Vejce a já
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24434/bmid_vejce-a-ja-MKB-24434.jpg
4
2857
564
Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeoebecné nálady panující těsně po válce.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2004 , VyšehradOriginální název:
The Egg and I , 1945
více info...
Přidat komentář
O této knize často mluvila moje maminka, v knihovně jsem ji ale nikdy nesehnala. Až o pár desítek let později jsem před ní najednou stála v knihkupectví - bývala bych skákala radostí! Autorka dokázala popsat život na farmě opravdu originálním způsobem. Líbí se mi její ironie, sebekritika a nadhled, s jakým Betty přistupovala k životu na venkově. Příjemné čtení, určitě se ke knize budu ještě vracet.
Ke krbu na chalupu ideální. Je to ta knížka, co jednou přečtete, a pak stačí otevřít stránky kdekoliv a číst náhodně ty krátké příhody ze slepičí farmy a pít kávu a víc k radosti není třeba.
Knížka naprosto skvělá, přelouskala jsem ji při nočním kojení a uspávání a na další stránky jsem se těšila tak, že by mimčo mohlo vstávat i po hodině a vůbec by mi to nevadilo :) Vtipně popsané občas i banální události, trocha rasismu vůči indiánům, nepohodlí a dřina popsané s takovým nadhledem, že vám autorka prostě musí být sympatická. Doporučuju všem ženám, budete rády, že žijete tak, jak žijete :)
Ja se teda bavim, a to kralovsky:) Je to roztomile. Musela jsem si na knihu pockat, poprve jsem ji cetla ve dvanacti letech a moc me nezaujala. Ted, kdyz uz tusim, jake je to zit s chlapem z mesta na vesnici...hodnotim velice vysoko..:))
Naprosto nesmyslně přeceňovaná kniha. Popravdě vlastně ani nevím, proč jsem ji dočetla...asi jsem stále doufala v nějaké překvapivé rozuzlení, které nepřišlo. A tak je kniha nudným popisem krásné přírody, seznamem zavařovaných surovin a opisem buranů ze zapadákova. Svým známým bych ji doporučila leda na podepření stolu.
Ženy! Čtěte! Budete mít rády autorku a její nezaměnitelný humor, ale asi se vám zprotiví vajíčka...
Muži! Vyhněte se knize obloukem. Stejně ji nepochopíte... :-D
Moje srdeční záležitost... s touhle knihou, kterou jsem od dětství četla snad stokrát, je každá chandra hned pryč...Vřele doporučuji komukoliv bez rozdílu věku...
Kniha je o těžkém životě v horách a na farmě. Nešla bych tam ani na návštěvu...Sama kniha mě ale nějka zvlášť nenadchla.
Nejdřív jsem si říkala, že milá Betty je tak cynická, až už se mi to nelíbí. Postupně jsem se ale vžívala do její situace víc a naopak jsem si řekla, že bych utekla při první zimě! Teď se jdu vrhnout na další díla, která jsou prý ještě lepší.
Že začátku jsem se do knihy nemohla zakousnout, asi proto, že jsem ji četla ještě na střední a nějak mi to téma nic neříkalo. O pár let později jsem se ke knize vrátila a vzala ji jedním vrzem. A smála jsem se v podstatě od začátku do konce. Betty MacDonaldová opravdu bravurně a s obrovským nadhledem vylíčila svůj boj o vejce v bohem zapomenutém koutu světa, kde se ústředním bodem dne stává zápolení se svéhlavým sporákem, paličatými kuřaty a manželem rádoby všeumělcem, který žije v nezvratném přesvědčení, že kutil Tim je proti němu břídil. My už se tomu jen smějeme, ale život to musel být šílený. Komu se kniha zalíbí, doporučuji přečíst i ostatní knihy Betty MacDonaldové. Oplývají stejným laskavým humorem a nadhledem i v těch nejponurejších situacích.
Báječná kniha, která podporuje ve čtenářích životní elán, odhodlání a plnokrevnost. Číst o (Bobových a) Bettyiných peripetiích na farmě se nedá bez účasti - příhody a popisy jsou tak vtahující, barvité a úsměvné, že se onen život v americké samotě dostane zcela pod kůži. Ať už jako mrazení z té každodenní nekončící dřiny, prostoduchosti sousedů, ohrožující divočiny, anebo jako vzrušení z toho, co byli dva lidé schopni vydřít a zvládnout (a udržet si zdravý rozum, nadhled a radost z úspěchů). Když jde na člověka duševní slabost, lenost anebo skepse, Vejce a já je ta správná dávka vitamínů, které potřebuje. ;-)
---
(Mimochodem, zajímavá paralela s Velkým stádem od Zena Greye z r. 1940... Zajímalo by mě, zda ho Betty znala.)
Příjemná kniha o každodenních útrapách a občasných radostech ženy, která musí být manželovi oporou, ať se manžel rozhodne pro cokoli. Líbí se mi autorčin pohled na život. Knihu jsem si celkem užila a vřele bych ji doporučila.
Nejvíce mě asi pobavila tato část, kde onemocněl a autorka popisuje klasickou "mužskou rýmičku"
Brala jsem tuhle knihu jako klasiku na svém seznamu knih, které si jednou bezpodmínečně musím přečíst. Nevím, čím to bylo. Jestli jsem se na ni těšila tak moc a měla jsem velká očekávání, nebo jsem ji jednoduše nedokázala tolik ocenit. Každopádně mě trošku zklamalo dlouhé a chvílemi nudné popisování života na farmě. Nebylo tam nic zásadního, co by mě přesvědčilo, že chci bezpodmínečně číst každý den, bez zastavení. Ke čtení jsem se nutila a moc si ji bohužel neužila. Škoda, i tak si myslím, že si zaslouží po ní sáhnout. Každý to může vnímat jinak. Věřím, že jiné osloví víc.
Vcelku zajímavá kniha o ženě (byla vychovávaná proto aby byla muži chytrou ozdobou), která se dostane na slepičí farmu, kde jí francouzština a balet jsou uplně k ničemu… Líbilo se mi, že přes všechno co se jí na famě přihodilo, stále o tom dokázala mluvit s humorem a velkou dávkou nadsázky a sebeironie.
U téhle knížky jsem se jako náctiletá řehtala jako blázen. A sem tam se k ní ráda vrátím, i když ty záchvaty smíchu už mě nepřepadají. Možná proto, že už za těmi vtipnými situacemi vidím každodenní dřinu. To ale nic nemění na tom, že mi tahle knížka tak nějak umí dodat optimismu, když ho zrovna postrádám.
Miluju tyhle knížky, kde se vlastně děje ouplný houno, ale vono to má pořád tak nějak šťávu, nebo co :)... Bydlím se slepicema, vstávám se slepicema, chodím spát se slepicema, uprostřed země nikoho, občas přijde vychcanej taťka Kettl, občas medvěd a zase slepice, občas podomní obchodník, mezitím vyřeším pár kuřomořích vejcosrážek, porodím Aničku ...a je to. Ani po letech to neztratilo šmrnc, je to milý, neskutečně vtipný...a přitom taky smutný a plný plničký sentimentu a lásky, široký jak ty nepřehlídnutelný hvozdy, ... a voní to! Trochu jako pod zemí hořící rašelina, trochu jako ty nejsladší maliny a hodně, jako kurník plnej zapařenejch slepic! Knížka mýho dětství, mý dospělosti, zrání a snad i pozvolna přicházejícího stáří!!!! PS: Holčičkýýýý poďte si pro zástěrčičkýýýýý!!!!!
Štítky knihy
humor zfilmováno venkov autobiografické prvky pro dívky farmáři vejce dívčí romány
Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Kniha Vejce a já je v
| Právě čtených | 61x |
| Přečtených | 4 631x |
| Čtenářské výzvě | 984x |
| Doporučených | 326x |
| Knihotéce | 1 104x |
| Chystám se číst | 714x |
| Chci si koupit | 68x |
| dalších seznamech | 14x |
Nevěděla jsem, co od knihy očekávat. Zpočátku jsem ji četla s velkými rozpaky a příliš mě nezaujala. Nyní, když jsem ji dočetla z ní mám dobrý pocit a i přes počáteční rozpaky uděluji čtyři hvězdy. Líbí se mi, jak autorka dokázala popsat život na slepičí farmě. Vlastně celá kniha je jenom popis činností a každodenního života na farmě. Dialogy se zde mnoho nevyskytují. Některé pasáže a postřehy mě opravdu pobavily.Hlavně když autorka píše ve vší slušnosti, a pak tam střelí větu, že slepice jsou opravdu debilní zvířata. Potěšil mě závěr knihy, kdy to vypadalo, že se blízká na lepší časy a hrdinka se dostane do civilizace. Upřímně Betty obdivuju, že život v horách takhle zvládla.