochopit, i když s některými výroky dost nesouhlasím :) Doporučuji! Ideální teď na dovolenou. Dávám plný počet, autorku přidávám do oblíbených a jdu si rezervovat "Co život dal a vzal".

luckomar
22. června

Za mne velké špatné! Vubec nebavila a ani mi nepřišla vtipná. Nebyl to můj šálek kávy. Ale každý jsme original.....urcite někomu sedne.

Hana62
18. června

Návrat ke knížce mého mládí... Zase jsem se smála, až jsem slzela. Pohled autorky na život je mi blízký, ráda bych uměla, jako ona, vše v humor obrátit. Škoda, že to už leckomu nic neříká.

nicole1990
05. června

Cetla se hur tim,ze byla psana starym jazykem jinak fajn oddechovka

rusalka123
03. června

Když jsem před dvěma týdny odmaturovala, otevřela jsem knihovničku, že si přečtu něco pěkného oddechového, nicméně police zpravidla plné knih z knihovny po dlouhých měsících učení zely prázdnotou, tudíž jsem se po mnoha letech začala přehrabovat v domácí knihovně a dohrabala jsem se k této skvostné knížce. Byla přesně tím, co jsem potřebovala: nenáročný, nikoliv však hloupý humor (kterému se občas s chutí zasmějete nahlas, což je u mě dost neobvyklé), žádné složité zápletky a velké zvraty, ale mile plynoucí vyprávění o jednom docela normálním a zároveň dost nenormálním životě. Ideální k povalování se na zahradě pod třešní a užívání si ukončeného středoškolského života (nebo pláči po něm?). Díky Betty MacDonaldové, že takto pěkně nastartovala mé krásné, věřím, že zasloužené, čtyřměsíční prázdniny.

ddkk
15. května

Jsem na rozpacích, když čtu některé zdejší komentáře. Zřejmě jejich autorům (hlavně autorkám) zcela unikl smysl knih Betty MacDonaldové. Je vidět, jak se doba změnila a jak odlišně se aktuální mladá generace staví k literárním dílům minulosti. Napsat, že se v knize vlastně nic nedělo nebo nestalo, je opravdu odvážné. Tahle knížka totiž opravdu nepatří do kategorie akční literatury (aby se v ní přece pořád něco dělo) a nepatří ani do fantasy (aby to jednoho bavilo, že), neřeší aktuální potřebu politické korektnosti (kristapána, jak to ti chudáci indiáni zkousli, takovou potupu!) ani současné zásadní maminkovské problémy (že nejede wifi?). Nechci se někoho dotknout, ale dost mi vadí odsudky knihy, která nebyla tak úplně čtenářem (čtenářkou) pochopena. A za to vážně nemůže ani ta kniha ani Betty MacDonaldová. U mne bude mít vždycky za pět...A teď se do mne, milé dívky a dámy, pusťte.:-)

rosita
11. května

Kniha byla skvělá, odpočinková. Přestože jsem četla po kouskách, nikdy jsem se nemusela v textu vracet. Určitě se k ní jednou vrátím.

Trixina
02. května

Byla to první kniha pro dospělé, kterou jsem jako dítě přečetla. Maminka za mnou tehdy přišla do pokoje aby zkontrolovala, proč se tak hlasitě řechtám. Od té doby se k ní vracím...

Denisa153
02. května

Vtipně podaný nelehký život ženy. Příjemná a čtivá oddechovka.

Aleh
28. dubna

Když se Betty rozhodne opustit život ve městě, na který je od mládí zvyklá, aby si na venkově s manželem založili slepičí farmu, chce to bezesporu hodně odvahy a odhodlání. Realita je tvrdá, ale brát těžkosti s humorem, je šance, jak to zvládnout. Když máte pocit, že už je toho na vás moc, přečtěte si příběh Betty a jejího manžela Boba a zjistíte, že může být i hůř. Četla jsem tuto knihu už před mnoha lety a teď po letech jsem vnímala díky životním zkušenostem nejen ty humorné situace.

Pilarkaa
23. dubna

A napsat doslova odporna rasistka neni napadání? Samozřejmě, kritika na knihu mi nevadí, pokud je konstruktivní..

Květinka008
31. března

Chtěla jsem knihu do čtenářské výzvy, ale bohužel. Po prvních několika desítkách stran jsem si říkala, že deníku jedné ženy z roku 1945 už stačilo... Přeskočila jsem, přeskočila... Všude stejné. Další kniha, kterou odkládám a nerozumím, proč je takovou klasikou. Každý máme vzpomínky na své dětství, pubertu, chození s budoucím manželem a těžké budování svého prvního hnízdečka - a některé z nás to umí napsat i do deníků... Ale "neobtěžují" tím knižní svět. V dnešní době stovek blogů (včetně matek na mateřské, které se potýkají se současnými potížemi) a dennodenních komentářů lidských životů na facebooku, kterými jsme zaplaveni, je kniha už jen přežitkem své doby. Nicméně se Betynce nedá upřít, že byla zřejmě první a pravzor :-)

Chesterton
24. března

Po letech jsem poslouchala audio podobu knihy, která se mi na střední celkem líbila a připadala vtipná. Můžu podepsat AllyKumari například. Žasla jsem s odstupem nad minimem vtipnosti a přesilou poplatnosti době. Asi chápu proč se v dobách komunistického Temna tak šířila :) Pichlavý smysl pro humor jsem objevila i po letech, ale spousty podivné manipulativnosti také. Místy vtipná kniha ovšem myšlenkově velice jednoduchá až prázdná. Opravdu slípka na manželově farmě :(( nebo se autorka potřebovala vypsat z nesnadné doby:)